Razič komentáře u knih
Neni to knížka pro každýho.
Ale hele, takhle já si představuju "životopisnou naučnou" literatutu, je to prostě udělaný tak, že se to dá číst. Takový ty životopisy, kde první kapitola začíná "ten a ten se narodil tehdy a tehdy tam a tam do rodiny rolníka, v dětství chodil do školy..." jsou podle mýho užitečný tak leda k tomu, aby se tím člověk v nouzi utřel, ne ke čtení před spaním. Stránky týhle knížky však hnědého osudu byly uchráněny a zůstaly bílé.. (jako sníh, he he..)
Je to o něco slabší než první díl, kde mě připoutalo bombastické mystérium. Druhý díl také obsahuje spoustu napětí, ale je o něco rozvláčnější, obsahuje poměrně zbytečné pasáže a těžko uvěřitelný konec typu Kill Bill mě vůbec neuspokojil. Přesto se ale jedná o špičkovou knížku.
Pokud vás nudí dlouhé popisy krajiny a počasí, tak jste u této knihy správně. Příběh je segmentovaný do krátkých kapitol a má neskutečný spád a nenudí ani na chviličku, což je hlavní přednost této knihy. Četl jsem ji několikrát jako kluk, a teď mě přitáhla neméně, i když jsem příběh znal. Kniha byla napsána v roce 1998 a pojednává o sci-fi budoucnosti v roce 2010.. dnes už trošku úsměvné, i když např. virces je vlastně dost přesným předobrazem dnešního smartphonu. S hrdiny, kladnými i zápornými, jsem se sžil velmi snadno a občasné vtípky za to taky stojí. Povinná četba pro fanoušky technologické sci-fi.
Tak jsem ji konečně od Vánoc přelouskal. Opět jsem s ní strávil nemálo večerů, a musím říci, že mi byla nanejvýš příjemnou společnicí. Není to holka, se kterou byste strávili jeden či dva vzrušující večery, ale ona na vás jde pěkně pomalu, dlouho si vás hladí a hýčká, a když přestane, tak prostě chcete ještě...
Tancem s draky se Píseň ledu a ohně vrátila na vrchol. Z čehokoli jsem byl rozpačitý u Hostiny pro vrány, tady to neplatí. Českému vydání vytýkám pouze do očí bijící překlepy a jazykové hříšky.
Kdyby se mne někdo zeptal, která kniha ze série byla nejlepší, tak bych řekl, že asi první. Ale třetí a tato pátá za ní není daleko.
Doufám, že G. Martin hodně brzy začne jíst místo tacos spíše zeleninu, protože jestli ho ta obezita zabije, než dokončí další knihu, tak fakt nevím co budu dělat.
Velmi dobrá detektivka založená na rozhovorech a logické dedukci. Autorce se znamenitě daří držet čtenáře v pochybnosti, kdo z pětice podezřelých by mohl být vrahem. A byl to vůbec někdo z nich?
Události kolem vraždy jsou vyprávěny více než desetkrát z různých úhlů pohledu, což by méně trpělivého čtenáře mohlo odradit, nicméně mně to příliš nevadilo.
Myslím, že milovníkům detektivek se Pět malých prasátek bude líbit.
Určitě v mnoha ohledech méně zajímavá knížka oproti Paganiniho smlouvě. Ale opět vás strhne proud a nepustí.
Říkal jsem jim, že Hypnotizér byl mizerný. Oni říkali že jo, ale ať dám Keplerovi určitě ještě šanci. Dal jsem.
Je to bomba, rafinovaný příběh, dobrý spád, skvěle napsané kapitoly.
Dobrá práce!
Oblíbené postavy: Axel Riessen, Saga Bauer
Spousta lidí stále netuší, že velkou většinu knih, které mají na obálce Tom Clancy, tento vůbec nenapsal a jménu tu figuruje čistě jako obchodní značka. Nejinak je tomu u Špinavé hry, autorem je Jerome Preisler a nikdo jiný.
Knížka je nezáživná, nemastná, neslaná, spíše taková prodloužená povídka na pokračování, postav mnoho na malém prostoru - nevzbudí přílišné emoce či sounáležitost, napětí nízké a český překlad je horší kvality.
Devátý díl série už ničím nepřekvapí, tentokrát vyměnění hrdinové stojí proti číňanům. Je to delší, lepší a komplexnější než minulý díl, ale několik dní po dočtení už marně vzpomínám o čem to bylo.
Jojo, Šifru jsem četl, tak jsem přibližně věděl do čeho jdu. No.. slušnej spád a tempo nezklamaly, jak by taky mohly u Browna, žejo.. no nic, knížka má v podstatě dvě hlavní příběhový linky, z nichž jedna se točí kolem intrik v supertajném sídle jedné tajné americké agentury (neasi), kde je všechno od konstrukce prostředí, přes postavy až k fungování toho všeho tak přitažený za vlasy až to fyzicky bolí. No nic, když už jsem se se začal soustředit aspoň na příběh, tak jsem zjistil, že asi po 20. šokujícím zvratu už tomu pomalu přestávám rozumět, ale co už, je tu ještě druhá hlavní příběhová linka, a to trapná pátrací akce jednoho vysokoškolskýho profesůrka - jazdkovědce v Seville, ze kterýho se během jedinýho dne stane z tuctovýcho chlápka briskní vyšetřovatel, nepřemožitelej závodník, nesmrtelnej bojovník a odborník na šifry. Ale no tak...
Všemu nasadí korunu napínavý závěr, kde se všechny postavy chovají jako nesvéprávní idioti, ale co už, hlavně že všechno klapne na vteřinu přesně, ale já jsem se jim u toho teda tlemil tak, že jsem málem vykašlal appendix.
No, takže jedna hvězda za to, že se to ve finále docela dobře čte, druhá za velký písmo a krátký řádky, a třetí za to, že z tý knížky je přece jenom cejtit takovej zajímavej spirit.
Most přes řeku Kwai - vlastně dost absurdní příběh o jednom mostu, ale celkem napínavý. Nedají se jen tak odpustit jazykové a slohové hříchy (možná je to záležitost překladu, originál jsem nečetl), větší množství archaických výrazů ani není problém. 3,5*
Planeta opic - klasika sci-fi, o dost zajímavější než třeba Solaris z podobného období, kdy cestovatel přilétá na planetu, kde vládnou opice nad lidmi. Z dnešního pohledu jsou již vidět logické díry např. v popisu vesmírného cestování či v některých jiných věcech, nicméně planetu opic mohu doporučit. 4*
Opět skvělé a dynamické čtení. Něco z detektivky, konspirace, akce, nějaká ta romanťika...
I když tempo oproti Bouři mečů trošku polevilo, je to pořád skvělá fantasy. Obzvláště se mi líbila Cerseina linka o politikaření a intrikaření v Králově Přístavišti. Už se těším, až mi Ježíšek přinese Tanec s draky.
Nejlepší dobrodružné povídky jaké jsem kdy četl, a to nejen jako kluk. Kniha chytne a nepustí!
Vrchoveckého vypravěčský styl se mi velmi líbil. Místy jsem se sice lehce ztrácel v postavách, poněvadž jsou představovány nové a nové v celém průběhu knihy. Nicméně díky tomu je děj vyprávěn z mnoha zajímavých perspektiv od Adolfa Hitlera až k těm nejposlednějším bažantům. Se zájmem jsem si přečetl i socialistickou předmluvu, která kdysi zajišťovala, aby občan pochopil válečné souvislosti v tom správném východním světle...
Milovníci válečné literatury, s touto knihou určitě nešlápnete vedle.
To má být nějaký prequel ke gamebookům? Fighting fantasy mám všechny, lone wolfa ani jednoho, po téhle knížce ani nevím jestli si pořizovat.
Vlastně netuším, kolik hvězdiček bych měl dát. Jako shrnutí myšlenek dobrý. Že by se to dobře četlo, to ne.
Přečtěte si to, tohle může zachránit vztah každému.
Atheisté budou muset překousnout odkazy na Boha a bibli, ale nijak to nesnižuje platnost rozebrané vztahové psychologie.
Příjemné dobrodružné čtení před spaním.
Dobrodružství je sice trochu "soft", ale to mi vůbec nevadí.
A ano, postavy jsou morálně černobílé, zejména v Losu, ale nádherně černobílé, s nějakou hloubkou a přesahem..
Verne se jako jeden z velmi mála autorů 19. století dá ještě dneska v pohodě číst.
Strašná slátanina, nedá se to číst. Zvládl jsem asi 70 stránek, ale byl to hodně velký sebezápor. Zůstaňte u Orwella. Tahle kniha si nezaslouží ani vaši pozornost, tím méně vaše peníze.