sabina5156 komentáře u knih

Já se upřímně přiznám, že jsem u této knihy v podstatě umřela. Nebo minimálně přišla o dvacet let svého bytí. Velmi mě nebavila, nezaujal mě v podstatě jediný příběh a vtipné mi to rozhodně nepřišlo. Musím ale říct, že v podstatě už od začátku a vlivem toho, že mi nesedl styl psaní jsem byla poměrně zaujatá, nevěřím v tomto případě tedy objektivitě svého názoru. Po nějaké době, která přišla tak v polovině knihy se mi podařilo se začíst, ovšem, kniha se v ten moment nesmí odkládat. V opačném případě se čtenář (respektive já) vrací zpět na začátek.

4 06.01.2023

Naprosto úžasná kniha, která stručně a jasně vysvětluje komplikovanost doby a zároveň nám pomocí dobových reklam, fotografií apod. představuje její atmosféru. Kniha je mohutná a velmi těžká, je za ní obrovský kus práce a úsilí. Není asi příliš nutné u této knihy rozebírat "Protektorát Čechy a Morava", kniha se mnohem více zaměřuje na smýšlení tehdejších "běžných" hrdinů a na již výše zmiňovanou atmosféru doby.

4 30.12.2022

Třetí díl ságy o mladém kouzelníkovi, kterému nebylo na růžích ustláno. Harry se zde opět potýká s otázkami plynoucími z jeho minulosti. Třetí díl je mnohem čtivější než následná pokračování. Je zde mnohem větší napětí ale zároveň se dostáváme z dětského věku. Některé pasáže jsou melancholičtější a prostředí je temnější. Nicméně, oproti filmu není depresivní ale je nadějeplná. Na filmu jde vidět, že jej natáčel jiný režisér, který příběh pojal jako přerod z dětské naivity do pubertálního vývoje hlavní postavy. Harry je ztracen sám v sobě, mnohem osamělejší než kdy dříve. Vyplouvají na povrch tajemství jednotlivých profesorů a hlavní tři hrdinové poznávají svět, jaký skutečně je.

4 18.12.2022

Toto dílo se nedá normálně hodnotit. Nelze se na něho dívat z perspektivy jedince, který se narodil na počátku milénia a vyrůstá ve 21. století. Tehdejší náklonost ke všemocnému náboženství a neochvějná víra v boha dala vzniknout tomuto mistrovskému kousku, který je zásadním dílem nejtemnějšího středověku. Oproti tomu je nutné zdůraznit, že ve 14. století bylo napsáno také velkolepé dílo "Dekameron", který má absolutně odlišný rytmus a náboženské prvky jsou podstatně přirozenější - v závěru to samotné víře dává větší důraz a váhu. Každopádně je to jeden ze zásadních literárních mezníků, které nelze opomíjet. Dante byl s takto rozsáhlým dílem géniem své doby, jenž dokázal velmi originálním způsobem spojit prvky antiky a povznést dílo vycházející z doby temna za hranice tehdy poznaného. A také nedoporučuji číst pro zábavu (pokud nemáte IQ 150+)...je to nelehké čtení a užitečné je pouze pro doplnění vzdělání - a jako potrava ega.

4 16.12.2022

V porovnání s "Děti Marie Terezie" trochu zajímavěji napsané. Kniha obsahuje velké množství potvrzených historických skutečností ale nevyhýbá se ani tehdejším domněnkám různým fámám. V podstatě se jedná o velmi čtivou knihu, která se zabývá primárně vztahem Marie Terezie ke každému muži jejího života - počínaje otcem a končívaje až u jejího prvorozeného.

3 06.01.2023

Viděla jsem hru, film a četla jsem knihu. Vše v absolutní snaze přijít na ten klenot, který se v tom ukrývá. Stále ho nevidím, počkám si na muzikál... nebo tak...

3 27.12.2022

Spisovatel, který zemřel v opileckém deliriu na chodníku, někde mezi svým domovem a barem kousek od něho v Baltimore. Také člověk, který se za svého života dočkal velké slávy (nikoli kvůli básním, které později vyšly) ale který žil zároveň celý život v obrovské bídě, bez přátel, rodiny i milované osoby. Spisovatel, který by měl být znám jako mistr popisu změny psychologického rozpoložení svých hlavním aktérů, kteří jsou většinou v roli vypravěče. "Havran a další povídky" je krásným důkazem jeho neuvěřitelné schopnosti být vtažen do vlastní imaginace a děsit tak sám sebe. Zároveň jeho neuvěřitelně frekventovaná postava Leonory (nebo minimálně věrný popis této ženy, ač s jiným jménem) napovídá jeho stálosti v emocích. Myslím, že právě kvůli své emoční sensitivitě to byl nešťastný člověk, kterého bavil spíše povrchní strach než hluboký cit. Minimálně jednu jeho knihu či povídku doporučuji každému, mou oblíbenou je "Zánik domu Usherů" a "Černý kocour".

3 27.12.2022

S rukou na srdce přísahám, že Hrabala jsem zkoušela číst několikrát. A opravdu to není můj šálek a mám k tomu několik pádných argumentů. Zprvu, jeho styl psaní mi přijde umělý a zároveň prázdný úplně stejně jako svět, který v kniháh vytváří. Postavy se chovají uměle a téměř jakoby z jiné planety, vše je příliš afektované a nevytváří to dojem skutečného života ač o skutečném životě píše - (samozřejmě jen subjektivní názor). Ostře sledované vlaky jsem nejprve viděla (1966), film se mi líbil, vyprávěl o tom malém druhu odvahy, který v sobě může každý jedinec bez ohledu na výšku, váhu a věk nalézt...je to takový dobrý vývar, v němž sice není příliš zeleniny ale je tam chutné a libové maso. Kniha vedle toho je miska s horkou vodou, ve které plave několik koleček mrkve a pórku. Opět ze mě mluví zaujatost...

3 27.12.2022

Tahle kniha se mi nečetla příliš dobře. Ač se mi do ruky dostalo krásné vydání s velmi zajímavou a precizní ilustrací musela jsem neustále odkládat a vymýšlet si důležitější činnosti, než knihu dočíst. Každopádně po překonání zhruba 70 stran se mi podařilo začíst se. Souhrnem, u tohoto díla bych ocenila kratší rozsah a jednodušší, údernější příběh. Myšlenka je zcela jasná, to ano a o to důležitější je, že je stále aktuální. Přijde mi, že mnohem více, než historii (tehdy aktuální situaci nacistického Německa) Karel Čapek píše o osudech Libérie a už jen kvůli situaci na Africkém kontinentu bych knize přisuzovala naléhavější význam. Nepřijde mi to příliš jako Čapkovo dílo, není to tolik komplexní ani jednoznačné, rozhodně se ale jedná o působivou knihu, která se nám snaží předat myšlenku popisující časovou smyčku lidstva, ze které se nemáme šanci jednoduše dostat.

3 26.12.2022

Příběh pojednávající o prostitutce ve fašistické Itálii, která si navzdory nepřízni osudu zachovává vnitřní čistotu a naděje. Krásné čtení, které navzdory době, ve které se odehrává, se politice věnuje jen okrajově. Je to primárně z toho důvodu, že Adriana je děvče naivní, není hloupá ale je krátkozraká a hledí jen tím směrem, který ji zrovna vyhovuje. Pakliže se čehokoli dopustí, není to z jejího vlastního přesvědčení ale je to proto, že má pocit, že tím získá náklonost kohokoli. Kniha ale nemá popisovat mentalitu revolucionářky ani příběh odboje. Kniha je o dívce, která žije život tak nejlíp, jak může. Krásná kniha, o autorovi i stylu psaní platí to samé, co pro Horalku. Krásně a čtivě napsané s nevídanou dávkou empatie a lásky.

3 26.12.2022

Zabijákem je alkohol - no samozřejmě. Když Émile Zola napsal "Zabijáka", alkohol byl jediným útočištěm od nuzné reality 19. století, to je nutné říct. Pakliže člověk měl málo motivace proč pokračovat - obzvláště pak někdo s povahou Coupeau, ruka byla v rukávě a na jaterní cirhózu bylo zaděláno. Žena trpí a muž chlastá, jasný motiv. V dnešní době se o problémech s alkoholem mluví. Vycházejí rozhovory s adiktology a lidé se v podstatě za svou závislost stydí. Této osvětě jistě svým přičiněním pomohl i Zola, jelikož do té doby nebylo obvyklé, že to někdo bral vážně. Kniha je dobře napsaná, srozumitelným jazykem. V povinné četbě bych ji také nahrazovat nechtěla ale stavět ji dnes na pomyslný literární piedestal je nesmysl.

3 26.12.2022

Dobře, co napsat. Sentimentální příběh o zakázané lásce dvou mladých lidí, napsaný půvabným jazykem. Kultovní dílo, jehož kult plyne spíše z nejstaršího motivu vraždy a sebevraždy (láska) než z příběhu samotného. Sentimentalita příběhu hraje na lidské emoce do dnešní doby. Jednoduše, dosadíme-li do příběhu dva krásné lidi a trochu krve, máme dojemný a velkolepý příběh na motivy Williama Shakespeara. Platné, dosadíme-li do jakékoli doby i jakéhokoli prostředí. Dnes dle mého zcela patetické a neoriginální.

3 26.12.2022

Tak asi jedno z nejopakovanějších, nejcitovanějších a nejskloňovanějších děl v České Republice. Nemyslím, že někdo, kdo vystudoval minimálně střední školu by netušil, o čem kniha pojednává. Ano, je hezky napsaná, příběh je zábavný (místy). Že by ale měla nějaký větší přesah...závratnou výpovědní hodnotu, nepřijde mi. Myslím, že bychom se měli zamyslet nad seznamem povinné četby a po několika letech ji opět obnovit.

3 23.12.2022

Ke knize jsem se dostala skrze Markétu Lazarovou. Údolí včel je ovšem ještě o stupeň kvalitnější film i kniha. Ač se příběh odehrává v období hlubokého středověku, z příběhu je cítit teplo a naděje. Čte se velice dobře. Mě osobně děj zaujal, jelikož náboženská tématika (především pak kritika) jsou mi velice blízké. Touha jedince osvobodit se z okovů náboženstvím svázané společnosti. Člověk vychováván přísnou mantrou jediného boha se rozhodne, že jeho svoboda a vůle mají svou hodnotu, za kterou je ochoten bojovat.

3 23.12.2022

Tak, prvně, každému, kdo řekne, že "Velký Gatsby je prostě nejlepší kniha na světě"...bych doporučila, aby si přečetl "Něžná je noc" a poté se vrátil zpět ke Gatsbymu. Ne, teď opravdu. Já vím, že mi asi něco velkého uteklo, o něco jsem přišla - možná centrum kreativity nebo smysl pro humor...ale mě ta kniha tolik nebavila. Příběh mi přišel o ničem, postavy nijaké, ač je to velice krátká kniha mám pocit, že jsem ji četla měsíce. Příběh mi ani nedával žádný prostor pro soucit s jednotlivými postavami ani pro mou představivost.

3 20.12.2022

Jedna z knih, kterou jsem četla až po shlédnutí filmu a knihu jednoznačně hodnotím jako lepší počin. Román nám představuje jednu z pěti rodin New Yorského organizovaného zločinu, která podléhá pevné vládě Vita C. Ačkoli se z mého pohledu jedná o značné romantizování si mafie z poloviny minulého století, příběhu to neubližuje. Kniha má oproti filmu samozřejmě značné výhody. Příběh je v podstatě nevyčerpatelný, jelikož se nám v knize představí řada zajímavých a méně zajímavých postav, které ale sehrají důležité role. Charaktery v knize procházejí různými životními situacemi, které je postupně mění, v knize je to mnohem pochopitelnější a pozvolnější než ve filmu - což zde hraje zásadní roli, jelikož první díl je především o dramatické změně hlavní postavy - tedy nejmladšího bratra Michaela. Kniha je čtivá, krásná a především jednoznačná. Se čtenářem si nehraje - pakliže chce něco říct, řekne to a nenechává příliš prostoru pro představivost, což je u podobné tématiky (subjektivní názor) velmi důležité.

3 10.03.2019

Biografie jedné z neprogresivnějších návrhářek všech dob, která se svým nápadem a odvahou vyrovná začátkům Coco Chanel. Tahle zrzavá děva si zachovala praktickou stránku i v dobách, kdy se u ní v ateliéru střídala punková smetánka své doby. Její smysl pro pop kulturu a zároveň odvaha šokovat z ní udělala ikonu. Biografie nám věrně líčí nelehké začátky ale zároveň touhu jít proti nalinkované budoucnosti. Vzpoura, kterou v sobě Vivienne Westwoodová měla, ji přivedla až na největší přehlídková mola. Zaslouží si obdiv nejen za svou schopnost riskovat ale také za svou neuvěřitelnou pracovitost, kdy se nenechala strhnout svým okolím, které představovalo absolutní protipól její pragmatičnosti. Spojovala je kreativita a nadhled, který Vivienne zužitkovala ve svém podnikání. Kniha je poměrně obsáhlá a místy nezajímavá, je v ní ale celá řada úchvatných fotografií i dialogů s touto návrhářkou, které vnesou světlo do její osobnosti. V závěru velmi čtivá a inspirativní.

2 08.01.2023

Sisi je velmi zajímavou historickou postavou, která do veřejného mínění v tehdejší době vnesla řadu velmi revolučních myšlenek. Například se poprvé začalo mluvit o psychických poruchách nebo o poruchách příjmu potravy. Složitost její povahy ji bránila v racionálním uvažování nad sebou samotnou, což v důsledku vedlo k absolutnímu nedostatku sebereflexe a to i ve vztahu ke svým vlastním dětem. Kombinace psychických problémů, nelehké pozice i velmi složitých pravidel habsburského dvora ji vedla k neustálým pochybám o všem kolem sebe. Kromě ní samotné, jelikož její disciplína a perfekcionismus sloužili jako určitá berlička a argument pro každé její jednání. Všechny tyto aspekty její povahy se odrážely na vztahu k jejím dětem. Kniha je velmi dobře vystavěná, příběh je jasný ale věcný. Čte se dobře.

2 06.01.2023

Bulvární historie, kterou máme tolik rádi. Z velké části zcela nepodložené fámy, které kolovaly dvorem v tehdejší době a na pravdě se vůbec zakládat nemusí. Jako knihu, která by měla být zdrojem zábavy určitě doporučuji. Jako zdroj jakýchkoli podmětných nebo hodnotných informací určitě ne.

2 06.01.2023

Ocitáme se v 18. století na Habsburském dvoře, asi jako vše, co z tohoto klanu vzešlo zavání květinami, drahými a nákladnými róbami, složitými vztahy a velmi ošklivou bradou. Marie Terezie se nám představuje v roli velmi autoritativní ženy, která spíše nežli matkou byla velmi zdatnou političkou. Což vlivem několika faktorů byla ostatně jediná role, kterou v životě měla za úkol. Nejen velmi šťastné manželství v podstatě od jeho začátku ale také určitá míra vypočítavosti a schopnosti předvídat ji navzdory velmi složité životní roli přiměla porodit šestnáct dětí. Marie Terezie tak velmi záhy zakládá nejpropracovanější sňatkovou politiku ze všech vládců do té doby - i po ní. Nejen, že se ji daří operovat se svými instinkty tak, aby v podstatě všechny děti byly ve vzájemné politické shodě, daří se jí také začlenit ty potomky, kteří se nikdy nezaslíbí. Samozřejmě přicházejí i velké ztráty v podobě úmrtí několika potomků ve velmi brzkém věku, nebo zklamání v podobě vývoje nešťastného manželství jednotlivců, těch zásadních proher se naštěstí Marie Terezie nedožije. Osudy jejích dětí jsou tak známi pouze nám a my díky této knize víme, jak zdatným panovníkem ve své době byla. Jak organizovanou a disciplinovanou lidskou bytostí byla ale také matkou, která si v konečném důsledku přála štěstí pro své potomky. Kniha je velmi věcně napsaná, je tenká, lze ji přečíst během jedné hodiny, informace jsou mnohdy velmi povrchní ale pro všeobecnou znalost zcela dostačující.

2 06.01.2023