RADOST komentáře u knih

Čtivý, napínavý, ale zřejmě i účelově zromantizovaný příběh utečenců na konci 2. světové války. Cením si ho pro jeho vypovídací hodnotu o té době. Historie přináší poučení a je jen na nás, zda se poučit chceme.
Doporučuji přečíst nejen tuto, ale i jiné historické knihy.. Je zarážející, jak nelidsky se dovede lidstvo chovat.

6 13.08.2013

Zvláštní kniha, poetický příběh, nejen o lásce. Také o mýtech, pokoře, trpělivosti. O slepotě vidoucích i jasnozřivosti nevidoucích. Odrazoval mě název i zařazení knihy jako čtení pro ženy. Naštěstí jde o víc. Po přečtení se zamýšlím i nad tím, nakolik vlastně známe své rodiče, nakolik se dovedeme oprostit od sobeckého nároku na jejich city, od pocitu, že jen my máme být středobodem jejich lásky.

6 11.08.2013

Prvotina, která by mohla být mnohem lepší, kdyby měla autorka větší odvahu. Těšila jsem se na dialogy v ostravštině. Ovšem bylo jich málo a i to "po našimu" bylo jen náznakové, učesané, do nářečí se míchala neužívaná česká slova. Popisy neútěšnosti zdevastovaného prostředí se autorce celkem vydařily. Ale vložit více šťávy do jednotlivých postav a vylíčení jejich svérazného života se jí snad podaří až v některé další knize. Moc bych si to přála.

6 04.08.2013

Čtivá, velmi dobře napsaná detektivka, které rychle podlehnete a uvěříte. Potvrzuje starou pravdu, že bezcitnost, sebestřednost a zlo spolu se sobectvím jsou vlastnosti, které člověk v sobě nese celý život. Původce zla neměl výčitky svědomí ani v mládí, ani ve stáří - páchal zlo, protože mu to bylo dovoleno. To je podle mě hlavní autorovo poselství - nedovolovat! Ani v maličkostech, ani v politice, ani v ekonomice. Hlídat si lidskost.

6 27.07.2013

Výborné povídky! Neotřelá témata, přiměřená dávka napětí, dobrý styl. Objevila jsem pro sebe nového autora.

6 25.10.2012

Ačkoliv jsem tuto knihu četla před 55 lety, dodnes si vzpomínám na nádherné ilustrace, touhu Květušce pomoci, zlost na babu Zimici. Vybavuje se mi vzpomínka, jak mám výjimečně dovoleno číst si dlouho večer, ležím v posteli svých rodičů (snad to byl Silvestr) a po dočtení za nimi běžím podělit se o svoji tíseň i radost. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, musela být vydaná kolem roku 1955.

6 12.07.2012

Upřímné, syrové, nesentimentální vylíčení hluboké lásky. Milenci si upřímně sdělují své nejniternější myšlenky, navzájem si pomáhají zacelit a zhojit své "díry v duši", přichází však další díra, nejhlubší.
Výborně napsaná kniha, ke které se budu vracet.

6 05.07.2012

Stejně jako sachista vyčítám knize pomalý rozjezd a předvídatelný výsledek . Připojuji i rozčarování nad názvem knihy. Proč se jmenuje Vlastní spravedlnost a ne Smolař či Nešťastník, jak vyplývá z textu, názvu originálu i názvu slovenského vydání?
Příběh je to zajímavý, trochu překombinovaný, ale za přečtení stojí.

6 14.03.2012

Kniha mě donutila přemýšlet a srovnávat. Jak bych se zachovala já v situaci hrdinky, ale ve svém prostředí? Nakolik jsem schopna vzepřít se obvyklému a nectít tradice? Jsem vůbec schopna pochopit japonskou kulturu, postavení japonských žen v současnosti? Postupovala bych stejně jak Misako? Děj mě uchvátil, navíc jsem se dozvěděla hodně o japonských tradicích.Bylo to dobré čtení.

6 05.09.2011

Zajímavý životní příběh člověka, který bojuje proti své slabosti. Jenže mě jaksi neoslovil. Omlouvám se za nižší hodnocení. Chyba není v knize, ale ve mně.

5 29.10.2021

Dobré to bylo, ale ne skvělé. Jsem zvědavá na pokračování. Snad bude rychlejší a vyváženější. Všeho tam bylo trochu moc. Bylo zajímavé sledovat motiv a kroky trojkového vraha, postupy a členy vyšetřovacího týmu i nevraživost a boj o postavení v policejních složkách.

5 28.10.2021

Bizarní, šokující, napínavé, odpudivé, občas těžce pochopitelné. Ale bavilo mě to!

5 20.10.2021

Co vede člověka k potřebě někoho motivovat, někým manipulovat, někoho ochraňovat? To je hlavní myšlenka této knihy. Přiznám se, že jsem od ní čekala více, ne zcela mě pohltila. Ale nutila mě přemýšlet nad situacemi, které nejsou v životě až tak výjimečné.

5 07.10.2021

Průměrná kniha o vyrovnávání se se zklamáním ve vztazích a nenaplněných tužbách. Ne každý to dovede. Někdo jde dál, někdo se chce revanšovat, někdo mstít. Co je v normě a co téměř šílené? Autorka v knize skloubila osudy několika lidí ze dvou zemí, snažila se o napětí , tajemství odhalovala pozvolna. Přesto jsem její vykombinovaný dějový vývoj předvídala a byla vždy o krok vpřed. Četlo se to dobře, svým způsobem to bylo i trochu nezvyklé - ale nic závratného.

5 08.09.2021

Četla jsem v mládí a kniha se mi líbila. Zachycuje období života mých prarodičů a dětství mých rodičů. Dějově mě zaujala. Vzpomněla jsem si na ni po nynější probírce mé knihovny. Z celé trilogie mám jen druhý díl Hra s ohněm, který nyní znovu čtu. Ten se mi zdá i jazykově bohatý, Zřejmě byl stejně kvalitní i tento díl.

5 23.08.2021

Víno, optimismus, rozvaha, nadhled, vyrovnanost. S takovým životním přístupem se dají překonat i tragédie.
Jedna z knih edice Máj, kterou rodiče kupovali do své knihovny. Některé z nich podědila jejich vnučka.

5 21.08.2021

Ve své době velmi populární kniha. Vždyť ji napsal náš PRESIDENT. Ale já ji četla s nechutí, i když jsem se cítila jak ta hodná Barunka a měla také zlobivého bráchu Pepka. Vždy jsem si totiž vybavila ten národní smutek, hrůzu pro mou dětskou dušičku, když den po mých nádherných sedmých narozeninách všude visely černé prapory, v rádiu hrála jen smuteční hudba a vysílali projevy.Má veselá první třída se stejně jako celá škola stala tichou a vážnou budovou, obklopenou žalem. Stávalo se mi pak často, stejně jak u Barunky, že náhodné okolnosti způsobily moji nechuť k dílu a nespravedlivě ovlivnily i můj dojem z díla.

5 21.08.2021

Jak jsem na ni mohla zapomenout? Teprve obrázek mi připomenul ty krásné chvíle nad Cibulkovými dobrodružstvími. Knihu jsem nikdy nevlastnila, ale v knihovně půjčovala opakovaně. Protože být bez ní bylo v mém dětství občas těžké.

5 20.08.2021

Útlá knížka Sládkových veršů s ilustracemi Mikoláše Alše. Takový malý poklad klasiky.
V naší knihovně je už přes šedesát let. Zřejmě to byla i povinná četba mých dětí, protože je na různých místech podepsaná každým z nich. Vyzkouším, zda osloví i dnešní generaci. Nedoufám v to. Ale na tuto báseň si vzpomínám i po těch desítkách let.

Okáč
Já jsem děvče okaté,
šatečky mám strakaté,
vypadám v nich celičká
jak ta lesní pěnička.

Já jsem děvče okaté,
tvářičky mám buclaté,
na nich jako růže květ,
a mne těší celý svět!

5 12.08.2021

Humorná kniha.Četla jsem kdysi dávno její první vydání a nyní při probírce staré knihovny mě opět pobavila.

5 11.08.2021