Safienka komentáře u knih
Kniha, která je aktuálně na místě. Skvělé počtení. V některých momentech bych řekla i dost reálné. Jo, člověk čte o tom, jak se s tím pere skupinka dětí, ale i tak se mi to opravdu líbilo a myslím, že by mělo čtenáře alespoň donutit se zamyslet nad tím, jak si vážit vody.
Jo, tak to bylo zase super :) I když začátek jsem měla problém se orientovat a byla jsem lehce mimo. Pořád mi nějak nesedělo, kdo jsou ti Synové :D (kdo dá postavě jméno Synové?) pak super... Lovila jsem v hlavě jak to bylo předtím v Kronikách Pozůstalých... Možná by bodlo si je přečíst předtím. Každopádně jsem si to užila, poslední kapitola to řádně zavířila a už se těším na další díl..!
Mám radost, když vždycky narazím na českou autorku, která má hodně čtivý styl. Knihu jsem si užila a jsem zvědavá na další díla. Ač by se mohlo zdát, že téma je takové upěchované a zdárně nevyšetřené, za poslední stránkou se vznáší spousta naděje. :)
To byla zase jízda! Ač jsem knihu z nějakého důvodu pořád odkládala, jsem nadšená jako snad z každé knihy od Jodi. Miluji její vždy originálně vybrané téma, které je probráno do hloubky a člověka obohatí. Takže za mě palec hore. Těším na další dílo, snad něco vyjde brzy.
Četlo se samo a dozvěděla jsem se díky tomu zase spoustu zajímavého o vlcích. Určitě doporučuji.
Tak ta mě mile překvapila. Kolem knihy X let chodím, několikrát jsem ji držela v ruce, ale nikdy nepřečetla. A je úžasná! Napínavá s krásnými ilustracemi! Určitě stojí za to, ji mít v knihovničce :)
Bavilo moc! Miluji čtivý styl psaní a příjemně plynoucí příběh s několika zvraty. Na mě možná moc kladný a happyendový konec, ale jinak spokojenost.
Krásná! Po x letech jsem si přečetla znovu a znovu se jen a jen usmívala a připomínala si to správné kouzlo Fulghumovského vyprávění :)
Čtivé, předvídatelné, i když úplný konec jsem nečekala. Napínavé mi to moc nepřišlo, ale bavilo mě to (přečetla za pár hodin).
Skvělá záležitost na pár chvil. Můžu se k tomu vracet pořád a všem to doporučovat. Je pravda, že je to čtivo pro ženy, neboť chlapi tam moc prostoru ani k vyjádření nemají. Vlastně by to asi ani moc nepochopili :O) První jsem četla druhý díl a nemůžu říct, že by byl jeden lepší než druhý. U obou se směji stejně a těším se na další.
Tak to byla jízda. Trochu jsem ten přelom Amber Daphne čekala, ale stejně.. Parádní psycho :)
Má první kniha od autorky. A líbila moc! Nijak extra originální téma, ale slupla jsem to během pár dní a měla z ní opravdu dobrej pocit. Nejvic se mi asi líbila postava babičky a pak vývoj Viktora. Jsem zvědavá na další již vydané knihy.
Moc milá kniha, která mě dostala do dobré nálady, donutila zase trochu popřemýšlet a zavzpomínat. Moc jsem si ji užila, věřím, že se k ní budu často vracet. Škoda jen, že nemá víc stran :)
Skvělá kniha, která se moc dobře čte a je příjemně opředena dvěma příběhy. Ač jsem z ní nadšená, tak jsem jí vlastně nedočetla. Četla jsem ji chvíli po Vypravěčce a nějak jsem toho čtení o druhé světové měla moc, takže i přes úžasnost knihy ji odkládám. Třeba se k ní jednou vrátím a dočtu ji. Pro tentokrát odkládám :)
Teda.. Páááni! To jsem nečekala. Jakože tak čtivý příběh. Vím, že Jodi Picoult nezklame, ale říkala jsem si, že když je to starší, tak to bude třeba míň propracované nebo tak něco. Ale vůbec. Četla jsem ji po Vypravěčce a musím říct, že se mi snad líbila ještě víc. Téma Amišů a vraždy novorozence mi sednul. Konec jsem sice čekala, ale stejně to bylo docela drsné. Přesně styl autorky :) Oblíbila jsem si spoustu postav a opravdu jen a jen doporučuji :)
Pěkné, čtivé, napínavé, neokoukané:) I když sem tam byly zbytečně dlouhé scény, tak se mi to moc líbilo, dobře četlo a těším se na druhý díl :) a moc pěkná obálka!
Necelé 4 hodiny a necelých 300 stran. Určitě lepší než první díl. Víc citovější, měla jsem pocit, že jsem si to víc užila a prostě to zhltla. Pěkně se to četlo a občas ukápla i ta slzička.
Mě se to líbilo. I když začátek se trochu táhnul a některé pocity matky jsem vůbec nechápala, ale bylo to zajímavě napsané. Dva pohledy, jeden matky, druhý ztracené dívky, která objevuje svoje skryté osoby v sobě. Některé situace byly takové naoko a šiklo by se, kdyby byly víc rozepsané, nějak zajímavěji, ale celkově jsem si to užila.
No, musela jsem přeskakovat. A to docela dost. Rok v podání Willa mě nějak nebavil. Čekala jsem něco víc. Škoda.
Kdo věří, své si najde. Kdo nevěří, možná ani nedočte a nebo bude natolik zvědav, že se na konec přeci jen dostane. Já si to užila i přes začátkové drhnutí. Určitě zajímavé téma s uvedenými skutečnými příběhy.