Rania
komentáře u knih

Prvních 100 stran se mi četlo docela těžko, chtěla jsem knížku odložit. Pořád jenom pití, kocovina, děj žádný, nic, co by jste si zapamatovali. Pak se to ale zlepšilo a já se začetla. Pěšky mezi buddhisty a komunisty se mi ale líbila víc, přišlo mi, že Ladislav se za každou cenu snažil být vtipný, a méně je někdy víc. Každopádně ale klobouk dolů za odvahu cestovat po neznámé krajině sám a pěšky. Knížku doporučuji jako oddechové čtení, sama jsem jí přečetla za pyžamové oddechové soboty.


Irving je pro mně Pan Spisovatel s velkým S. Pravidla moštárny je jeho nejlepší knížka, která ve mně zanechala hluboké dojmy i dlouho po přečtení. Co se týče filmu, po půl hodině jsem ho vypla. Nevěděla jsem se vyrovnat s absencí postavy Melony a s tím, že v prvních 5 minutách se odehrála půlka knížky.
Jednoduše - Pravidla moštárny - nutnost přečíst!


No, to teda byl jízda. Co na to říct? Ze lidská zloba, stejně jako síla jednotlivců přežít a snášet utrpení nezná hranic


Vyborne. Skvělý vypravěčsky talent. Za mne jedna z nejlepších knih i navzdory docela častým peprným scénám. Ano, Nancy mne taky někdy štvala svým přístupem a sobectvím, ale byl to jenom projev nespokojenosti a nedostatku lásky. Za mne 5*.


Hodně příjemné překvapení, nečekala jsem nic extra. Četlo se to dobře, má to spád a dobrý konec. Doporučuji


Jestli jsem nejake knížce dala 5*, tahle má minimálně 10....není co víc říct...


Krásný obal, pěkný příběh. Sice jsem četla mnohem lepší knížky a v této knize se nic převratného neděje, líbila se mi. Děj plyne den za dnem, sledujete vyvíjející se vztahy mezi postavami a vychutnáváte si příjemnou atmosféru staré knihovny a Londýna. V půlce knihy jsem si na chvíli řekla, že už mně ti nějak přestává bavit, ale pak se příběh začal chýlit ke konci a já se znova ponořila do příběhu. Knížka je vhodná jako příjemná oddechovka.


Jako oddechové čtení na 1 až 2 podzimní dlouhé odpoledne dobré, čte se rychle, děj ale předvídatelný. Stačilo jednou, nepotřebuji se ke knížce vracet.


Normálně romantické knihy nepatří do stylu, který čtu, ale tato knížka byla příjemná, romantiky tak akorát, přesně vhodné na letní odpočinkové dny. :-)


Jelikož jsem nedávno četla Je to i můj život od Jodi Picoult, nemůžu hodnotit víc. Pro Dobrou matku asi nejsem vhodná cílová skupina, kde jde jenom o útok na city. Vadila mu tady dokonalost členů rodiny, hlavně Jess, její názory na život. Také mi docela hodně vadil styl Bobbyho deníku. A Natalie, jednou mluvila s chybami a přízvukem, jednou spisovně. V Je to i můj život není nemoc dítěte na AML jediná dějová linka. A je také mnohem líp napsána.


Sérii jsem si pujcila, protoze mne zaujala obálka a zajimava anotace, i kdyz romantiku nectu. Ale proc ne ve vanocnim obdobi a mesic pred porodem ???? takove lehke oddechove čtení, poslední cast mi ale prišla zbytecna a zdlouhava.


Knížka mi do ruky skočila sama - v čerstvě vrácených knihách v knihovně. Nečekala jsem nič extra, ale musím říct, že jsem se hned začetla, a když se osudy obou žen spojili, nemohla jsem se odtrhnout a musela jsem číst pořád dál. Knížka je napsána dobře, postupně vyprávěním příběhu z minulosti přcházíte na to, co se vlastně stalo a je to děsivé...určitě doporučuji, jestli máte rádi krimi a thrillery.


Ke knížce jsem přišla náhodou - hledala jsem průvodce Tokiem. Tato knížka jsi mně našla a já ji musela přečíst. Dvě postavy, zdánlivě spojující jenom Nankingský masakr, spojuje však něco mnohem většího. Posledných 200 stran knížek jsem přečetla za odpoledne, postupně se odhalovali tajemství postav. Dlouho po přečtení ve mně knížka doznívala. A něco pravdy na tom je, že: "Naše minulost je naší budoucností a naše budoucnost naší minulostí..."


No, co na to říct. Hodně jsem se těšila na knihu, prvních 500 stran se četlo dobře, děj mněl apád a napětí. Pak jsem knížku asi na 3 měsíce odložila a nevěděla jsem se dál prokousat. Dlouhé knížky mi nevadí, ale musí se tam pořád něco dít. Druhá půlka mi přišla už trochu přitažená za vlasy, o konci ani nemluvím, ten mně opravdu moc sklamal. King je dobrý spisovatel, no To mně hodně sklamalo, mnohem víc se mi líbí třeba Nezbytné věci. Jdu se pustit do novinky Spiace krásavice :-)


Knížka zobrazuje 60 let života Sigmunda Freuda, rodáka z Příbora. Většinu života přežil hlavně ve Vídni. I proto jsem se po přečtení knihy do Vídně vydala a procházela se uličkami zmíněnýma v knize a hledala jeho dům na Berggasse 19. Jeho začátky jako výzkumný pracovník na univerzitě byly těžké, dlouho pracoval a nedostával téměř žádný plat. Postupně od neurologie přešel k psychoanalýze, věnoval se i výkladům snů a teorii hysterie. Proto také byl často kritizován. Důležitá byla pro něho jeho rodina, měl dokonce 6 dětí. V knize jsou zajímavě popsané i jeho případy. Kniha se mi moc líbila!


Dlouho jsem znala jenom televizní seriál, který jsem viděla několikrát. Až nedávno se mi povedlo sehnat z antikvariátu knížku a dostala mně teda ještě víc, než seriál. Proto, že se odehrává v ruzyňské věznici, má knížka depresivní a ponurou atmosféru. Je zajímavé se postupně, kapitolu po kapitole, seznamovat s jednotlivýma vězeňkyněmi podle toho, jak byla hlavní hrdinka stěhována z cely na celu nebo ji byly vyměňovány spoluvězeňkyně. Určitě tato knížka nesmí chybět v žádné knihovně!


Nesboa jsem dlouho neznala. Pentagram byla první knížka, kterou jsem od něho četla. Nebyl problém se do ní začíst, kapitoly hezky navazovaly, příběh zajímavý, no děj a vyústění trošku předvidatelný. Shodou okolností jsem jí četla v Antverpách, odkud pocházely diamanty zanechávané na místě činu :-) Knížka se mi hodně líbila a četla jsem ji jedním dechem. Pak jsem si dokoupila i první díly - Netopýr, Švábi a Červenka, ale ty se mi už četly hůř a tolik se mi nelíbily. Pentagram pro mně zůstal nejlepší knížkou od J. N. a dál jsem už nepokračovala.


Knížku jsem dostala od manžela na Vánoce. Musím říct, že pro mně knihomola je to úžasně zvolený dárek. První kniha - Kmotr je nejlepší, Sicilián a Corleone se mi líbily o něco míň. Krásné ilustrace, náboj a průstřely knížky dokreslují atmosféru. Jediné, co mi vadilo, bylo, že jsem si knížku pro její velikost a váhu nemohla nosit sebou v kabelce a číst po cestě do práce :-D


Těžké téma, ale realisticky zobrazuje vliv drog na děti. Doporučuji přečíst každému.
