Ristridin komentáře u knih
(SPOILER) Zajímavý příběh posazený prý do šumavské přírody, ale mohla by to být jakákoliv jiná, jde zde spíše o příběh. Příčina problému je nejspíš jasná (neničení krajiny), ale třeba se k ní v dalších dílech ještě něco přidá.
Líbí se mi vykreslení postav, Edwina je mi líto, jak vše musí zvládat. Místy je autorův jazyk až příliš rozvitý, tak snad to nekazí dojem mladším čtenářům.
Přijde mi i super zmínění všech těch možných fantasy příběhů v knihovnách, které mohou být inspirací pro čtenáře, aby si je taky přečetli (většinu z nich jsem četl, třeba Hraničárova učně jsem dřív doslova hltal, možná si ho taky zase zopakuju :)).
Fantasy linka na závěr je trochu zvláštní, ale když bude dobře vysvětlena v druhé knize, tak budu spokojen.
Hezky zpracované s názornými fotografiemi včetně detailů. Průřez tím, co Plečnik zanechal především v Praze. Zahrady od něj jsou vážně skvost. Škoda že nakonec nedopadl jeho návrh lávky přes Jelení příkop, nějaký spoj s Belvederem k Písecké bráně mi tu vždy chyběl a teď se dozvídám, že o něm bylo kdysi opravdu uvažováno. Možná by se nad tím mohl zamyslet nový prezident a jeho tým, když chce dělat úpravy Pražského hradu společně s Pleskotem.
Super, opět napínavé a vůbec neškodí, že to vlastně moc o našich oblíbených Corleone není. Giuliano a Sicílie z knihy přímo dýchají a tento zbojník a obhájce chudých si mě získal. Mafie sicilská se liší od té americké, ale v drsnosti si s ní nijak nezadá. Být Sicilan je tak trochu diagnóza.
Škoda že na tuto knihu už film nevzniknul.
Toto je Kmotr! Ve své době úkaz, i po tolika letech skvělé čtení, napínavé, místy sice se slabšími pasážemi, ale naopak s velmi silnými. Stojí za přečtení, protože tato kniha byla vlaštovkou pro mnoho dalších mafiánských filmů, knih a her (kdo nemá rád první dvě české Mafie). Ale zažít... zažít bych takovou dobu nechtěl.
Je to vážně komedie, jak se tvrdí na začátku? Minimálně tak nepůsobí, je to spíš smutná hra o spoustě lidských duší, které v životě nedošly naplnění. Každý zde miluje někoho, ale láska mu není opětována.
Hra může vyznít do ztracena, při dobrém divadelním pojetí ale může byt skvělá, těším se do Dejvického. Text na mě ale nyní tolik nezapůsobil.
Je to fajn, ale naivní a hodně náhod. Svůj vrchol v této době stále Hergé neobjevil.
(SPOILER) Díl, který zanechává v mé hlavě otázky, několik myšlenek zůstalo nedotažených. Kde vzal Tortilla Lopézův ústřižek? K čemu by mu byla modla s diamantem? Proč byl okolo toho takový humbuk a musel Balthazar umřít? Ten vydal Tortillovi schválně kopii a originál si chtěl nechat? Kdo nastražil Tintinovi bomby do kufru v San Teodorosu? Co znamenala jihoamerická linka a boj mezi státy, který pak najednou zanikl? Šlo asi určitě o vyvolání konfliktu pro obohacení prodejce zbraní, ale přišlo mi to takové neumělé a neusazené do kontextu. Najednou se vrací Tintin z džungle do Evropy, než najde modlu, a náhodou ji objeví zpátky doma… A diamant se pak utopí v moři.
Komiksy se zlepšují nejen kresbou, ale toto mi přišlo zvláštní. Čekal jsem do konce na některá vysvětlení, kterých se mi vlastně nedostalo.
Je to vtipný, je to bláznivý, asi bych to nechtěl prožívat. Autorka je nejspíš masochistka, že to dobrovolně jako manažerka absolvuje... a nebo je vážně silně zamilovaná do Kapitána :) Kniha postupně začíná nabírat na obrátkách, začátek na mě působil vlažněji a moc mě nebavil. Oddychové čtení, S.E.X. Department šílení, snad jsou v tomto světě šťastní.
Přijde mi zajímavé, jak moc jiný styl psaní zde autorka zvolila oproti svým jiným knihám.
Kniha je skvělá, často srovnávaná se Zuzaniným dechem (či spíše naopak). Vzhledem k výraznému nadšení a převysokému hodnocení (94 % z 13,5 tis. hodnocení, můj ty Tondo...) jsem ale asi čekal o trochu víc, než jsem dostal. Příběh silný, závěr emotivní, postupná gradace - tak, jak to prostě Mornštajnová umí.
Nejde mi nějak pod fousy, že by nebyla Hana schopna alespoň trochu projevit emoce ke svým nejbližším. Lidské mysli sice nerozumím jako profesionálové, ale z toho, jak si Hana své myšlenky sumíruje ve vlastní pasáži, mi vyplývá, že si je toho vědoma, jen se jí asi nechtělo..? Přijde mi to podivné. S kým jiným mluvit otevřeně, pokud jsem stále víceméně při smyslech a komu jinému projevit řádně svůj vděk?
Kniha byla obecně lepší než ta první (autorova úplná prvotina), u které jsem měl některé výtky. Zde už bylo naštěstí znát, že se Novotný trochu vypsal a kniha tím netrpěla. Ubylo i zbytečných vulgarismů.
Samotný děj byl pomalejší, ale budoval napětí. Návrat mezi známé postavy a rozšíření jejich osobností je příjemné.
Závěr a rozuzlení naopak trochu rychlé, ačkoliv originální. Celou dobu jsem neměl nápad, kdo bude ten zlý v pozadí, nebyly žádné náznaky. Hezky se to ale vysvětlilo. Předpokládám, že autor napíše časem ještě třetí díl.
Setsakura, tak tohle už začíná být ten slavný Tintin. Hergého kvalita výrazně stoupla, příběh stále méně a méně pokulhává a objevují se už i vážnější témata, poplatná době, například napětí ze strany Japonců (rok 1934). Někdo asi autora dřív vypeskoval za kulturní nesnášenlivost, protože v tomto díle se naopak snaží překlenout rozdíly mezi národy.
Moc hezké, promyšlené kresby, útěk Tintina z vězení jako kdyby dal myšlenku útěku v seriálu Money Heist.
A jak zde poznáš Japonce? Má převážně vždy úzký protáhlý obličej a veliké zuby :)
“V mém srdci se rozklenula duha. Pláču nad Tintinovým odjezdem a raduji se, že jsem našel maminku a tatínka…
Chtěl jsem dát 3/5, ale musím ocenit vykreslení postav a jejich uvažování a i to, že autor umí psát a používá hezký jazyk.
Co mi ale právě vadilo… Krom již mrtvé asociální Sáry snad všechny děti v příběhu aktivně a bezhlavě chlastaly, 15letý Martin dokonce první ligu. Nevím, jaké dětství autor zažil, ale psát v takovém stylu knihu pro mladistvé (!) a tvářit se, že je to normál, mi přijde trochu mimo. Ale tak dejme tomu. Málem jsem ovšem přestal číst, když je zde (opět - v knize pro mladistvé) fakt divně popsaná sexuální scéna hlavní postavy, 16letého kluka. Ech, a ty výrazy jako třeba ptáček zpěváček… Scéna OK, v 16 už nic špatného, ale dalo se to napsat nějak intimněji a citlivě, tohle bylo fuj. Strašně to zkazilo dojem z knihy, vždyť to není primárně thriller/detektivka pro dospělé.
Když to teď tak popisuju, tak se vracím zpětně k názoru, že 3/5 bude adekvátní.
Věřím, že vytčené bylo způsobeno tím, že se jednalo o autorovu prvotinu. Zajímají mě další knihy a snad se tam tyhle zbytečnosti už dále neobjevují.
(Závěrem, většinou mě nikdy u detektivky ani náhodou neosvítí, kdo je vrah, ale tady jsem to překvapivě tušil už od 50. stránky, to jsem teda zíral)
Babička mě bavila a hlavní téma vyrovnání se se smrtí matky a babičky bylo citlivě podané. Tady se najelo na takovou “jsem zraněná, někoho chci, ale mám to na párku a sobecky si užívám, takže vlastně nikoho nechci" notu. S některými myšlenkami knihy souzním, občas je to ale zase prostě divný. Držím pěsti, ať se najde někdo, kdo pohne nějak srdcem babičky Obermannové.
Stále se to rozjíždí, je to takové poněkud podivně zběsilé a náhoďácké, ale Tintin už začíná být vtipně vážné dílo. Určitě o něco lepší než Tintin v Americe.
První setkání s Kadlecem a Tkadlecem.
Ale jo, dám 5 ikdyž by se našla místa, která postrádají Ludvovu oblíbenou logiku a odporují si s tím, co psal Foglar v první knize. V mnohém ale nový příběh od Šlika dodává na atmosféře. Pavel je trochu nyní v pozadí a dokonce dostáváme úryvky z Ludvovy knihy. Ty mi přišly trochu zbytečné (ačkoliv mám rád indiánské příběhy), ale na konci se ukázal jejich záměr a až poeticky udělaly takovou společnou tečku za tím, co se odehrávalo ve vlastním příběhu. Přišlo mi to jako moc hezké propojení. Indiáni i chlapci se musejí něčeho vzdát a něco zase snad získají.
Pasáž, kde se starý lékárník rychle vyhýbá vysvětlování slova afrodiziakum, mě vlastně pobavila v kontextu toho, že čteme knížku od “Foglara.
Koukal jsem, že někomu vadí existence uhlobarona a zmínky o ekologii. Co vím, tak Mostecko bylo důlní činností zničeno už dřív než ve 30. letech, takže to mě netrápilo. A ani uvažování Ludvy nad obnovitelnými zdroji. Ač podle Foglara, tak kniha je prostě z roku 2022 a předpokládá se čtení současnými dětmi (kromě těch odrostlých). Koho jiného než romanopisce Ludvu může napadnout tato zde pouhá teorie, o které beztak uvažovali lidé už staletí před ním, jen neměli k provedení prostředky. Čapek vymyslel roboty před 100 lety…
Ilustrace mám rád a dají knize vždy větší hodnotu, ale “poctou Burianovi bych to v této knize raději nenazýval. Nejsou až tak zdařilé a především si jejich autorka mohla aspoň přečíst pořádně děj, protože mnoho z obrázků vypadá jinak, než co se píše na vedlejší stránce. O obrázku chlapců ve vodě se raději nebudu rozepisovat, ten je fakt krajně nevhodný… A to nejsem teda v životě nijak prudérní.
Jinak ale hodnotím knihu velmi pozitivně, byl jsem napnutý uprostřed i na konci, chybky odpouštím, vážně mě to bavilo. Vůbec nevadilo, že bylo předem jasné, kdo bude zlotřilým padouchem. Originální námět a posunutí příběhu vážným směrem.
Moc hezká knížka od Foglara, jedna z jeho nejlepších. Dva chlapci se seznámí a nečekaně mezi nimi vznikne silné pouto, opřené o společné zájmy a to, že chodí na kouzelné místo v Jezerní kotlině, které si uzpůsobí svému. Je zde krása přírody, dobrodružství, hravost, záhada a tajemno, ke konci jde přímo o život. Správně zařazená kniha do kategorie "výchova chlapců", protože hodnoty chování se nemění, ikdyž je jiná doba. Potěší i duši již odrostlého chlapce :)
Jsem zvědavý na druhý neoficiální díl od Hugo Šlika, recenze jsou převážně pozitivní.
Kdybych nejdřív nečetl Životici od Lednické, bylo by to na 4/5. Asi bych byl zmatenej, co se to tady děje, protože kniha životickou tragédii příliš nevysvětlí a nezasadí ji do kontextu. Rozvíjí se zde román, který má životickou tragédii spíše jako podpůrné téma. Takže nejdřív si dejte Lednickou a navažte Jizvou, protože pak tato kniha zasáhne úplně jinak. Není to nejlepší kniha, jakou jsem četl, ale je velmi zajímavá.
Paradoxem je, že originál Jizvy vyšel pár let před Životicemi od Lednické, hlavně na základě výzkumu Mečislava Boráka. Inspirovala se Jizvou Lednická k sepsání své vlastní knihy?
Oproti prvním dvěma (strašným) dílům se jedná o výjimečný posun jak z ilustrační, tak příběhové stránky. Stále je to ale takový pelmel, Hergé je pořád tak trochu rasista a Tintinova bezskrupulózní a silně nadsazená cesta za zločincem, kdy je sám schopen krást a ničit, mi přijde dost zvláštní. Ale tak byla 30. léta a o tohle asi úplně nešlo. Na svou dobu to byl určitě komiksový zjev.
Další díly se ale neustále zlepšovaly, takže lepší 3/5.
Gangster: “Zanedlouho bude provozování našeho řemesla stejně nebezpečné jako být řádným občanem.
(SPOILER) Je vážně skvělý, že Crew doplňuje v této sérii to, co Egmont před lety nevydal.
Tyhle komiksy jsou sázka na jistotu, vždy pobaví, některé srší vtipem víc a některé míň.
Usmířit náčelníka Siouxů, že místo skalpů dostane holičovy paruky a příčesky, je hodně originální :)
Když se tak dívám na pořadí, jak vydává Crew nové příběhy, tak by nás příště měl čekat díl s názvem Ghost Town. Těším se.
Moc smutné téma o šílenostech, které by se neměly vůbec dít, ale jsou dnes staré (stále jen) 80 let. Novodobá historie, o které se ví velmi málo.
Tyhle příběhy z války jsou (zní to blbě) “vděčné téma - čtou se strašně rychle, nelze přestat a v průběhu z nich není člověku moc příjemně.
To, čím si museli projít lidé z Životic a okolí a jak to museli vše zvládnout, mě naplňuje smutkem.