Runkyna komentáře u knih
Kniha mě pohltila a stránky se obracely snad samy. Oceňuji, že detektiv není asociální bývalý alkoholik, jen toho prostoru projevit se moc nedostal. Kniha neumí nudit.
Knížka je spíše pro menší děti. Pěkně vystihuje důležité poznávací znaky nejznámějších stromů a paní učitelka dětem také vypráví o využití dřeva k nejrůznějším účelům. Vydání je z roku 1951.. kdo by dnes tušil z kterého dřeva se vyráběly autobusy a pračky.
4 hvězdičky :-) Tato oddechovka je v rámci žánru povedená. Navíc je vtipná. Několikrát jsem se smála nahlas, a to už se mi dlouho nestalo. Děkuji!
Pozor na zdejší komentáře - obsahují spoilery!
Můj ty světe! Četlo se to parádně. Ovšem Foglar to není. Občas mi lezly na nervy neustálé vzpomínky Rychlých šípů. Po zapojení žen a ostatních čtvrtí chybí už jen barevní, handicapovaní a uprchlíci. Ještě že datově je to 1938 a ne 1948 ..
Agatha Christie snad ani zklamat neumí. Příběh je tak akorát dlouhý, přiměřeně podrobný a mistrně vyprávěný.
Bavila jsem se. Erotické scény mi kazily představy o nemytých tělech. Občas zaskřípal překlad. A dozvěděla jsem se například, že důvod proč se v červnu rodí málo dětí je, že muži v listopadu brzy usínají :-D V knize oproti seriálu není nic moc navíc. Prodírat se dalšími díly nejspíš nebudu, protože i seriálové série 2 a 3 mi přišly zdlouhavé. Jednička je príma.
"Čteme" 3 měsíční dceři. Vždycky pojmenujeme zvířátko a pak vyluzujeme příslušné zvuky. Má u toho oči jako tenisáky a moc ji to baví. Někde na netu psali, že takto malé děti potřebují mít obrázky ohraničené černýma liniema .. přesně jako ty od Lady .. a řekla bych, že je to pravda. Doporučuju pro prťata.
Vracím se k některým tématům abych si ověřila svůj přístup. Kniha je stručná, takže to jde i "rychle rychle dokud malá spí". Rady mě osobně přijdou super a využívám jich. Velkou encyklopedickou bichli o těhotenství a dítěti bych sotva otevřela neb není čas.
Naprosto dokonalá knížečka soudě podle mého dětského já. Vřele doporučuji jí dát domov, pokud ji potkáte někde v antikvariátu. Podobně funguje dost cvičení z cizích jazyků, takže dobře ovládnout popis obrázků se fakt hodí. Jako dospělou mě listování v ní pořád bavilo. Uvidíme jak bude fungovat na naši dcerku až doroste .. tak za 5 let zkusím napsat update.
Přečteno díky čtenářské výzvě, prostě jsem "potřebovala" oceněnou knihu :-) Třeba se Zlodějkou knih má celkem dost společných "štítků". Chápu tu cenu, přecejen postižených hrdinů, které můžou mít jedni za vzor a druzí k podpoře tolerance je spíš méně. Závěr hodnotím jako hodně povedený, co mi zbylo na jazyku jako do určité míry lhostejná pachuť hádám připomíná dojmy pamětníků. Zajímavé.
Pan Velinský byl Pan Vypravěč. V Našeptávači parádně popsal běžný život v 50. létech. Spousta věcí a mi připomněla prázdniny u babičky. Taky mě to přimělo se zamyslet o kolik byl život v Praze rozdílný v 50.létech kdy připomínal spíš život na vesnici než teď kdy je to fakt spíš moderní velkomesto se vším co to s sebou nese. Půl hvězdičky dolů za lehce přitažený konec a půl hvězdičky zcela zaujatě za to, co jsem si o autorovi přečetla na Wikipedii.
První dvě povídky skýtají prvotřídní zážitek ze čtení podobně jako například Pán prstenů. U třetí jsem ztrácela pozornost. Přijde mi, že třetí povídka je cílena na lidi, co řeší vyrovnání se s totalitním režimem a pádem idealistické myšlenky, tedy spíše na rodilé Rusy než na čtenáře z jiných krajin. Přesto bez ztráty "kytičky". Vřele doporučuji k přečtení.
Velice subjektivní hodnocení za dvě hvězdy. Prostě se mi kniha nelíbila a čtení mě nebavilo. Musím se přiznat, že určitou roli tam hráli i to, že Austrálie je mým touhám vzdálena, tudíž přehršel legend a pověstí na mě působilo rušivě. Rozhodně Jo Nesbo umí podstatě lépe.
Vyprávěno se šarmem prvorepublikového rozhlasového zpravodaje ve stylu Emila Vrbaty z Protektora. Příběhy Tater jsou psány bohatým jazykem (třeba slovo elegický jsem si musela vyhledat na internetu) a zprostředkují čtenáři zážitky třeba z horolezení nebo vědeckého pozorování svišťů, opředené tenkou pavučinkou místních pověstí a pohádek. Starý průvodce z knížky říká (v knížce i přeloženo z nářečí): "Človek muši mac k roboce pasiju. Kedz nema, ta je martva duša." Vášeň a zapálení pro Tatry z více jak 50 let starých povídek pana Cibuly nakažlivě srší.
I další pokračování si drží vysoko nastavenou laťku standardně nadstandardní super-psycho zábavy. Tetička Nora je úžasná a zaslouží si vlastní hvězdičku (***+*).
Jako scénář k divadelní hře určitě dobrý. Jako neortodoxní kniha to projde. Nadprůměrně zábavné kratší počtení, co místy lehce zadrhne. Výsledný dojem zůstává pozitivní, ačkoliv další knihy psané formou scénáře už číst neplánuji.
Pletichy Králova přístaviště mě moc neberou, ale třeba kolega v práci se v tom vyžívá. Proti vkusu žádný dišputát, ale za mě místama trocu nudné ve srovnání s akčně nabitým koncem 3. knihy série.
U série Hříšní lidé Království českého vždy váhám zda dát 3 nebo 4 hvězdy, vesměs se přikloním k 4. Hlavní hrdinové a hrdinky jsou sympaťáci. Sice to není učebnice historie, ale deštivý den příběh prosluní spolehlivě. elizabeth_ba komentářem trefila hřebíček na hlavičku, obě zmíněné chybky mi polechtali selský rozum/ paměť, ale zase nejsem historik, aby to vzbudilo nějaké zásadní vášně. Strhnutí 3 hvězd se mi zdá kruté. Chtělo by to kvalitně natočený televizní seriál po vzoru Bratra Cadfaela nebo Hercula Poirota, jejichž příběhy na mě působí podobně jako příběhy Oldřicha z Chlumu.
Má prateta, když sama emigrovala v 16 letech do USA za prací, tak si s sebou vzala jednu českou knihu... Dožila se úctyhodných 99 let (v tom věku plynně mluvila i psala nejen anglicky ale i česky bez přízvuku) a když jsem ji byla v roce 2001 navštívit, dala mi ji. Pěkná vlastenecká práce. V tomto vydání (1924) je opravdu archaická čeština, přesto je tento dívčí román inteligentní a čtivý.
Jaký byl asi Štorch učitel? Přiblížit poutavým příběhem život doby bronzové v Evropě, nabádat k selskému rozumu, vzájemné pomoci, nelpění na majetku, a to celé vystavět na něčem co by dnes byla krátká zpráva v tisku..