rickiwolf komentáře u knih
Jde o poutavé zpracování života v koncentračním táboře za druhé světové války. Tím si autor sám prošel. I proto je tato kniha, uváděna jako vrcholné jeho dílo.
Zatím to byla kniha tohoto autora, která se mi líbila asi nejméně.
Na můj vkus byl děj až moc komplikovaný. Čtenář ho musel neustále sledovat, pak by se v něm totiž mohl ztratit.
Tato kniha, která vypráví o vykořenění indiánů na začátku dvacátého století, má pro nás svým psychologickým zamyšlením přesah dodneška. Vždy má totiž význam udržovat zvyky starých předků a měli bychom si je připomínat. Po tom, kdy na ně zapomeneme už bude velmi pozdě. Neměli bychom opovrhovat ani sepětím s přírodou, díky níž tu máme možnost žít.
Mimo osudy rodiny se mi líbí neméně vysvětlení autorů kroniky mezi jednotlivými kapitolami.
S počtem přečtených dílů u mě roste přesvědčení tuto sérii přečíst celou.
Až na nějaké maličkosti, které autor užil proto, aby kniha alespoň přibližně splnila měřítka dané doby, se tento díl stejně jako předešlý povedl.
Kdybych knihu hodnotil, jakože historická díla, která přečtu nehodnotím, dal bych vysokou známku. Autor totiž zpracoval mnoho archivního materiálu, díky němuž jsme měli možnost sledovat poměry na zámku Kosti a v jeho panství. Zásluhou jeho snahy si můžeme vytvořit obrázek z hospodaření v ranném novověku na určitém dominiu.
Není jednoduché se v nějakém sportu udržet v popředí více jak dvacet let.
Čtenář se má možnost seznámit s průběhem druhé světové války prostřednictvím názorů Jana Masaryka. Kniha dobře vystihuje dobu. A nesouhlasím s názorem, že jde o propagaci bolševismu. Autor projevů naopak děkuje jak Stalinovi, Churchillovi tak Rooseveltovi za vítězství v této válce. A připomíná názor politiků zejména těch zahraničních, že Československo by mělo být jakýmsi mostem mezi Východem a Západem. Je jasné že každé vydání této knihy je jiné, zejména to, které jsem měl možnost číst, vydání z roku 1990 s předmluvou Viktora Fischla. To vycházelo z knih, které vyšly ve Velké Británii. Na konci zde byly uvedeny i předmluvy k těmto vydáním v Londýně od Ernesta Bevina a od Anthonyho Edena.
Výtisk z roku 1953, jež jsem četl. byl pro mne poučením i kvůli jeho dlouhému doslovu, kde jsem pochopil mnoho věcí, které jsem v tomto díle poznal. Děj je zasazen do období hospodářské krize, z jejíhož podhoubí začínají vystrkovat růžky komunistické prvky. V tomto proletářském románu autor - mimo jiné redaktor Rudého práva - rozlišuje dvě skupiny lidí. A to zlé kapitalisty a také a především proletáře, kteří se začínají prosazovat na politické scéně, a jejichž síla je v jejich množství, což ukázal na poslední kapitole (I když je tu uveden samozřejmě jen komunistický pohled). Myslím si, že dílo mělo jakžtakž literární úroveň, ale jinak moc velký přínos pro mne nepředstavovalo.
Kniha nám přiblížila působení čs. letců během druhé světové války. Měli jsme také možnost sledovat, jaké podmínky měli během bojů. Nikdy nezapomeneme.
Kniha pro toho, kdo se chce seznámit s touto problematikou. Autor si ostatně ke všem knihám uspořádal velké množství informací.
Tato populárně-vědecká kniha mne dost překvapila svou formou a zejména svou obsáhlostí, jež se týkala období třicetileté války. Jen mne trochu mrzí, že zde není širší pohled na válku v Čechách a na Moravě. Je to však pochopitelné, protože se hlavní postava této knihy narodila až roku 1625.
Za zmínku stojí i poslední kapitola, v níž se podrobněji seznámíme se Severním ledovým oceánem a s Arktidou. Zjistíme měřítka, do nichž je děj předešlých kapitol zasazen. Jinak kniha stála za přečtení zvláště dnes v době, kdy dochází k postupnému oteplování naší Země.
První část jsem ještě docela sledoval, druhou jsem už však přestával dávat. Přesto jsem knihu dočet.
Zase jsem si to přečetl. Je zajímavé, že toto dílko vidím v jiném světle.
U této knihy jsem se i na některých místech pobavil. Myslím tím především u prohlídky měst a také při jednotlivých přesunech.
Tak jsem tuto sérii pamětí dočetl. Jde o rozsáhlé dílo týkající se jeho funkce poradce a ministra zahraničí. V posledním díle je ministrem za prezidenta Geralda Forda. Svojí politikou navazuje na předešlé působení v těchto pozicích.
V knize jsem se ztrácel v postavách, a to zejména ze začátku. Jinak toto dílo asi svůj účel v dané době splnilo. V dnešní době už se jeho smysl pomalu ztrácí.