rubyna komentáře u knih

Něčím mi připomíná příběh Shauna Tana - létající ryby, okořeněno fantazií, špetka tajemna..

souhlasím, že deník knihkupce se musí dávkovat. Prostě si ho přečtete každý den kousek o polední pauze a život se čtenáři je hned jednodušší. Jeho tvořivost je inspirativní, nezapoměňte si najít jeho opravu Kindellu na youtube.

4 20.10.2020

nejdřív jsem si přečetla posledních pár stránek. A pak začala od začátku..a zvolila jsem dobrou taktiku !

1 03.05.2019

ted talk s autorkou:
https://www.ted.com/talks/linda_liukas_a_delightful_way_to_teach_kids_about_computers#t-2540
zatím bez českých titulků..

teda. Můj první negativní komentář. Na mě příliš emotivní a rozvláčné. Otázky v textu mě rušily. Nejsem si jistá, že má ten výchovný efekt, o který se snaží. Ráda vidím pozitivní komentáře, znamená to, že jsem třeba na omylu.

Překvapilo mě, že je to překlad. Tak dobře to Hynek Vilém přeložil.

Vzpomněla jsem si :) Moc pěkné.
I když spíše pro dospělé o dětech než příběh pro děti.

15.10.2018

další díl, myslím, už nebude. Ani na autorových stránkách se nezmiňuje, že by mělo být pokračování.
Jojo je skvělá. Koření příběhu :-D

Kniha plná imaginace. Líbilo se mi i její zpracování. Doporučuji dospělým :) a netuším, jaký názor mají děti - první/druhý stupeň. Nepomohl by mi to někdo rozlousknout dalším komentářem?

Konec sice vyšuměl, ale návrat v něm byl. To je důležité.
Knížka se mi moc líbila. Prolínání mýtů.
Myslím, že kdybych si jí přečetla ve třinácti, začnu cestovat.
A zároveň mi přijde autentická, zkušenosti z cest se podobají mým setkáním na některých cestách.

09.04.2018

komentář k Lily101, takže taky Spoiler:
každý člověk vnímá svět jinak. A cesta do Santiaga je jiná než cesta do práce. Katarze na závěr mi nepřijde tak nemožná, i když se 800 km svezl. Pořád měl za sebou 2500Km a celou tu dobu jeden cíl: Finnesterra. Taky mi nepřišlo, že by na závěr problém s rodinou vyřešil, jak se rozčiluješ.
Nevím, jestli si dospívání hrdina v knížce uvědomuje, ale za mě dospěl v tom, že dokázal být chvíli sám za sebe, v cizině, bez dozoru.
Každý člověk vnímá svět jinak a je to vidět na Lily a mně, protože jsem v knížce nezahlédla ani jednu z těch věcí, které měla potřebu komentovat.

Za starých časů jsem v koupelně vytvářela šamponové nebe. Prázdné lahvičky získaly své nové poslání - třeba kritizovat sprchu nebo se vznášet nad vanou. Knížka je mi tedy blízká. Asi bych čtení spojila s výrobou takových recyklovaných robotů. Příběh je potom plastičtější.. Na pokračování bych ji s dětmi nečetla, to by mohlo být opravdu matoucí.

spoiler
--- ale ten je i v popisu knížky, tak co ---
Tyjo. Mile mě překvapil závěr. Spolčení polepšeného vlka s Karkulkou, to by jeden nečekal!
--- konec ---

Je to novinka, ale rozhodně stojí za pozornost! Z továrníka Králíka se stane hamoun a nutí zaměstnance slepičky, aby jedli více a více čokolády. Továrna přestává funguvat a pan továrník Králík se musí změnit.
(paralela na kapitalismus a korporátní firmy zřejmá, ale příběh neruší.)

"Nedopilovaný" konec mi nevadil! Třeba přijde druhý díl ;) V knížce bylo hodně nápaditých detailů, jako hra, kterou hráli tukoni u čmeláka v domečku.
Překvapilo mě, že je to prvotina!

Sáhla jsem po devátém díle, aniž bych měla s deníkem mimoňky zkušenosti. Trochu lituji. McKenzii je typ postavy, kterou nesnesu - ani číst.. po chvíli jsem si tuhle svým způsobem repetetivní část začala spíše prohlížet než číst. Neodradí mě to, abych začala prvním dílem.

"Počkej," řeka paní Terezínská. Vstala. "Možná pro tebe něco mám." Obrátila se k jedné z knihoven. "Co vlastně chceš být, až vyrosteš?" zeltala se. "Šťastný," řekl Tomáš. "Až vyrostu, budu šťastný." Paní Terezínská už chtěla z knihovny vytáhnout knížku, ale překvapeně se obrátila. S úsměvem se na Tomáše podívala a řekla: "To je safraportsky dobrý nápad. A víš, čím štěstí začíná? Když se člověk přestane bát."

Jedna z těch knížek, co by měla být pro děti a vlastně není..