Renatka11 komentáře u knih

Helenku Součkovou mám ráda jak v knižní podobě tak v podání skvělé Báry Hrzánové na divadle. Irena Dousková dokázala podat svět očima malé holčičky v době normalizace naprosto přesvědčivě a úžasně vtipně. Helenčina bezprostřednost a naivita, ale i její dobrota a odhodlání vytrvat jako Hrdý Budžes mě dokážou vždycky spolehlivě pobavit a rozesmát. A taková nemilá věc se mi čas od času taky stane. :D

Dcera, která je milovníci Kytice už od poměrně brzkého věku, dostala tohle krásné originální vydání před pár lety k Vánocům, četla ho už xkrát a zná většinu balad nazpaměť. Dnes jsem se do této klasické sbírky znovu ponořila i já a zaujaly mě jak rozmanité ilustrace různých autorů dokreslující ponurou až hororovou atmosféru balad, tak opět i Erbenovy verše samotné.

35 16.05.2022

Z Kytice mám z dětství zažitou hlavně Polednici ze školy a Štědrý večer z domova z Vánoc. O něco míň pak balady Kytici, Poklad, Zlatý kolovrat, Vodníka a Svatební košili. Ostatní jsem si až dodnes, kdy jsem se ke Kyticí vrátila v jejím komiksovém vydání, skoro nepamatovala. Jen na to, že i pocit z nich byl většinou něčím děsivý nebo aspoň znepokojivý. A jsem přesvědčená, že v době svého vzniku musela Kytice působit ještě mnohem děsivěji. Moje oblíbené básně jsou nejkratší Kytice a jedna z mála se šťastným koncem - Poklad.

56 16.05.2022

Jsem vděčná, když ke mně knížky dorazí v pravý čas tak, jak se tomu stalo právě s Pelánovými Radami pánu Bohu. Před pár dny mi je půjčila mamka a ze začátku mi přišla tahle zamyšlení spíš úsměvná, ale nijak zvlášť hluboká. Postupně si mě ale některá získávala víc a konkrétně kapitola Baf! byla právě dnes neuvěřitelně načasovaná a přesná! Proto vřele doporučuju a těším se na objevování dalších knih pana Pelána.

28 15.05.2022

Vždycky jsem stromy vnímala jako živé organismy a procházky v lese milovala, ale nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že spolu komunikují, spolupracují, vychovávají mladé, pamatují si, myslí, křičí a mnoho dalšího. V tom je tato knížka jedinečná a mění náš pohled na ně. Až půjdu příště do lesa, asi ho uvidím jinýma očima a budu si jednotlivých stromů všímat mnohem víc nez doteď.

46 14.05.2022

(SPOILER) ‌Po pár nedávných zklamáních z knížek označených jako bestsellery jsem byla předem trochu skeptická, ale u zpívajících raků byly moje obavy zbytečné. Knížka je krásně a citlivě napsaná a má originální poetický příběh z úžasného prostředí. Přitom ale působí celkem reálně, stejně jako jeho zajímavá hlavní hrdinka Kya. Tu jsem si téměř okamžitě oblíbila a v průběhu čtení ji měla často chuť obejmout a ubezpečit, že máma se určitě vrátí. 4,5*

61 06.05.2022

(SPOILER) Krásné, smutné a nezaměnitelně francouzské vyznání lásky mrtvému muži, o to smutnější, že šlo o mladého člověka a otce dvou malých dětí. Další rozměr tomu dává fakt, že šlo také o jednoho z nejslavnějších francouzských herců své doby. Úplně jsem ale nerozuměla důvodům, pro které se autorka Anne Phillip rozhodla blížící se konec manželovi zatajit. Myslím, že možnost rozloučit se je důležitá pro obě strany, a sama si teď neumím vůbec představit, že bych to svým nejbližším tajila, ani bych nechtěla, aby to oni tajili mně, jakkoliv to musí být pro všechny bolestné.

19 30.04.2022

Krásný, silný, dojemný a uvěřitelný příběh o síle slov, jak těch vyřčených tak i těch, která si z různých důvodů necháváme pro sebe. Alenu Mornštajnovou obdivuju právě za její nádhernou práci se slovy a proto se také k jejím knížkám ráda vracím, jako teď k Tichým rokům.

88 29.04.2022

Tuhle útlou knížku jsem měla ve své knihovně poměrně dlouho a párkrát už ji otevřela, ale až teď v rámci výzvy ji přečetla celou. Protože jsem jak dcerou, tak i matkou své dcery, zajímalo mě, co se o vztazích s mými dvěma nejbližšími ženami dozvím a co na nich můžu zlepšit. Občas jsem se v knížce nacházela, občas ztrácela, a nebylo to vždycky úplně příjemné, ale, myslím, že přínosné ano. Doporučuji k přečtení především ženám, dcerám a matkám dcer, a to jak pro lepší pochopeni sebe samých tak i nezastupitelné role mužů v těchto ženských vztazích.

20 26.04.2022

Opět krásné, poučné a originální. Knížky Petra Síse jsou skvělé jak grafickým zpracováním tak zajímavým obsahem a opravdu mají duši. A přestože jsou určeny primárně dětem, jsem důkazem, že si je mohou zamilovat i dospělí.

23 23.04.2022

Musím přiznat, že podle skvělých ohlasů jsem čekala mnohem víc. Přestože příběh byl celkem jasný a předvídatelný už od začátku, nepřišel mi uvěřitelný ani sám o sobě ani jeho hrdinové. Bohužel to moc nezachránil ani styl psaní, který mě spíš nebavil, a celé se mě to prakticky nedotklo. Navíc jsem měla občas problém s nelogičností textu, ať už přímo z pera autora nebo zásluhou překladatele, který stále zaměňoval slovo "klouby" za "kotníky". Za mě proto slabší 3 * a první a poslední přečtená kniha od autora.

31 23.04.2022

S Birthday girl jsem se poprvé setkala před pár lety ve sbírce narozeninových povídek, které Murakami nashromáždil od různých autorů, doplnil o jednu svou a vydal pod názvem Birthday Stories. Protože, pokud vím, nevyšla zatím tato sbírka v češtině, doporučuji aspoň její anglické vydání, včetně skvělé autorovy předmluvy, a po dnešním znovu přečtení Birthday girl ráda dávám mému oblíbenému autorovi i jeho krásné tajemné dívce 5*.

22 21.04.2022

Sítě Petry Dvořákově mě opravdu lapily, z toho asi nejvíc prostřední Karolínin příběh. Její korespondence s otcem Ambrožem na mě působila zvláštně hřejivě a úžasně lidsky. Po Vránách za mě zatim od autorky to nejlepší.

35 12.04.2022

Šebkovu Africkou zimu jsem si užívala snad ještě víc než od něj první přečtenou Misi Afghánistán. Kromě toho, že mi přišlo, že jsem se teď dozvěděla o Afričanech o něco víc než předtím o Afgháncích, mi tentokrát Šebek svým optimismem, energií, smyslem pro humor, šikovností i odvahou připomínal Marka Watneyho z Marťana a ta podobnost mi přišla docela zábavná. :) A tak opět smekám jak před ním tak i před celým úžasným projektem Lékaři bez hranic.

24 08.04.2022

Z toho, co jsem od Nesba četla, mě Lovci hlav bavili nejvíc. Svižné, napínavé i celkem uvěřitelné čtení a I filmové zpracování se v tomto případě povedlo.

28 04.04.2022

Nepatřím ke skalním fanouškům Jo Nesba a všeho všudy jsem od něj přečetla jen pár knížek a všechny mi trochu splývají, až na Lovce hlav, Doktora Proktora a právě Sněhuláka, kterého si pamatuju docela dobře. Četla jsem ho před několika lety v zimě a dodnes si pamatuju, jak jsem do té doby celkem nenápadné a nepočetné sněhuláky najednou viděla na každém rohu a jak jsem se jim zvlášť při večerním nebo brzkém ranním venčení psa obloukem vyhýbala. Skvělé a skvěle děsivé!

38 04.04.2022

Nádherné a nádherně poetické, skoro jako Malý princ sám. Knížky Petra Síse mě dostávají svým úžasně osobitým stylem, krásnými ilustracemi a zajímavými tématy a Exupéryho Malý princ je moje nejoblíbenější knížka vůbec, takže dávám 10* a všema deseti také doporučuju.

24 02.04.2022

Kromě toho, že mě moc bavil laskavý a chytrý Horníčkův humor, jsem dospěla k přesvědčení, že manžel se synem musí mě a dceru určitě také podezírat z dobře utajených houslí. ;)

25 02.04.2022

Krásná milostná báseň. Klasika, která mě okouzlila nejen v dospívání, ale i teď po mnoha letech.
Navíc dnes jsem při čtení vzpomínala i na Werichovo vtipné vyprávění o Nezvalovi, který si měl od Werichů jedno vydání Manon vzít, protože sám doma žádné neměl. ;)

"...vždyť život trvá chvíli, ach, vždyť ten život milý je jeden, jen jeden, jen jeden..."

35 30.03.2022

Knížky Petra Síse miluju a ráda je kupuju svým dětem, abych si je s nadšením přečetla i já. Posledním přírůstkem do naší knihovny byla právě Zeď, kterou jsem objevila a pořídila, když se dcera rozhodla, že bude psát seminárku o životě za socialismu. Kromě toho, že knížka dětem tuto část našich dějin skvěle přiblíží, má díky svému nádhernému grafickému zpracování i krásnému úvodu a závěru, výstižným popiskům k ilustracím a krátkým deníkovým záznamům, neopakovatelné kouzlo. Dávám 10* a stále okouzlena řadim mezi své srdcovky.

18 27.03.2022