Havran a jiné básně (33 básní)
Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194696/bmid_havran-a-jine-basne-nbT-194696.jpg
4
176
176
Reedice výboru z poezie významného amerického básníka a spisovatele, který u nás poprvé vyšel v roce 1891 v překladu Jaroslava Vrchlického v nakladatelství Bursík a Kohout. Svazek je doplněn i o další soudobé překlady titulní básně, která je zde navíc otištěna i v originální podobě. O přetlumočení "Havrana" se kromě Vrchlického dále pokusili Vratislav Kazimír Šembera, Augustin Eugen Mužík a Karel Dostál Lutinov. Všech ostatních dvaatřicet Poeových textů, obsažených v tomto souboru, pak převedl do češtiny Jaroslav Vrchlický. Obsahuje básně: Havran -- Heleně -- Lenora -- Hymnus -- Kolosseum -- Sloky Heleně -- Své matce -- Zvony -- Annabel-Lee -- Eulalie -- Ulalum -- F.–S. S. O–D. -- Spící -- Očarovaný palác -- Ostrovu Zante -- Zem snů -- Někomu v ráji -- Eldorado -- Údolí neklidu -- Sen ve snu -- Město v moři -- Ticho -- Červ dobyvatel -- Pro Annie -- F... -- Svatební ballada -- Israfel -- Já nedbám... -- M. L. S. (1) -- Duchové mrtvých -- M. L. S. (2) -- Jezero -- Země vil Částečně v anglickém originále se souběžným českým překladem. Dotisk vydán v roce 2020 se stejným ISBN.... celý text
Literatura světová Horory Poezie
Vydáno: 2014 , OmegaOriginální název:
The reven and other poems.
více info...
Přidat komentář
Úplně první báseň - asi nejlepší český překlad jejího originálu - je naprostá klasika s úžasně temnou atmosférou. Ostatní české verze již tak dobré zdaleka nejsou. Bohužel ale ani ostatní autorovy básně mě vůbec nezaujaly...
Báseň Havran je naprosto skvělá a má přesně tu temnou děsivou atmosféru, na kterou člověk při čtení autora čeká. Ostatní básně ve sbírce obsažené už nebyly podle mého tak dobré a nedaly mi to, co úvodní Havran.
Celkově jsem ale spokojená a myslím, že i pro ty, kteří básně moc nevyhledávájí, by kniha nemusela být špatnou volbou.
Šikovná malá knižočka s básňami Poa. Havran aj v originále, aj 4 rôzne preklady. Fajn na cesty.
Ale, každému milovníkovi poézie by som odporúčal slovenský preklad Poeových básní od Jany Kantorovej - Bálikovej. České preklady sú čítavé. Jej preklady sú však niekde inde. Jednak, vernosťou forme originálu, jednak samotným prekladom. Problém je, že je ich ťažko zohnať. Nájdete ich ako súčasť výberu autorovho diela napríklad tu: https://www.databazeknih.cz/knihy/havran-zlaty-skarabeus-prihody-arthura-gordona-pyma-37602
alebo tu: https://www.databazeknih.cz/knihy/poviedky-a-basne-36772
V jej podaní sú básne fakt nádherné, má obrovský talent od Boha. Rovnako odporúčam jej preklad básní od Kiplinga.
Každý určitě minimálně ve škole slyšel o jeho básni Havran. Já ji úplně miluji.
V této útlé knížečce máme rovnou 4 překlady Havrana. Musím říct, že mne překvapilo, jak hodně se od sebe jednotlivé překlady liší. Ač pro mne zůstává dál srdcovkou překlad od Vrchlického myslím, že mladší generace sáhnou spíše po jiné variantě.
Je naprosto skvělé, že je v knize i báseň v originále.
Kromě básně Havran se mi moc líbily Znovy, Lenora, Červ dobyvatel a Annabel Lee.
Básně jsou povětšinou velmi pochmurné, temné, plné žalu a bolu. Hodně často se zaměřují na smrt milované ženy, nebo úmrtí jako takové. Jedná se o hodně těžké čtení a musím říct, že jsem zvládla přečíst maximálně 3 básně za den. Mnohdy jsem je četla několikrát, vracela jsem se k jednotlivým veršům. A hloubala nad samotnou podstatou mysli autora. Hledala jsem na internetu i rozbory jednotlivých básní a ujišťovala se, zda si je vykládám dobře. Případně do jakého období, v životě autora, si je mám zařadit.
Pokud známe Poa a jeho život, není se čemu divit, že jsou básně pochmurné. Jeho život byl totiž přesně takový. Ať už se jedná o dětství, kde mu zemřela matka, když mu byly teprve 3 roky, výchovu v pěstounské rodině, kde si tak úplně nesedl s otčímem nebo o ženy. Navíc se utápěl v depresích, alkoholu a jiných omamných látkách.
Stejně tak jak žil, tak i zemřel. Zemřel za nejasných okolností, když ho na ulici našli pod vlivem alkoholu. Byl hospitalizován, upadl do kómatu a již se neprobudil. Za čtyři dny zemřel na krvácení do mozku. Co se mu stalo? Mohl za jeho smrt alkohol? Nebo třetí osoba? To je tajemství, které si sebou vzal tento velikán do hrobu.
,, Zářící tu krásnou děvu
zdali uzřím licí v líc?"
Na to havran: ,, Nikdy víc!"
Autor zemřel, ale jeho dílo je nesmrtelné.
Prenádherné dielo v skvelom spracovaní. V angličtine aj niekoľkých možných prekladoch a všetky stoja za to.
Skvělá sbírka básní E.A. Poa.
Nejlepší byl rozhodně Havran ale i ostatní básně byly vynikající.
Temná dynamika poezie E.A. Poea je polarizující. Od básně "Alone" (Sám), kterou jsem použil jako odrazový můstek, a s úmyslem se naplno ponořit do hlubin jeho duše, jsem skočil rovnou do kompletní sbírky jeho, rozsahem, relativně útlé poezie. Černé vlny. Pro někoho jako já je snadné se s tímhle identifikovat. Stejně jako většina kvalitní poezie, obtížně přeložitelné, aby se zachovalo to, co jí dělá tím, čím je. Hmm.
Havran je fantastická báseň. Je fajn, že tady je vícero verzí překladu a je dilema rozhodnout který je lepší. V brožurce je i Země snů, která je podle mě mnohem lepší.
A proč dávám 3 hvězdičky? Ryze subjektivní hodnocení se odrazilo v provedení knížky. Chci toto v kvalitním, vázaném provedení. Něco ve stylu Hub od H.P.Lovecrafta. Tady je jde o knížečku do kapsy vedle telefonu. Je to malé, brožované cosi. Obálka super, ale tohle když mě přišlo tak jsem se musel nakonec smát. Poe si zaslouží důstojnější knihařský výtvor. Ale což, mám to
Básně byly krásné...ale Havrana MILUJU :), poezii mám moc ráda zejména pak Kytici od K. J. Erbena. Havran se souznění klasického "hororu" a básně, tak jako u Erbena. Takže za mě pecka.
Nejslavnější báseň E.A.Poea Havran mě snad nikdy neomrzí, další básně této sbírky se pohybují ve snové rovině, jiné jsou strašidelné, další jsou vyznáním anebo popisují vzdálené světy autorovy fantazie. Některé texty se mi líbí více, jiné mi přijdou poněkud kostrbaté a až moc kudrnaté, mohu-li se takto vyjádřit.
Havran je taková klasika, kterou jsem si vždycky chtěla přečíst, ale zbytek mě neoslovil, poezie není můj šálek kávy...
Krásny príklad ošemetného, diskutabilného a citlivého fenoménu známeho ako preklad. A ide predovšetkým o preklad poézie. Báseň Havran je v knihe prítomná mimo originálu hneď v piatich prekladoch. Každý je iný, svojský, všetky viac menej vystihujú krásu originálu, no každý to robí trocha inak. Skvelý príklad, ako nemožno niečo prekladať doslovne. Vyvstáva otázka, či preklad niečoho tak jazykovo špecifického, ako je poézia, ktorá sa riadi nielen formou, ale aj zvukom jazyka, môže byť považovaný za rovnocenný originálu. Nech posúdi každý sám.
Zvyšok knihy, nehľadiac na úroveň prekladu (tu sa už možnosť porovnania originálu a viacerých prekladov neponúka), je taká melancholická zmeska opakujúcich sa motívov ako sú smrť, tragická láska a podobne. Rozsahom ani kvalitou sa v mojich očiach s Havranom žiadna z týchto básní ani zďaleka nerovná, ale nutno podotknúť, že na rozdiel od poetiky v próze, ku mne poetika básnická preniká len zriedka a to práve vo forme obsiahlejších a dejovejších balád, ku ktorým sa môže radiť aj prenádherný Havran.
Pan Poe je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů vůbec. A jeho básně patří k vrcholu jeho tvorby. Tak jak to bývá u sbírek povídek, bývá to i u sbírek básní. Některá se vám líbí více, jiná méně, ale u Havrana a jiných básní mohu s klidným srdcem říci, že žádná není špatná. Opravdu se snažím vzpomenout si na alespoň jednu jedinou, která by nebyla krásná a nenacházím ve své mysli ani jednu.
Hodnocení v kategorii „povídky“ u této knihy dávám různá. Nejslabší výsledek má Eldorado, kterému uděluji tři hvězdy. Pomiňme to, že tři hvězdy jsou stále průměrný výsledek, tedy dosti dobrý, důležité je spíše si uvědomit, že Poeovy básně daleko přesahují mnohou jinou poesii a tři hvězdy u něj značí pět hvězd kdekoliv jinde.
Pan Poe byl velice zvláštní, smutnou, depresivní a narušenou osobou; stále však také osobou nad mnohé inteligentní a citlivou. Toto všechno se projevuje v jeho poesii, ještě více, než v jeho povídkách. Samota, smutek, beznaděj, bezmoc… To jsou temná slova, temné city, které na vás prýští z téměř – téměř! – každé jeho básně. K těmto neuvěřitelně hlubokým citům přidejte geniální sloh a vzniknou vám jedny z nejlyričtějších básní všech dob.
Dovolíte-li mi, zmíním zde tři konkrétní básně. Začnu básní „Sloky Heleně“. Na mnohé tento hymnus na lásku, na krásu, dovolil bych si říct na poblouznění, nebude působit tak mocně jako na mě. Já k básni chovám jistý osobní cit, jelikož jsem na místo oné pověstné „Heleny“ dosadil Helenu jinou, která pro mě byla – a stále je – osobou jisté vysoké Důležitosti.
Vedle Heleny jsem si obzvláště zamiloval jinou báseň, jejím jménem je „Očarovaný palác“. Vedle své individuální existence, je tato báseň též součástí povídky „Zánik domu Usherů“, kterou vřele doporučuji. Ale k samé básni. Z počátku se jedná o jakýsi chvalozpěv krásy, blaženosti, ba dokonalosti. A pak přijde pád, neb obléhat začali králův pyšný hrad. Podle mě je to báseň nad jiné depresivní, smutná a realistická. Zapůsobila na mne dost mocně na to, abych se ji naučil zpaměti. Vždy když si ji znovu odříkávám, vzpomenu si na Epos o Gilgamešovi: „Enkidua, jehož jsem nadevše miloval, jenž se mnou podstoupil všechny strasti, postihl osud lidstva.“ Ano, osud lidstva dříve, či později, ale zcela jistě postihne vše.
A pak je zde Havran. Mám o něm vůbec psát? Co bych psal? A jak by to bylo dlouhé? Omezím se tedy pouze na toto: Jedná se o nejlépe znějící báseň, s nejhlubším citem a největší hloubkou, jakou jsem kdy četl. Miluji ji a to jak v jazyce českém – ctím překlad pana Vrchlického a možná ještě více ten od pana Nezvala -, tak i v anglickém originálu, který dosahuje znělostí a hloubkou ještě o mnoho dál. Podstatou té básně je temnota. „Darkness there and nothing more.“ A tuto temnotu, toto šílenství, či chaos, ztělesňuje Havran – pán? či paní? či snad sám ďábel? Nevím. Ale prosím, odmysleme si na okamžik havrana a dosaďte na místo havrana to, čeho se vy sami nejvíce bojíte a představte si, že toto něco zvěstuje tu nejhorší věc, která se vám může stát, v samotě, v tichu, které ostře, ale přece melancholicky kontrastuje s vichřicí. A k vám pomalu, ale jistě přichází šílenství…
Havran patří mezi unikátní díla v poezii. Ale poezie není zrovna můj šálek kávy.
Štítky knihy
Část díla
Annabel Lee
1849
Červ Dobyvatel
1843
Duchové mrtvých
1827
Eldorado
1848
Eulalie
1843
Autorovy další knížky
| 1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Pochmurné a temné E.A.P. otisk života jeho osudu.
Přesto velmi náročné,to příznávám bez mučení.
Neproniknutelné jinotaje které vyžadují zdatného plavce pro velmi pomalé načasované výkony.
Pro neplavce zalikajícího se při prvním tempu věru oříšek i bez nafukovacího kruhu.
Význam díla všeobecně uznávaný.
Přinejměnším stěžejní uhrančivý Havran má svá temná kouzla.