roso.mak
komentáře u knih
Kaziměsti
Martin Bečan
Ze začátku slabý nástup, pak velký kus líbivého popisu fantaskního města, ale nezoufejte, nakonec se to rozjede a čeká vás i překvapivý konec.
Ten začátek mě trochu rušil a málem odradil, ale možná to bylo jenom tím, že jsem četla o věcech, které sama dobře znám a o kterých tedy byla nuda číst. Přiznávám, že sama jsem byla studentem na Jezuitském konviktu, co po zkouškách zapadal do Vertiga, aby si tam pár Vzteklými psy trochu narovnal své sociální myšlení. Ale přísahám, takové smažky jako hrdinové jsme nebyli.
Po práci legraci
Jakub Šofar
Nevím jak pro lidi, kteří to ještě zažili, nebo nedejbože přesvědčené komunisty, ale pro mě velmi poučné.
Jak se loví hlupáci
Robert Shiller
Oceňuji poodhalení ekonomických příčin krize r. 2008, to je na knize hodnotné. Ostatní je omáčka, kterou jsem slyšela už několikrát. O to rychleji se kniha četla.
Didaktika dospělých
Lucie Zormanová
Dejte si před každou větu z anotace předponu -ne- a máte tu krásnou definici této knihy. Je totiž součtem uměle vytvořených kategorií a názvosloví - naprosto klasická teoretická skripta. Silně teoretická a silně k ničemu, pokud potřebujete nějaké rady ke vzdělávání dospělých.
Dějiny Itálie
Giuliano Procacci
Ta kniha je psána trochu jako Cimrmanova rekonstrukce operety Proso. Ze začátku jsem si myslela, že je to složitostí dějin mnoha republik, po sjednocení však telefonní seznam jmen a měst (událostí tam totiž mnoho nebylo, natož aby tam byly souvislosti) pokračoval.
Tato kniha je pro ty, co se o dějiny Itálie zajímají, ne pro ty, kteří je naposledy měli na střední. Já byla většinu času naprosto mimo a když jsem se dostala k někomu, koho znám, unudil mě k smrti již zmiňovaný seznam.
Dějiny Ruska ze stejné série jsou moc pěkné a zajímavé, ale z tohoto jsem zklamaná.
Odpojený muž
Philip Zimbardo
Kniha by se měla jmenovat ne jak technologie, ale jak virtuální hry a porno připravuje muže o mužství. O těchto dvou tématech se tam mluví natolik intenzivně, že si zaboha nemohu vzpomenout, o čem se tam ještě mluvilo. Jako každá "populárně naučná" se začíná v třetině cyklit, aby se ukázalo, že to nevadí, protože poslední třetina knihy jsou vysvětlivky a zdroje.
Nečistotnost u koček
Renate Jones
Dobré rady s dobrými příklady. Většinou nadávám, že by kniha mohla být tenčí, ale tahle by mohla být naopak tlustší. Jsou situace, které určitě nepokryla.
Lovci nocí
Filip Klouda
Nedočteno.
Oceňuji, že je vydán mladý český autor, ale má to tak promyšlené do poslední myšlenky postavy a do každého kroku, až se to nedí číst. Nuda nuda a to já už zkousla kde co.
Planoucí lesy Venuše
Tonke Dragt
Jak krásně hipísácky najivňoučké. A když si uvědomíte, že kniha byla napsána před tím, než se vědělo, že na Venuši by se rozpustil i Chuck Norris, bude váš zážitek z knihy o to větší.
Temné poledne
Pavel Korněv
Pokud jste se dočetli až sem, tak vás nepřekvapí, že je třeba tahák na jména, aby se člověk neztrácel. Postav klasicky jako na orloji, ale pořád ten správnej ruskej odvaz.
I když jsem zvědavá, co bude v dalším díle. Příběh se na konci docela uzavřel, tak se Kluzký bude muset dostat zase do nějakého nového průšvihu. Nicméně tomuhle chlapovi to jde tak snadno, že je těžké udržovat přehled kdo a za co ho chce momentálně zabít. Viz má poznámka o taháku výše.
Stroncium
Jiří Kulhánek
He...chtěla jsem to dočíst a dočetla, chtěla jsem, vědět jak to dopadne, aby to nakonec nedopadlo. Nevím, četla jsem abstraktnější díla i díla s otevřenějším koncem. Asi mě rozčílilo, že to hrdina nakonec, nevím co, vzdal? Nebo to byl prostě jen pokus autora o něco netradičního? Nejsem s tou knihou spokojená.
Dítě... A co teď? - 100 triku francouzské výchovy
Pamela Druckerman
Nevím, četla jsem A dost a to mi připadá lepší, ale na druhou stranu je tam zbytečného textu, tenhle výtah je určitě velmi užitečný. Je to stručné a přehledné. Jen možná to nemá takový přesvědčovací účinek.
Něco nádherného
Judith McNaught
Nevím, jak jsem se k této knize dostala, do červené knihovny se nepouštím, neb mě většinou nebaví. Ale tuhle jsem přečetla s chutí. Místo submisivních hrdinek, které nám autorky ČK většinou servírují, jsme dostali, samozřejmě krásnou, ale chytrou a schopnou dívku a hlavního hrdinu, který tam 3/4 knihy není, což knihu samozřejmě dost vylepšuje. Hlavní hrdinka se nakonec sice podvolí, místo toho, aby mu milosrdně dovolila, aby se k ní připlazil na kolenou.... ale nemůžu mít všechno.
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
Ano, tehdy chápu, že kniha byla naprosto šokující. Teď je jen naprosto nudná. Kromě toho, že si lady najde milence, že je tam zmiňován předmanželský sex a také věc nejvíce šokující a naprosto překvapivá, že ženy mohou mít také orgasmus. Ale kromě toho, je tam spousty filozofických diskuzí, projevů a monologů (spisovatele, protože čtenář nenaslouchá, není schopen reagovat a později páchá knižní sebevraždu). Prolistováno, mohu slavnostně oznámit, že jsem přečetla další slavnou knihu.
Rudá královna
Victoria Aveyard
Jmenujeme se Šarlatová hlídka a heslo máme: rudí jako úsvit. Z toho by člověk zmodral. Zvlášť z toho jak jsou perfektně "nenápadní" a jak naberou každého, kdo si řekne. To si o průšvih fakt koledují. Prostě bylo tam příliš momentů, které mi kazily dojem z příběhu.
Černé sny
Pavel Korněv
Dobrá, lepší než dvojka, ucelenější příběh, akorát ten začátek byl takový méně promyšlený. Ale pokud jste Příhraničí dočetli až sem, tak po trojce s klidným srdcem sáhněte.
Kluzký
Pavel Korněv
Tak jsem tak dlouho čekala na to až bude dostupná v knihovně, až jsem zapomněla, co se dělo v prvním díle. Tj. rada první, nečtěte je s odstupem. Hlavního hrdinu osud vane tu sem tu tam, všichni se ho snaží zabít, což by nebylo u akčního příběhu na škodu, kdyby ale člověk věděl důvod. Takhle to kazí dojem. Zkrátka a dobře, člověk se dost ztrácí.
P.S. Někdo tam vidí Sapkowkeho, já Grzędowicze a Strugatské. Ale pravdu má asi pobijecmuch níže, je to zatra směska. Ale i tak se to dá číst.
Cirkus prokletých
Laurell K. Hamilton
Pobavila. Četla jsem ji vytrženou ze série a vůbec mi to nevadilo, příběh je uzavřený a viditelně se dají číst na přeskáčku. Nicméně do dalších knih se pouštět nějak nemám chuť.
Levá ruka boží
Paul Hoffman
Zajímavě vytvořený svět. Autor si krásně pohrává s paralelami na křesťanství. Vtáhne do děje.
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Nečetla jsem to úplně lehce, ale pravda četla jsem to v originále a to má člověk problém se k tomu dokopat. Asi si to s odstupem, až to zapomenu, přečtu ještě jednou česky, abych zjistila, jestli je to opravdu tak hrozně rozvláčné a vlastně se tam nic neděje až do doby, kdy se slavnostně odhalí vrah. Stejný dojem mám i z Kukačky.
Nicméně souhlasím s komentáři níže, že je škoda, že se do hledáni vraha nemůže trochu zapojit čtenář, protože k tomu nemá dost informací. Ale asi se J.K. bála, že čtenář odhalí vraha dřív než detektiv, což naprosto zabije knihu a já to upřímně hrozně nesnáším.