Ristridin komentáře u knih
Super jako vždy, ale na “Bratranci Daltonovi" z této Crew série to zatím nemá, takže 4/5.
SHUDDUP!
Velmi jsem se těšil na první setkání Hery a Kanana, jejichž vztah známe ze seriálu Rebels. Pomalu si k sobě našli cestu, ale chybí mi zde více k jejich vlastní minulosti. Taky se vůbec neukázal Chopper. Stejně tak jsem trochu doufal, že třeba i zjistíme, jak se k posádce dostala Sabine a Zeb.
Děj byl trochu mdlý a místy nezáživný, přišlo mi, že na to, jak byla kniha poměrně dlouhá, tak toho příliš nenabídla.
Hlavní záporák byl skvěle vymyšlený!
Úvodní pasáž z doby před rozkazem 66 potěšila.
Celkově kniha neurazí, ale ani nenadchne.
(SPOILER) Za závěr bych dal 5/5, za průběh 3/5, tudíž solidní 4 hvězdičky, které jsem dal i Oddanosti.
Druhá kniha od Zahna, do strany 250 mi to přišlo takové nemastné neslané, zmatečné, linka Rebelů byla opět nezajímavá a působili jako někdo, kdo nemá příběhu co dát a spíše přicmrndávali. Což je určitě schválně, protože krátce po bitvě o Yavin stále nebyli velkou silou ve vesmíru a teprve se začínali nadechovat. Stejně tak Luke, který zde ještě působí jako trdlo (logicky).
Zapojení všech známých postav z trilogie i předešlé knihy včetně velkého mozku Thrawna, kdy štěstí a náhoda každého z nich přispěje ke zdárnému výsledku, mi přišlo trochu překalkulované, ale jednalo se alespoň konečně o pasáž, která byla opravdu zábavná.
Mara poprvé potkává alespoň na dálku svého budoucího osudového muže, Han si je už jist svou věrností Alianci a Thrawn to na konci vybombil a chápu, že se s ním Zahn nerad loučí a vydává o něm stále další a další knihy, nyní již v kánonickém hávu.
Tyhle dvě knihy jsem chtěl zařadit před Thrawnovou trilogií, ze které by se mělo částečně čerpat v seriálu Ahsoka, takže jdu na to a těším se! Do 23. srpna stíhám.
(Dost mě pobavila v úvodu knihy pasáž, kde Thrawn říká Palpatinovi svůj názor na lepší zabezpečení okolí generátoru na Endoru. Bohužel a bohudík jej Palp neposlechnul :) )
Moje první kniha od opěvovaného Zahna, která mi přišla jako fanouškovi, který zná dosud jen kánon, na začátku fajn, ale místy rozvláčná a především akce Rebelů byly v průběhu knihy takové k ničemu. Možná by stačil jen příběh Vadera, odpadlíků a především Mary, která se zde objevuje chronologicky poprvé.
Propojení linek v závěru bylo pro mě trochu úsměvné. Došlo se k tomu v průběhu za mě příliš složitě, ale byl jsem ve výsledku spokojen.
Jako jediný klad v rebelské lince považuji Hanovo uvažování, nakolik se má k Alianci připojit a zda mu to za to stojí.
První část je zajímavým doplněním k Maulovi a kresby jsou boží.
Ta druhá vyplňuje prostor mezi koncem páté a začátkem sedmé řady CW a uvádí příběh, který se měl v seriálu původně ukázat. Akce střídá akci, ukáže se mama Talzin a vše má hodně rychlý tah na branku jako celý seriál Klonových válek. A já jsem spokojen, ikdyž to vlastně bylo dost krátké.
Po velikém zklamání v závěru Křídového panáčka lepší, ale že bych skákal do stropu, to také ne. Vše je otevřené a reálně mě zajímá, jaké bude pokračování. Ale jak mi přišel Panáček zbytečně natahovaný a dlouhý, tak tato série byla zase příliš krátká.
Druhá kniha určitě lepší! Moc se mi líbil vývoj všech postav, hledání sebe sama, které bylo až poetické. Nakonec došlo i k vyústění všech linek, které byly vždy jenom lehce naznačeny v dřívějších příbězích. Občas mi to až přišlo drsností víc divoké jak knihy od George R. R. Martina, přitom stále v hávu pohádky.
Zakončení a poslední část povídek potěšily. Povídky se snaží doplnit naznačené dřívější příběhy ostatních, ale vlastně neřeknou svým obsahem nic nového. I tak se moc hezky čtou.
Škoda že člověk nezná velšské legendy, zážitek by to o to víc umocnilo.
Milá kniha s výchovnou myšlenkou, že peníze nejsou všechno. Četl jsem již ale od Walliamse některé lepší.
(SPOILER) Skvělý díl série, ta nadsázka a sranda prostě baví :)
“Ale abych vám ukázal, že nejsem zlý člověk, zabiju vám červy v jablkách.”
“Jsem největší pohromou státu, horší než sucha, Apačové a kobylky!”
(SPOILER) Za začátek bych dal 3/5, bylo to plytké a ne moc Star Wars, ale jsem SW nerd, takže 4 za to, že jsem si mohl přečíst některé drobné vysvětlivky. Takové téma má ale daleko větší potenciál!
Sehnal jsem v poslední době spoustu SW knih, ale doteď viděl jen filmy a seriály a po Tales of the Jedi jsem si to chtěl dát z druhého pohledu.
Spousta lidí si teď stěžuje, že si Filoni vytřel s touhle knihou zadek, ale já bych to neviděl tak černě. Ahsoka se v obou případech schovávala, vyzradila se použitím Síly, měla vnitřní spor, zda bojovat nebo ne, zabila inkvizitora (ikdyž v knize méně “brutálně”) kvůli ochraně civilistů, záchranu zajistil Bale Organa. V knize máme navíc, že získala od inkvizitora své krystaly, které se “vyčistily” a to mi přijde jako super nápad. A už teď vím, kdy a jak nastal zrod Fulcruma! Dřív jsem viděl Rebels a bylo to tak nějak najednou, když se Ahsoka objevila.
Nejdřív mi přišly reference k různým postavám a událostem z minulosti trochu na sílu, ale časem si to sedlo. Zajímavá myšlenka s Barriss Offee ke konci knihy.
Těším se na seriál Ahsoky příští rok a že se velká část budoucích televizních projektů vydá podobnou cestou jako Andor!
Kresby jsou krásné, ale příběh mi přišel, že lehce zpomalil. Závěr mě rozesmutnil a očekávám, že v dalším dílu to nebere obrátky.
Pecku mám prostě moc rád a ačkoliv jsem od něj už četl lepší věci, dávám 5/5, protože to má své kouzlo a nápad.
(SPOILER) I druhý díl mě bavil, nicméně v tom prvním jsem si asi dokázal najít víc.
Kal Anar tak trochu připomíná Mordor, baziliškové létací nestvůry Nazgûlů a celkově ta temná moc z východu je lehká vykrádačka Tolkiena.
Měl bych výtku k tomu, že vůbec nedává smysl a není vysvětleno, jak “Ankluas” mohl oba bratry v krátké době najít v Sundarilu.
Otevřený konec mrzí o to víc, že další kniha už do češtiny nebyla přeložená, přitom existují ještě další tři pokračování.
(SPOILER) Je to z fantasy tématiky jednodušší čtení, ale něco takového jsem v tomto období asi potřeboval a vlastně mě to dost bavilo. Závěr mi přišel dobře vysvětlený, pokud odhlédnu od toho, že bezcharakterní člověk se najednou stane králem a káže vodu..
Vysvětlení, že orci, jejichž poznávacím znamením je mrzutá nálada, sežrání všeho (co je nejlépe shnilé) a sušení vlastního shnorshe, jsou vlastně předělání elfové mi přijde tak uhozené, až je vlastně skvělé :D
I fórky mi přišly docela dobré, tak snad nejsem úplně levná skupina. Kniha mě potěšila.
“Zatraceně, jsi ork a žádný trpaslík! Nevykládej ságy a řekni mi, co se stalo.”
“Sága je brak. Nemluvím o historce o nějakých vousatých malých šmejdech, co se hrabou v blátě a hledají zlaté hroudy. Koho to zajímá?”
Zajímavě minimalistický napsané, o Dürenmattovi se vždy mluvilo jako o dramatikovi, jeho prozaická díla však mají také svou cenu.