RyonMathrin komentáře u knih

Taková zásadní kniha a zatím žádný komentář? Vlastně to chápu, taková kvalita vlastně komentovat nepotřebuje...

Tato kniha je mimořádná. Podle mne jedna z nejlepších Verneovek. Fantazie autora pracovala naplno a vytvořila neuvěřitelné dobrodružství.
Kdyby Verne ještě Jules, asi by koukal, jak dnešní technický svět vypadá. Nicméně i tak si v něm kapitána Nema dokážu představit.

Je mezi vámi někdo, kdo si myslí, že Nemo je veselá oranžová rybička? Pokud ano, šup šup, honem si přečtěte tuto knihu, ať se vzděláte :-)

10 21.05.2018

Zvláštní kniha, kdy sobeckost a podivná pýcha převážila nad láskou i láskou k životu. Ještě bych pochopil, že se Julián zamiloval, i když původně vlastně paní de Renal svedl jen z jakéhosi mladického hecu. Ale vztah s Mathildou je vyloženě zvrácený, popis toho, jak si hraje s jejími city je pro mě až nelidský... Konec tomu dal korunu, kdy pro jakousi pro mě nepochopitelnou nafoukanost (nejde mi na jazyk ani slovo pýcha) stejně vyčká na ortel, i když by mohl vše změnit.

14 20.05.2018

Naprosto zásadní dílo. Budu se opakovat po mnoho komentářích přede mnou, ale: ano, tento titul by měl stát na prvních místech povinné četby. Jak mohl autor přesně odhadnout chování totalitních režimů... a to je nezažil. Vše je překrucováno, význam slov se uměle mění, aby se lidi zblbli (Ministerstvo lásky,... ).
Jak aktuální i dnes, kdy se ve jménu lidských práv a takzvané korektnosti neříkají věci tak, jak jsou, ale překrucují se a jsou nám vnucovány lži. Kdo nevyhovuje oficiálně propagandou protlačované pravdě, je onálepkován a je s ním hotovo. A navíc, dnes máme opravdu kamery na každém kroku, takže... Velký bratr nás vidí.

57 20.05.2018

Miluju tenhle typ knih, po jejichž přečtení se chytíte za čelo a řeknete si: xakru, něco takového jsem tušil! nebo jak říkáme my Češi: Wow!
Fascinující svět fotosyntetizujících bytostí, který je nám trochu vzdálen. Díky spojení stávajících poznatků a vlastní letité zkušenosti lesníka vznikla krásná kniha, která, ač předkládá hodně faktů a popisů, je přece poutavá a čtivá. Je zde také plno domněnek, ale stačí si dát 2 a 2 dohromady a poznáte, že to nejsou úplně scestné úvahy.
Les je jednou velkou, vnímající bytostí, která má paměť... No není to nádherné?

34 17.05.2018

„...jejich vyvraždění není obžalobou ani Boha, ani církve, ani jich samotných. Je obžalobou lidské malosti a všech, kteří tak uvažují dodnes.“

Co se týče příběhu: Zrada, ta nejhorší zrada. Když pro něco žijete a dokonce byste za to položili život, a někdo se vás troufne nařknout, že ne ?! Lživé obvinění, tolik mrtvých a mučených a jen kvůli chamtivosti... Francouzský král potřeboval peníze a zjistil, že Řád Templářů je vlastně bohatší než on. Je to smutné, historie se stále opakuje. Když jsou je někdo moc šikovný nebo vlivný a vládnoucí elitě se to nelíbí (nebo říká věci proti této elitě), je deshonestován nebo rovnou odstraněn.
Je ironií osudu, že se po zatčení templáři málem osvobodili a pak by se možná francouzskému králi ubránili. (pokud je pravda, že se Jacques de Molay osvobodil z pout a své cely a dostal ke svým 150 druhům).

Co se týče literárního zpracování: Muselo dát spoustu práce prostudovat historická fakta. Příběh je tragický a ke konci až rozvláčně rozpitvává vztahy král - jeho spolupracovníci – papež – templáři. Netušil jsem, že docházelo k výslechům útrpným právem celkem 4x ! A že velmistři byli vězněni od zatčení celých 6 let, než se papež rozhodl pro definitivní řešení – řád zrušit.

Každopádně poutavé, napínavé vyprávění. Na to jak jsem ve škole neměl rád dějepis, se k němu postupně skrze podobná zajímavá témata nečekaně vracím...

16 16.05.2018

Poslechl jsem tento titul od oblíbené autorky nevěda, že je pro výrazně mladší ročníky... ale i tak to byl milý zážitek. Moc pěkná pohádka ze současnosti, trochu i výchovná (chodit sama nocí po parku se nedoporučuje...).

5 11.05.2018

Jedna z mých prvních knížek (i když rodiče říkají, že prý jsem četl už v 5 letech).
To přece nejde nepřidat, ať je čtenářský deník kompletní :-)

22 07.05.2018

Syrovější a vulgárnější zaklínačský svět. Lota je charakter, který si zamilujete.
I když mi časem přišlo už skoro jednotvárné, jak tam skoro každý s každým šu.., ehm, obcuje. Inu, ve středověku moc jiné zábavy nebylo a zaklínači jen beze zbytku využívají své neplodnosti k neomezeným radovánkám.
Každopádně je kniha neuvěřitelně čtivá, vůbec se mi nechtělo ji odkládat. Troufnu si říct, že autorka drží Sapkowským nastavenou laťku stejně vysoko, někde ji i překoná. Kombinace lykantropů (kožoměnců), zaklínačů a upírů mi sice v první chvíli přišla trochu krkolomná, ale příběhu to naopak přidává pestrost a hrdinka získává nové možnosti. Upíří rasa a společnost je pěkně vykreslena spolu s tím, že i tam se najdou rozmanité charaktery.

Nevím, jestli to byl záměr, ale Lota v určitém smyslu připomíná Geralta v tom jeho moralizování a úvahách, jestli zabít nebo nechat žít. Mě se to moc líbilo a chápal jsem to jako poctu původnímu zaklínači.

A ten jazyk... Ten výstižný, stručný, přitom dokonale popisující jazyk... Jedním nebo dvěma souvětími skvěle charakterizuje prostředí a už to jede. Úsečné, naprosto dostačující dialogy. Paní Neomillnerová prostě umí psát. Chvíli jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale kvůli tomuto si 5* jednoznačně zaslouží.

11 07.05.2018

Poslední díl trilogie drží laťku stále vysoko, přesto - při srovnání všech třech dílů se nemohu ubránit dojmu mírně klesající tendence kvality.
Popis Pernu je bezvadný, nové nápady co se týče draků (tedy co umí výjimečný bílý drak Ruth) se mi líbily.
Stále mne fascinuje nápad cechu Harfeníků (prolíná se všemi díly trilogie) - co všechno mají na starosti a co dokážou... Hlavní postava - mladík Jaxom - mi také byla sympatická.
Kniha je však opět plná dlooooouhých rozhovorů a stránek, které nevypovídají téměř o ničem a jen text nafukují. V ději je pár zásadních a čtivě podaných událostí a zvratů, ale zmíněné pomalé pasáže jsou opravdu dlouhé a někdy skoro nudí. Kvůli tomu hodnotím o hvězdičku méně.
Přesto je to pěkný zážitek a pokud jste četli první a druhý díl, neváhejte.

7 04.05.2018

Poutavé pokračování série. Tentokrát s hlavním hrdinou F´norem, bratrem F´lara, který provede velmi odvážný skutek. K tomu opět popis Pernu zabíhající do detailů. Dále politikaření a pletichy těch, kteří přišli ze starých weyrů...
Četl jsem kdysi dávno, v devadesátých letech, kdy u nás prvně vyšlo a byla to jedna z mých prvních fantastických knih.
Autorka staví na dlouhých (někdy až moc) rozhovorech a hodně rozebírá myšlenkové pochody postav. Někdy mi to sedlo, jindy to byla zbytečná "omáčka".
Upřímně, Dračí let se mi líbil více. Ale kdo má svět Pern rád, pro toho je to nutnost přečíst :-)

Co se týče celé trilogie, rozepsal jsem se u Společenstva prstenu. A teď k poslednímu dílu:
Monumentální završení monumentální trilogie. Knihu jsem četl před mnoha lety a tak jsem zapomněl na části, které ve filmu nebyly, a musel to nedávno napravit.

Dokončení všech dějových linek potřebuje hodně prostoru. Když se podíváte na názvy kapitol, tak jen podle nich je vidět, že toto zakončování zabere celou poslední čtvrtinu knihy. Teď to možná vyznělo, že to tím kritizuji. Naopak. Není tam zbytečná stránka, ani jediná věta navíc.

Dále pokračuji spoilery:

Je zde mnoho úchvatných scén. Kromě těch stěžejních (u Hory osudu apod.) na mne zapůsobily zejména tyto:
-boj Pána nazgúlů s Éowyn
-zachránění Faramira zradou Strážce citadely Beregonda před ještě větší zradou a šílenstvím správce Denethora
-nesnadný návrat hobitů do Kraje, ovládaného v tu chvíli divokým lidem a následný definitivní konec Sarumana a Červivce
Když jsem poprvé trilogii dočetl, nechápal jsem odchod Gandalfa a elfů do Šedých přístavů. Až když jsem přelouskal Silmarillion, obraz celého díla získal na celistvosti. A přestože o Pánu prstenů vypráví 1300 stránek, je to jen zlomek bohaté a hrdinské historie Středozemě. Nádherný, působivý zlomek.
Díky, pane Tolkiene.

39 28.04.2018

Co se týče celé trilogie, rozepsal jsem se u Společenstva prstenu. A teď k Dvěma věžím:

Pokračování legendy. Je to dlouhé, protože se dějové linie musí někde zaplétat a někde jen volně plynout vedle sebe, aby pak vyvrcholily v Návratu krále. Ale toto zaplétání a plynutí je napínavé. Stále žasnu, jak se Tolkienovi povedlo poměrně jednoduchý námět (donést kouzelný předmět na určité místo) tak rozvinout a mnoha barvitými epizodami z něj udělat toto ohromné dobrodružství.

Pozor, dále jsou spoilery!

Tento díl je můj oblíbený - jsou tady enti! Enti!!! A Rohan, neohrožení koňáci! Napětí se stupňuje a dílčí vítězství jsou nádherná (bitva o Helmův žleb, pád Železného pasu). Dále kupříkladu Faramirova moudrost a Frodovo uvědomování nesmírnosti jeho poslání.

"Kam jinam mě však pošleš?" řekl Frodo. "Nemůžeš mě sám, jak říkáš, dovést k horám ani přes ně. Přes hory ovšem musím, vázán slibem Radě: buď najdu cestu, nebo při hledání zahynu. A obrátím-li se nazpět, odmítnu-li cestu na jejím hořkém konci, kam se poděju mezi elfy a lidmi? Chtěl bys, abych s tou věcí přišel do Gondoru, s věcí, která tvého bratra dohnala k šílenství? Jaká kouzla by provedla s Minas Tirith? Mají tu být dvě Minas Morgul a šklebit se na sebe přes mrtvou zemi plnou hniloby?"

Nelze také zapomenout na Samovu statečnost před Odulou.
Celkově prostě klasika.

V rámci Čtenářské výzvy "kniha žánru, kterou běžně nečtete" jsem se pustil do tohoto díla.
Zajímavé náhledy na lidské vztahy, emoce, morálku. Velmi hluboké, lidské. Pokud by kniha měla více stránek, asi bych na neměl trpělivost. Ale takto to bylo tak akorát.
(Autora jsem zvolil paradoxně na základě montypythonovské skeče "Celoanglická soutěž v sumarizaci Prousta". Milovníci autora ať mi odpustí, že jsem se k němu dostal takovýmto nezvyklým způsobem :-) )

5 26.04.2018

Četl jsem před více než 10 lety, pamatuji si málo, ale rozhodně to, že se mi to líbilo.
Zajímavý společenský systém. Hrdina má věrného souputníka - malého dráčka; knihy s dračí tematikou miluji a tohle je atraktivní námět, a navíc Vlad se se svým "mazlíčkem" často vtipně špičkuje.
Když si to tak vybavuji, mám chuť si tu knihu přečíst brzy znovu. Byla to dobrá oddechovka.
Mini spoiler:
Z několika málo věcí, které si vybavuji, vyniká zejména popis toho, jak měla jedna zlodějka předvést své mistrovství. Přesto, že se na ni upíraly oči těch, kteří hodnotili její schopnosti, k oběti se skoro nepřiblížila a přesto mu ukradla tu věc, kterou měla ukrást. Lahůdka.

6 19.04.2018

Tuto knihu se mi podaří okomentovat pouze se spoilery. Takže:
Dva prolínající se příběhy je dobrý nápad. Zápletka "po drsné ráně osudu se mladí sourozenci musejí o sebe postarat a ne vždy jim to jde" nabízí široké možnosti a napsané je to pěkně, plné zvratů a překvapení. Styl psaní je svižný, četlo se mi to lehce.
Nejvíc se mi asi líbila mozaika popisovaných vztahů, jejich různorodost. Všemožné podoby lásky. „Velká rodina“ spolubydlících studentů ve vile, vášnivá láska Ondřeje k Marii a pak k Veronice, která se jí tak podobala a přitom láska ke své manželce a synovi; povrchnost Dedého známostí; vztah Jáchyma a Elišky; Veronika + Kuba, kteří se přes rozchod nepřestali milovat… a tak dále… završené těžko uvěřitelným trojúhelníkem Jáchym+Kája+Dana.
Některé pasáže byly nudnější, ale jen málo. Celkově se to o knize nedá vůbec říct, má naopak spád. Četl jsem nejprve Veroniku a pak Jáchyma, oba byli vykreslení jinak a zajímavě. Ale hlavně – oba příběhy mají dobrý konec, což po všech držkopádech hrdinů bylo potěšující.

13 17.04.2018

Perfektně popsaný svébytný svět plný draků. Jedná se o fantasy šmrncnutou špetkou sci-fi, velmi čtivé a propracované.
Byla to jedna z mých prvních fantasy knih a udělala na mě tehdy velký dojem. I když si myslím, že Pern je svět tak originální, že bych si jej pamatoval, i kdyby to byla jen několikátá kniha v dlouhé řadě cizích světů. Smysl koexistence lidí s draky a jejich těsné sepětí má svůj logický důvod – ochrana domovské planety.
Ten popis draků a jejich vztahu s jezdcem je nádherný (tuším, odkud později čerpal Paolini, když psal Eragona). Také popis líhnutí je poutavý. Je toho víc, ale nechci spoilovat…
Celkově úžasná záležitost.
Rozhodl jsem se, že si ji po mnoha letech znovu přečtu, abych si to připomněl. Například slova vymyšlená pro svět Pern: weyr, draken, hlídací wher…
Moc rád bych také ochutnal ze džbánku horký klah. Nevíte, kde by se dal sehnat recept?

11 13.04.2018

Na gameboocích Lone Wolf jsem vyrůstal, proto asi nebudu moc objektivní. Alespoň se pokusím.
Klasický konflikt na pozadí - "dobro" proti "temnému pánu" je podle známé černobílé šablony. To ovšem vůbec nevadí.
Vykreslený svět má úžasné, drsné kouzlo... a v detailech je zcela originální. Myšlenka řádu mocných bojovníků, jehož jste posledním přeživším členem, dává prožívání příběhu správné napětí. Svět je plný původních nestvůr.
Tato první kniha je spíše takový "boj o přežití", ale v neskutečně nepřátelském prostředí.

Před pár lety jsem si na sérii zavzpomínal a přes internet koupil celou sérii (Jen Kai gamebook, MagnaKai podle mne už je jen x-tý odvar), původně jsem měl totiž jen půjčeno od kamaráda.
Bavil jsem se skvěle i po letech. Mohu jen doporučit.

12 13.04.2018

Na gameboocích Lone Wolf jsem vyrůstal a učarovaly mi. Tuto knihu jsem si přečetl spíše ze zvědavosti, ale byl jsem velmi mile překvapen.
Tento obsáhlejší úvod do příběhu Lone Wolfa a jeho světa obsahuje mnoho fantasy klišé. Klasický boj "dobra" proti "temnému pánu" je podle známé šablony, děj je černobílý a odhadnutelný. Ovšem jen na první pohled.
Vykreslený svět má úžasné, drsné kouzlo... Nesmírně se mi také líbí popis kouzlení a konflikt temné magie a bílé magie. Z toho jsem částečně čerpal při tvorbě svého světa pro Dračí Doupě. Popis zla je strhující - zejména temný Zagarna a jeho pevnost.
Všem fanouškům fantastiky mohu doporučit.

Smutná autobiografie dospívající dívky, na které si vlastní matka vybíjí svoje mindráky.
Navíc v těžké době 50.let. Neustálá sebelítost. Pochopitelné, že se z tak otřesné zkušenosti autorka chtěla vypsat...
Děkuji, nechci. Příště strávím čas něčím užitečnějším.

5 12.04.2018

"Zvoní budík. Otevírám oči, podívám se na ruce, pak na břicho. Je to dobré - jsem vyspalý do růžova."
Miluji tento humor a na písních autora jsem vyrostl. Nemohu jinak, než 5*.

10 11.04.2018