RyonMathrin komentáře u knih

Dnes jsem doposlouchal audioknihu... úžasná záležitost. Mistři české fantastiky Vrbenská a Medek stvořili úžasný fiktivní příběh z rané historie české země.
Líbil se mi poněkud nestranný popis postav , který přímo neurčoval, kdo je hrdina a kdo vedlejší figurka, kdo je záporák a kdo kladný hrdina. Všechno tak postupně vyplyne... těch několik různých keltských kmenů, popisovaných téměř až do konce knihy, mělo každý své pohnutky, a svým způsobem se mi líbily téměř všechny. Postava Kraka, který se kvůli pomstě stal vyděděncem, má charakter hlavního hrdiny, ale provede takové skutky, že jsem jej chvílemi nenáviděl. Přesto jsem mu až do konce držel palce, protože je prostě úžasně napsaný.
Popisy jsou detailní, dlouhé a psané bohatou, květnatou češtinou. Akční scény vás strhnou a nebudou chtít pustit, a až dojde k zase dalšímu nečekanému dějovému zvratu, přiková vás to ke stránkám jako daksanemetský mistr kovář.
Mytologie se zde tolik přirozeně mísí s fantazií a kouzly, tak, jak to možná kdysi v neprostupných hvozdech bylo, nebo jak tomu možná stále je, jen jsme civilizací otupěli a už to nevidíme...
A naprosto mne dostal popis fiktivních kněžek jisté bohyně, které uctívají koně (chovají to nejsilnější a největší plemeno v tehdejší Evropě) a podle koní si od narození chirurgicky upravují uši tak, aby byly do špičky jako koňské. A k tomu jsou výborné lučištnice... Co mi to jenom připomíná? :-) Myslím to v dobrém, ten nápad se autorům opravdu povedl.
Kdo má rád historickou fantasy, neváhejte a přečtěte si to. Je to perfektní.
Jen ještě musím varovat, že některé řádky jsou velice drastické (a to si myslím, že v tomto snesu hodně).

11 28.03.2018

Pro mě je tohle snad nejoblíbenější Verneovka. Skupinka lidí na neobydleném ostrově, odkázaných jen sami na sebe a na svůj důvtip. To mě snad bavilo ze všeho nejvíc, jak si pomocí jednoduchých pomůcek jsou schopni trosečníci vyrobit složitější přístroj a díky tomu pak ještě složitější. Robinson by se divil. Samozřejmě jsou některé tyto úkony reálným pohledem a také pohledem z dnešní doby trochu přehnané (např. výroba nitroglycerinu v uvedených trosečnických podmínkách), ovšem v zásadě toreticky správně. Například postupné vytvoření obilného pole, vypěstovaného z jediného zrnka - úžasná záležitost.
Verne vždy začíná od nejjednoduššího základu, malými postupnými krůčky pak logicky dospěje ke konečnému výsledku. A co na tom, že se na ostrově vyskytují téměř všechny důležité suroviny pro průmysl? Vždyť je to kniha, fikce, tak proč by ne? Autorovi tato myšlenka posloužila právě k možnosti popisu vyrobení celé řady vynálezů. Kvůli tomu by se možná kniha kromě škatulky "dobrodružná" mohla docela dobře zařadit i do ranku "populárně naučná". No řekněte, v které ze současných titulů beletrie byste našli tolik znalostí, navíc docela polopatě servírovaných.
Postupné objevování ostrova je přitom krásně popsáno, je to napínavé. Výskyt některých postav z jiných knih je docela milé a pěkně spojuje jeho knihy v jeden velký celek.
Děj je okořeněn různými zvraty a příběh vrcholí dramatickým koncem (ten mi jediný přišel trochu moc přitažený za vlasy).
Celkově jednoznačně 5*.

34 28.03.2018

Jedna z mých nejoblíbenějších Verneovek. Četl jsem několikrát. Musím opět vzdát hold fantazii pana spisovatele, který v Africe nikdy nebyl (evidentně čerpal jen z tehdejších informací a knih) a přesto byl schopný napsat knihu, která se v ní odehrává a je to většinou uvěřitelné.
Fascinovala mne vždy část, kdy hrdinům dojde pitná voda, popis blouznění z žízně a horka je podle mě velmi povedený. Také se mi vždy líbil moment, kdy potřebují naplnit horkým vzduchem balon před posledním úsekem.
Celkově prostě jeden z Verneových majstrštyků.

25 27.03.2018

Asi se budu lišit od ostatních komentářů, ale tato kniha mne tolik nenadchla. Mezi ostatními Verneovkami je to sice slušný průměr, je to napínavé, pěkné... i hledání souřadnic podle rozmazané zprávy je vynikající nápad a dobře zpracovaný...
Přesto to na Pět neděl v balónu, Tajuplný ostrov nebo 20 000 mil pod mořem nemá.
Ale pořád je to Verne a tak si 4* s přehledem zaslouží.

14 27.03.2018

Fantasy přitažená za vlasy a vykoupaná ve vodce. Hrdina Jakub Vandrovec je tak nesympatický, až si ho paradoxně zamilujete. Je to fantasy a zároveň parodie na fantasy. Četl jsem před lety, už si to přesně nepamatuju; jen vím, že jsem se u toho báječně bavil.
A taky od té doby vím, že nejdůležitější věci ve špajzu jsou: vodka, špek a chleba.

10 27.03.2018

Ohromující dílo, spojující historická fakta s rozsáhlým příběhem fiktivních postav. Co na mě zpočátku zvláštně působilo byl fakt, jak autor popisuje odděleně několik životních příběhů. Funguje jako poněkud nezúčastněný, nezávislý (ovšem podrobný a pečlivý) pozorovatel osudů několika jedinců, vyskytujících se v určitém čase (polovina 12. století) na určitém místě (jižní Anglie). Až postupně začaly z příběhů vykrystalizovávat postavy, kterým jsem začal držet palce a naopak ti, kterým jsem přál brzký konec. Do posledních stránek jsem však zůstával v neskutečném napětí, protože životní linky popisovaných postav jsou tak spletité a poutavé a plné opravdu nečekaných zvratů („Umně utkáno!“ řekly by postavy z Fionavarské tapiserie G.G. Kaye).
Středověk je úžasně vykreslen: závislost na úrodě a počasí, když není obilí, přijde hladomor, lidé opustí zemědělské usedlosti a stanou se vyvrheli, kradou, jen aby měli sousto do úst. Zpupnost a zlovůle vrchnosti, která je schopna ukájet své rozmary na úkor nevinných poddaných. Hrůza dlouhotrvající války a tudíž další ožebračování prostých lidí. Lidská zkaženost, která prorůstá mezi lidmi a míří do mocenských kruhů. Provázanost církve s obyčejným životem a její důležitá úloha ve středověku. Zmíněná zkaženost, prorůstající i církví, oproti ušlechtilosti, pravé víře a službě lidem a Bohu v tom správném slova smyslu. Upřímná víra vůbec prostupuje celým dílem a neustále se znovu vynořuje a potvrzuje, přes nesčetné překážky, jimiž je zkoušena. (Víra a církev jsou dvě různé věci, ale v této knize se velmi pěkně potkávají, tak nějak, jak by to podle mě asi mělo být).
Když se všechny nitky osudů dozapletly a ukončily, ohromně se mi ulevilo. Chvíli jsem totiž autorovi měl za zlé, co všechno postavy potká a jejich příběh jsem silně prožíval.
Bylo to velké sousto, ale těch 900 stránek stojí za to.

25 17.03.2018

Neodpustím si srovnání s Egypťanem Sinuhetem, který je úžasným, mistrně zpracovaným výletem do starověkého Egypta. Tajemný Etrusk je oproti tomu dobrodružství. Dlouhé a strhující dobrodružství. I když jsem autorovi dlouho nemohl odpustit smrt těch pár vedlejších postav.
Oceňoval jsem autorův pohled na tehdejší kultury. Líbila se mi charakteristika kněžky, kterou hrdina „unesl“ z chrámu, aby se stala jeho ženou. Nemohl jsem se dočkat, jakou zápletku Turmsovi zase jeho životní cesta nachystá. A konec byl nádherným, královským završením.
Kdybych měl někomu doporučit jedinou knihu od Waltariho, byl by to Tajemný Etrusk.

20 16.03.2018

Poutavé vyprávění o legendárních pokladech a těch, kdo se je vydali hledat. Kniha se mi četla velmi dobře.
Pamatuji si zejména jednu pasáž, kdy se snažili vykopat poklad z jednoho místa na pobřeží severní Ameriky, o kterém věděli, že je tam 100% uložen. Poklad byl chráněn pomocí několika opatření a byl uložen velmi hluboko. Jeho vyzvednutí vždy zhatila nějaká komplikace. Museli v blízkosti hlavní šachty vykopat další, pomocnou. A pak ještě další. A poklad se stále nedařilo vyzvednout. Nakonec už nikdo nevěděl, která šachta je ta hlavní s pokladem, a tak museli snahu vzdát. Tomu říkám ironie.

5 16.03.2018

Tenhle poklad jsme měli od dětství v knihovně a četli tolikrát, až se roztrhala vazba a už drží jen na vrstvách izolepy. Byla to jedna z našich nejoblíbenějších knížek, zejména díky nádherným obrázkům, popisujícím náš známý svět od pravěku až po současnost. S překvapením jsem si v dnešní době uvědomil, že text k obrázkům psal pan Nepil a o to víc si knihy cením (tehdy jsem to nějak nevnímal).
Další úžasná vlastnost knihy je, že ke každému obrázku je vypsáno asi dvacet slov k zobrazenému období nebo tématu a jsou přeloženy do angličtiny, němčiny a ruštiny. Z toho jsem pak těžil při učení se cizím jazykům.
Je mi jasné, že podobných obrázkových knih s popisem světa je dnes na trhu plno a dnes by asi nebyla „bestseller“. Přesto je to vynikající dílo a pro mě je to srdcová záležitost. Kdo by ji náhodou viděl někde v antikvariátu, neváhejte a kupte ji svým dětem, nebudete litovat.

13 11.03.2018

Nádherná dobrodružná kniha pro všechny kluky. Četl jsem v mládí několikrát.
V knize jsem si oblíbil rčení, které používal jeden z chlapců, aby se nebál hrobů a duchů zemřelých. I dnes si na to někdy vzpomenu, když vidím třeba pomníček u silnice, a zašeptám si: "Pokoj jeho duši."

11 11.03.2018

Ty unikátní nápady v povídkách... to je prostě paráda. Dodnes si některé pamatuji. Zejména tu, po které se kniha jmenuje. Myslím, že zmíněná "bublinová teorie času" naprosto funguje (někdy mám pocit, že se deset minut vleče hodinu, jindy zase hodina uteče jako nic...).
Doporučuji!

9 07.03.2018

Knihu jsem dostal jako dárek a podle názvu jsem moc nečekal. Ale jak všichni víme, není dobré soudit knihu podle obálky. Jak moc příjemně překvapený jsem byl. Je to velmi napínavé, velmi dobře napsané, nechtělo se mi přestat číst.
Fantasy prvky jsou do mušketýrské doby pěkně a citlivě zasazeny. Popisy šermířských soubojů jsou úžasné. Kdo šermuje, ocení o to víc. Byl to úžasný zážitek a jednou si ji zase přečtu.
Všem doporučuji.

7 07.03.2018

Tak tohle se panu Neffovi opět povedlo. Mám jeho knihy rád, ale tohle je něco extra. Protože je to něco, co si tak nějak dokážeme představit a co by teoreticky mohlo nastat třeba zítra. Detailně a uvěřitelně zpracovaná proměna společnosti, kdy by se právo silnějšího stalo hlavním zákonem.
Hodně se mi líbilo například, jak autor zpracoval mentalitu v gangu a jak se hrdina stal během několika sekund z "pobočníka" vůdcem. Ale bylo toho víc.
Hodně čtenářů se tu zmiňuje o slabším konci. Mě to tak nepřišlo, spíš bych to označil jako nečekaný konec. A co se týče vulgárnosti a brutality - zkuste si to představit. Nebylo by to jiné.

12 07.03.2018

Další pokračování vynikající knihy. Noví, originálně vymyšlení záporáci. Hrdina Tungdil z předchozích knih prožívá úpadek (osobní krizi) a musí se z toho vyhrabat. Hrdinové se dostávají do nové, předtím zcela neznámé země. Strhující, čtivé, napínavé pokračování.
Kdo váhá, jestli má začít číst, ať váhat přestane a pustí se do celé série. Nebude litovat.

6 06.03.2018

Báječné pokračování prvního dílu držící se vysoce nastavené laťky. Boindil opět hláškuje, trpaslíci jsou pořád tvrdí bojovníci, paráda. Velmi se mi líbila zápletka týkající se rozhádaných trpasličích klanů. Děj byl velmi spletitý, ale o to zajímavější. Plno akce, dějových zvratů, nápaditých míst pro příběh… opět zasloužených 5*.
(A nejlepší je Rodario ! )

5 06.03.2018

Velmi povedené dílo. O trpaslících se mnoho nepíše a už zdaleka ne takto rozsáhle. Byl jsem na knihu moc zvědavý a nezklamala mě. Příběh vykořeněného Tungdila je spletitý, plný překvapení a do poslední chvíle napínavý. Trpasličí kultura je moc pěkně vymyšlena – drží se většiny zažitých schémat (tak, jak to máme my fanoušci fantastiky rádi – pijí pivo, mají vousy, jsou dobří ve zpracování kovu a kamene, stateční bojovníci...), přitom však dodává mnoho promyšlených detailů, které správně okořeňují a tuto obdivuhodnou rasu moc pěkně vykreslují. Heitz si třeba docela šalamounsky poradil s tím, jestli trpaslice také mají vousy.
Magická moc v tomto fiktivním světě je vymyšlena poměrně originálně. Také zlí alfové jako protipól elfů je zajímavý nápad, který příběhu dodal nové možnosti.

Avšak oproti tomu, jak jsou trpaslíci a jejich království popsáni perfektně, docela nejasný dojem jsem měl ze zbytku „Skryté země“, některé věci mi nesedly. Sousední království mi splývala, nebyla podle mě popsána tak, jak by si možná zasloužila. Také pojmy „oběh“ a „cyklus“ byly matoucí, kvůli jejich podobnému významu jsem zpočátku netušil, o jakém časovém úseku se píše a odhadoval jsem z kontextu – možná by si zasloužilo lepší překlad.
Přes tyto drobné detaily se jedná o strhující příběh, jeden ze záchytných bodů v moři fantastiky.

11 06.03.2018

Jak pojmenovat, uchopit a pochopit to, co většina z nás jen tuší, ale třeba si nikdy nepřizná... Tato kniha posunula můj náhled na svět. Podobně jako Doreen Virtue - Léčení s anděly, ale daleko praktičtěji, lidštěji, pomocí krásného příběhu.
Vysoce hodnotím jednak literární zpracování (příběh je opravdu napínavý), tak i obsah sdělení, které je podle mě nádherně podané. A hlavně prakticky.
(mimochodem, všem doporučuji web paní Terezy Kramerové. Například její "Lékárničku v hlavě" používáme s dětmi velice často, protože jsme zjistili, jak krásně funguje. V této knize je také popsána, jen poněkud stručně).
Vyjímečná kniha, zasloužených 100%.

6 05.03.2018

Přestože se nejedná o typické Fulghumovo dílo a je to soubor povídek či spíše životních zkušeností různých lidí, podle mne jako celek dokonale reflektuje Fulghumův náhled na svět . Fascinovalo mě, co mohou lidé všechno zažít, co lze označit za opravdovou lásku. V některých situacích se člověk občas vidí... Líbilo se mi to číst. Skoro každý příběh mne obdaroval hezkým zážitkem.

7 05.03.2018

Musím přiznat, že mám Bradburyho povídky velmi rád. Z této knihy si však nepamatuji mnoho. Oproti sbírce Kaleidoskop, která mne každou svou povídkou přikovala ke stolu a dodnes si mnohé z nich pamatuji, je to o dost slabší. Přesto to vůbec není špatné a stojí za přečtení.

5 05.03.2018

Ó fretná chrochtobůznosti... děkuji ti, žes seslala pana Adamse na naši ubohou planetu, aby mohl napsat toto strhující dílo.

23 05.03.2018