Sakulnikov komentáře u knih
Čekal jsem nějakou velkolepou provokaci, která bývá v jeho ostatních knihách. Tady přistupuje k tématu spíše opatrně a pozvolna. Ano místy přeskakuje rychle kupředu v islamizaci společnosti, resp. nedostatku problémů při proměně a ignoraci zahraničí, ale o tom ta kniha není. Kniha není o strachu z islamizace, ale z toho, že je to vlastně všem jedno. Ztrátě vlastní identity, která je pak lehce nahrazena. Řekl bych, že jde o krizi středního věku, ale civilizační úrovně a hrdina je jen personifikací tohoto procesu.
Život je jednoduchý, když máte pár známých, co vás zásobují hašišem. Proč chtít víc? Ztráta zábran a úcty na okraji společnosti je zde krásně popsána.
O ději nelze moc mluvit, ale vzhledem k filosofickému zaměření knihy to vůbec nevadí. Celou knihou se prolíná otázka, zda lze vyhrát válku. Jestli i vítězové nejsou zničeni vlastní paranoií a válečnými zkušenostmi, které povedou k další válce. Další otázkou je vlastně obecně svobodná vůle, což je zosobněno v otázce symboliky I-ťing. A třetí aspekt, který tu knihu zlepšuje střet civilizací - napodobování uchvatitele a zároveň přebírání podrobené kultury dobyvatelem.
Nabízíme vám něco lepšího než mír. Nabízíme vám obchod. - problém je, že všichni na to vydělávali a dělali by chybu, kdyby se na vlně rozvoje společnosti nesvezli. To, že to vede ke světovým válkám ... Ale kdyby to nebyl obchod, tak by si lidé našli jinou záminku.
Dvakrát do stejné vody nevstoupíš. Kniha je sice čtivá, ale míra detailu, která byla zábavná u Marťana se zde nevyskytuje, resp. působí velmi uměle. Nedostavuje se ani onen klaustrofobický pocit.
Ta nevyhnutelnost konce je silnější než v 1984, zároveň je to depresivnější kniha bez naděje na změnu. Konec civilizace po pár set letech, kdy už alternativa není.
Po technické stránce to již neskutečně zastaralo, psáno v 80. letech, ale připadalo mi to, že to muselo být na hranici zastarání už tenkrát. Na druhou stranu úvaha o dlouhověkosti a roli paměti a historie byla výborná, jen hodně zdlouhavá.
Zajímavá novelka. Nejvíc mě asi pobavila představa jak stojí ve vaťáku na měsíci.
Prvně čteno někdy počátkem tisíciletí, podruhé teď. Je to výborná kniha, což jsem věděl i tenkrát, ale teď ji musím vychválit o to víc. Zajímalo by mě, jaké měl Frank Herbert znalosti arabštiny, neboť to jak některá slova používá s posunutým významem je prostě úžasné.
Povedená fantasy, u které je vidět znalost reálií doby a oblasti, takže vše vypadá realisticky.
Svižně psané postapo sci-fi, ale dost předvídatelné, bez širšího pojetí světa (ano jsem historik, takže by mě zajímalo něco víc o fungování světa, než jen to absolutně nejnutnější k posouvání děje) a dosti pochybným závěrem. Napsané to je velmi dobře a nemyslím, že by tam bylo jediné zbytečné události, vše má svůj význam.
Jednohubka s vynikající kresbou.
Strhující robinsoniáda, škoda jen trochu uspěchaného konce.
Tíživost situace, kdy nikdo nemyslí a hrdina je najednou konfrontován se změnou. Změna prostředí nejdříve, pak i změna paradigmatu. Změna, ve které je kvůli svému naučenému principu nemyšlení zneužit systém pro pseudoreformu. Konec připomíná Konec civilizace. Jazyk velice dobře napodobuje extrémní rétoriku islámu. Řekl bych, že čtenáři bez znalosti islámu to bude komplikovat porozumění textu.
Velice zajímavá teorie státního úspěchu skrze instituce. Snaha o jednofaktorovou teorii možná příliš zanedbává vliv některých aspektů, vysvětlení důvodů takové volby až v poslední kapitole; než jsem se k ní propracoval tak jsem si pořád psal poznámky, jak je ta teorie problematická, ale velkou část z připomínek autoři nakonec vysvětlí. Je vidět, že chtěli podat jednoduché řešení a chtěli zaujmout, tím trpí styl psaní, kdy dochází k neustálému opakování.
No nemám příliš rád Mrakoplašovy příběhy, ale představy byrokratického pekla, výklad trojské války nebo přístup k misionářům, jsou prostě skvělé historky.
Četl jsem to až po filmu a ten najednou začíná dávat smysl. I když je to i tak dobrý film, přece jen kniha je lepší, přesnější, přirozenější. Je škoda, že už dnes nejsou takové velké projekty jako bylo Apollo nebo by byl Ares. Snad tahle kniha (i když film tomu udělá větší službu) přitáhne větší zájem o vědu a techniku ...