roso.mak komentáře u knih
Ok, tahle kniha vas na Vánoce snad až na jednu dvě tři výjimky fakt nenaladí. Na násilné smrti toho totiž moc vánočního nebývá.
Sbírka je taková sourodá a nesourodá zároveň. I detektivky existuje mnoho žánrů a já osobně jsem si například k takovému Ellery Queenovi cestu nenašla, takže minimalne 3 z povídek mi přišly nedobré. Což nevadí, vzhledem k tomu že minimálně stejný počet mi přišel vysloveně výborný.
Jako darek pod stromeček, aby si to člověk přečetl PO Vánocích, je kniha ideální. Kupuji ji tchyni.
Čtivá kniha, zajímavý svět. Hlavní hrdina je na mě moc měkký, ale třeba se otrká.
Mám pocit že sci-fi jsou jenom dvojího druhu. Nabušená akčňárna, kde se bojuje proti mzákům (nebo lidem na špatné straně) a dobývají planety a sci-fi, kde nám autor cpe svoje filozofické myšlenky metafyzické neuchopitelno a vlastně se tam moc neděje.
Vzhledem k tomu, že toto je druhý případ, tak mi najednou filmové zpracování připadá strašlivě přehledné.
Ptáček jarabáček se blbě hledá, když vás zavírají vlastní fanatici...
Ten konec mě přišel takový zvláštní. Myslím, že by se to dalo vyřešit trochu epičtěji, vždyť je to přece jenom fantasy, ne?
Kniha je opravdu skvělá a to i přesto, že poslední desetina knihy je čistá socialistická agitka. Ale chápu ,že tam sloužila svému účelu, takže za mě 5 hvězdiček.
Tahle kniha je naprosto skvělá. Čekala jsem kombinaci Na hromnice o den více a filmu Všechno nejhorší, ale tahle kniha je mnohem vytůněnější. Sice nam bylo pár drobných logických nedostatků, ale dojem nekazily. Zhltla jsem ji na posezení.
Anotace je dost vzletná, ale pravdou je, že jde o průvodcovskou publikaci o "domcích mistrů", ve kterých toho samozřejmě zbylo jen velmi pomálu, mnohdy ani ty zdi v původním stavu ne. Trochu se dozvíte o hudebnících samotných, ale ne víc, než by vám prozradila wikipedie a zbytek je prostě jen návštěva muzea bez návštěvy muzea.
Jsem velmi mile překvapena, že se takovouto publikací někdo tvořil a vydával.
Hezké pokračování Řek Londýna. Užila jsem si peripetie okolo Petrova učení magie i zapojení Leslye.
Trochu mě rušilo, že jednak o jazzu nevím vůbec nic, takže jsem dost často tápala o čem to vlastně mluví, a že Peter Grant, kterého jsem si z prvního dílu představovala tak trochu jako slušňáka, tam souloží jako nezavřený. :-)
Achjo. Heteša a ty jeho otevřené konce. Zase další knížka, která končí mlokem čumícím z Vltavy. A tentokrát se i hlavní hrdina tak nejak nechá jen vláčet okolnostmi. I když se samozřejmě poctivė snaží, není to ono.
Skvělé a napinavé čtení se zajímavým rozuzlením. Kdo si pamatuje skandál kolem Modre velryby, kdyby kniha nebyla napsana před tím, měla bych pocit, že tím byla inspirována.
Jen to zařazení do štítku liteRPG mi nesedí. Ano, hraje se tam hra, ale mnohem víc mi to připomínalo knihu Zrcátko, než třeba Cestu Šamana. Nejde tam o to jak hrají hru, ale o tajemství té hry. Ne všechny knihy o starcích se odehravaji na moři.
Linearita děje téměř neexistuje a když se prohrabete knihou dál, zjistíte, že je vám to stejne k prdu, protože je to taková fantasmagorie, že tomu je houby rozumět. A to říkám jako náruživý čtenář tohoto žánru, ne jako někdo, kdo po tom sáhl omylem. Jo a konec mi utek, tak jestli ho nekdo pochopi, dejte vědět.
Bylo to pěkné, bylo to mysteriózní, bylo to napínavé, i přesto, že zápletku lze vytušit delší dobu předem.
Tak proč tam sakra autorka cpala ty části s duchy? Ty to dost pokazily.
Moc se mi líbil začátek a konec, ale uprostřed jsem se dost nudila.
Je to brak. Ale je to psané jako brak, proto dávám plný počet. Hlavní záporáci mají opět zázračnou schopnost je v bludišti Prašiny zcela náhodou najít a Deus ex machina se objevuje tak často, že mu nestojí za to odcházet daleko.
Trochu s podivem, že je taková honba za něčím, co zas tak moc nepřekoná současné zbraně, ale jako úlitba steampunkové části knihy dobrý.
(SPOILER) Tohle nebyla vůbec špatná kniha. Má to pomalejší rozjezd, to upozorňuji předem, ale pak je to celkem napínavé.
Jen mě tam vadily dvě logické díry - jak je možné, že by mohly opustit zaměstnání na tak dlouho, jak plánovaly - pokud jsem někde přehlédla, že daly všechny čtyři výpověď, tak se omlouvám. A za druhé - dost dobře pochybuji, že je kdekoliv na světě místo ve 3500 nad mořem, kde by se dalo chodit v žabkách. Celé prostředí Centra mi přišlo jak zasazené někde v Kalifornii.
Já nevím, já myslím že autor anotace tam hledá dost jinotaje. Ta kniha je čistě o tom, jak vést válku.
Tedy respektive o tom, jak nevést válku jako kretén.
Tahle kniha jen hódne těží z vizuálu a podobného názvu knihy Umění jak mít všechno u prdele. Ale vevnitř je to klasická motivačka, jak vystoupit ze své komfortní zóny. Jediné, co jí trochu odlišuje od ostatních knížek tohoto typu, je její přímočařejší jazyk a občas nějaké to lehké sprosté slovo, aby vás autor řádně nabudil.
Po druhém dílu, kdy to vypadalo docela zajímavě, tenhle díl sice ujde, ale zas tolik nepotěší.
Z komisara je obratem ten nejtemnější zloun a všichni tam mají podezřele tuhý kořínek na dobu bez antibiotik .
Čekání na závěrečnou bitvu mě vyloženě nudilo a trochu moc Deus ex machina na konci zklamalo. Doufala jsem v stejně povedený závěr knihy, jako to autorka uměla u předchozích dvou dílů.
No, tak tenhle díl se mi líbil podstatně více. Venda je zajímavě pojaté království, autorka vede příběh přiměřeně napínavě a opět se jí velmi povedl konec.
Nevím, nevím. Mě to zas taková bomba nepřišla. To, že jim zdrhne princezna, bych ještě spolkla, ale dost dobře pochybuji, že by pan korunní princ mohl (a chtel) taky jen tak zmizet. A taky bych chtěla být tak zatraceně krásná a charismatická, že si najatý zabiják rozmyslí podříznout mi hrdlo.
Taky považuji za vtipné, že jí velmi snadno našli tihle dva, a zcela záhadně nikdo, kdo ji měl doopravdy hledat (i když přiznávám lehkou literární berličku jsi na to autorka vymyslela).
Nicméně, poslední třetina knihy to docela vynahradila. Konec byl přiměřeně napínavý na to, abych sáhla po druhém dílu.