Prim komentáře u knih
Za mě skvělá kniha ze života. O vztazích, lásce, smutná i veselá. Teda já se u ní nasmála hodně. Nejvíc mě pobavila Arabela a její prsten :D to jsem brečela smíchy a cviční s dětmi.
Já asi zůstanu do smrti sama, nemám na to abych si pořád dávala pozor jak a co muži řeknu aby mi pomohl :) Na vztahu musí pracovat oba. Když se nad tím zamyslím kolik lidí v mém okolí řeší vztahy. A ne jen muž se ženou, ale i s kolegy v práci s rodiči se sourozenci ... zkrátka není to tak lehyké, ty vztahy.
Poprvé jsem ji četla když mi bylo ...náct a odložila jsem ji. Když jsem po ní sáhla když mi bylo ...cet, bavila mě hodně. Nyní cca po 15 letech jsem se u ní nudila. (...át mi ještě ale není :) )
Knihu mi dal kamarád a tak jsem četla abych pochopila tuhle víru a "kršňáky" Nepochopila jsem. Ale každý má svůj život, svůj vesmír a svoji víru a tak to je.
Tedy za mě nic moc. Do půlky jsem četla docela s chutí, ale od půlky jsem měla pocit, že je každá kapitola stejná. Pořád jsem čekala co jako bude a ono nic :)
Mám tmavé vlasy a oči tak jsem se do dvou posledních povídek dokázala tak říkajíc vcítit i když u mě to zase tak zlé jak v povídkách nebylo. Přesto si myslím, že jako modrooká blondýnka bych měla život lehčí. Zkrátka jak jste trošku tmavší, tak už jste hold jiní :)
Náhodou jsem v době nemoci natrefila na audio knihu (rozhlas Vltava) a bylo to takové milé, vtipné, lehké pohlazení.
Tu knížku miluju a občas se k ní vracím. Nejlepší je jak vozili sběr. Tomu se musím smát pokaždé když si na to vzpomenu :D
Mně se kniha líbila. Pohoda, dobrý humor. Anna byla hezká holka proto se líbila mužům a nevidím na tom nic zvláštního jak jiní čtenáři.
Mně se kniha moc líbila. Dobře se čte. Paní Paclíkovou sleduji i na internetu a je to moje oblíbená koučka.
Napínavá a těšila jsem se jak to bude dál. Proto dávám 5 hvězdiček. Na můj vkus zbytečně moc úchyláků :-)
Teda to byla jízda. Napínavý i když trošku překombinovaný příběh.
Po dlouhé době jsem poslouchala audio knihu na doporučení a líbila se mi, byla skvěle namluvená. Ale nevím zda by tomu tak bylo kdybych knihu četla. Myslím že snad ano. Mám ráda takové ty knihy ze života všedních dnů.
Další z mé dívčí knihovny v době koronaviru. Teď po letech mně přijde ... jak to napsat ... taková socialistická. Ale příběh je to hezký a chvilkami vtipný.
Venku řádí koronavir a tak probírám staré fotky a knihy. Tenhle příběh mám moc ráda, tak proč si nepřipomenout dobu kdy se vytápělo uhlím a místo seznamování na netu se posílali vzkazy v lahvích ;)
Ze začátku napínavá a líbilo se mi jak se příběh rozvíjel,ale asi v půlce mě kniha přestala bavit. Přišlo mi to jak červená knihovna a hlavní postava byla popsána chvílemi jak "nadčlověk" kterého chtějí všichni poznat.
Hezký příběh,ale zbytečně dlouhý jako turecká telenovela :-) Samozřejmě že ty části kde se píše o historii a rozvoji Turecka se mi líbily moc. Taky musím podotknout že v Turecku se pije Rakı (tak se to čte i píše) ne Rakija. Ta se pije v Chorvatsku a je to úplně něco jiného.
Třetí kniha od Hartla a v podstatě to samé. Ano jsou to takové střípky ze života,ale nic mi to "nedává" . Neurazí, nenadchne.
Když jsem poslouchala po tmě audioknihu tak jsem se normálně bála :) Skvělá!