renefer
komentáře u knih
Padrino Krejčíř - Gangster
Jaroslav Kmenta
No tak to bylo zajímavé. V devadesátkách jsem některé z těch lidí od vidění znala a vím, že se něco říkalo, ale nikdy jsem to nijak neřešila a pak zmizeli v propadlišti dějin. Pan Kmenta to všechno pěkně propojil a uvedl do souvislostí.
Město lží
Sam Hawke
Tak to bylo příjemné překvapení. Vůbec bych neřekla, že jde o autorčinu prvotinu. Zajímavý mix fantazy, detektivky a bylinkářského manuálu. Pokud máte slabost pro všechny tři výše uvedené, tak doporučuji přečíst, plus je i vyšší počet stran (aspoň pro mě).
V hlubinách Loch Ness
Steve Alten
Tuhle knihu jsem četla někdy před rokem 2013, od té doby jsem na Databázi a v přečtených ji nemám :) Zaujala mě kniha Panství od tohoto spisovatele, kde bylo hodně informací ohledně starověkých Mayů, takže jsem zkusila i tuhle a nemůžu říct, že bych litovala. Příběh je napínavý, autor umně prolíná historii Skotska s lochneskou a uvádí i zápisy o skutečném pozorování nějakého tvora v jezeře Loch Ness během staletí. Finální rozluštění je celkem zajímavé, je vidět, že si autor dal práci se zjišťováním faktů a neplácl tam jen nějakého plesiosaura.
Strach za oponou
Vilém Křížek
Tak to se mi moc často nestává, ale nedočteno. Opravdu se mi už nechtělo ztrácet čas s touto knihou. Napětí nulové, detektivní zápletka žádná, počet postav neomezený, detektiv s nízkým IQ ale čichem policejního psa. Spíš bych to zařadila do žánru poučných knih, dozvíte se, kdo co v divadle dělá, jak členíme hlasy podle výšky, jak probíhá obsazování her a divadelní zkoušky, úryvky Wagnerova díla v originále, plus jako bonus libreto k některé z oper. Tak pokud nejste fanoušky divadla, tak vás tahle kniha nijak neuchvátí.
Na dostřel
Taylor Adams
Tak to bylo jak scénář k nějakému filmu. Četlo se to sice dobře, ale přece jen od knihy očekávám trochu víc. Konec nebyl překvapující, dalo se to čekat.
Kladivo Boží
Eric Schumacher
Čtivě psaný příběh z norské historie. Mám ráda příběhy, které vycházejí ze skutečné historie, člověk se tak baví při čtení a zároveň se vzdělává. Možná proto mi nebyl Hákon moc sympatický. Vím, že se autor musel popasovat s tím, jak křesťanský chlapec porazil a vyhnal nejkrvavějšího krále Norů, ale nemusel z něj dělat takové jelito. Neustále vystrašený, pořád někde v rozjímání, holky ho nezajímají (až na jednu), prostě takový "typický" puberťák.
Třetí přístav
Hana Marie Körnerová (p)
Tak v prvním díle mě vytáčela Stefanie, tentokrát to byla Hermína. Paličatější a umanutější holku jsem snad neviděla. Její myšlenkové pochody odpovídají spíš třicetileté ženě než ani ne dvacetileté dívce. A konečně jsme se dozvěděli, kdo byli její rodiče, i když nějaké nápovědy byly už v prvním díle. Po přečtení epilogu jsem zvědavá na pokračování.
Mechanická princezna
Cassandra Clare (p)
Pro mě nejhorší díl celé série. Celý byl jen o umírání, loučení a smiřování s koncem. Některé srdceryvné pasáže jsem už přeskakovala. Nemusím bulet u celé knížky. A nejhorší byl konec, autorka se prostě snažila dát šanci všem.
Graciana: tajemná tvář perly
Marie Cordonnier (p)
Já si sice romantiku občas přečtu a do této knihy jsem šla, protože má dobré hodnocení, ale přece jen nejsem cílovka. Celé je to takové moc pohádkové, rytíř na bílém koni zachrání špinavou a potlučenou dívku, okamžitě se do ní zamiluje a ona mu ihned podlehne. Pak následuje klasické nedorozumění, kdy ani jeden neví, co chce a ve finále dojde k prohození rolí a z nemanželské dívky je šlechtična a z drsného rytíře vycukaný chudák. Postavy jsou hodně černobílé, klaďasové jsou úžasně hodní a ohleduplní a lotrové jsou prostě lotrové.
Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Zajímavá fantazy ze světa, kde je normální mít ocas a přimykat. Trochu mě štvala Hirka, která se chová spíš jak osmileté dítě než teenager. Co jsem nepochopila bylo její propojení se sílou, jestli působila jako zesilovač, tak přece nebyla tak úplně bez benefitu. Plný počet * dát nemůžu, přece jen jsou i lepší , třeba Tetovaný nebo Hraničářův učeň.
Dcera čarodějnice
Paula Brackston
To se mi špatně hodnotí. Nemám ráda knihy o čarodějnických procesech, strašně mě drtí ten pocit bezmoci, že člověk byl vydaný na pospas nějakému šílenému demagogovi a zfanatizovanému davu. Další životní etapy Bess, ač ne moc radostné, byly pro mě o něco čitelnější.
Vlastní krev
Petra Neomillnerová
Petra Neomillnerová mě přivedla k české fantazy. Do té doby jsem si myslela, že to bude nuda, maximálně kopírování zahraničních románů. No a to, co se mi na jejich románech líbí, jsou hlavní ženské postavy, žádné fňukny, které čekají na zachránění, ale pěkně ostré ženské od rány, které si nenechají nic líbit a zametou s každým, bez ohledu na velikost.
Balzamovač
Alison Belsham
Nečetla jsem předchozí díly a to je možná problém. Protože dějově navazuje, odkazuje se na předchozí vztahy mezi postavami a napovídá, kdo byl pachatel. Francis mi přišel mírně ujetý svým vztahem k Marni, ale protože nevím, jak se jejich příběh odvíjel, tak mám třeba jen zkreslený názor. Takže za mě určitě doporučuji číst od prvního dílu.
Po stopách prvních Přemyslovců I.: Zrození státu (872 až 972): Od Bořivoje I. po Boleslava I.
Michal Lutovský
Tohle je spíš taková příručka pro cestovatele. Nejdřív popis lokality s fotkami, plánky a nákresy, následně popis místa v současnosti s možností dopravy, plánování trasy nebo parkování. Na čtení to není, spíš přibalit na vandr po Česku a objíždět památky.
Praví bastardi
Jonathan French
Slušné pokračování prvního dílu, i když začátek byl takový rozpačitý. Nemohla jsem ze sebe vydolovat to nadšení, které provázelo četbu prvního dílu. Taky jsem už trochu plavala v jednotlivých postavách, protože děj na sebe dost navazuje a nedá se číst bez znalosti prvního. Ale pak se to trochu zlepšilo a místo starostí o údržbu kopyta došlo k několika zvratům a bitkám, hlavní postavy se objevily v plné parádě, některé naopak navždycky zmizely (snad moc neprozrazuju), ale i tak se těším na další díl.
Štvanice
Lucy Foley
Netypická detektivka, kde vlastně nevíte úplně jistě, kdo je vlastně oběť. Celé se to odehrává zhruba během tří dnů, kdy se ani nic moc neděje. Postupně se seznamujeme s jednotlivými postavami, jejich minulostí a povahou. Ne že by tomu chybělo napětí, ale ve finále je to spíš takový psychologický román řešící partu kamarádů ze školy a proces proměny jejich vztahů.
Římský popravčí
Robert Fabbri
Tak tohle byl díl ve znamení Jamese Bonda, proniknout k nepříteli, zajmout svědka a dopravit jej k soudu. Jen s tím rozdílem, že soud byl zastoupený císařem, který mi popravdě naháněl husí kůži. A konečné restrikce byly taky dost brutální. Nevím, proč se mi ulevilo, když spisovatel v dodatku knihy přiznal, že Vespasián měl ve skutečnosti na starost stavbu silnic a ne popravy.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Není to zrovna typ literatury, kterou čtu. Většina příběhu by byla zajímavější, kdyby si autorka odpustila detailní zabíhání do předešlých životů jednotlivých postav. Sice tím čtenář víc chápal jejich motivaci, ale plynutí příběhu to bylo na škodu.
Obránce Říma
Robert Fabbri
Výborný historický román, plný spiknutí, intrik a boje. Dějiny píšou vítězové, ale i tak jsem litovala Thráky, kteří bránili svou suverenitu proti rozpínavosti Říma. Konečné zapojení jejich žen do boje, i když jen ve fantazii spisovatele, bylo dojemné. Výborný je i doslov ohledně skutečných historických reálií. Těším se na další díl.
Spartakus
Howard Fast
Děj se odehrává v době po Spartakově smrti ve formě vzpomínek různých zúčastněných osob při cestě do Capuy kolem ukřižovaných účastníků Spartakova povstání. Chvílemi to bylo trochu zmatené, vzpomínky ve vzpomínkách, ale konec byl překvapivě svižný. Hned na začátku mě zaujalo věnování autora:
"Napsal jsem jej (román), aby ti, kdo jej budou číst, moje děti i ostatní, načerpali z něj sílu pro naši neklidnou budoucnost a aby i oni bojovali proti útlaku a bezpráví - aby se Spartakův sen stal skutečností."