Rade komentáře u knih
Docela mě zklamalo; postavám v knize jsem moc nerozuměla a jejich jednání mi nebylo sympatické ani srozumitelné. Nepochopila jsem ani vztah hlavního hrdiny k ženám, které procházely jeho životem. Snad jediný, jehož jednání bylo srozumitelné, byť lehce zidealizované, byl ten filantropní lékař (psycholog?).
Takové celé přepjaté...
A anotace? Jeden velký spoiler.
Zaujala mě vtipná obálka s obrázkem J. Slívy.
Takový zvláštní humor, který mi až tak nesedl... První třetina ještě jakž takž, ale pak už jsem se s obsahem i formou prostě minula.
Odborník nejsem, ale jako vděčná dlouholetá uživatelka - milovnice a pozorovatelka ptactva - rozhodně za pět.
Tak trochu černobílý příběh o českém protinacistickém odboji za Protektorátu.
A ač to L. Winder (německy píšící autor pro mě skvělého Následníka trůnu) myslel dobře a svou knihou, psanou za války v exilu, jednoznačně vyjádřil nejen svůj protinacistický postoj, ale i podporu masarykovskému Československu, 70 let po válce bohužel vyznívá knížka jako dobová agitka...
Nenadál je "svůj" a dost dobrý... Pro mě jednoznačně nejlepší povídka Sluneční dialogy, o stárnoucím muži, který se spřátelí s mladším chlapcem a vypráví mu drásavý příběh svého mladí o vztahu k židovské matce v období holokaustu a pozdních výčitkách svědomí. Hodně působivé. Tahle povídka za 5*.
Knížka se mi dostala do ruky náhodou, na dovolené, opravdu hodně neobvyklá a rozhodně zaujme, nakonec o chování hlavní hrdinky musel člověk dost přemýšlet.
Jen nechápu, proč jak na přebalu, tak v anotaci je kniha označená za humornou. Spíše bych řekla takové dost ujeté psycho...
Tři a půl hvězdičky.
Škoda toho levného vydání, asi tak bylo i v originále; u takovýchto knih by obrazová a fotografická příloha měla být pravidlem. (K vydání Euromedia Group rok 2010)
Vedle Titaniku ne moc známé, nicméně přečteno jedním dechem...
Nejprve mě napadlo pochmurné, depresivní...., ale to nějak nevystihuje ten pocit z knížky - zmar, nicota, hnus, a nakonec hrůza z toho, že by se člověk mohl třeba v takovémto světě beze smyslu a bez pravidel ocitnout... Hodnocení těžké, zatím se potácím mezi třemi až pěti hvězdami...
"... mohutný, sežehlý oř se naráz vylíhl ze slunečního oka a na kost vyhublý, černý a běsnící projel jako zubožená karavela kolem, s rozedraným sedlem, rozhoupanými třmeny a kopyty měkce dusajícími v prachu, proběhl kolem, ohromný, vyzáblý a planoucí, a jeho dupot po cestě zmíral, až zněl jako vzdálená ozvěna potlesku v navěky prázdné síni."
"Dráteník ten pláč slyšel ještě dlouho po cestě. Slyšel ho z dáli nad studenými a dýmajícími podzimními poli, zatímco jeho pánve zněly přežalostně nocí jako bóje na nějakém kalném a pustém pobřeží, a slyšel ho slábnout a zmírat jako nářek mořských ptáků v širých slaných a černých samotách, které jsou jim domovem."
Rozbor možného průběhu a možných příčin smrti Jana Masaryka zpracovaný kriminalistickými metodami. Závěry této knihy však byly již posledními výzkumy (forenzní biomechanika) a nejnovějšími poznatky poněkud překonány. Polemikou k této knize je kniha Lubomíra Boháče "Jak to nebylo".
Zajímavé, zvláště pro toho, kdo vyhledává téma Habsburkové v 19. a 20. století.
Pozoruhodné je i to, že o tuto knihu po jejím vydání vypukl soudní spor mezi autorkou a její dcerou (a dcerou korunního prince Rudolfa) Alžbětou, která se chtěla domoci soudního zákazu šíření této knihy.
Čtivě a poutavě napsáno. Dějepis, který není suchopárný...
Vzpomínka na dávná léta na gymplu....:-)
"J´ai un ami guinéen. Il est de Konakry"...