pomero komentáře u knih
Nostalgické vzpomínání na dětství při čtení dětem kamarádky.
Jako malá jsem tenhle příběh milovala. Do dnes si ho pamatuju...
Gogha mám jako malíře ráda a tuto knihu jsem si s chutí přečetla. Má spád a vtáhne do děje.
Pohádka pro dospělé, kteří si při ní rádi vzpomenou na dětství. Synovi 12 se líbila. Mladším nedoporučuji. Pro pětileté to rozhodně není.
Bylo mi tak zhruba patnáct, když se mi dostala do ruky tahle kniha. Mám ji ráda dodnes. Má humor, napětí i sympatické postavy. Četla jsem i pokračování a musím, říci, že jednou za čas se do měsíčního světa ráda ponořím dodnes.
Při čtení téhle knihy se nelze ubránit emocím. Od začátku do konce máte pocit, že tam jste s nimi. Prožíváte životy dvou afgánských žen se všemi hrůzami, které k nim patří.
Už dlouho jsem nečetla něco tak autenticky a sugestivně podané. Místy čtení doslova bolí, jindy zase dojímá. Každopádně tuto knihu vřele doporučuji všem, kdo si myslí, že lidi z válečných oblastí utíkají pro nic a za nic.
Některé nápady v této knize jsou originální. Četla jsem ji už dost dávno, ale čas od času se k ní vrátím. Povídky člověka donutí se zamyslet nad celou řadou otázek.
Jsou ženy, co milují Džastina Býbra a ženy, co milují Baklyho, jejich spor je věčný :/.
Sbírka povídek A Golpotoni táhnou je svým absurdním způsobem geniální záležitost tohoto specifického autora, u jehož četby člověk občas neví, jestli se má smát, brečet, nebo co si tom jako myslet.
Nero, jemuž se výraz paprsčitý jednoznačně zalíbil, si muže oblíbil... Tuhle větu si pamatuju docela dost let. Je vidět, že už tenkrát věděli, jak udělat kariéru ve státní správě :). Jinak kniha je skvělá a díky Petroniovým hláškám jí nechybí ani humor,
Je to už docela dávno, kdy vyšel první díl Nočního klubu. Spadl na český trh jako kámen do vody a člověk ho doslova zhltl. Kulhánkův humor a nepřetržitá akce člověka doslova přiková ke gauči. Jen kdyby ty hrdiny tolik nesupermanizoval.
Tato kniha je jako jízda na tobogánu. Mlátí to s vámi sem a tam, v zádech vám sviští vítr, občas kvičíte nadšením, občas máte chuť blinkat. Nicméně když přistanete, do hlavy se vám urputně vkrade myšlenka: „Ještě!!!“
Kdo má rád absurdní situace, sci-fi jako poctu klasice a nikdy si neví rady s přebytečnými rohlíky, je zde na správné adrese: Některé fórky a přirovnání jsou prostě boží. Kniha není pro každého, ale pro jiné je o to víc.
Mě to bavilo a občas donutilo smát se nahlas, což se mi nestává zase tak často.
Svět lesu mytág se otevírá pomalu. Mě styl, jakým je to napsané docela seděl a četla jsem i další díly. Autor umí vykreslit tajemnou atmosféru.
Příjemná oddechovka na zkrácení dlouhé cesty vlakem.
Egypťan Sinuhet patří ke klasice, ke které se čas od času vracím. Výborný sloh s nezapomenutelnými obraty, ale i napínavý příběh činí toto dílo ojedinělým zážitkem.