Rowana komentáře u knih
Ta knížka měla smůlu, že jsem ji četla zrovna v ne úplně čtenářském rozpoložení. Přesto mě dokázala utáhnout na zajímavý, vtipný, nikterak přeslazený romantický příběh s dobře prokreslenými postavami. A že při tom některá knižní klišé musela dělat stoj na hlavě? Dobře jim tak. Navzdory své roztěkanosti jsem se u ní dobře bavila. Knížku doporučuji spíše na léto nebo aspoň do teplého slunečného počasí.
Sama bych si tuto knížku do ruky nezvala. Nakonec jsem se odhodlala po vřelém doporučení ElissBooks a sáhla jsem po audioknížce. Namluvená je opravdu skvěle. Příběh byl vyprávěný pěkně, správná dávka napětí a nejistoty, kterou autor buduje prakticky po celou dobu, aby nám v závěru pravdu pěkně chrstl do tváře jako sklenici studené vody. Líbilo se mi i symbolické napojení na mytologii a antické tragedie.
Zhruba od poloviny knížky jsem byla přesvědčená, že znám pachatele, někde ve tři čtvrtě jsem o svém přesvědčení zaváhala, abych se k němu po několika stránkách opět vrátila. A na konci mi spadla brada, byla jsem totálně mimo. Opravdu překvapená. Z celkového rozuzlení případu a z volby motivu jsem byla poněkud v rozpacích. Ale proč ne - když jsem konečnou zápletku přijala, přimělo mě to i k zamyšlení a sebezpytování, což nikdy není na škodu.
V určitém ohledu mi kniha oproti předchozím opět přišla výjimečná.
V předchozích knihách se na prvním místě řešil kriminální případ a v pozadí se odehrávaly drobné epizodky ze života zejména hlavní vyšetřovatelky a sem tam i jiných vedlejších postav, většinou pokud to souviselo s případem. V této knize mi to přišlo jiné. Samozřejmě se také řeší dost otřesný případ, ale spíš jakoby mimochodem. Více dostávají prostor osobní životy vedlejších postav a Eriky. Dostáváme možnost nahlédnout do jejich soukromí, domovů do jejich minulosti. Mnohé se objasní, ledacos pomyslně uzavře. A je to moc fajn.
To byla síla. V dobrém. S odstupem více než roku jsem sáhla po pokračování případů Eriky Fosterové a jsem nadšená. Dá se takové hodnocení vůbec použít u případů s rozřezanými těly, aniž by člověk sám působil jako případ pro odborníka? Nicméně knihu hodnotím s odstupem dvou dnů a příběh ve mně stále rezonuje. Opět se poměrně brzy dozvídáme „kdo je vrah“, máme možnost se seznámit. Jsou nám poskytnuté i náhledy do minulosti, abychom se dozvěděli, jak se musel osud zamotat, aby se stalo to, co se zejména na začátku knihy stalo. Vnímala jsem při čtení prvky manipulace ve vztahu, domácího násilí, dokonce i náznak stockholmského syndromu, i když to pojmenování z mnoha důvodů nesedí, ale emoční princip tam byl. Příběh se nezastavuje pouze u řešení případu, který se rozrůstá do stále monstróznější a děsivější podoby, ale dotýká se i soukromí vyšetřovatelky a jejího pracovního zázemí, které se na ní tentokrát podepíše snad nejvíce ze všech zatím odvyprávěných knih. A závěrečná zápletka? A ten konec? No síla. Za mě zatím nejpovedenější kniha série. Což je fajn, protože vypravěčské umění autora má po prvotním malinkatém zaváhání v druhé knize nepřetržitě stoupající tendenci a to se mi moc líbí.
Tento příběh byl opravdu děsivý. Oprava - tento příběh byl SKVĚLÝ a děsivý. Když jsem četla druhý díl (Noční lov), měla jsem trochu obavy, aby autor nezabředl do nějakého stereotypního schématu, do kterého vždy naskládá jen novou zápletku. Naštěstí se tak nestalo, to prokázal už v předchozí knize (Temné hlubiny). A v této opět přišel s novým pojetím. Už někdy zhruba od poloviny knihy víme "kdo je vrah", známe ho, vidíme mu do hlavy, můžeme s ním na kafe a na pokec. A je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí vyšetřování, okamžiky, kdy to vypadá, že ho už už mají, a ono třeba nic.
Navíc podkresleno kariérním vývojem i osobním životem kolem vyšetřovatelky samotné. Erika je přesně ten typ člověka, kterého když vyhodíte dveřmi, je schopný se vrátit oknem, pokud si myslí, že to tak je potřeba a správné.
Knížku komentuji asi s týdenním odstupem, potřebovala jsem, aby ve mně příběh trochu odezněl, protože byl fakt děsivý.
Jsem zvědavá na další nápady pana Bryndzy.
Jsem nadšená. Knihu jsem měla k dispozici ve zvukovém provedení v podání Zuzany Slavíkové, která v jejím přednesu je rozhodně jedinečná. Je tam tak zhruba deset hlavních či hlavnějších postav a ona svým hlasem, intonací dokázala každé z nich vtisknout nezaměnitelnou charakteristickou osobnost. Při poslechu jsem před očima viděla kostnatou postavu a strohou tvář Bábi Zlopočasné i buclatou spokojenou tvářičku a kyprou postavu Stařenky Oggové, o Magrátě a dalších ani nemluvě. Jediné, co mi v nahrávce zpočátku trochu chybělo bylo ono odlišení Smrtě, které bylo používáno v knihách namluvených panem Kantůrkem. Ona dunivost v hlase, která nezaměnitelně naznačovala, že mluví právě on. Je to škoda, myslím, že by se to sem klidně hodilo.
Ale nevadí, příběh je pěkný a podání také.
Ta kniha mě překvapila. Je skvělá. Jemná romantická linka podkreslená tajemstvím věčnosti a (ne)smrtelnosti, zlovůle lidí i naděje. Zase jinak je tu podchycený svět jednoho z věčných. Co jsem pochopila, v druhém díle bychom se mohli seznámit s dalším, což mě rozhodně láká a nesmírně se těším na pokračování.
Vzhled knihy stojí rozhodně za pozornost. Je skvostný.
Opravdu krásná vánoční dětský příběh, který nemusí být nutně pouze pro děti. Čtení jsem schválně odkládala právě na období Vánoc a pak jsem jej přečetla doslova jedním dechem za jediný večer. A ráda se k němu vrátím některé další Vánoce.
Knížka splnila, co jsem od ní čekala a potřebovala - odpočinek, relax, romantiku.
Ačkoliv Útěk na venkov, do série Romantické útěky nepatří. Tentokrát se příběh drží na anglickém venkově nedaleko od Londýna. Seznamujeme se s poměrně živelnou místní komunitou, nahlédneme do procesu tvorby ilustrátorky dětských knížek i do tajemství jak se rodí umělecké nápady a inspirace. A seznámíme se s jedním velice typickým labradorem. Labradorkou.
No, prostě to bylo příjemné a fajn čtení.
Příjemné laskavé čtení o nerudném muži s laskavým srdcem a neobyčejných dětech v ustrašeném předpojatém světě. Společně strávený čas na ostrově v blankytně modrém moři může mít blahodárný vliv nejen na ně.
Poměrně krátký, příjemně plynoucí, klidný, odpočinkový detektivní příběh se zajímavou zápletkou a sympatickými vyšetřovateli - americkým policistou ve výslužbě, který je v malém anglickém městě tak trochu outsider, a rozvedenou mámou od dvou dětí, která místní i zdejší poměry zná, ale přece jen z koloritu "našince" stihla během života také trochu vypadnout a až teď má příležitost si to pořádně uvědomit. Po další knížce ze série určitě sáhnu.
Dobře zpracovaný životopis formou interview. Příjemný přednes zvukového zpracování dal knížce nový zajímavý rozměr a dodal jí na "čtivosti".
Příjemný romantický příběh v duchu harlekýnek z prostředí aristokracie v dystopické společnosti. V budování světa je znát silná inspirace Hunger games a Divergence, ačkoliv se v žádném případě nejedná o vyvražďovačku.
Ke knížce jsem přistupovala trochu se skepsí, neboť po přečtení jiné autorčiny knihy (Siréna) jsem byla nesmírně zklamaná. Selekce mě velice příjemně překvapila. Milé, odpočinkové čtení.
Svým způsobem napínavější a zajímavější než první díl. Prostě už jen z toho důvodu, že vím, jak to s panem Jackabym je. A také jeho půvabná asistentka už není takové telátko jako v prvním díle. A těch naprosto úžasných fantasticky nevšedních zvířátek, co tady je! Mám pro ně slabost ve filmu z jiného světa, a tady jsem si jich také užila do sytosti. Nad chundelatými kuličkami koťátek s náznakem šupin v srsti jsem se mohla rozplynout, než člověku postupně došly všechny důsledky jejich existence. A že to panečku byly důsledky!
Moc si přeji, abychom se dočkali i dalšího pokračování nevšední kariéry pana Jackabyho a jeho přátel. Ó, ano, to si přeji moc.
Dívčí romány? Jako asi jo - hlavní hrdinka je dívka, motají se kolem ní čtyři bratři... Ale důležitější je to tajemství, spousta rébusů, hádanek a nejasností. Určitě bych se nebála ani označení young adult thriller.
Závěrečný zvrat mě napadl až v poslední kapitole, těsně před epilogem. Ačkoliv nejsem cílová skupina, knížku jsem si vychutnala a těším se na pokračování.
Tohle bylo tak strašně moc příjemné čtení! Celou dobu jsem se ke knížce natěšená vracela a vždy jsem se uvelebila a uvolnila v objetí jejích stránek a hřejivého příběhu. Kéž se dočkáme ještě nějakého dalšího návratu Viv a jejích přátel.
Po ne úplně velkém nadšení z druhého dílu, se mi tento případ zase docela líbil, asi jako ten první, možná i o něco víc. Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou mohu určitě doporučit. Enzo začíná být trošičku nesmrtelný, ale nijak zvlášť mi to tu nevadilo a příběhu na spádu to také neubralo.
Je to laskavé, je to humorné. Takový ten příběh, kde se toho dvakrát moc neděje, ale přesto se mi moc líbí a ráda se k němu vracím a pak ve mně přetrvává pocit nasycené spokojenosti.
Fantasy příběh s hororovým nádechem. Na konci ve mně probouzel takové ty neuspokojené pocity jako třeba po shlédnutí filmu Silent Hill, ale bez těch krutých scén, které ve filmu byly. Vyprávění v sobě nese jemný hororový podtón a doporučila bych ho dětem nebo mladším čtenářům, kteří by měli chuť zkusit si přečíst nějaký svůj první horor, ale vnitřně se trochu obávají, jestli by to na ně ještě nebylo moc. Řekla bych, že v této kníže se nabízí příběh, který svého čtenáře provede lehkým krokem po ne příliš náročném hororovém parketu. Příběh je rozhodně čtivý, napínavý, konec odpovídá žánru.
Velice příjemné audio zpracování. Příběh má vtip a šarm slečny Marplové. Viděla jsem i seriálové zpracování, takže rozuzlení jsem znala. I tak jsem si poslech opravdu vychutnala.