pucii komentáře u knih

Toto je asi nejděsivější kniha, kterou jsem kdy otevřela. Obsah je mou noční můrou, nejraději bych ho zapomněla a jen doufám, že se nikdy nezrealizuje. Nicméně, obdivuju Orwella a jeho vize.

Doposud jsem nebyla více motivována chodit k volbám a zajímat se o politickou situaci :-) .

16 18.12.2017

Kniha je děsivá tím, že je napsána podle skutečnosti. Vlastně se jedná o přepis magnetofonvých pásek vyprávění Christiany, doplněný o pohled její maminky, psychologa a dalších. Je zde popsán Berlín v období 70. let minulého století, prakticky chybějící zázemí pro děti a mládež, která se nudí a baví se ničením, krádežemi, fetováním. Také je zde poměrně velké množství rodin, které jsou zcela nefunkční, a poměrně jednoduchá cesta k získání drog, novnika, na kterou vláda nestihla pružně reagovat. Drogy si velmi jednoduše mohou opatřit i děti, mnohdy jsou ve fetování podporovány zvrhlíky. Vždyť kdo jiný by je tak levně ukájel? Takže se stává normou, že se prostitutkami stávají 12-i leté dívky, 14-i leté umírají na předávkování, 40% mládeže je drogově závislá a nexistuje terapie, která by reflektovala potřeby dětí. Ukazuje se, že zbavit se dorgové závisloti je zvláště pro děti prakticky nemožné.

Myslím si, že je moc pěkné, že byla kniha sepsána. A naopak odporné, že se někdo dokáže živit cizím neštěstím, budovat v lidech závislost rýžováním za drogy, podstrkávat je, zneužívat děti a podobně.

Určitě je velmi přínosné, aby si knihu přečetli jak rodiče, vychovávající děti, tak děti samotné. Příběh otevře oči a třeba pomůže jako prevence.

11 26.03.2018

Ani nevím, jak to tu všechno napsat. Ta kniha na mne velmi zapůsobila. Ať už popisem doby ze záznamů, možností nahlédnout, co vše museli snášet lidé, kteří se ukrývali (nejen strach, nouzi o jídlo, léky a věci, nedostatek peněz a nemožnost si je vydělat, ale i konflikty se spoluukrývajícími se, hádky, ponorka, nemožnost mnoho let vyjít na vzduch, nutnost být stále potichu, boj se zlodeji). Velmi mne potěšilo, že i Anna mívala potíže se svou prostořekostí, mnohdy doplatila na svůj názor. Občas jsem se v ní viděla. A asi proto na mne velmi zapůsobila, jak dokázala se svou povahou bojovat a snažit se být lepší. Těší mne, že se stala vysněnou spisovatelkou, slavnější, než by kdy tipovala. Tragedie je, že i po tom, čím vším si museli projít, šli stejně na smrt, a to chvíli před koncem. Ale asi právě to dodalo deníku tu jedinečnost. A při pomyšlení na ty, co riskovali svůj život pro ukrývání Židů, nenacházím slov.

11 01.02.2018

Fakt úžasné čtení. Skvěle promyšleno i z technického hlediska, nápadité s rychle ubíhajícím dějem. Kniha obsahuje i autorovy dodatky o ekologii a náboženství.

Pro více časově vytížené čtenáře doporučuji nakombinovat se čtenou variantou (audioknihou) dostupnou na portále youtube.com. Člověk se takhle fakt těší na práci (samozřejmě v případě, že u toho nehlídá děti :D)

A doporučuji i filmové zpracování, které je pro diváky znající obsah knihy velmi pěkně zpracované (tedy dle mého názoru filmového amatéra a laika) ...

9 17.11.2021

Dítě v ní vidí pohádku, dospělý zdánlivě jednoduchý, ale přesto tak hluboký příběh.

Některé věci jsou dětem samozřejmostí. Jen dospělí, hnáni povinnostmi, zapomenou, co je vlastně pro život důležité, a ženou se za něčím beze smyslu.

9 29.01.2017

Román se mi velmi líbil, neboť nabízí vhled do období poloviny 19. století v Rusku a popisuje mimo jiné, jak důležitou roli hrálo ve společnosti postavení, reputace a finanční zajištění.

Podotkla bych, že se mi kniha líbila také proto, že pro mě končila šťastně zásnubami knížete, neboť jsem četla zdejší .prc e-knihu dostupnou zdarma ke stažení přes Databázi knih. Nicméně až po nějaké době jsem se dozvěděla, že existuje ještě 3. díl, který v dostupné knize ke stažení chybí, tedy román nekončí tak šťastně. Tedy varování pro čtenáře, kteří si také stahují odtud knihy do čtečky: nejsou kompletní :) !

8 29.11.2023

Velmi napínavé a čtivé, promyšlené do detailů. Klidně bych knihu přečetla ještě jednou a více si všímala detailů. Člověka by nenapadlo, co se vše odehraje někde v pustině v závějích v pár vagónech.

8 15.07.2018

Jména koncentračních táborů, jako jsou Osvětim, Birkenau či Ravensbrück zná snad každý a nikdo (doufám) nepochybuje, že zde během druhé světové umíraly miliony lidí. Podobný osud však potkal miliony lidí na Kolymě, v Archangelsku, nebo v Murmansku. Avšak díky režimu, který u nás panoval, tyto tábory nejsou zdaleka tak známé a o zlu, které se v nich konalo, zdaleka tolik lidí neví.

Moc děkuji Věře za to, že nám mohla tuto drsnou realitu zprostředkovat, že vytrvala a bojovala. A také všem lidem, co se na jejím přežití podíleli.

Je to zvláštní, někde člověk neví co s životem, jinde si lidé kladou otázky: Nezmeškám kvůli průjmu nástup? Vyjde na mě patka chleba, která je o deset gramů těžší? Dostanu dnes ostrou pilku? Bude nářadí vydávat nabručený Tretjakov nebo laskavý Aljoša, který uzná, že loupák je třeba přebrousit? Mám si dát levou botu spravit a nebo požádat o nový pár po mrtvém? Co když bude horší?

Jako malé se mi kniha vůbec nelíbila svým hrdinou. Takový podlejzák bez vlastního názoru, který chtěl jen zapůsobit na okolí. Ale teď si říkám, že ta kniha má velmi dobré historické pozadí z období okupace, války. Přitom je psána poměrně vesele. Trošku jiný úhel pohledu, než v jiných dobových knihách. Takže teď zpětně hodnotím kladně. Jen taková trdla, jako jsem byla já, by si měla zjistit historický podtext.

7 23.05.2018

Poměrně hodně lidí mi říkalo, že to je strašně mocná modlitba. A já nevím :-) . Přijde mi, že to takto posuzovat nejde. Člověk z ní nemusí mít nic, když ji čte bezhlavě takřka v mikrospánku, jen aby neporušil jeden den. Nebo pokud pochybuje o víře. Ale naopak může být obohacující, když se nad ní člověk zamyslí. Alespoň tak k tomu přistupuju já.

7 27.03.2018

Takové pěkné oddechové čtení, na mne až moc propletené svým dějem, že nepůsobí reálně. Částečně působí jako detektivní příběh. Nicméně mi se kniha líbila. Člověk si říká, že má štěstí, že má alespoň nějakou nekompletní rodinu a ne jako tadyhle Míša, která dělá blbosti jen proto, aby už konečně někam patřila a byla řádným členem rodiny se vším všudy.

6 02.12.2023

Knížka může pomoci člověku zamyslet se nad dosavadním životem z jiné stránky a třeba mu i dodat radost a pokoj do života, nebo jeho smysl. A třeba tak i nevědomě pomoci jiným. Asi je více podobných knih, ale člověk nikdy neví, co koho kdy osloví.

Mé poznámky :-) :

Neustálým honem za úspěchem míjíme ty správné hodnoty.

Jak se chceš postarat o druhé, když se nedokážeš postarat sám o sebe?
Jak máš mít rád druhé, když nemáš rád sám sebe?
Jak máš být dobrotivým, když se sám necítíš dobře a pohrdáš sebou?

Jedna z mála věcí, které můžeme ovládat, je naše vědomí.
To, co je pro jedny tragédií, pro ostatní je příležitost. Záleží na interpretaci. V každém nezdaru je zárodek příležitosti, dar. Ať nás potká cokoli, je jen na nás, jak budeme reagovat. Vnější svět je odrazem našeho vnitřního světa. Neexistuje negativní zkušenost, ale pouze možnost k růstu. Bolest je učitelem. Jak mohu vědět, co je radost, když nezažju smutek? Abychom si mohli vážit dobrého, musíme zažít špatné. Ve všem, co prožijeme, je skrytá lekce, bez které bychom již nerostli. Bez bolesti bychom se v životě neposunuli. Zavřou se jedny dvěře a otevřeou se jiné.

Začni žít ze své představivosti, ne ze svých vzpomínek. Vše, co kdo vytvořil ve vnějším světě, začalo v jeho nitru, někde v plánu. Jsi více, než součet okolností.

6 26.03.2018

Jedná se o oddechové čtení, řekla bych až přeplácané událostmi, které se málokdy stanou. Ale někteří mají fakt štěstí, takže to není nic nereálného. Každopádně se nejedná o nějaké vrcholové dílo ve stylu Idiota, ale o něco na odreagování a zasmání se, dobře se čte.

Kniha vypráví příběh z pohledu 33 leté Elišky, její vztahy a události za poslední cca rok života, kdy se vrátí z Prahy do Veselí na Moravu, neboť Praha nesplnila její očekávání od života.

Zajímavé je, že prý kniha obsahuje autobiografické prvky. Vím, že z té oblasti pochází i autorka, tak to teď přemýšlím, co vše má s Eliškou společného.

5 08.02.2024

Fajn kniha na oddech a kompletní vypnutí, rozhodně se dle mne nejedná o knihu, která by se vůbec blížila dílům od Remarque, Poe a podobných velikánů. U příběhu je patrné, že je zcela smýšlený a v reálném životě by nikdy nemohl nastat. Nicméně popisuje se krásná příroda, příprava moučníků, nefungující vztahy a toxické prostředí a naopak velmi příjemné prostředí ve Švýcarsku v Alpách, kam se děj po čase přesune. Člověk se při četbě patrně nic nepřiučí a je jasné, že se mu v životě nic podobného nestane, příběh je až kýčovitý nicméně vypne :).

5 20.12.2023

Já se od knihy nemohla odtrhnout. Byla napínavá, poukazovala na náročnost práce detektiva a policie, jejich postupy. Trošku mne zmátla historie ... takže teď se uchýlím ke studiu práv otroků a historie Ameriky, ať rozpoznám, co je fikce a co skutečnost.

5 04.07.2018

Trochu mi při čtení běhal mráz po zádech. Člověk si vůbec neuvědomí, kolik nástrah kolem něj je. Obdivuji Lewise, že takovou knihu napsal a k úvodu ještě připojil něco ve stylu, že se jedná o jeho zkušenosti, myšlenky, selhání, že nebylo třeba nic studovat.

5 29.01.2017

Kniha nepatří mezi oddechovou literaturu. Spíše je určena k zamýšlení se nad sebou samotným a práci na sobě. Obsahuje návod, jak pracovat se svým hněvem, který nejen ničí naše vztahy, ale vnitřně užírá nás samotné.
Pro mne je kniha velmi náročná, čtu ji již delší dobu. Ne, že by se špatně četla, ale mnohdy je velmi těžké přijmout to, co se v ní píše, a následně to aplikovat. Ačkoli nepochybuji, že je to velmi přínosné.

5 30.04.2016

Já už původné knihu číst ani nechtěla. Jak se jí chytil bulvár ještě před vydáním, říkala jsem si, možná jsem tu Gabču blbě odhadla, třeba už nestačí sportovně a fakt se chce jen zviditelnit, nebo řeší nějaký vnitřní problém a ten otočí proti ostatním.

Nicméně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Gabča není profesionální spisovatel, takže to beru jako autobiografii známé osobnosti. A musím říci, že se mi kniha fakt líbila. Takový náhled do zákoutí, že nic není růžové, ani celý život se živit koníčkem. Z knihy je patrné, že problém je v Gabči ještě aktivní a nezískala nad ním ještě kompletní odstup. Ale kdo taky problémy nemá a hned si nad vším získá nadhled? Podle mne se jedná o důležitou zpětnou vazbu. Gabča je velmi upřímný člověk, což mnohdy špatně nese okolí, ale proto mi přijde fakt velmi blízká.

4 08.02.2024

Čtení "cestopisu" se mi opravdu moc líbilo. Knihu jsem četla 2x a to v různých překladech. A musím tedy říci, že překlad velmi ovlivňuje čtivost novely (či románu).


Čtení je velmi poutavé a velmi rychle se přenesete do děje a veškeré nesnáze prožíváte s hrdiny. Čtení to je pochmurné, tak jako snad vše od Poe, co jsem doposud četla. Nádech tajemna, strachu, nejistoty zítřka. A v tom i příběh končí. Podle mne se jedná o velmi kvalitní literaturu a Poe se řadí mezi mé oblíbené autory.

4 20.12.2023

Moc pěkné dílo nabízející náhled do 16. století. Do doby útlaků Židů. Ti nesměli pracovat, jediným jejich zdrojem financí mohla být lichva. Ostatní činnosti byly buď zakázány, nebo velmi omezeny.

Vím, že Shylock byl ve svém srdci velmi krutý a nesmírně si cenil majetku. Nicméně, kdo by ne? Byla to jeho jediná obživa. Nesnášel Křesťany, kteří se mu vysmívali za lichvu a plivali na něj. Já jej i chápu, že tak zahořkl. Bohužel, nenávist se mu stala i osudným. Ačkoliv totiž Židé v nějaké oblasti žili po generace, bydeli na konkrétním místě, vždy byli pouze cizinci. A proto, když Shylock nabídl bezúročný úpis Křesťanu Antoniovi, který jim pohrdal a plival na něj, a jako pokutu stanovil libru masa z Křesťanovy hrudi, vše se obrátilo proti Shylokovi. Byl totiž pouhý cizinec, který svým úpisem vlasně ukládal Křesťanovi o život.

4 19.11.2021