safirkaa komentáře u knih

Byla napínavá, hodně zajímavé srovnání s Eragonem, je znát jak autor prochází jistou proměnou, ale líbily se mi všechny díly. Paolini má zkrátka nějaký přirozený talent či co.

Mé oblíbené fantasy. Ta knížka má ducha.

já tuhle tetralogii prostě můžu. Určitě se k ní jednou v budoucnu ještě vrátím.

Hodně zamotaný a propletený příběh, člověk se občas až ztrácí v čase, ději i osobách, ale jinak příběh dobrý. Donutí člověka soustředit se i na detaily.

Řekla bych průměr v knihách s drogovou tématikou. Je odlišná tím, že je česká, ale jinak takový střed.

Knížku miluju, četla jsem jí asi 3x, na dílo adolescentního kluka fakt hezký, ale film mě hodně zklamal :-(

Četla jsem jen Jámu a kyvadlo v rámci povinné četby a je to tedy klasické Poeovské psycho.

Hodně hezký článek povinné četby. Má krásnou pointu "mezi řádky". Řekla bych dost nadčasová, Dorian i Henry jsou spíše z dnešní doby.

To je nestárnoucí klasika. Nedávno jsem jí četla dětem a líbila se mi stejně jako když jí četla moje maminka kdysi dávno mě.

Přidávám se ke zklamaným, žádné terno. Nemá pořádně žádný děj, je to prostě deník dítěte... :-(

hodně těžko odložitelný titul.

Další silný příběh... Tuhle knihu mi dala máma z kraje puberty (ještě staré vydání z MF). Ale opět stojí za přečtení kniha, film nestojí za zlámanou grešli.

tak tohle dílo se mi dostalo do rukou v rámci povinné četby. Začátek dobrý, ale místy má fakt zdlouhavé pasáže, kde jí člověk odkládá a těžko se k ní vrací. Nicméně za dočtení stojí.

knížky super, film dobrý, pokud jste nečetli knihy. Po knize (jako ve většině případů) jsou spíše zklamáním. I když tentokrát ne tak velkým...

Největší švédský hit od dob abby. No já bych jí zařadila ještě před abbu, všechny tři díly jsem přečetla jedním dechem. Stieg Larsson byl hvězda!

tak tahle kniha za přečtení určitě stojí, i přesto, že je chvílema nutno jí odložit a rozdýchat. Hodně silný příběh, obzvláště část ze selekce. Do toho se zkrátka ani nedokážu (a nechci) vžít, brrrr. Má v mojí knihovně čestné místo. (Ale film nedoporučuji, ten se hodně nepovedl)

Běhá mráz po zádech, nejvíce při popisu přímo té cesty, tam kde spolujdoucí nese mrtvé dítě. Zařadila bych jí do povinné četby.

Knížka zajímavá, ale já spíše uznávám autobiografii z těchto let...

Souhlasím, bez dcerky neodejdu bylo bezkonkurenčně lepší, napínavější a emotivnější.

Hodně silná kniha, byla první, kterou jsem četla z muslimského prostředí a je to zkrátka mazec. Chtělo se mi místy až brečet. Nedokážu si ani představit, jak ještě může být hůř (jak udávají některé příběhy z volného pokračování- Z lásky k dítěti)