rlupinek komentáře u knih
Asi standardní autorčina detektivka, tedy dobře čtivá, děj má spád, není moc hluchých míst, pachatel překvapivý, vlastně i jeho motiv. Co jsem ale moc nedával byla dějová linka s Alex. Z knihy Ďábelské hry víme, že je to osoba velmi inteligentní, která si umí zahrávat s psychikou svých obětí. Ale že by mohla svoje plány uskutečňovat tak jednoduše? Možná měla štěstí, že se dostala do prostředí, kde jsou všichni málo inteligentní a na její hru přistoupí - vězeňkyně, dozorkyně, ředitel věznice, ale v podstatě i Kim. Kdyby byla tato dějová linka z knihy odstraněna, asi by se nic nestalo, jenom by byl poloviční rozsah knihy. A vlastně jsem se ani nedozvěděl, jaký význam měla slova Kim: "Sbohem, Alex, a tentokrát nadobro."
Sice první případ Kim Stoneové, ale moje třetí kniha. Myslím, že se autorce daří s každou další knihou posouvat laťku výše a to je jenom dobře. Jako všechny dosud přečtené i tato kniha určitě za přečtení stála.
Stejně jako předchozí díl série se mi i tato kniha velmi dobře četla. Velmi silné téma, už od půlky knihy jsem se nemohl dočkat konce a rozuzlení. Nakonec jsem se přece jenom dočkal, i když pachatel a motiv pro mně nečekaný (asi to bude tím, že detektivky čtu tak jak jsou a nemám tu schopnost odhalit pachatele v půlce knihy). Určitě ale kniha stojí za přečtení, asi nikdo netuší, jak by se v takové situaci zachoval on sám...
Pro mě dobře čtivá a zajímavá detektivka, určitě si vyhledám další případy Kim Stoneové. U mnoha detektivek, stejně i u této, mi vadí, že se sice případ vyřeší, pachatel je odhalen a dopaden, ale už není zmíněn rozsudek a trest. Co když došlo u soudu k vyvrácení důkazů? Nebo k jiným procesním chybám a pachatel byl osvobozen? No nezbývá, než si úplný závěr domyslet...
Moje první setkání s tímto autorem. Detektivka to není úplně špatná, způsob provádění vražd je tak nějak mrazivý vzhledem k nástupu obliby virtuální reality, nechybí napětí - zkrátka napínavá detektivka... Avšak do té doby, než se na scéně objeví Diva. Jakmile odhalila svoji identitu, měl jsem v tu chvíli chuť čtení ukončit. Jenže mi bylo líto času stráveného nad 3/4 knihy, tak jsem ji dočetl, ale už ne s takovou chutí...
Prostě humor Ivana Mládka. Jak autor sám píše v úvodu je v knize použito hodně hlášek, které jsou známé z jeho televizních vystoupeních, což ale není na škodu. Asi bych nedoporučil číst tuto knihu u oběda, pokud nechcete poprskat gulášem ubrus...
Tuto klasiku povinné četby jsem znal už od střední školy, avšak nikdy jsem ji celou nepřečetl (ačkoliv byla povinná). Po letech jsem se k ní vrátil i proto, že kromě Švejka neznám žádnou knihu z období 1. světové války. Kniha je spíše než popis válečných událostí jakousi sondou do duše a mysli přímého účastníka bojů, který postupem času ztrácí všechny svoje kamarády ze školy, kteří společně narukovali a kteří se stejně tak všichni z války nevrátili...
No, velice smutná kniha... Určitě stojí za přečtení. Jsou zde popisovány osudy konkrétních lidí podávané syrovým způsobem citacemi z deníků a různých vzpomínek přímých účastníků. O blokádě Leningradu se všeobecně ví, učili jsme se o ní i ve škole v 80. letech, ale rozhodně nám neříkali všechno okolo, např., že nebýt soudruha Stalina, možná by bylo obětí války mnohem méně...
...a sedmý díl bohužel v nedohlednu! Budu muset nějak vyplnit čekání na poslední díl. Šesté pokračování rodové kroniky Prokopů bylo pro mně stejně dobré, jako díly předchozí. Opět jsem se dozvěděl spoustu informací o době vlády Jiřího z Poděbrad, které jsem dosud nevěděl a které obohatily moje historické (ne)vědomosti. Jediný problém, který mám, že si v tak rozsáhlém díle nepamatuju všechny rodinné vazby...
Já prostě miluju příběhy ze středověku... Ani tato kniha mě nezklamala. Syrové prostředí středověkého Brna a nejbližšího okolí spolu s detektivní zápletkou, popisem těžkého živobytí tehdejších nevěstek, ale i života ostatních obyvatel mě pohltil a někdy i pobavil: "Brno bylo velké město, uživit šest tisíc lidí v něm a na předměstích nebyl lehký úkol...". Pro milovníky historických příběhů rozhodně doporučuji k přečtení.
Tak nevím... Nějak mi v knize chyběl konec. V podstatě spolupachatel nakonec odejde zadním vchodem a nic se mu nestane? Žádné vyšetřování? Jsem přesvědčen, že se objeví v další knize Daniela Colea jako bezúhonný, cílevědomý a charakterní člověk. A vyšetřovací tým New Scotland Yardu, který vystopuje pachatele bez jakýchkoliv důkazů pouze na základě dedukce a úvah? Jsou to prostě borci... Ale další knihu už si asi nepřečtu.
Bohužel, tohle byla pro mně jedna z nejslabších Deaveryho knih. Dvě věci, které mi na knize nejvíce vadily - 1. děj se odehrává v Itálii, tedy je část textu (sice opravdu malá) pro věrnější navození atmosféry v italštině, a za 2. ze zajímavě vypadajících únosů šíleného vraha se nakonec vyklube úplně něco jiného... Myslím, že napsat takovou detektivku, jakou byl Sběratel kostí, se Deaverymu snad už nepodaří. Uvidíme...
Kniha nebyla úplně špatná, jenom jsem byl místy na pochybách, jestli je šéfinspektor detektiv Fosterová opravdu tak dobrý policista, když vyšetřuje mnohonásobnou vraždu beze zbraně, nebo ji alespoň není schopná použít a snaží se na sériového vraha zapůsobit vlídným slovem... Dále jsem byl v rozpacích, ačkoliv nejsem odborník na počasí v Anglii, že i když se děj odehrává v zimě (leden, únor), je poměrně často bouřka s hromy a blesky.
První kniha, kterou jsem přečetl od této autorky a musím říci, že mě zaujala. Obecně mám rád příběhy ze středověkého období Českého království a tato kniha mě svým dějem zavedla pro změnu do Brna, kde měli také svoje problémy jak bohatí měšťané, šlechta, ale i městský kat, který (navzdory názvu knihy) měl v knize asi největší prostor a také moje největší sympatie (...ta ženská byla opravdu na zabití!).
Určitě sáhnu i po dalších knihách Nadi Horákové, velmi příjemně se mi četlo...
Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval v časových přesunech příběhu. Potom jsem se ale plně oddal atmosféře řídce osídleného pohraničí i s její historií. Spíše než o klasickou detektivka se jedná o rekapitulaci dosud zjištěných skutečností a jejich hlubší analýzu. Rozuzlení případu bylo pro mě dosti traumatizující...
Kniha se mi četla dobře, myslím, že děj poměrně svižně utíkal až do konce.
Kniha napínavá se zajímavou zápletkou, vlastně více zápletkami, ale nijak zvlášť mě nezaujala. Hlavně jsem nedostal odpovědi na některé zápletky...
Opravdu velice jednoduchý příběh bez nějaké zvláštní zápletky, jednoduchý příběh o zločinu a trestu. Na tak malém rozsahu stran asi ani není prostor pro hlubší myšlenku...
Opět skvělé počteníčko! Jak už jsem psal u jiných komentářů, než jsem začal číst knihy Vlastimila Vondrušky, mě historie nijak nebrala (snad kvůli uspávacím hodinám dějepisu na ZŠ a SŠ). Až při čtení husitské epopeje člověk konečně zjistí, jak složitá ta
doba byla a pokud byl v zemi alespoň jeden rok míru, všichni to považovali za boží zázrak. V epopeji je skvěle propojen život rodu Prokopů s historickými událostmi, které zasahují i do dalších evropských zemí. Zkrátka se už těším na další díl (bohužel už předposlední), který by měl vyjít v listopadu...
Kniha měla si vše, co jsem od ní očekával, hlavně tedy vzrušení. Některé kapitoly, či spíše epizody byly spíše z říše fantazie, ale některé naopak... Zajímavým prvkem v knize byla kapitola s odhalením totožnosti vypravěče. Jinak mě ale kniha nijak zvlášť nezaujala, asi se k ní vracet nebudu.
Jak už to u knih Chrise Cartera bývá, nejprve jsem byl šokován brutalitou provedených vražd, na konci knihy, kdy už bylo jasné, kdo vraždil, jak vraždil a proč vraždil, jsem vlastně pachatele chápal... Jinak kniha napínavá, děj ubíhal a pokud by vrah nebyl dopaden, mohla by kniha být ještě mnohem delší. Potom by mě ale zajímalo, jaké způsoby zabití obětí by vrah zvolil, když u prvních třech došlo k objasnění...