Ramondia1 komentáře u knih
Příběh mě šokoval, je hrozné, jaké důsledky pro dítě může mít psychická narušenost rodičů, v duchu jsem si říkala, že bych měla chuť tu matku svázat, odvézt do nemocnice aspoň na měsíc a nechat ji každý den podstoupit aspoň jedno bolestivé vyšetření, které nechala podstupovat svoji malou dcerku. Ale jinak kniha je ve srovnání s jinými, co jsem četla, spíše průměrná.
Příběh naprosto šokující a těžko uvěřitelný, nad některými pasážemi se mi zvedal žaludek a měla jsem husí kůži, nicméně kniha je napsaná trochu zamotaně, v množství osob jsem se ztrácela a mnohdy jsem nedokázala udržet pozornost.
Kniha se četla dobře, byla napínavá až do konce, už jsem měla strach, že hrdinka toho svého rozmazleného sobečka vezme zpátky na milost, to bych jí neodpustila.
Jediné, co tam zavánělo červenou knihovnou bylo to, co všechno si hrdinka matka samoživitelka sedmnáctileté dcery pořídila za svůj první plat.
Smutný příběh, je určitě dost takových rodin, kde flaška je důležitější, než zájmy dětí a mělo by se o tom vědět. Bohužel, některé momenty v knize jsou trochu moc vyhrocené, až přitažené za vlasy. Otec Darji je primitiv a hnusák první kategorie, který své rodině tím nejodpornějším způsobem ubližuje, přesto ho dcera i v dospělosti má ráda ... ne, to není přesvědčivé a nevěřím tomu.
Kniha je čtivá, je znát, že to není příběh vycucaný z prstu, ale realita. Je fakt, že autorka byla hodně naivní a nechápu to, jenže současně z příběhu je patrné, že doma před svou cestou do Afriky za svou "láskou" neměla moc dobré zázemí. Takže pro někoho, kdo se narodil v harmonické rodině, těžko soudit. Každopádně Barbora, i když byla hodně naivní, tak na druhé straně byla dost odvážná a průbojná na to, aby se od svého tyrana a současně také zločince, osvobodila. Je spousta žen, které na to nemají sílu ani ve své vlasti.
Knihu jsem četla jak jako náctiletá, tak jako dospělá, mám ji doma, čte se dobře, ale některé postavy i situace jsou zbytečně vyhrocené. Ale je to kniha polské autorky, z polského prostředí, třeba to tam skutečně tak chodí, kdo ví ... postava Magdy a její chování je natolik extrémní, že snad není ani možné, aby byla duševně zdravá. Naproti tomu ostatní spolužáci ve třídě jsou tak nepřirozeně uvědomělí, že by měl problém s nimi vyjít i nekonfliktní člověk.
Přečetla jsem, ale nepochopila, hodně zvláštní styl psaní.
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, měly by si ji přečíst všechny ženy a dívky jako varování před uzavíráním smíšených manželství, zvláště pak s muži z muslimských zemí.
Hodně drsné čtení, hlavně ta představa, jak se v jedné vteřině téměř idylický život obrátí o stoosmdesát stupňů. Z některých momentů běhal mráz po zádech. Jinak kniha byla napsaná vynikajícím způsobem, autobiografické romány jsou prostě nejlepší.