RyonMathrin komentáře u knih

Musím přiznat, že mám Bradburyho povídky velmi rád. Z této knihy si však nepamatuji mnoho. Oproti sbírce Kaleidoskop, která mne každou svou povídkou přikovala ke stolu a dodnes si mnohé z nich pamatuji, je to o dost slabší. Přesto to vůbec není špatné a stojí za přečtení.

5 05.03.2018

Ó fretná chrochtobůznosti... děkuji ti, žes seslala pana Adamse na naši ubohou planetu, aby mohl napsat toto strhující dílo.

23 05.03.2018

Další z báječných velkých dvojkomiksů Čtyřlístku. Tento sešitek se mi v mládí ztratil, dodnes si jej však pamatuji. Vždy jsem přečetl jednu část, otočil z druhé strany a četl znovu druhou část... a takto několikrát za sebou. Krásné, milé, barvité, nápadité, vtipné, téměř bez násilí.
Kam se hrabe Bitner, tedy ehm, Mikymaus, to se nedá srovnat.

3 05.03.2018

Tohle je něco úžasného. Pamatuji si, jak jsem vždy dočetl jednu část, otočil z druhé strany a četl znovu druhou část... a takto několikrát za sebou. Krásné, milé, barvité, nápadité, vtipné, téměř bez násilí.
Už i moje děti projevily zájem přečíst si to po několikáté...

12 05.03.2018

Mám rád knihy, po kterých se díváte na svět trochu jinak. Tato mezi ně patří.
Podle mě se také dá zařadit mezi knihy, které člověk lépe přijímá v určitém období života, jindy jsou možná těžko "stravitelné".
Důležité informace jsou zde zabaleny do napínavě postaveného příběhu. Sice to člověka vtáhne a chce se dozvědět, jestli se hlavní postavě podaří odhalit části proroctví, které se mu postupně odhaluje.... Pamatuji si však, že asi v polovině knihy mě toto schéma začalo trochu štvát (mnoho stránek "omáčky" popisující jen honičku džunglí). Chápu ale, že to asi má smysl, aby člověk pochopil a přijal jednu konkrétní myšlenku, jinak je toho trochu moc najednou.
Celkově mne však sdělení v knize velmi zaujala. I když by se dalo říci, že jsou některé myšlenky převzaté, myslím si, že jsou spíše společné pro mnoho knih, protože jsou všeobecně platné a nadčasové.
Hodně zajímavý mi přišel systém psychologických schémat, které se mezi generacemi prarodič-rodič-dítě přenáší výchovou a mění v protipól a zase zpět (viděl jsem analogii ve vlastní rodině).

10 05.03.2018

Hodně nových, obohacujících věcí, ale také hodně statických pasáží. Je znát, že si Paolini si ukousl velké sousto a s jeho zpracováním má trochu problémy. Rozvíjí obšírně děj a detaily ve fázi, kdy by vše mělo pomalu začít gradovat. Přes tuto spletitost (nebo možná právě proto) je úctyhodným pokračování série.

(pozor, níže jsou spoilery)

Stále mne fascinuje systém magie v Alagaesii - „starověký jazyk“. Díky němu získává Galbatorix velikou výhodu pro svou armádu díky neporušitelným přísahám vojáků nebo odstranění jejich vnímání bolesti. Eragonův charakter se dále rozvíjí a opět detailněji poznáváme kouzelný svět Alagaesie. Myšlenka „Eldunarí“ je nádherná a autor ji zajímavě rozvíjí.
Neshody mezi trpasličími klany jsou popisovány možná zbytečně obšírně. Některé bitvy a konflikty také mohly být zcela vypuštěny a knize by to prospělo. Politika a mocenské vztahy dál prostupují celou knihou, i Roranovou dějovou linií. Čím vším si ten musí opět musí projít, je téměř neuvěřitelné (například jeho zápas s urgalem o pozici náčelníka…) a v mých očích skoro větší sympatie než Eragon.
Má oblíbená část je vykování nového Eragonova meče, to se Paolinimu opravdu povedlo.

13 02.03.2018

Četl jsem nedávno znovu celou sérii, abych si ten báječný zážitek znovu zopakoval.
Druhý díl rozvíjí i zajímavou vedlejší dějovou linii. Autor se zároveň snaží podrobně popsat součásti světa Alagaesie, kterými hlavní postavy procházejí. Někdy je to zbytečně detailní a jsou zmíněny postavy, které se už neobjeví, ale většinou je to velmi napínavé. Popis elfské kultury byl obsáhlý a podrobný, ale určitě nezbytný k pochopení všech souvislostí. Roranův příběh se mi velmi líbil, podle mě se stal pomalu větším hrdinou než Eragon sám vzhledem k tomu, čím musel projít. Paolini rozvíjí složitou hru politiky, protože všichni spojenci proti Království mají samozřejmě vlastní zájmy. Někdy jsem na to neměl trpělivost a už jsem se znovu těšil na vyprávění o Eragonovi či Roranovi, ale zpětně musím hodnotit vysoce. Například se mi líbí vyřešení finanční situace Vardenů Nasuadiným nápadem s kouzly. Svědčí to o nevšední fantazii autora, který tím zároveň těží maximum z pravidel magie, které sám nastavil. Má to promakané.
Za mě 5*.

15 02.03.2018

Útlý svazek, který vám však zajistí nevšední výlet do krajiny snů plný hříček se slovy. V dětství to byla jedna z mých nejoblíbenějších knih. Chtěl bych sem napsat své oblíbené pasáže pro ty, kteří knihu neznají, ale to bych ji zde musel citovat skoro celou.
Hmmm… dobře, tak alespoň něco:

… Byl z toho všecek n a m ě k k o. A cítil se jak v a j í č k o.
Pak byl z v a d l ý a přišlo mu, že je s a l á t.
Byl u š l ý a měl se za z i s k. …
… Takhle semlel, na co přišel. A omílal to, omílal, až z toho omílání byl dočista omýlený. Načež se s e s y p a l a prohlásil o sobě, že je k r u p i c e.
A s tím, že je krupice, usnul. Naštěstí!
Poněvadž jako krupice se mohl dostat do pěkné kaše.

„Co pořád máte s tím jelínkem?“ povídá ten jelínek. „Kdo je u vás jelínek?!“
„Ty snad nejsi jelínek, jelínku?“
„No bodejť! Vy nepoznáte veverku?!“
„Tak ty jsi veverka, jelínku?“
„No bodejť,“ povídá ten jelínek a chtěl se pohladit po hlavě, jenže nepohladil, neb narazil na parohy.
„Hrome, co to tady mám?“
„To jsou parohy, veverko!“
„Aha, už to mám! To ti kluci! Dělali po lese paseku a les, chudák, dočista ochraptěl, jak se jim musel ozývat. A já jsem z toho celá jelen! Má poklona! Na shledanou! Poroučím se!“ povídá ten jelínek a zmizel v koruně stromu docela jako veverka.

Název hovoří za vše. Informace o kulturních a přírodních památkách doplňuje obrovské množství fotografií, jsou zde uvedeny i slavné nebo významné osobnosti s krátkým životopisem.
Překrásná kniha, moc hezky sestavené.

7 01.03.2018

Podrobné, krásně ilustrované. Nudný školní dějepis promění v poutavé čtení. Báječné rozšíření obzorů pro starší děti.

9 01.03.2018

Pro mě zde nuda převažovala nad vtipností. Švandrlík má lepší knihy než toto.

2 01.03.2018

K této knize se s dětmi pořád vracíme. Kombinace neotřelých veršů a milých ilustrací Venduly Hegerové je opravdu povedená.
Zasloužených 5*.

6 27.02.2018

Krásná, originální pohádka pro děti. Milý příběh plný laskavosti a pomáhání přátelům. Draci jsou vykreslení velmi hezky a mírumilovně, v dnešní době velmi příjemná výjimka.
Podle mě jedna z nejlepších soudobých pohádek pro děti. Všem rodičům doporučuji.

6 27.02.2018

Docela pěkná parodie na známou legendu. Vtipné.

4 27.02.2018

Jedna z pohádkových knížek mého dětství. Pamatuji si, že příběhy byly originální, nikde předtím jsem je nečetl, líbily se mi.

6 27.02.2018

Tohle je neskutečná pecka. Jak dát dohromady fantasy, smrtku (pardon, Smrtě) a rock... Jedna z mých nejoblíbenějších věcí od Pratchetta. Úžasný humor, kteří ocení nejen rockeři. Navíc Zuzanka zaskakující za Smrtě… došly mi superlativy.

Dokonce jsem si po přečtení české přál anglickou verzi (ne, nepřečetl jsem to celé znovu v angličtině. I když mám ten jazyk rád, spíš to sem a tam pomalu louskám), protože mne zajímaly některé slovní hříčky v původní podobě. Posuďte sami:

"He is so elvish!" (komentář fanynky Imp y Cillina)

… „Then we play somewhere where the Guild won't find us,“ said Glod cheerfully. „We find a club somewhere…“
„Got a club,“ said Lias, proudly. „Got a nail in it.“
„I mean a night club,“ said Glod.
„Still got a nail in it at night.“ … (troll a jeho kyj)

17 27.02.2018

Kniha mne nezaujala...Možná proto, že jsem ji četl v době, kdy na mne nemohla zapůsobit. Je ovšem dobré si připomenout, jak nuzně někde lidé žijí. Jako příběh o neutuchající naději si zaslouží alespoň 3*.

5 27.02.2018

U téhle knihy mě napadá věta ze Hřmění Divadla Sklep, když rozebírali Bibli: "I kdyby to bylo o polovinu kratší, tak je to pořád ještě dlouhý."
Tohle doporučuji... snad jen těm, kteří se chtějí potrápit. Lyrika v literatuře má své místo, popisy jsou důležité, ale... ale když je popis přes dvě strany, už je to moc.
Tohle bylo opravdu těžké sousto. Ještě dnes vzpomínám, jak jsem se do toho před lety v rámci povinné četby nutil, abych to vůbec dočetl.
Ztráta času.
I když... Napadá mě imaginární dialog:
X: "Hele, tys fakt dočetl Pohádku máje?"
Já: "Jo."
X: "Tyjo, tak to jseš fakt hustej..."
:-)

11 27.02.2018

Horrorové fantasy jednoho ze zakladatelů žánru. Mám rád, když se po několika řádcích začtu a příběh mě nechce pustit až do konce. Howardovi šlo takové psaní skvěle.
Jednoduše strhující.

5 26.02.2018

Docela pěkná fantasy s mnoha originálními prvky (např. strom "vzduchovec" s extrémně lehkým dřevem, a plno dalších). Moc se mi však nelíbil hlavní hrdina, choval se často jako pos.. ehm strašpytel (plno setkání nebo situací vyústilo ve větu "Snítek zaječel..." )
Nenadchlo, ale ani neurazilo.

5 26.02.2018