posterka
komentáře u knih
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Když jsem začala číst tuto serii, neměla jsem žádná očekávání a netušila o jaký příběh půjde. O to víc jsem byla nadšená, jaká pecka to byla! A zároveň zklamaná za spoilery ohledně konce třetího dílu. :-( Kdybych netušila jak osud s Rhysandem předem naloží, pravděpodobně bych konec probulela stejně tak jako kapitolu 54 ve druhém díle, kterou jsem opakovaně četla asi 4x. Dvory jsou nádherná pohádkovo-fantasy romance, kterou doporučuji každému, kdo má rád příběhy s dobrým koncem, ale přesto touží po napětí a hře s vlastní myslí. Někdo by namítal, že první polovina (přípravy na válku) se táhne, ale mě to tak nepřišlo. Naopak Autorka dokázala vykrrslit věci tak dobře, že si pak mohla dovolit některá jednání v knize urychlit, aniž by se čtenář ptal "jakto, cože, kdy a proč?"... Všechno se vším souviselo a všechno se to ve druhé půlce kásně sečetlo a propojilo. Také se mi líbil humor, který dokázal některé válečné pasáže příjemně odlehčit. Celkově se mi třetí díl velmi líbil a nemám mu co vytknout stejně tak jako předchozím dílům. Strašně bych si přála, aby Netflix dodržel slovo a Dvory zfilmoval, ale vypadá to, že se nedočkáme... Nicméně se jedná o moji dosud neojblíbenější fantasy romanci, kterou jsme kdy četla. :-)
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Tenhle díl je ještě mnohem lepší, než předchozí a bude asi můj neoblíbenější. Po dlouhé době jsem při nějaké kapitole bulela jak želva... V kapitole 54 mám totiž doživotní záložku! :-) Líbí se mi proměna hlavní hrdinky od prvního dílu. Autorka pracuje nejen s její psychikou, ale čím dál více nás seznamuje i s okolními postavami, které se stávají čtenářovou rodinou. Kniha je velmi pěkně napsaná. Pořád se něco děleje, pořád je tu nějaké očekávání, momenty překvapení a těšení se. určitě si knihu přečtu ještě někdy znovu jen pro ten pocit absolutního štěstí v lásce, který mě zahrnuje pokaždé, když se připlíží tma a rozsvítí se hvězdy. :-)
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Rozhodně mě to vtáhlo a těším se na druhý díl! Kniha je moc hezky napsaná, příběh je napínavý, dobrý, pohádkový... Intimní scény jsou ve vhodné chvíli a nejsou vulgární, neruší mé čtení... Napsala bych víc, ale musim jít pokračovat dalším dílem :D Rozhodně doporučuji :-) Pro romantické povahy je tato kniha výbornou volbou.
Kopretiny pro zámeckou paní
Stanislav Rudolf
Četla jsem jako malá. Fajn oddychovka, i když dneska už takové knížky holky asi nečtou...
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Poprvé jsem tuhle knihu četla v 15 letech, když jsem ji dostala od táty. Je to asi moje nejoblíbenější kniha.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Když mi doporučovala knihu paní v knihkupectví, nijak mě nenalákala. Myslela jsem si, že to bude slátanina - obvláště, když jsem si přečetla v některých komentářích zde, že kniha čerpá z několika profláklých titulů jako jsou: Aliance, Hunger games, trochu Hra o trůny... Někdo tu kritizoval i intimní scény přirovnávajíc k 50 odstínům šedi pro YA ... Nicméně v porovnání s pátím dílem Dvorů tu nevnímám nic přehnaně pobuřujícího a dráždivého. Dneska už sex není žádné tabu a jak říkám, jsou mnohem horší knihy, kde bych třetinu intimních scén s radostí vyškrtla...
Knihu jsem přečetla z čiré zvědavosti a nakonec jsem ji zhltla za 2,5 dne. Je to dobře napsaná romantická fantasy "pohádka", ve které sice najdete všechny klasické klišé podobně založených knih, nicméně se mi to i tak líbilo a těším se na druhý díl. Na Čtvrtém křídle jsem se vlastně dost dobře rozečetla a objevila díky ní mnoho dalších hezkých knih, které se za poslední dobu napsali a stojí za to si je přečíst.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
(SPOILER) Takový smutný příběh ze života ženské, která utíká z manželství někam, kde se může cítit být sama sebou. Ženské jejíž manželství po X letech už dávno není, co bývalo... Její manžel se jí postupem času zhnusil, už k němu zkrátka nic necítí, vyprchalo to... Zatímco její muž ji bere automaticky, majetnicky, hloupě... A milenec je tak trochu tele, ale stačí to. Nejvíce mi bylo líto těch dětí na konci knihy. A ta nespravedlnost byla do nebe volající... Ale styl psaní je jednoduchý, možná až moc. Asi jsem na náročnější četbu.
Zvrácené království
Rina Kent
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení v komentářích pod knihou Slzotvůrce. Koupila jsem si raději všechny tři doporučené díly Royal Elite najednou, protože jsem pochopila, že celkový příběh nelze hodnotit už podle prvního dílu, kde je na konci utnut přesně tak, jak to bývá u napínavých seriálů v TV. Styl psaní a celkové propracování však člověk vnímá už po prvních stránkách, to je jasné...
1) Všechny tři knihy jsem přečetla za necelé tři dny. Nejedná se o složitou četbu, nýbrž svižnou a odpočinkovou.
2) Ačkoli se místy zdá kniha jako náctiletá verze 50-ti odstínů šedi mixlých se stmíváním a 10 důvody, proč tě nenávidím, nebylo to úplně zlé. ALE!
3) U intimních scén chyběla přirozenost. Autorka tlačila příliž na pilu a velmi často se opakovala ve své slovní zásobě, což mě vyložene štvalo. Někdy sexuální scény cpala do chvílí, kdy jsem si skoro jistá, že by vše v realitě probíhalo jinak - v takové chvíli je potřeba se psychologii postav pověnovat a ne je odbít "zvlhlou kundičkou, ve který se smočí pták" a zase bude všechno dobré... Samozřejmě, že jsem z těch scén pochopila, co se tím autorka snaží naznačit, ale přesvědčovat mě každých pět minut o tom, že je Aiden psychicky nemocný, mě nikdo nemusel. Je strašně jednoduché to o člověku jen dokola psát a psát a psát místo toho, aby se autor ponořil hlouběji... Nicméně se mi líbilo, jak autorka přes sex ukazuje, jak se Aiden s Elsou mění a jak může být vztah vyloženě toxický.
3) Někdo tu psal, že se mu příběh nelíbil, protože nabádá dívky, aby si myslely, že podobný vztah je v pořádku. Já s tím nemohu souhlasit. Ve druhém dílě Ocelové princezny je vyloženě znát, jak Elsa bojuje o svoji hrdost a že není v pořádku, když si s vámi někdo hraje a dělá, co chce, i když vás to jistým způsobem může přitahovat... Byly chvíle, kdy jsem při čtení posmutněla a pak zas měla radost, když jsem spatřila naději, že Aiden dokáže víc, než si někoho podmaňovat silou vůle.
4) Knihy bych určitě smrskla a ubrala na intimních scénách. V těch co by zůstaly bych si více pohrála se slovní zásobou a fantazií... Fakt mi tu chyběla kvalita :-( Všeho moc škodí a člověk měl prostě potřebu občas začít stránky přeskakovat, jak moc ho zajímalo co za tím vším je! proto byl pro mě nejepší asi třetí díl... První je za mě nejslabší, ale navnadit dokáže. To jo! Myslím, že 2 díly by bohatě stačily na to, aby ta četba byla kvalitnější...
Ocelová princezna
Rina Kent
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení v komentářích pod knihou Slzotvůrce. Koupila jsem si raději všechny tři doporučené díly Royal Elite najednou, protože jsem pochopila, že celkový příběh nelze hodnotit už podle prvního dílu, kde je na konci utnut přesně tak, jak to bývá u napínavých seriálů v TV. Styl psaní a celkové propracování však člověk vnímá už po prvních stránkách, to je jasné...
1) Všechny tři knihy jsem přečetla za necelé tři dny. Nejedná se o složitou četbu, nýbrž svižnou a odpočinkovou.
2) Ačkoli se místy zdá kniha jako náctiletá verze 50-ti odstínů šedi mixlých se stmíváním a 10 důvody, proč tě nenávidím, nebylo to úplně zlé. ALE!
3) U intimních scén chyběla přirozenost. Autorka tlačila příliž na pilu a velmi často se opakovala ve své slovní zásobě, což mě vyložene štvalo. Někdy sexuální scény cpala do chvílí, kdy jsem si skoro jistá, že by vše v realitě probíhalo jinak - v takové chvíli je potřeba se psychologii postav pověnovat a ne je odbít "zvlhlou kundičkou, ve který se smočí pták" a zase bude všechno dobré... Samozřejmě, že jsem z těch scén pochopila, co se tím autorka snaží naznačit, ale přesvědčovat mě každých pět minut o tom, že je Aiden psychicky nemocný, mě nikdo nemusel. Je strašně jednoduché to o člověku jen dokola psát a psát a psát místo toho, aby se autor ponořil hlouběji... Nicméně se mi líbilo, jak autorka přes sex ukazuje, jak se Aiden s Elsou mění a jak může být vztah vyloženě toxický.
3) Někdo tu psal, že se mu příběh nelíbil, protože nabádá dívky, aby si myslely, že podobný vztah je v pořádku. Já s tím nemohu souhlasit. Ve druhém dílě Ocelové princezny je vyloženě znát, jak Elsa bojuje o svoji hrdost a že není v pořádku, když si s vámi někdo hraje a dělá, co chce, i když vás to jistým způsobem může přitahovat... Byly chvíle, kdy jsem při čtení posmutněla a pak zas měla radost, když jsem spatřila naději, že Aiden dokáže víc, než si někoho podmaňovat silou vůle.
4) Knihy bych určitě smrskla a ubrala na intimních scénách. V těch co by zůstaly bych si více pohrála se slovní zásobou a fantazií... Fakt mi tu chyběla kvalita :-( Všeho moc škodí a člověk měl prostě potřebu občas začít stránky přeskakovat, jak moc ho zajímalo co za tím vším je! proto byl pro mě nejepší asi třetí díl... První je za mě nejslabší, ale navnadit dokáže. To jo! Myslím, že 2 díly by bohatě stačily na to, aby ta četba byla kvalitnější...
Zvrhlý král
Rina Kent
Knihu jsem si přečetla na základě doporučení v komentářích pod knihou Slzotvůrce. Koupila jsem si raději všechny tři doporučené díly Royal Elite najednou, protože jsem pochopila, že celkový příběh nelze hodnotit už podle prvního dílu, kde je na konci utnut přesně tak, jak to bývá u napínavých seriálů v TV. Styl psaní a celkové propracování však člověk vnímá už po prvních stránkách, to je jasné...
1) Všechny tři knihy jsem přečetla za necelé tři dny. Nejedná se o složitou četbu, nýbrž svižnou a odpočinkovou.
2) Ačkoli se místy zdá kniha jako náctiletá verze 50-ti odstínů šedi mixlých se stmíváním a 10 důvody, proč tě nenávidím, nebylo to úplně zlé. ALE!
3) U intimních scén chyběla přirozenost. Autorka tlačila příliž na pilu a velmi často se opakovala ve své slovní zásobě, což mě vyložene štvalo. Někdy sexuální scény cpala do chvílí, kdy jsem si skoro jistá, že by vše v realitě probíhalo jinak - v takové chvíli je potřeba se psychologii postav pověnovat a ne je odbít "zvlhlou kundičkou, ve který se smočí pták" a zase bude všechno dobré... Samozřejmě, že jsem z těch scén pochopila, co se tím autorka snaží naznačit, ale přesvědčovat mě každých pět minut o tom, že je Aiden psychicky nemocný, mě nikdo nemusel. Je strašně jednoduché to o člověku jen dokola psát a psát a psát místo toho, aby se autor ponořil hlouběji... Nicméně se mi líbilo, jak autorka přes sex ukazuje, jak se Aiden s Elsou mění a jak může být vztah vyloženě toxický.
3) Někdo tu psal, že se mu příběh nelíbil, protože nabádá dívky, aby si myslely, že podobný vztah je v pořádku. Já s tím nemohu souhlasit. Ve druhém dílě Ocelové princezny je vyloženě znát, jak Elsa bojuje o svoji hrdost a že není v pořádku, když si s vámi někdo hraje a dělá, co chce, i když vás to jistým způsobem může přitahovat... Byly chvíle, kdy jsem při čtení posmutněla a pak zas měla radost, když jsem spatřila naději, že Aiden dokáže víc, než si někoho podmaňovat silou vůle.
4) Knihy bych určitě smrskla a ubrala na intimních scénách. V těch co by zůstaly bych si více pohrála se slovní zásobou a fantazií... Fakt mi tu chyběla kvalita :-( Všeho moc škodí a člověk měl prostě potřebu občas začít stránky přeskakovat, jak moc ho zajímalo co za tím vším je! proto byl pro mě nejepší asi třetí díl... První je za mě nejslabší, ale navnadit dokáže. To jo! Myslím, že 2 díly by bohatě stačily na to, aby ta četba byla kvalitnější...
