Radimka komentáře u knih
Tak velký zklamání. Od začátku jsem se nudila, nakonec jsem přeskakovala a téměř nedočetla. Ve všem jsem se ztrácela, v ději, ve jménech. Připadalo mi, že každý honí každýho a ani neví proč.
Dala jsem šanci ještě jednomu dílu, možná o něco menší hovadina, ale pořád hovadina. Nechápu, proč v každý erotický literatuře musej bejt tak nepříjemný lidi. Další knihu už fakt nečtu.
Sedm let ze živola partičky čtyř norskej teenagerů. Nejdříve to vypadalo nevinně jako Bylo nás pět, první lásky, trable s rodičema a se školou a skončilo to v alkoholovém a drogovém oparu jako Trainspotting. Ale skvělý, v jejich opilecké fázi jsem měla pocit, jako kdybych se ráno probouzela taky po nějakém alkoholovém dýchánku.
(SPOILER) Tři krátké zajímavé novelky končící smrtí - první o chlapíkovi, který už má všeho dost a nakonec zjistí, že sám před sebou neuteče. Druhá o ženský, kterou všichni štvali a která štvala všechny. Dva závěry - jeden o ní a jeden o soudci, který čte její deník. Třetí o pěti "kamarádech", kdy ten největší hajzl je vlastně nejslušnější.
Tohle byla teda hovadina. Fakt nevím, na co si to pan autor hraje.
Možná pro mladý lidi, kteří nemají zkušenosti s motivační literaturou. Nemůžu říct, že by v ní nebyly i přínosný věci, ale autor vykradl asi padesát různých knih a udělal z nich jednu. Původního tam není nic, kromě jeho webových stránek.
Možná svého času to bylo velmi protirežimní a drzý, ale teď se mi to zdá spíš ufňukaný a trapný. Jasně, byl zavřenej za nic, ale takovejch bylo. Nebavilo mě to.
Líbilo se mi to moc, spousta postav, takovej románovej kruhovej objezd, kde ve středu stojí zvláštní holka Pip a ve výjezdech jsou historie lidí s ní spojených. Trochu mě nudily psychologický blitky, kterejch tam bylo požehnaně.
Pro mne hodně zvláštní kniha, autobiografie prokládaná filosofickými úvahami o životě, politice a tak. Ne všemu jsem rozuměla a přesto jsem se na čtení těšila. Přišla mi dost krkolomně přeložená /nebo napsaná/, některé věty jsem musela číst několikrát.
Ze začátku jsem měla problém s postavami, nebýt rodokmenu, tak jsem v háji. Líbilo se mi to, skutečně mozaika příběhů, ale hodně dlouhá. Na pozadí milostného příběhu se odehrávají politická, náboženská a osobní dramata. V politice jsem dost tápala. Je cítit autorova láska k Damašku.
Psáno krásným jazykem, příjemně se mi četla, jen hlavní hrdinka mi lezla na nervy tím, jak byla naprosto neschopná vzepřít se manželovi. Sice měla strašnej život, ale za dost věcí si mohla sama.
Knížečka o obyčejném lidském životě, touze po normálním lidském teple a objetí, napsaná krásným poetickým jazykem. Příjemné narazit na kvalitně napsanou literaturu.