RichardvonT. komentáře u knih

Mé první setkání s Janem Jandourkem. Místy trošku zdlouhavé, místy svižné. Avšak dočetl jsem pečlivě až do konce. Pěkné nakouknutí do světa české víry (souběžně s tím jsem náhodou pročítal i Temná tajemství Vatikánu:-) Mockrát jsem se zasmál pod vousy, Jandourek umí pobavit. Body navíc získává za "pohledy do světa bohoslovců a kněží, 1930".

Závěrem citát z knížky: "Kdybych věděl, že někde v Tibetu je na nějaké nástěnce napsána Pravda, nějaké zjevení toho, jak věci DOOPRAVDY jsou, rozjel bych se tam. Bojoval bych o možnost si to přečíst, i kdybych se měl rvát se sněžným mužem yetim, čínskou lidovou policií, nepálskou biskupskou konferencí a naučit se kvůli tomu tibetské písmo.
Nic takového ale není. "

Výborná knížka, co dodat? Takový ten druh čtiva, kdy jste rádi, že žijete svůj život v mírové Evropě a na svobodě.

10.08.2016

Viděl jsem film, četl knížku a pro mě je Krakatit prostě kult už od dětství. A je mi šumák, jestli jsou tam nějaké rozvláčné pasáže, místy červená knihovna nebo tak něco. Tečka:-)

4 10.08.2016

Přečteno jedním dechem:-) Takový čtenářsky přívětivější Čapek. Nabízí se srovnání s Pestrými vrstvami od Landsmanna, přičemž jeden autor byl horníkem, zato druhý pražským intelektuálem. Práci v podzemí však oba vystihli perfektně.
A jak už to bohužel chodí u některých borců (kupříkladu Filip Topol, Jan Balabán, Karel Hlaváček a právě pan Čapek), můžeme jen snít, co by ještě stihli vytvořit, nemuset odejít ze světa tak brzy...

3 10.08.2016

Kdybychom neměli Chucka Palahniuka, museli bychom si ho asi vymyslet:-)
Po všech stránkách originální autor a svérázný chlapík.
Knížky jsou slabší i lepší, nejsilnější dojem u mě asi pořád zanechává Program pro přeživší a Klub rváčů, díky brilantní filmové podobě se skvělou hudbou. I Chuckovi se prý film líbil.
Palahniuk nacpe do každého svého díla nějaké ty praktické znalosti, které se v životě hodí a pak vás vezme na psychedelickou jízdu, při které není radno se moc vyklánět z okna.

2 07.06.2016

Vzal jsem si ji jednou na dovolenou k moři. Schválně, věděl jsem už přibližně, o čem to je.
Při válení se na pláži tak ještě silněji vynikla ta předurčenost, ten děs, ten pach z hnusné budoucnosti.
Chválabohu, že jsem se narodil o mnoho let později a mohl žít v míru.

4 07.06.2016

Přesně! Měl to být ráj pracujících, ten Sovětský svaz. Jenže se proměnil v pravý opak.

7 07.06.2016

Takhle to prosím chodilo na ministerstvu zdravotnictví. A chodit asi dále bude:-)

Brzo se zapomene, že Radek John byl dokonce ministrem vnitra, zapomene se na cirkus zvaný Věci veřejné i na zjevy typu Kristýny Kočí v parlamentu - jen Memento tady bude stále s námi:-)
Pan John si prošlapal vlastní cestu, sbíral inspiraci po feťáckých doupatech, získával cenné informace, v zájmu autenticity prý sám tvrdé drogy na vlastní kůži zkoušel.
Líbil se mi styl psaní, stavy, kdy pro "věci" uděláte všechno, brilantní popisy vězení, nemocnice, mejdanů, pubertální touhy po holce, průjezdu přes hranici do NDR a ta heroická historka s opiátovou bednou - opravdu by to šlo tak lehce???
Trošku mě mrzí, že tento skvělý námět nikdo zatím nezfilmoval, ale možná je to tak nakonec dobře.

6 07.06.2016

Předpokládám, že autor měl ověřené informace, tak mě třeba zaujalo, že v oné době stačilo dělníkovi v automobilce mít exekuci na plat 2x za sebou a dostal automaticky výpověď, protože pro firmu to znamenalo zvýšené náklady pro mzdovou účtárnu.
V České republice v nejmenované "montovně" dávali nedávno bonusy zaměstnancům radši ve formě poukázek s tím, že skoro polovina z nich má nějakou exekuci ze mzdy a k prémiím by se tak stejně nedostali....
Knížka dobrá, dnes v podstatě cenný dokument, jak to chodilo v Detroitu za časů konjunktury.

4 13.05.2016

Líbilo. Dobu zde popsanou jsem zažil jen jako dítě a rád jsem se poučil, jak se přikrádalo ze státního v dobách socialismu.

Viděl mockrát, četl ještě víckrát. Pak stačí jen projít kolem tenisových kurtů a v hlavě mi naskakují věty jako: "Servírujete jako babička..." Případně "Toto je cvičná stěna" ".......kterou bude potřeba zvýšit."
Výtečné. Skvělé.
"A nešlo by to zařídit i bez toho střílení?"

"Cestovatelům v čase nenaléváme", řekl barman.
Přijde cestovatel v čase do baru.

Štěpán Král alias Stephen King a hrátky s časem? Za mně volám Bravo!
Některé Kingovky mnou jen tak proletí, zato některé zanechají silný dojem a dokonalý čtenářský zážitek. Tuhle k nim počítám každopádně:-)

4 13.05.2016

Skvělá knížka jako ty ostatní, kdybychom Láďu Klímu neměli, museli bychom si ho vymyslet.
Sám nikdy nepracoval, školu považoval za "stádní idiotství", ale originálně psát uměl.