Prateri komentáře u knih
Kdybych nečetla čtenářské ohlasy na tuto knihu, asi bych ji nikdy nezačala číst. Život Afghánců není žádná procházka růžovým sadem. Mě kniha nezklamala. Také je to mé první setkání s Hosseinim, určitě ne poslední.
Hollywoodští hříšníci je čtivá kniha. Kdo má rád knihy od Jackie Collins, určitě si s chutí přečte i tento román od V. Fox.
Man Bookerova cena - tak to mi dalo zabrat. Tentokrát jsem myslela, že moje čtenářská výzva ztroskotá na této knize. Souhlasím s komentářem KnihovniceVěry.
Obléhání Krišnapuru jsem četla dlouho, myšlenky mi při čtení ubíhaly jinam a musela jsem se v textu vracet. Ještě toho mám naplánováno hodně přečíst, ale takovéto knihy mi krátí můj čtenářský čas.
Hlavní hrdina měl zřejmě úplně zkreslené představy o práci policie a podle toho také jednal.
Je to příběh nevinného na útěku. Je to taková klidná detektivka, obavy o podezřelého jsem neměla, ale na oddych dobré čtení, skoro se mi kniha líbila víc než detektivka od téže autorky - Hlídej si svou holčičku.
Průšvihem se mi zdá, když policie zavře nevinného. Soukromé očko Kate má co dělat, aby nahledala důkazy proti skutečným viníkům. Když si odmyslím místa v knize, kde se popisuje dost podrobně kudy Kate jede - míří rovně, pak zahne, přejede křižovatku a uhání k dálnici atd. - tak jsem se ani nenudila.
A jeden citát: Nejtěžší na dospělosti je přijmout skutečnost, že nedokážeme své drahé žádným kouzelným zaříkadlem zbavit bolesti, ani ji vzít na sebe.
Moc pěkný životopisný román o mistru houslaři Stradivarim. Po přečtení této knihy budu na housle hledět s velikou úctou. Celý život slavného italského houslaře byly housle a i celé město Cremona žilo výrobou houslí.
Po přečtení této knihy jsem si uvědomila, že můj dědeček hrával na housle. Nikdy jsem ho neslyšela hrát. Nikdy jsem ho nepoprosila, aby mi zahrál. Nyní je mi to moc líto. Patří to do mých ztrát :-(
Hezké, čtivé, oddychové, nepostrádající napětí ani trochu romantiky, která nenásilně do celého příběhu zapadá. Sandra Brown umí, a to my, co ji rádi čteme, přece dávno víme.
Romantickou část knihy škrtám :-) a nehodnotím, ale ten zbytek - tak ten jsem si přečetla s chutí. Rozhodně zajímavé téma, které nepostrádalo napětí a konec u strýčka guvernéra byl pořádný kolotoč, hlava se mi točí ještě teď.
Zajímavé čtení, nečekané souvislosti, tajemství, na kterém je vystavěn rodinný byznys
a k tomu postavy románu vykresleny se špetkou humoru - to se mi líbilo. Prima, paní Moriarty.
Úžasně napsané, ale tak moc deprimující! Hrozná doba. Ale ono snad každé století má své "inkvizice", které pracují pro sebe, někdy ostré, jindy mírnější ve svém konání.
Pane spisovateli, hezky píšete *****, ale co takhle něco veselejšího z našich dějin by tam nebylo? :-).
Šokovala mě hned první kapitola, následující stránky byly v podobném duchu. Milovníci napětí nebudou litovat, pokud si knihu přečtou.
Neobyčejný příběh neobyčejné dívky. Rozhodně neváhejte s přečtením knihy, která nás zavede do života tak odlišného od našeho, že rozum nad tím zůstává v němém úžasu.
Bylo to fajn, i jsem se zasmála :-) Hned se mi půjde snáze k doktorovi.
Je to hrůza, co se ještě nyní ženám děje, co dokážou vytrpět. Z rozumných bytostí se z nich stávají lidé bez vlastní vůle. Také jsem to přečetla během dvou dnů. Příběh Plachá dívka mnou otřásl nejvíc, ale i ty ostatní stojí za přečtení. Je to i výstraha pro zamilovaná děvčata do mužů vychovaných v jiném světě.
Začátek se mi četl těžko, ale pak to teda jelo. Několikrát jsem si už myslela, že vím, kdo je pachatel - úplně špatně. Překvapivý konec, líbilo se mi to.
Jana Eyrová od Ch. Bronteová je vůbec má nejoblíbenější kniha. Přijala jsem její obsah, charaktery lidí i krajinu, a tak to už pro mě navždy zůstane. Kdo pohne osudem - se hezky čte, vyprávění paní Fairfaxové zajímavé a napínavé, ale je to jiná paní Fairfaxová a i jiná kniha. Tak to potom beru za čtyři hvězdičky.
Exotické prostředí, rodinná tajemství, která vedou hlavní postavu knihy až k nejbolestivějšímu rozhodnutí v životě. Skvělé čtení!
- Nikdo jí neřekl, že být matkou znamená žít s láskou tak bezbřehou, že připraví člověka o dech, se strachem tak hrozným, že otřese celou duší. Ani to, jak blízko si oba pocity jsou. - str.396
Příběhy z černého kufříku - dvě útlé knížky povídek, které na mne doma čekaly dobrých patnáct let. Skromně se krčily v mé knihovně a trpělivě čekaly, až si jich všimnu. Neměla jsem tušení, co mám doma za poklad. Jsou skvělé - někdy humorné, jindy zase smutné, tak jak to život nosí. Fantasticky vyprávěné. Pane Archibalde Cronine, napsal jste to skvěle. Určitě jste byl dobrý a laskavý lékař.