RyonMathrin komentáře u knih

Úžasný nápad a jeho bravurní zpracování. Nejvíce mne bavilo, jak Čapek trefně odhadoval, jak by se který národ, skupina či církev chovala v nastalé situaci. Naprosto nadčasové a velmi poučné.

17 20.02.2018

Klasika. Či spíše klasika českého horroru. Dodnes si většinu básní pamatuji.

15 20.02.2018

Tohle je pro mne srdeční záležitost. I když musím přiznat, že když jsem četl poprvé zhruba v patnácti letech, tak jsem nedočetl. Zůstal alespoň nádherný dojem a líbily se mi runy uvedené v přílohách.
Fantastikou však žiji a od té doby jsem přečetl mnoho knih spadajících do tohoto žánru. A tak jsem se před několika lety rozhodl, že si tuto legendu musím konečně přečíst celou. Byl jsem nadšen. Přišlo to v ten pravý čas (na některé věci prostě musí člověk dozrát). Poslouchal jsem také jako audioknihu (toto všem doporučuji, přijde mi, že je pak tento náročný text stravitelnější), několikrát a určitě ještě mnohokrát budu. A to proto, že:
1) Už ten začátek. Je plno legend o stvoření světa, ale zmaterializovat hudbu, to je prostě geniální.
2) Konflikt světla a tmy (dobra a zla), Stvořitele (Ilúvatara) a padlého anděla (Melkora, později zvaného Morgoth), je notoricky známý z rozšířených náboženství. Ale právě proto je nám to tak blízké. Nebo spíše víme, odkud většina fantasy světů čerpá. Boj dobra se zlem se táhne celým Silmarillionem a mistr Tolkien to tak nádherně popisuje a vy neustále držíte palce těm spravedlivým. I když mnoho vyprávěných příběhů končí tragicky, poslední slovo má stvořitel, tak jak se praví na začátku: „…pak Ilúvatar promluvil a řekl: A ty, Melkore, uvidíš, že nelze hrát žádné téma, které nemá svůj nejhlubší zdroj ve mně, a že nikdo nemůže změnit hudbu mě navzdory. Neboť ten, kdo se o to pokusí, se prokáže jen jako můj nástroj k vytvoření ještě podivuhodnějších věcí, jaké si sám vůbec nepředstavoval.“
3) příběhy v sobě mají úžasnou hloubku, svět je skvěle promyšlený. Například přísaha Feanorových synů, která se táhne po mnoho generací a stane se zhoubou těch, kteří ji vyřkli a i mnohých jiných, je ale zároveň základem pro dlouhý a nesmírně hrdinský boj elfů proti temnému Melkorovi.
4) propracovanost světa. Vytvoření dvou zcela nových jazyků (quenijština – řeč elfů ze země Aman a sindarština - řeč temných elfů Středozemě).
5) Krásný, bohatý jazyk.
atd., atd., je toho hodně, nad čím nejen fantasy nadšenec plesá.
Co se týče souvisejících knih, Pána prstenů a Hobita: jsou vlastně jen epizody v porovnání s obsáhlostí dobrodružné historie Středozemě. Ale přesně jak doporučuje mnoho jiných čtenářů, rozhodně s nimi začněte a Silmarillion si nechte až jako poslední. A já zase doporučuji po přečtení Silmarillionu se vrhnout znovu na Pána prstenů a vychutnat si ho (nebo si jen pusťte filmovou trilogii), budete vše vnímat úplně jinak. V širších, bohatších souvislostech.

Krátce ke zfilmovanému Pánu prstenů a Hobitovi. Pán Prstenů je velmi povedené dílo pana Jacksona, filmový Hobit je splácanina natažená na tři zbytečné díly. Kromě jediné scény v Hobit: Bitva pěti armád, která je zcela vymyšlená, ale dokonale zapadá do logických souvislostí a kánonu - mám na mysli zaklínání Galadriel v hrobkách Dol Gulduru, kterým zahání Saurona, potažmo Melkora zpět do temnot: „Nemáš tvar, nemáš jméno. Táhni zpět do prázdnoty…“ Dokonalý, perfektně umístěný odkaz na Silmarillion. U této scény mi běhá mráz po zádech jako nikdy (dokonce víc, než souboj Gandalfa s balrogem v PP: Společenstvo prstenu).

Shrnuto: Silmarillion všem doporučuji. Je to náročné čtení a chce to odvahu, ale věřím, že nebudete litovat. A také: jestli tento komentář přiměje třeba jen jediného člověka, aby si přečetl Tolkienovo dílo, mé úsilí nebylo marné.

38 19.02.2018

Autentická výpověď holčičky, která se stane závislou na drogách a musí už ve 12 letech nabízet svoje tělo, aby si mohla koupit další dávku... otřesné.
Jako knihu bych ohodnotil jednou *, jako výchovný odstrašující příklad si zaslouží plný počet. Četl jsem a už to číst nikdy nechci. Vím však, že to jednou dám číst svým dětem, aby si rozšířily obzory a věděly, jak si člověk může pokazit život, když si najde špatnou partu.

29 19.02.2018

Výborný námět zpracovaný mistrem sci-fi. Co víc dodat?
Snad jen to, že kdo nezná knihy Ludvíka Součka, na které se Tušení podrazu decentně odkazuje, tedy Tušení stínu a Tušení souvislosti, tak je vřele doporučuji.

9 19.02.2018

Jeden z pilířů fantasy. Ať už se v jakýchkoli fantasy knihách nebo počítačových hrách setkáte s elfy nebo trpaslíky, jejich archetyp má původ v Tolkienově díle.
Není to snadné čtení, mistr Tolkien používá bohatý jazyk a pro některé mladší čtenáře může být obtížnější (vím to sám, četl jsem v patnácti a i když se mi líbilo a byla to jedna z mých prvních fantasy, tehdy jsem dílo zcela nedocenil) Přesto a právě proto se jedná vskutku o legendu (původní význam slova legenda = to, co má být čteno). Promyšlené a dokonale zpracované.

Avšak doporučuji všem přečíst si také Tolkienův Silmarillion. Jazyk je ještě složitější, ale příběhy v sobě mají takovou hloubku, svět je tak úžasně promyšlený... A pak si znovu přečtěte Pána prstenů, který je vlastně jen krátkou epizodkou z bohaté hrdinské historie Středozemě. Budete knihu vnímat úplně jinak. Pochopíte v širších souvislostech, proč v nejvíc vypjatých chvílích přiletěli obrovští orli a co byli zač; proč obludnou Odulu mohl zahnat Samvěd Křepelka světlem z lahvičky. A konflikt světla a temnoty dostane nový rozměr, když budete vědět, co všechno Sauron napáchal a že byl vlastně jen sluha ještě strašnějšího a mocnějšího boha.

49 19.02.2018

Mauglí je nádherný, je to klasika. Tak pěkně napsáno to, že jsme jen jedni z mnoha v krásné přírodě, jak spolu všechno souvisí, jak je vše pomíjivé a přesto jak je nádherná radost ze života. A navíc trefně napsané charaktery zvířat: šakal, tygr Šér Chán,...
Nicméně Rikki-tikki-tavi je ze všech nejlepší.

18 19.02.2018

Četl jsem jako kluk, ale příběh se mi velmi líbil. Chlapec z města jede na svůj první tábor a postupně se učí vše, co je k životu v přírodě potřeba.
Často musí překonat svou pýchu, ale postupně se zklidňuje, zraje a roste ve správného kluka, takového, jakým by měl správný kluk být. Nenamyšlený, zodpovědný, šikovný.
Touží po přátelství chlapců z oddílu a postupně se mezi nimi vytvoří krásný vztah.

Plný počet dávám hlavně za to, jak autor krásně popisuje Janovu touhu zapadnout mezi vrstevníky, jak popisuje čisté přátelství mezi kluky. Normální věc.
Nicméně kdo by v dnešní době napsal něco podobného, ihned by někdo řešil, jestli se tam náhodou nejedná o homosexualitu. Světe, div se - nejedná. Každý byl v nějakém kolektivu a mnoho z nás usilovalo o náklonnost nějakého kamaráda, a právě o tom tato malá knížka nádherně vypráví.

13 19.02.2018

Poutavý příběh o přátelství dvou chlapců. Četl jsem, když mi bylo zhruba 12 a velmi na mne zapůsobila.
Krásně psané, místy hodně napínavé, pěkně se to čte. Mám rád dobré konce, kdy přátelství zvítězí.
Mít vlastní tajné místo v přírodě, jen pro sebe a nejlepší kamarády... co víc si může kluk přát?

20 19.02.2018

Další z poutavých dobrodružných příběhů z doby kamenné od pana Štorcha. Nelíbila se mi tolik, jako Lovci mamutů, přesto stojí za to.

9 19.02.2018

Jak poznáte kvalitní knihu? Těžko říct, ale myslím, že jedním z kriterií je to, kolikrát si ji chcete přečíst znovu. Lovce mamutů jsem jako malý kluk četl nesčetněkrát.
Pět zasloužených hvězd.

25 19.02.2018

Tohle je výjimečná záležitost. Knihy Pratchetta i Gaimana patří mezi mé oblíbené, ale co tito mistři vytvořili v této knize, je prostě dokonalost. V knize není hluché místo. Možná, řekněme, že konec maličko ztrácí šťávu, ovšem stále si zaslouží plný počet hvězd.
Ten nápad, to je prostě pecka. A je to psáno s takovým humorem, ksakru, tak dobrým, nedá se to ani pojmenovat.
Kdybych měl uvést nejvtipnější věci, dostali mě soudobí jezdci apokalypsy. Zejména Hlad a Znečištění. A zástupci nebe a pekla na zemi taky nemají chybu.

Všem doporučuji. Skutečně všem, nemusíte být fanoušky fantasy nebo zmíněných autorů - věřím, že se úžasně pobavíte.

18 19.02.2018

Poprvé jsem četl zhruba před patnácti lety a tehdy bych to ohodnotil jako průměrnou fantasy, bylo to fajn, ale nenadchlo.

Opět jsem se ke knize dostal koncem loňského roku a dalo mi to daleko víc. Neskutečný svět Podlondýna má obrovské kouzlo. Nápad s kouzelným otevíráním dveří i tam, kde nejsou... prostě super. Závěr knihy - samozřejmě. Kdo by volil jinak?

Mimochodem,všimli jste si slovní hříčky se jménem lady Dvířky? Když Croup s Vandemarem jdou za Richardem do bytu a hledají ji, ukážou mu kartičku, kde je mimo jiné napsáno: Slyší na jméno Doreen. Při čtění kdysi jsem pořád nemohl přijít na to, proč se Dvířka jmenuje tak divně a trochu mne to rušilo pokaždé, když v textu jméno zaznělo. Ale když napíšete Dooreen, najednou to dává smysl. :-)

22 19.02.2018

Kouzelný nápad, dobrý příběh, poutavě napsáno - prostě Gaiman. Všem doporučuji.

14 19.02.2018

Popis běžného života protkaný směsí existenciálních úvah. Takto napsané to zní stroze, ovšem autor píše brilantně a výstižně. Někdy jen několika slovy dokonale popíše běžnou každodenní situaci, ale přitom je v tom takové závažnost a hloubka, která se týká nás všech... jednoduše klobouk dolů.
Nejvíce na mne zapůsobil závěr knihy, kdy je Agnes postavena před rozhodnutí.
Nevím, jestli jsem si všiml všech náznaků a slov mezi řádky, kniha si říká o několikanásobné přečtení.

12 18.02.2018

Soubor strašidelných a fantastických povídek. Pěkné počtení, oddechovka, slušná práce.
Ovšem kromě jediné, která vysoce ční nad průměr: Žlutá tapeta. Ten nápad, ta provázanost, bezvýchodnost... To je prostě dokonalé.
Povídka, kterou si pamatuji dodnes a stále mi při vzpomínce trochu běhá mráz po zádech. Když si ji přečtete, budete se na vzory na malbách a tapetách dívat zcela jinak.

10 18.02.2018

Konec trilogie mne trochu zklamal, vítězství bylo za cenu strašných ztrát. Samozřejmě se stále jedná o vynikající knihu. Velice se mi líbilo například završení osudů všech postav z Labyrintu, které se dějem Městských válek postupně prolínaly.
Celou trilogii všem vřele doporučuji.

9 18.02.2018

Nápad na personifikované podstaty měst je geniální, města jsou velmi trefně ztvárněna. Také zabijácká D1 a konflikt magie versus technika se mi velmi líbí. Postav je mnoho, ale každá je natolik svébytná, že si je člověk zapamatuje. V neposlední řadě napínavý děj plný zvratů jsou další prvky, kvůli kterým si kniha zaslouží plné hodnocení.

11 18.02.2018

Krátký a strhující Labyrint se rozvinul ve složitý a poutavý příběh. Líbí se mi styl a nápaditost pana Renčína (zejména popis zkoušky hlavního hrdiny v mrazu ve volné přírodě, popis bohyně Swrotky a jejího království,... je toho hodně). Výborný začátek propracované trilogie.

8 18.02.2018

Spíše než fantastiku bych tuto knihu označil jako výlet do snového světa. I když vlastně tolik věcí je tam reálných a člověka to nutí se zamyslet. Avšak právě ta poetičnost a hravost zároveň s hloubkou dávají této knize ten nezvyklý rozměr. Po jejím přečtení ve vás zůstane dojem, že je to kniha výjimečná. Pro někoho možná v tom opačném smyslu, ale každopádně výjimečná.
Všem doporučuji si ji přečíst, věřím, že nebudete litovat.

15 18.02.2018