Renatecka komentáře u knih
Teda, vůbec jsem se nebála a to jsem se tak těšila. Zpracování ve stylu slohovky. Nepochopila jsem, jakou funkci (kromě občasného hlídání Klárky) měla v celém příběhu Nořina sestra a její vztah s Lakym. Na schodech chodí stoleté holčičky a obyvatelé by je snad jen pozdravili a pokračovali a bydleli si tam šťastně dál - trošku to zavání ignorantstvím. Víc jak tři hvězdičky dát nemůžu, jsem trochu zklamaná.
Opět vzácné vzpomínky na věznění v koncentračních táborech, pan Tyminski musel mít opravdu obrovské štěstí, že toto všechno přežil. Jak už ale bylo zmíněno níže, kniha je psaná velmi jednoduše, je poměrně krátká. U knih s touto tématikou se mi líbí i popis života před zatčením, stručný popis dětství a rodinného zázemí, u téhle tomu tak nebylo.
Ač velmi poeticky založená, přesto mi malá Viktorka byla sympatická, chuďato malá dětská dušička se v tom musela slušně plácat. Otec v base, matka studený čumák, který ji jen využíval na práci a přišlo mi, že ji matka Helena snad vůbec nechce. Dobré čtení, ale méně poetična a dala bych vyšší hodnocení. I když možná to tam prostě mělo být, aby se správně vykreslila Viktorčina dušička.. Smutné čtení.
Zhruba do půlky jsem se trochu ztrácela v postavách. Pak to začalo být dost napínavé, takže poté přečteno během pár hodin. Dobrý, zajímavé, dalo se to.
Ehm. Dobré, ale zdlouhavé, příběh jakýstakýs nanicovatý, od 550 stránkové bichle bych čekala něco jiného. Ovšem musím ocenit krásný jazyk, jakým je kniha napsaná, to se mi líbilo nejvíce.
Super, ale přesto jsem čekala, že si z této knížečky odnesu vícero poznatků k zamyšlení.
Smekám před pevnými nervy matky a dcery a před vzájemnému čekání na sebe v tak nejisté a zlé době. Ale upřímně mě knížka místy nudila, možná jsem jen nebyla v tom správném rozpoložení se do jejich pocitů vžít. Deníkové zápisky matky mi v polovině knihy přišly na jedno brdo. Knížku jsem četla poměrně dlouho a přiznám se, že jsem ke konci pár stránek přeskočila a dočetla už jen konec.
Slušný rozbor tří psychopatů, teď jen, který z nich byl větší. Místy až dost morálně nechutné.
Líbila se mi. Sice mě trochu nebraly popisy z vojenského prostředí, ale příběh byl velmi povedený a hlavní hrdina dítě štěstěny - však si to taky náležitě užil...
Úžasné, skvělé, perfektní. Přečetla jsem ji během pár hodin. Hodně zajímavá kniha, doporučuji.
Klasická detektivka, tři čtvrtiny knížky napínání, děj se vleče a na konci heroické drama detektivů. Průměr, já si na detektivky moc nepotrpím.
Hrozně dlouho mi trvalo, než jsem knížku přečetla, což se nestává často. Hodnotím jako průměr, z předchozích dílů jsem byla nadšená víc.
Zvláštní kniha. Hlavní hrdinka vcelku sympatická, ale že by mě příběh nějak uchvátil, se říct nedá.
Úžasné, skvěle napsané. Četla jsem i Anežku, ale Houbařka se mi líbila ještě o něco víc.
I druhý díl Panského domu se mi velmi líbil, ale jednu hvězdičku ubírám, jednička byla přece jenom o chlup lepší. Vydavatel by se měl ovšem zamyslet a v 3. díle vyeliminovat to množství překlepů - to jsem ještě u žádné jiné knížky neviděla :/ Jinak fajn čtení :-)
Velmi obdivuji paní Sendlerovou za její vytrvalost a odvahu. Ale u knížky jsem se trochu ztrácela ve jménech a nešlo mi se pořádně do příběhu začíst - možná jen špatné načasování na čtení tohoto tématu.. ?. Stránky mi jenom tak probíhaly hlavou tam a pak ven. Musím přiznat, že zhruba posledních 80 stránek jsem i přeskočila a dočetla pak už jen poslední 2 kapitoly.
Příjemná oddychovka, sem tam jsem se i zasmála, takže za mě velmi povedená knížka. Doporučuji.
Jedním slovem hutný, čtivě napsaný příběh, který vás chytne a nepustí. Bomba. Rozhodně doporučuji a určitě se ke knížce po čase ráda vrátím.