Radimka
komentáře u knih
Asistent generální ředitelky
Jakub Roland
Tohle byla teda hovadina. Fakt nevím, na co si to pan autor hraje.
Andělská hra
Carlos Ruiz Zafón
Po druhém přečtení Stínu větru se ze mne stal Zafónista. Miluju jeho vyprávění, i když někdy zbytečně zamotané a nereálné. Daleko víc akční než první díl. Zamilovala jsem si humor chytré Isabely, maminky Daniela z prvního dílu. Paráda
A taková to byla láska...
Anna Gavalda
Poslouchala jsem na ČRo. Moc mě to neoslovilo. Působilo to jako taková obhajoba nevěry. Tchán si udělal důvěrnici ze svý snachy, kterou stěhuje i s dětmi od svého syna.
100 způsobů, kterými si zbytečně komplikujeme život - ...a jak s tím přestat!
Dušan Kadlec
Možná pro mladý lidi, kteří nemají zkušenosti s motivační literaturou. Nemůžu říct, že by v ní nebyly i přínosný věci, ale autor vykradl asi padesát různých knih a udělal z nich jednu. Původního tam není nic, kromě jeho webových stránek.
A na nebi čekají hvězdy
Lori Nelson Spielman
(SPOILER) Máma a dvě dcery /jedna adoptovaná/, skvělý život, skvělý vztah. Nehoda jedné, při které přijde o život /pořád jsem věřila, že to nebude pravda a že se někde vyloupne/ odcizí matku s druhou dcerou, protože si obě vyčítají, že tomu mohly zabránit, ale nedokážou o tom spolu mluvit. Nakonec ale vylezou ze skříně i hodně starý kostlivci /máma matky/ a vyjasní se věci, který by se nikdy nejspíš nevysvětlily /psychická porucha/.
Prezidentův vězeň
Vladimír Škutina
Možná svého času to bylo velmi protirežimní a drzý, ale teď se mi to zdá spíš ufňukaný a trapný. Jasně, byl zavřenej za nic, ale takovejch bylo. Nebavilo mě to.
Purity
Jonathan Franzen
Líbilo se mi to moc, spousta postav, takovej románovej kruhovej objezd, kde ve středu stojí zvláštní holka Pip a ve výjezdech jsou historie lidí s ní spojených. Trochu mě nudily psychologický blitky, kterejch tam bylo požehnaně.
Krev
Rudolf Sloboda
Pro mne hodně zvláštní kniha, autobiografie prokládaná filosofickými úvahami o životě, politice a tak. Ne všemu jsem rozuměla a přesto jsem se na čtení těšila. Přišla mi dost krkolomně přeložená /nebo napsaná/, některé věty jsem musela číst několikrát.
Temná strana lásky
Rafíq Šámí
Ze začátku jsem měla problém s postavami, nebýt rodokmenu, tak jsem v háji. Líbilo se mi to, skutečně mozaika příběhů, ale hodně dlouhá. Na pozadí milostného příběhu se odehrávají politická, náboženská a osobní dramata. V politice jsem dost tápala. Je cítit autorova láska k Damašku.
Deník pro jiný svět
Marta Urbanová
Psáno krásným jazykem, příjemně se mi četla, jen hlavní hrdinka mi lezla na nervy tím, jak byla naprosto neschopná vzepřít se manželovi. Sice měla strašnej život, ale za dost věcí si mohla sama.
Vteřinová noc
Marta Urbanová
Knížečka o obyčejném lidském životě, touze po normálním lidském teple a objetí, napsaná krásným poetickým jazykem. Příjemné narazit na kvalitně napsanou literaturu.
Můj život po životě
Michal Viewegh
Deník zoufalýho chlapa, postiženého ztrátou paměti a depresí. Poprvé jsem mu uvěřila, že napsal něco, čím se zrovna nemůže chlubit, i když ho k tomu vedla zřejmě potřeba vydělat peníze. Píšu svůj vůbec první komentář.Netrpím potřebami exhibovat v něčem, co stejně asi nikoho nezajímá, ale spousta negativních reakcí na knihu mě nazdvihla. Téměř všichni, co si knížku přečetli, museli alespon trochu vědět, o co půjde, žádné tajemství to nebylo. Zajímalo by mě, co od ní teda za pikantnosti čekali, aby splníla jejich představy. Knihy MV nečtu, protože jejich cílená komercnost je mi proti srsti. Tohle je výjimka. Ty negativní bláboly typu "kniha mě nepobavila" nebo "nevím, proč to napsal", jsou tu přesně z toho důvodů, že jejich autoři o tom, jak je ztráta paměti a deprese obecně hrozna, ví prd. A už to, jak je z toho člověk úplně v háji, říct nahlas a riskovat tím obecný výsměch, který vás hodí ještě víc dolů, chce kus odvahy. I kdyby to dělal jen pro peníze. Nakonec nikdo vás snad do čtení nenutil. Taky nečtu scifi, protože mu nerozumím, ale to ještě neznamená, že nestojí za nic