Sabina335
komentáře u knih
Alláh není povinen
Ahmadou Kourouma
(SPOILER) Příběh této knihy zcela jistě stojí za přečtení. Malý chlapec vypráví o svém putování zeměmi plných válek, krize, bídy, smutku, hladu a chudoby. Mě na knize vadilo spíše to, jakým stylem byla napsána. Obsahuje spoustu vysvětlivek slov, která každý čtenář pochopí i bez vysvětlení, tudíž to působí spíše zbytečně. Samotné pasáže se místy hodně opakují. Sám autor mi přijde že sám sebe shazuje. Na začátku knihy říká: "A začínám vyprávět svoje pátý přes devátý." Často zakončuje tím, že toho má už dneska dost, už vám nic povídat dneska nebudu, nemám k tomu povinnost. Když jsem tuto větu slyšela poprvé, tak jsem se sama sebe ptala, proč to tedy píše, když vlastně z této věty to vypadá, že to ani vyprávět nechce. Každopádně v paměti mi navždy zůstane věta: "Prd, co už jednou vyšel ze zadku se už zadržet nedá."
Nejvyšší hora
Mieczyslawa Buczkówna
Krásná dětská kniha o malém chlapci, který ve svých představách cestuje na Nejvyšší horu.
Brněnské kolo a drak. Pověsti z Brna
Oldřich Sirovátka
Krásná sbírka pověstí z oblasti Brna. Krásné čtení pro děti.
Trampoty s helikónem
Vincent Šikula
Krásná dětská kniha, po letech jsem se k ní opět vrítila, protože na mě vykoukla z knihovny. Měla jsem ji ráda jako malá a i po letech mě nezklamala.
Luisa a Lotka
Erich Kästner
Docela krásná dětská knížka o dvojčatech, které vyrůstají odděleně, jedna s maminkou a druhá s tatínkem. Shodou náhod se po letech setkají a vymyslí plán, jak dát celou rodinu opět dohromady. Příběh se mi moc líbil, ale přišlo mi místy, že to bylo psáno spíše dospěle než pro dospívající.
Zvířátka a Petrovští
Václav Říha (p)
Velmi krásné české pohádky, některé z nich jsem ani neznala.
Můj prolhaný kůň
Zdeněk Adla
Velmi hezká dětská knížka. Vyhrabala jsem ji v knihovně u babičky a neodolala jsem podle názvu a musela si ji přečíst. Ani nevím proč jsem ji nečetla jako dítě. Každopádně mě pobavila i jako dospělou a určitě ji nechám u sebe v knihovně pro mé děti.
Přežil jsem to
Hanuš Bader
Kniha se mi moc líbila. Četla se téměř sama i přes tento velmi smutný námět holokaustu. Je to první kniha o holokaustu, kterou píše český autor. Zatím jsem četla knihy spíše od zahraničních autorů. Konec byl velmi smutný.
Vítězství vůle: Příklad Emila Zátopka
František Kožík
Po letošní premiéře filmu Zátopek jsem tomuto muži propadla. Velmi krásně napsaná kniha ze Zátopkova života. Popisuje jeho momenty života a to, jak dokázal sám sebe motivovat! Moc pěkná kniha!
Ruce
Otokar Březina (p)
Velmi zajímavá básnická sbírka. Na mě bohužel moc složitá. Mrzí mě, že hodnotím jako odpad, jelikož kniha rozhodně odpad není, jen pro mě tyto typy knih prostě nejsou. Přečteno do výzvy 2021 .
Slečna M.
Caroline Woods
Začátek knihy se mi moc líbil, ale pak mě kniha nějak přestala bavit. Chvílemi jsem ji chtěla dokonce odložit jako nedočtenou, ale dočetla jsem ji ikdyž s malým přemáháním. V knize jsem se začala jednoduše ztrácet, pletli se mi postavy a jejich osudy. Konec jsem už jen rychle přeletěla, abych měla dočteno, ale popravdě si z něj skoro nic nepamatuju.
Memento
Radek John
Ke knize se vracím po více než 10 letech. Poprvé jsem ji četla na střední škole jako součást povinné četby a musím uznat, že v té době mi ta kniha nepřišla tak silná jako teď. Nejdpíš z toho všeho už mám větší rozum. Kniha pojednává o narkomanech. Místy mě opravdu mrazí, když si to představím, že to vlastně je velmi krutá realita a ne jenom další "vymyšlený" román.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Na Malého prince je potřeba uzrát, jak je již tady níže v komentářích poznamenáno. Knihu jsem četla jako povinnou četbu na základní škole. Ani nevím proč, ale po více než 10 letech jsem se k ní vrátila a musím uznat, že ji teď beru z jiného úhlu pohledu. Kniha vede k neskutečnému zamyšlení, je potřeba číst hodně mezi řádky.
Grey
E. L. James (p)
Po knize jsem sáhla s odstupem několika let, co bylo napsáno Padesát odstínů šedi. A musím říct, že mi tato kniha přišla mnohem lépe napsaná.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Poslední dobou mě knihy o Osvětimi začaly dost lákat a mám jich i celkem dost přečteno. Mengeleho děvče je pro mě zatím nejlepší z nich. Kniha je velmi osobitá, jelikož ji vypráví sama Viola, která přežila 4 koncentrační tábory. Jediné co mě malinko zklamalo byl až na můj vkus moc rychlý konec. Myslím, že útěk z pochodu smrti a návrat do rodného města by si zasloužil pár stran navíc.
Will Grayson, Will Grayson
John Green
Kniha se mi svým způsobem líbila, ale rozhodně ji řadím k nejslabším Greenovkám. Každopádně se mi moc líbí, že se střídají kapitoli autorů a tedy i Willů Graysonů. Je to velmi nápadité.
Osvětimský proces
Annette Hess
Kniha se mi moc líbila, i přes toto nepříliš hezké téma. Autorka knihu pojala spíše jako román, kromě té hrůzy se zde objeví i normální lidský život.
