Radimka
komentáře u knih
Zátiší
Louise Penny
Jo docela fajn, taková klidně plynoucí detektivka. Pravda, až do konce jsem nevěděla, kdo tu starou paní zabil. Zajímavé debaty s bývalou psycholožkou. Jinak mne trochu zarazilo, že po vraždě v zapadákově se do zapadákova přestěhovalo celý komisařství i s dost nesympatickou policajtkou. Nechápu, proč ji šéfík nevyrazil.
Vraní dívka
Erik Axl Sund
Tak tohle se mi moc líbilo. Snažila jsem se nevnímat tu hrůzu, která se tam děla a pojmout to jako psychotriller a fakt super.
Střed světa
Thomas Van Essen
Tak tohle jsem dočetla s velkým sebezapřením a hodně jsem přeskakovala. Pro mne naprosto zbytečná kniha o ničem.
Chceme to, co máte vy
John Lanchester
Jo hezky se to četlo, ale něco tomu chybělo. Příběhy lidí z luxusní londýnské ulice, kterým ve finále není co závidět. Trochu nuda.
Ukradená – Útěk ze Sýrie
Louise Monaghan
Tak tohle bylo napsaný přesně tou neprofesionální formou, kterou nesnáším. Blonďatá blbka se zamilovala do Syřana a ejhle, nečekaně se z něj vyklubal hajzl, kterej unesl do Sýrie jejich dceru. Ona se pro ni vydala a statečně jí osvobodila. Že to nebyla procházka růžovým sadem je jasný, ale že ta pipina s nemocnejma kyčlema vyrazila na útěk ve zlatejch minišatech a vysokejch podpatkách a plazila se tak v horách s divochama, tak to mě dostalo.
Barvy loučení
Bernhard Schlink
Myslela jsem si, že povídky budou o jiném loučení. Tohle mne nebavilo, některé jsem vůbec nepochopila. Líbila se mi jen Milovaná dcera.
Poslední zelené údolí
Mark Sullivan (p)
Hodně zajímavý, místy až neuvěřitelný příběh, obdivovala jsem vůli a sílu hlavních hrdinů. Jen jsem to autorovi nějak nevěřila, cítila jsem z toho pachuť byznysu
Sůl, ovce a kamení
Magdaléna Platzová
Čtyři povídky o ničem. Nějak mi unikl smysl, proč to bylo napsaný.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Posloucháno na ČRo - V knize jde o daleko větší přesah problémů než pouze téma homosexuality - nezaměstnanost, bezútěšnost, násilí, alkoholismus, kriminalita. Vyprávění kultivovaným až básnickým stylem je o to výrazněji konfrontováno se špínou a ubohostí prostředí, ve kterém autor vyrůstal. Výborná kronika své doby.
Bludy v hlavě: Úzkosti, pochybnosti a jiní spolubydlící
Alfonso Casas
Měla jsem ji jako dárek, ale stihla jsem ji prolistovat. Asi nejsem cílová skupina, mně to nic moc nedalo a nejsem si jistá, jestli to dá něco tomu, kdo to opravdu potřebuje. Ale je to milé.
Po Valentýnu
Esther J. Ending
Tak tohle byl fakt mazec. Psychiatrovi muselo srdce zaplesat, těch diagnóz a krásně vykreslených narušených postav! Mně bylo sourozenců strašně líto, měla jsem pocit, že všichni potřebují obejmout, protože to, co jim scházelo nejvíc byla potřeba k někomu patřit a pocit, ze jsou milování. To, co se stalo a všichni tušíme, ze se něco stalo, byl vrchol ledovce. Byly chvíle, kdy bych jejich matce zakroutila krkem, ale ona si s nim vlastně kroutila sama. Hodně smutné čtení
Chalupa
Pavlína Křivánková
Posloucháno na ČRo - dvě ženy, jeden muž. Za chvílí už jenom dvě ženy, každá jiná. A obě si procházejí svým soukromým peklíčkem. Začátek by se klidně mohl stát, konec byl trochu mimo realitu. Ale bylo to fajn.
Kniha ztrát a nálezů
Lucy Foley
Jasně - bylo to sladkobolné, jasně - bylo to prvoplánově prokouknutelné, jasně - bylo to hodně romantické. Ale taky to bylo moc milé a hezké
Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých
Olga Tokarczuk
Posloucháno na ČRo, paní Tokarczukovou už budu mít vždy spojenou s úžasnou Jitkou Smutnou. Bylo to tajemné, bizarní, zároveň naléhavě hutné.
Listopád
Alena Mornštajnová
ČRo - bolavé poslouchání, pro mne až apokalyptické. Nesnáším ten pocit z vykachličkovaných místností. Pro mne doba prožitá a o to víc strašidelná, když si uvědomím, jak málo stačí, aby byla zpátky. Příběh dvou ženských postav, které na první dobrou spojuje víc, než by se možná na první pohled mělo zdát. Připadá mi, že autorka záměrně nic moc nechce zatajovat, aby bylo jasné, že to v čem vyrůstáme, žijeme a je nám stále vtloukáno, nás ovlivňuje víc, než bychom si přáli a hlavně přiznali.
Pamatuj, že tě mám rád
Luis Leante
Krásný příběh z místa, o kterém jsem nikdy neslyšela. Řekla bych, že tady možná uškodilo střídaní času, byť to mám jindy ráda. Tady mi to způsobilo občas zmatky,.
Konkláve
Robert Harris
Nedočteno, pletla jsem si funkce, jména a nečetlo se mi to dobře. Nehodnotím, prostě mi to nesedlo.
Bouřlivé vody
Colleen McCullough
Byla jsem bez předsudků, tak se mi téměř detektivní příběh celkem líbil. Četla jsem jako samostatný příběh bez návaznosti na Pýchu a předsudek. Vlastně mi to přišlo od autorky trochu hloupé, provázanost s PaP a hlavně chování adorovaných hlavních postav, ji určitě ubralo na popularitě.
My dva
Andy Jones
Mně se to líbilo. Zamilování a těhotenství z pohledu chlapa. Občas jsem se smála, občas to bylo smutné - viz chladící postýlka, to jsem nevěděla, že existuje. Nenudila jsem se a dobře se mi to četlo, i když to nebyla žádná velká literatura....
