Ristridin
komentáře u knih
O myších a lidech
John Steinbeck
Příliš krátké, příliš dojemné. Četl jsem naposledy před 9 lety k maturitě, ale stále mě ten příběh dokáže oslovit. Steinbeck dokázal vždy krásně popsat atmosféru a pocity postav. Tolik osudů, které se zde zvládly na malém prostoru, představit, je něco, co neumí každý. Je to vlastně o ničem a zároveň o všem. Každá postava na mě něčím zapůsobila a velkou část z nich bych nejradši objal.
Tintin v Tibetu
Hergé (p)
Naprosto perfektní díl s vrcholnými kresbami, ve kterých je zachycena spousta věcí. Zajímavý příběh, skvělá pointa. Ze série asi můj nejoblíbenější díl.
Zatloukání hřebů
Vilém Koubek
Nejvíce “znepokojivé" na této knize bylo, že po slibném začátku to začalo upadat, 50 stran před koncem se to sice nadechlo, že to možná nakonec nebude tak špatné, ale to konečné rozuzlení a námět spiknutí mi přišlo tak trochu blboučké. Bohužel hezké obálky prodávají i málo dobré knihy. Nebýt obálky, tak bych asi po této knize nesáhnul. A o nic bych osobně nepřišel. Může to ale bavit jiné, nemusím být cílová skupina.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Hodnotná kniha, na kterou se prý autorka velmi připravovala. Kniha, která vypráví o pobaltských státech (konkrétně Litvě), jaký úder dostaly ze strany Sovětů, nenasytných hyen. Změnilo se něco v jejich povaze? Rusové jsou silný národ s bohatou historií a upřímně (a tajně) věřím, že větší polovina z nich jsou slušní lidé, ale bohužel je země neustále ovládána šílenci a vrahy bez špetky soucitu.
Bavíme se v historii především o těch "velkých" státech a událostech, resp. se pak zaměřujeme na to, jak válka a komunisté zamávali s naší zemí a jak jsme trpěli. Jiné země ale trpěly stejně, nebo i víc. Všichni trpěli. A je dobré si to uvědomit.
Nemohu se ale přes autorčinu přípravu a silné téma ubránit pocitu, že tahle kniha měla ještě na víc. Krátké kapitoly na mě působily, že se to příliš kouskuje a stále spíš přejíždíme po povrchu, nezabředáváme do takové hloubky. Vlastně to pro mě bylo takové někdy odosobněné. Možná jsem jen čekal od této už kultovní a vychvalované knihy víc, stejně jako u Hany od Mornštajnové. Kniha mi dala nové informace a zaujala mě, ale četl jsem na podobná témata mnohem lepší a více strhující kousky.
Jeden svět
Aleš Novotný
(SPOILER) Novotný se zlepšuje. Jak jsem trochu tepal první díl série, tak druhý byl lepší a tento je nejlepší, ačkoliv tak do 2/3 je to vlastně velmi pozvolné. I přes nějakou tu vraždu v naší nejvíce kriminální obci Tišina :) Trefně bylo řečeno, že je to tady jak Vraždy v Midsomeru.
Psaní mě taky baví víc, ačkoliv některé obraty typu “Noc mezitím zhoustla, dozrála do temnějšího odstínu s vyšeptalým nádechem hvězdného prachu." jsou takové lehce úsměvné a nadbytečné. Autor umí psát, nemusí to přehánět.
Viděl bych to na 4/5, ale závěr byl překvapující a značně napínavý. No ale ten úplný závěr?! To přece nemyslí Novotný vážně! To mi zlomí srdce.. Ale chápu tu logiku této scény. Jestli se ovšem edith79 na další díl těší, tak já se už předem na navázání této scény netěším :(
I to způsobilo nakonec 5/5.
Město duchů
René Goscinny
Četl jsem Lukovy lepší díly a taky jsem četl horší díly. Zápletka byla slabší a ani ne tak humorná, jak jsem si už stačil zvyknout. Budu se ale opakovat, Crew patří můj veliký dík, že se pustili do vydání zatím nepublikovaných dílů. Příště nás čeká s nejvyšší pravděpodobností díl "Daltonovi se napravují" (či jak to bude přeloženo).
Pád
Simon Mawer
Kniha o ničem a o všem. První setkání s opěvovaným Mawerem a myslím si, že je skvělý vypravěč, který popsal obyčejně neobyčejný život několika postav, které byly porůznu společně propleteny, měly své touhy a zklamání. Líbilo se mi to, ale nenadchlo na víc než na 3,5/5. Dlouhá sonda a pomalé odkrývání vrstev. Bavilo mě číst o horolezectví a přitom to nebylo nudné!
Bazén
David Věrný
Kniha, u které znalci první autorovy knihy očekávali návaznost na některou z postav. Nestalo se, musíme si počkat na jiná díla.
Děj zasazen do roku 2000, tedy do období, kdy mi byly jen 4 roky a období to bylo po devadesátkách stále dost divoké, korupce a mafiánské praktiky bujely. Děj, ve kterém se objevuje akční postava, která se s tím moc nemaže, mi tak nepřišel nijak přehnaně přitažený za vlasy a vychází z poměrně reálných situací.
Na straně 50 u scény z chlívku jsem si sice říkal, že je to takový celý trochu podivný, ale pak se kniha rozjela, přidala solidní (ale nepřehnanou) brutalitu a bavila mě do konce. Vyprávěním a někdy taky "humornými" částmi.
Po dočtení si říkám, proč je název Bazén? Ano, objevil se tam, ale nebylo na něm nic zásadního a symbolicky mi to taky do kontextu nezapadá.
Čtení jsem si užil, ale měl bych jednu věc - jak u první knihy byla obálka fakt hodně hezká a na první pohled mě zaujala, tak obálka u druhé knihy působí v hmotné podobě dost lacině. Pro někoho třeba nepodstatné, ale obálky často prodávají knihy.
Město pro každého: Manuál urbanisty začátečníka
Osamu Okamura
Výborně podané téma urbanismu tím nejlepším ze tří bratrů Okamurových.
Duo Böhm a Franta vytvořili působivé modely města s pomocí brček, instatních nudlí a starých předmětů a kniha je tak o to zajímavější a zábavná.
Navíc jsou oba pánové tak trochu vtipálci a pozornému člověku tak neuniknou v modelech skryté popisky a narážky na dva nejmenované kontroverzní politiky, jejichž výstřelky hýbaly v roce 2020 celou Sněmovnou… :)
Poučná kniha se zajímavými myšlenkami, kterou je dobré si občas zopakovat.
Pojmenovává problémy, se kterými se města i svět obecně potýkají a co by mohl být správný přístup. Jak se k těmto věcem pak města postaví, je už na představitelích, současné politice, náladě a také dost na samotných občanech.
Jsem z Prahy, takže těch problémů vídám denně hodně a jsem z toho často jako stavař smutný. Mám mírné obavy, že řešení všeho je poměrně nemožné, shoda nereálná, ale i drobné krůčky se počítají.
Stín železné opony
Petr Hugo Šlik
Budu přirovnávat. Jak začalo Šlikovo Dobrodružství z Klárova zajímavě, tak další příběhy až na ten poslední byly trochu slabší. Zkáza Jezerní Kotliny byla skvělé navázání na Foglarovu knihu. A tento příběh je taky výborný. Na obalu se tvrdí, že je určen pro čtenáře 13+, což je asi příhodné. Nejdřív mě napadlo, že takoví čtenáři už přece o tzv. železné oponě musí vědět a že je tak kniha nemůže ničím překvapit, ale pak jsem si uvědomil, že to možná bude pro mnoho z nich první setkání s touto historií, protože učím na vysoké technické škole a moji studenti (20/21 let) nedokáží odpovědět na otázku, jaké slavíme svátky 28. října a 17. listopadu….
Chválím tedy pana Šlika za tento příběh, který v sobě má vše, co může děti zaujmout, s přidanou hodnotou temného období naší země.
K tomu jsou zde velmi hezké doplňující ilustrace.
Chtělo by to ale už nějakou celospolečenskou osvětu, aby si přestali všichni včetně autora myslet, že když máte jednoho společného rodiče, tak je váš sourozenec nevlastní :) Možná detail, ale slovo nevlastní jsem vždy vnímal trochu odcizeně a přitom máte spoustu společného.
Super kniha, doporučil bych dětem!
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
Velmi povedené a nedivím se, že kniha trvala autorce celý rok k sepsání. Je skvěle vystavěná a logicky směřuje k ne/logickému rozuzlení. Netvrdil bych, že se jedná úplně o horor, nebo to aspoň na mě tak nepůsobilo. Spíše jde o velmi zajímavé a napínavé čtení, kde se rozkrývá cosi zlého, ale musíme si tím projít s hlavní postavou, protože odkrývání je postupné a nejisté.
Je smutné, že musím vyzdvihnout to, že dle mého má autorka velmi vytříbený a květnatý jazyk - mělo by to být samozřejmostí všech našich současných autorů, ale opravdu není. A korektoři tomu často vůbec nepomohou. Hodnotím tedy taky kladně slovní obraty a bohatost jazyka!
K tomu všemu autorka velice dobře popsala jednotlivé postavy a ikdyž se v pozadí rozjíždí zvláštní mysteriózno, vůbec mi to nepřijde divné nebo i trapné.
Přečtěte si to!
Kapka Ája
Alena Mornštajnová
Nesedí mi nálepka věku 5+, doporučil bych spíše dětem 2. třída a dál. Ať si to počtou samy, protože číst knihu předškolnímu dítěti nemá takový efekt už jenom kvůli různým vysvětlivkám okolo, ztrácí se pak niť. Navíc je text trochu náročný (ačkoliv děti mají větší fantazii, než bychom někdy čekali) a málo pohádkový. Povedené, ale cílovka je jiná. Synovec (6 let) se celkem nudil, ačkoliv je jinak vděčný objekt. A já vlastně tak trochu taky.
Jezdci z Arizony
Bob Hurikán (p)
Hezké čtení od Boba Hurikána, kluci jako můj táta to tenkrát hltali a je to celkem pochopitelné. Logický příběh s dobrodružstvím, obálka od Káji Saudka je čirá nádhera.
Ve výslužbě
Martin Goffa
Pohodová detektivka, nijak divoká a brutální. Goffa i na krátkém prostoru (okolo 180 stran) zvládnul rozvést ucelený příběh a dát postavám minulost a čtenářům chuť o nich číst dál. Zřejmě tím začíná nová série a Arno Milota je celkem sympaťák, ačkoliv by si už měl užít ten zasloužený odpočinek a vyprdnout se na bývalou profesi. Nemyslím si tak, že bude série dlouhá - tak 3/4 díly? Víc by asi byla škoda, nesedělo by mi to k důchodci, který bydlí v malé vesnici.
Těším se na pokračování, máme zde už malé náznaky, co nás čeká příště.
Koks na palubě
Hergé (p)
Příjemný díl, ale s příliš mnoho bývalými postavami (už v tom mám trochu zmatek), tedy tak trochu bez nějaké invence, něčeho nového, co nadchne jako v jiných dílech. Ale je to moc hezké.
Listopád
Alena Mornštajnová
Najdou se zde tací, které kniha neoslovila, ale já ji řadím v rámci tvorby Mornštajnové vysoko, určitě výš než Hanu, u které jsem zase čekal víc.
Příběh je zajímavý, těžko představitelný, že by v roce 2019 bylo u nás vše jak za krále klacka, ale nakonec - nefunguje to tak v KLDR? Nedá se samozřejmě porovnávat evropský stát s asijským, ale jak by to vlastně vypadalo, kdyby se rok 89 nepovedl? Alternativ je mnoho, zde se předkládá jedna z nich. Mně se tedy nelíbí žádná, ve které lidé neznají Pelíšky.
Závěr byl přesmutný. Važte si svého rádoby těžkého života, na který si často stěžujete a nadáváte na tu či onu vládu. Mohlo být mnohem hůř.
Ďábelská zubařka
David Walliams
Větší chujovinu jsem už dlouho nečetl. Ani nevím, jestli taková praštěnost může děti bavit. Dlouhé citoslovce a prázdné stránky jsou už prostě nuda. Dřív se mi příběhy od Walliamse libily, ale tohle bylo prostě špatný, až nechutný někdy - vtípky s prdy, nahotou, zvláštní nabídkou zadnice jedné důchodkyně, … Ani ta pointa či poučení, které bylo typické pro Walliamsovy knihy, zde vlastně moc nevyzněla. V nejlepším přestat.
Andulka Andula
Patrik Hartl
Roztomilé čtení o andulkách pro děti. Babička jednu andulku má, takže mě to bavilo, ikdyž je vlastně příběh celkem obyčejný. Moc hezké ilustrace. Pátou hvězdičku si kniha zasloužila za v závěru přiložený QR kód s obrázky k vytištění a vymalování. Věřím, že se to dětem může líbit, vyzkouším.
Bouřný úsvit
Zuzana Hartmanová
(SPOILER) Tak jo. Čte se to prostě dobře a svět je zajímavě vystavěný. Ale konec mě asi neuspokojil, protože hooodně věcí, ke kterým příběh postupně směřuje v průběhu všech 3 dílů, bylo v závěru jen tak mimochodem zmíněno a ne plně vysvětleno a nebo se už o nich vůbec nemluvilo. Například - co nakonec bylo s postavami jako je Nikolaj, Arumiel, bohyně zmaru a její osvoboditel, nový bůh, Vulpe a jeho další konání, Vesper a křídla…?, Riw, Aris a Gindžiro, kteří se tvářili, jak jim nové město démonů není úplně po libosti, …
Můžeme si to domyslet a možnosti se nabízí, ale větší vyvrcholení a ozřejmení by nebylo od věci.
Čekal jsem více krve, úmrtí, nějaké boje, daleko větší převzetí moci od Arumiela, který teda úplně vyšuměl. Neříkám, že je to špatně, ale ten poklid mi nějak nesedí.
Pokud to byl opravdu závěr, tak to mohlo být lepší. Ale moc tomu nevěřím, ty nedoražené linky si podle mě autorka nechala na jinou sérii, která naváže. A nebo by měla taková série vzniknout, jinak by to byla velká škoda toho potenciálu, co zde byl a ještě zůstal.
Oko bouře
Zuzana Hartmanová
Dost povedené pokračování, laťka ještě o trochu výš. Politikaření, intriky, nechutnosti, sex, láska, krev, šílený závěr. Tohle mělo opravdu grády a stále se pohybujeme v děsivém světě, u kterého začínáme konečně trochu chápat, kde se stala chyba a proč se děje, co se děje.
Po dočtení jsem čekal od dalšího třetího dílu solidní zakončení, s obavou o osud mnoha postav. U každé mě zajímalo, co bude dál, což přičítám tomu, že autorka velmi dobře a vlastně i lidsky a logicky dokázala popsat jejich uvažování a propojení.
