rose komentáře u knih
Knížku jsem četla až po zhlédnutí filmu a řekla bych, že film je lepší, ten miluju. Knížka je celkem obyčejný příběh lásky, ale určitě má krásnou atmosféru a není to až tak úplně červená knihovna. Prostě Madisonské mosty můžeme asi buď milovat nebo nenávidět, nic mezi tím. Tak nevím, možná díky krásnému filmovému zpracování dám čtyři hvězdičky.
Krásně napsané povídání o vlastech českých, rostlinopise, místních názvech, zajímavostech ze všech koutů naší vlasti. Autor je jistě zajímavý laskavý člověk, se kterým by stálo za to se seznámit.
Vtipné postřehy z cestování, které skvěle vystihují atmosféru jednotlivých zemí a charakteristické rysy národní povahy. Hezky se to čte a klidně bych s takovým autorem jela na cestu kolem světa, určitě bych se nenudila.
Asi jsem zrovna nebyla na takovouhle četbu naladěná, dostala jsem z toho depku. Je to hodně melancholické, depresivní. Příběh stárnoucího venkovského lékaře není čtení na vyčištění hlavy po rušném dni. Je v něm spousta životní moudrosti, ale čte se to těžko.
Bída, rozpad morálky, smutek, láska. To všechno je v těch dvou povídkách. Trochu depresivní čtení. Je to jiný Waltari než třeba u Egypťana Sinuheta.
Krásný příběh židovského sirotka, jak se protlouká světem v dobách nejostřejší španělské inkvizice. Připomíná Gordonova Ranhojiče. Trošku moc politiky, ale i tak skvělé čtení od první do poslední stránky.
Kdo má rád hodně akční knihy, si určitě u Fulghuma moc nepočte. Tohle je spíš takové čtení na dobrou noc, nedá se to číst půl dne v jednom kuse. Je v tom laskavost, pohoda, dojetí, jemný humor, krásný jazyk. Dá se to číst spíš po kouskách, aby se člověk nezačal nudit.
Příběh ženy, před kterou můžeme jen uctivě smeknout. Prožila hodně plodný život, a že to někdy opravdu nebylo lehké. Ke konci už se to čte dost těžce.
Zajímavá fakta z oblasti záhad, některá hodně překvapivá, autor má originální pohled na věc. Najdeme tam i výlety do historie. Kdo má rád tuhle problematiku, určitě si přijde na své.
Žádné veselé čtení to tedy není. Severská ponurá atmosféra, tragické osudy... ale krásný jazyk.
Dobrá zápletka na pozadí francouzského venkova, poklidná atmosféra, pohodové čtení.
Takové pohodové čtení na dovolenou nebo když si chceme vyčistit hlavu od starostí. Úplně z toho voní levandule a dobré jídlo, tuhle knížku nedoporučuju číst na lačno, čtenář bude lehce slintat. Oni v té Provence si na pohodu a dobré jídlo potrpí, že? A z knížky to úplně vyzařuje.
Arnošt Vašíček je zárukou, že kterákoliv jeho knížka bude zajímavá se spoustou informací a teorií pro všechny, kdo se zajímají o problematiku záhad. Je to pokaždé super čtení. Fascinuje mě, kolik archivů, depozitářů, novinových článků, svědectví, dobrodružných cest a napětí je za napsáním každé kapitoly. Vašíček je moje krevní skupina, kdo nezná a chce vyzkoušet, můžu stoprocentně doporučit!
Milé úsměvné čtení o obyčejných idičkách žijících pohodovým životem na jihu Francie. Jako i u ostatních Maylových knížek o Provence čtenář bude pravděpodobně u četby slintat, protože na každé stránce je nějaká dobrota, vínečko nebo voňavé koření...
Hodně spletitý příběh a zbytečně moc stránek, stačila by polovina. Ale kvůli zajímavé zápletce jsem se pročetla až do konce, i když to dalo práci.
Hezký příběh o návratu do kraje dětství. Má to krásnou atmosféru poklidného venkova. Zajímavý závěr. Tím jazykem a poklidným tempem mi to nějak připomnělo Roberta Fulghuma.
Pravdivý příběh ženy, obviněné z vraždy manžela v prostředí afrického vězení. Bylo to trochu moc popisné, spousta zbytečných detailů o soudním jednání. Čekala jsem něco jiného.
Lehce detektivní příběh s nádhernou vůni Provence. U knížek Petera Mayla pokaždé slintám, prostě to provensálské požitkářské vysedávání u jídla na mě má neblahé účinky.
Prostředí i tématiku dobře znám a je mi blízké. Tohle mi ale přišlo takové trochu "vyčpělé", poznamenané životem za totáče. Z lékařského prostředí jsem četla lepší.
Příběh lásky z první světové války a poválečné doby. Kdysi dávno mě uchvátil, tak jsem se po víc než dvaceti letech ze zvědavosti k němu vrátila. Teď mi připadal trochu rozvláčný, nečetla jsem to s takovým nadšením jako dřív.