Sajdak komentáře u knih
Nádherný, dojemný a poutavý příběh. Příběh se mě hodně dotkl, tak kéž by se dostal i k lidem, kteří se k pejskům nechovají tak hezky, jak by měli, a trochu by se v tom přístupu změnili. :) Také bych řekla, že kniha splnila svůj účel, jelikož mi pomohla se rozhodnout a lehce se přestat bát hledání dalšího psího parťáka v útulcích.:)
Kniha je zajímavě psaná a na tento styl jsem si velmi rychle zvykla. Příběh, jak jsem již psala, byl dojemný a krásný. Knihu hezky doplňovaly ilustrace a zdroje inspirace v závěru knihy. Příjemný bonus je také charitativní účel knihy a český autor. :)
Velice zajímavé čtení. Některé informace jsem tedy už znala, ale některé byly pro mě nové. Musím říct, že po přečtení této knihy se koukám na všechny stromy ve městech a v přírodě a pozoruji, jestli najdu nějakou shodu s knihou. Je prostě super jít a vědět..:)
Z knihy jsem byla opravdu nadšená. Utvrdila mě opět o velikosti autora. Od pana Čapka jsem přečetla již mnoho knih a neustále se podivuji nad tím, jak mohl tak dobře předvídat. I když jsem dopředu věděla, o čem kniha je, přečetla jsem jí doslova jedním dechem. Nejvíce mě fascinovalo , jak si lidé v knize dokáží protirečit, jak se přizpůsobují situaci a mění nazory podle toho, co se jim hodí v kontrastu povahy silného a neustupneho doktora. Při čtení v současné situaci, je až neuvěřitelné, jak některé věci sedí.
Od tohoto autora to byla první kniha, kterou jsem četla a myslím, že nebyla poslední. Kniha je velmi dobře psaná. Líbilo se mi, jak se mění u vypravujících postav časové linie.
Příběh knihy byl opravdu silný, dojemný a místy i velmi smutný. Sourozencům jsem od začátku fandila a doufala jsem, že se znovu potkají. Líbilo se mi, že postavy byly velmi reálné. Postavy měli dobré i špatné vlastnosti. Také mě zaujal náhled do afgánské kultury.
Na obálce knihy byla položena otázka, zda je lepší nechat sourozence spolu i za horších životních podmínek. I po přečtení této knihy neznám jednoznačnou odpověď.
Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem a byla jsem z ní velmi nadšená. Líbil se mi kontrast mezi láskou matky a "krásnou smrtí". Také pro mě bylo velmi zajímavé pojetí ženského a mužského smyslu života. Závěrečné gesto ve mě vyvolalo velmi silné pocity. Bylo to zároveň smutné a velmi dojemné.
Kniha se mi opravdu líbila. Bylo to pro mě místy i velmi napínavé, ale ne úplně kdoví jak strašidelné, v což jsem doufala. Líbil se mi propracovaný a poutavý příběh, zajímavý vývoj hlavní postavy, historické pozadí i představa zla. Musím říct, že jsem kvůli té knize párkrát zapomněla vystoupit...:D
Kniha se mi velmi líbila. Myslím, že charaktery hlavních postav byly opravdu propracované. Ten samý pocit jsem měla i s vývojem postav. Popis míst a krajiny v knize také nebyl zanedbaný. Bylo opravdu skvělé, jaké pocity ve mě osudy hlavních hrdinů vzbuzovaly. Každého hrdinu jsem během vyprávění neměla ráda, litovala ho, i doufala, že se zrovna k němu další vypravování nakloní. To se týká i služebné, coby vypravěčky. Někdy jsem si přála, aby se do věcí vůbec nepletla. Líbil se mi i konec příběhu. Pro mě to byl rozhodně silný příběh, který se mi líbil a stálo za to knihu si přečíst a o osudech popřemýšlet.
Opravdu propracovaný a silný příběh, ke kterému jsem se dostala prostřednictvím čtenářské výzvy. V příběhu mě velmi fascinoval psychologický vývoj postav a stavba společnosti v zajateckém táboře. Na příběhu také opravdu oceňuji závěr, který byl opravdu propracovaný, co se psychiky mužů týče, a který byl pro mě překvapující.
(SPOILER) Dva nápadité příběhy v různých dobách, které se vzájemně prolínají a jsou spojeny obrazem a určitou formou ponechání. Mně osobně se více líbil příběh Sophie zasazený do období první světové války, protože ta přeci jen bojovala za svou lásku. Obdivovala jsem její statečnost, odhodlání a celkově jsem o hrdince a jejích činech přemýšlela. Kdežto v druhém případě hrdinka bojovala za vlastnictví obrazu. Ano, obraz sice byl spojený s jejím manželem, ale v součtu ho získala jen díky náhodě, kterou ani sama netušila, a kdyby byl kradený, tak jí ho prostě vezmou. Chybělo mi tam asi nějaké větší propojení, ať už s obrazem, nebo mezi hrdinkami. Navíc málem poškodila i celý jeho odkaz. Na druhou stranu se mi líbil její příběh, kde nakonec vše skončilo dobře a konečně se posunula dál. V tom jsem jí fandila.
Celkově mi přišla kniha krásná a už mi v knihovně čeká další příběh od super autorky Moyes.
Byla to má první kniha od autorky Moyes. A musím říct, že jsem byla z knihy nadšená. Kniha se četla sama. Líbilo se mi, že kniha nabídla širokou škálu hlavních hrdinek z různých socioekonomických vrstev. Bylo to pro mě velmi milé čtení a určitě to nebyla poslední kniha od této autorky.
Super kniha a příběhy všech kamarádů. Někdy bylo čtení dojemné, někdy vtipné, někdy smutné a dle mého hezky zachycující realitu života. Příběhy byly hezky spojené v celek a přesto s velmi různorodé. Líbila se mi kniha, jak byla napsaná, i když mi chvilku trvalo zvyknout si na občas trochu ostřejší mluvu nebo sprostější myšlenky či dialogy. Vzhledem k tomu, že pro mě bylo občas trochu těžší se do situací vcítit, jelikož hlavní postavy jsou věkově i pohlavím mimo mě, jsem z knihy nadšená. Rozhodně to nebude poslední kniha od Hartla, kterou jsem četla. :)
(SPOILER) Velké zklamání letošní výzvy. Kniha mi dlouho ležela v knihovně a jelikož jsme se o ní i kdysi na škole učili a tady na databázi má tak vysoké hodnocení, očekávala jsem naprosté pohlcení příběhem a těšila jsem se na výzvu, kam budu moci knihu zapasovat.
Tato skutečnost ale neproběhla. Kniha pro mě byla zdlouhavá, četla se těžce a postavy mi byly odporné. Nejhorší byl asi výčet milenek a ubohých pokusů hlavního hrdiny, které pro mě dovršili mé znechucení s poslední milenkou v podobě mladé dívky, před opětovným dvořením se Fermině. Jeho láska na mě působila více jako posedlost. V posledních několika stránkách byl příběh najednou úplně rozdílný nehledě na povahy jednotlivých postav. Nemyslím si, že je to úplně žánrem, jelikož knihy o osudu postav nebo rodin se mi líbí, i když jsou trochu tvrdší.
Havran se mi líbil hodně. Přečetla jsem ho ve všech dostupných překladech. Z ostatních básní jsem však tak nadšená nebyla. Některé samozřejmě byly zajímavé, ale přiznám se, že některým jsem nerozuměla.
Naštěstí jsem se na komentáře podívala až po přečtení knihy, takže mě nijak neovlivnily nebo neodradily, jelikož jdu názorově spíš proti. Kniha se mi líbila a byla pro mě poutavá. Agathu Christie mám ráda a čtu její knihy postupně dle vydání. Brala jsem to jako takovou změnu oproti běžným Poirotovým případům, kdy byl děj více akční. Je pravda, že bych se nebránila možná většímu rozepsání detektivky a důvodu, proč Poirot s vyšetřováním začínal, ale jinak jsem to brala jako takový výjimečně akčnější případ. Také byl podle mě možná závěr knihy až moc rychle ukončen. Líbilo se mi ale zachování charakteru všech postav včetně Poirota, který se s významně odlišným případem příliš nezměnil. Celkově jsem si čtení jako vždy užila a už těším se na další Agathu. :)
Musím se přiznat, že knihy o slavných lidech nemám moc v lásce, ale tato kniha mě mile překvapila. Příběh o Agathe se mi líbil. Její život mě velmi fascinoval, i když nebyl celý skutečný. Myslím, že kniha splnila svůj úkol.:) Zjistila jsem si informace o Agathe a a sehnala jsem si její detektivku, na kterou se moc těším.
Na knize se mi také líbil popis míst, které Agatha v knize navštívila, a cesta vlakem byla pro mě úchvatná.
Mám ráda Čapkův styl psaní a vypravování, takže jsem z knihy nebyla nijak zklamaná. Co mě však překvapilo, byl děj knihy. Než jsem si knihu přečetla, myslela jsem, že to bude laděné více do sci-fi žánru a příběh bude více "výbušný". Proto mě velmi překvapily příběhy o lásce. Na knize mi trochu vadilo, že Prokop nebyl nikde dobrovolně, tudíž se těžko odhadovalo, jaké je ve skutečnosti povahy.
Celkově se mi však kniha líbila a opravdu bylo nad čím přemýšlet...:)
Kniha se mi moc líbila a bavila mě. Mám ráda spojení přírodovědných oborů s uměním. Studovala jsem mikrobiologii, takže mi kniha byla blízká. Jednotlivé eseje se vždy zaměřily na danou problematiku a dále pokládaly zajímavé otázky k zamyšlení. Jak je v eseji pravidlem, setkáme se tu i s názorem autora. Témata plynule přecházela z obecnějších až k zaměření na člověka. Mně se více líbil spis začátek.
Knihu jsem přečetla poměrně dávno a dlouho jsem jí vůbec nehodnotila, jelikož mé pocity z knihy byly smíšené. Jak se mi kniha líbila, jsem si uvědomila, až při pohledu na nově vyšlý díl. Uvědomila jsem si, že se mi první tři díly série moc líbily, ale nově rozehraný příběh na mě působil příliš uměle. Nelíbily se mi ani vztahy mezi hlavními postavami. Nejhorší mi přišlo asi chování slečny Peregrinové, kdy se ke všem chovala, jako když jim je pět. Měla jsem z celého dílu pocit, že je potřeba vydat další díl za každou cenu. Na nové dobrodružství jsem se docela těšila, ale toto pro mě bylo docela zklamáním, takže další knihy pro mě nebudou.
Celý příběh se mi zdál opravdu krásný. Líbilo se mi, jak se postavy během děje vyvíjely, jejich zajímavé osudy a kritika společnosti, kdy nakonec vyhrál příznivý osud pro hlavní hrdiny. Kniha byla pro mě velmi čtivá a oddechová. Řekla bych ideální pro špatné počasí. Od Jane Austenové jsem kdysi dávno četla také Pýchu a Předsudek ve zkrácené anglické verzi a tak si myslím, že její knihy si byly v hlavních motivech velmi podobné. To je možná důvod, proč po další knize od této autorky sáhnu zase za pár let, aby mě četba příliš nenudila.
Příběh a celkové téma se mi velice líbilo. Od Čapka jsem četla již několik knih a tak se mi tato, jako ty předtím, líbila. Opět zde bylo spousta myšlenek, o kterých se dá přemýšlet..:) To , co jsem si z knhy vzala já, tam možná ani není, ale mě se nejvíce líbila kritika chybějící tolerance mezi lidmi. Asi jediné, co bych knize vytkla, byl poněkud rozvleklý závěr.