Sandik komentáře u knih

Především je nutné říci, že Kantůrkové Hus není historickou prací! Je to reflexe dusného prostředí komunistické "normalizace" sedmdesátých a osmdesátých let, kdy autorka po zhroucení ideálů "Pražského jara" a po nuceném odchodu z veřejného života do disidentského prostředí zažívala pronásledování komunistickou tajnou policií což ještě více zesílilo po jejím podepsání Charty 77. Husův příběh je tudíž čtený očima přímého účastníka těchto událostí a je proto nutné takhle číst i Kantůrkové knihu. O Husovi samém či o jeho procesu v podstatě nevypovídá mnoho, respektive rozhodně tak nečiní nestraně či objektivně... Celkový dojem: 85%

1 15.07.2018

Velmi útlá a zároveň vskutku podnětná kniha, podávající jeden z nejzajímavějších výkladů prvních kapitol Genesis a to nejen ve vztahu ke zvířatům... Celkový dojem: 85%

1 15.07.2018

Velmi důležitá a dobře zpracovaná kniha, které lze vytknout pouze příliš malý rozsah a nedostatečné množství a způsob zpracování grafické, především nálezové dokumentace... Celkový dojem: 80%

1 14.05.2018

Skvěle napsaná historická kniha! Celkový dojem: 90%

1 28.04.2018

Taylorova "Berlínská zeď" je knihou, kterou určitě lze bez rozpaků doporučit, a i těm, kteří podobnou literaturu zpravidla ponechávají stranou svého čtenářského zájmu...
Celkový dojem: 85%

1 28.04.2018

Pozoruhodná kniha s několika drobnými "ale". Autorovi především chybí odvaha "prostě věřit", což je na jedné straně pozitivum, je přece fundovaným teologem který vnímá biblickou zvěst kriticky, zároveň mu to ovšem chtě nechtě brání Kristovu zvěst přijmout na základě víry... Celkový dojem: 80%

1 28.04.2018

Nic nestárne tak rychle jako noviny. A to platí i o fejetonech, zvláště pokud jsou psány v tak přelomové době, jako tyto. Některé texty jsou tudíž už značně antikvované a nelze se na ně dívat jinak, než jako na historický dokument. Jiné jsou ovšem platné stále a pořád jsou také stejně skvělé, vtipné a odzbrojující... Celkový dojem: 70%

1 28.04.2018

Kniha rozhodně zajímavá a obsahující řadu důležitých poznatků, upřímně řečeno ale mohla být ještě o něco obsažnější a to jak co do rozsahu textu tak z hlediska množství obrazových příloh. Spíše než jako vyčerpávající zpracování tématu ji tedy lze hodnotit jako jakousi "první informaci pro nezasvěcené" s tím, že lze v knize zpravidla dohledat odkazy na další prameny a literaturu. Místy lze přirozeně narazit na určité chyby či nepřesnosti. U fotografií modelů by patrně asi také mělo být uvedeno, že se pokud jsem to správně pochopil dochovaly pouze reprodukované fotografie, nikoli celé na fotografiích vyobrazené modely... Celkový dojem: 75%

1 23.04.2018

Forma románu si člověka okamžitě získá, neboť je psán velice živým, podmanivým, obrazově bohatým způsobem. Děj je přitom silně fragmentovaný, vyprávějící řadu příběhů současně a porušující chronologii... To by rozhodně nevadilo, naopak mám podobný způsob psaní rád, ovšem v případě knihy "Byli jsme Amerika" je to nepřehledné až příliš. Bylo dost složité stále sledovat, kdo je kdo a proč se ta nebo ona věc stala. Prakticky nezbytné přitom bylo stále se vracet k už přečtenému a dosti složitě pátrat, zda-li se v předchozím textu vážně mihlo to či ono jméno. Propojujících linek je totiž v knize velice málo a často zazní například jméno postavy v určité části děje jen jednou. Některé i hodně podstatné věci přesto člověk pochopil až na úplném závěru. Ani to by ale v žádném případě nevadilo, naopak je žádoucí, že má člověk materiál k přemýšlení až do konce knihy... Co je ovšem blbější je fakt, že pokud si celý děj z oněch fragmentů a střípků poskládáme, je až neuvěřitelné černý. Téměř v něm není nic pozitivního, zpackané vztahy, nevěra, rasismus německý i americký, zbytečné a nesmyslné vraždy, krutost a zmar, všudypřítomná smrt... Asi nejsilněji to připomene například filmy Larse von Triera a mám silné podezření, že podobně jako jeho "Evropa" je značně pokřiveným obrazem dění v Německu po druhé světové válce, tak i tento příběh je spíše falešným, efektně nafouknutým a zveličeným obrazem, nikoli odrazem skutečné historické reality. Ale třeba se pletu a autor opravdu vycházel z nějakých historických rešerší. Vyloučit se to nedá (Slušně zpracovanou práci historika bych si každopádně tak jako tak přečetl daleko radši, protože téma je to rozhodně zajímavé)... Zkrátka a jednoduše pokud to shrnu, výborná forma a velmi depresivní obsah, který se mi spíše než jako odraz skutečného života jeví být jeho překroucením a démonizací... Celkový dojem: 65%

1 30.11.2017

Člověk by řekl, že po 30 knihách už Johns nemůže ničím překvapit a ejhle, "Biggles v Orientě proti kamikadze" je v zásadě detektivka a to navíc detektivka velice slušná. Samozřejmě to není poprvé kdy se Biggles dostává do role detektiva, můžeme ho v ní sledovat už v knize "Bigglesova letecká společnost", nemluvě o tom, že v podobné roli špiona vystupoval Biggles už mnohokrát. Teprve tentokrát se ovšem jedná o téměř ryzí detektivku, v níž se důkazy postupně skládají z drobných střípků a ke slovu přichází v první řadě intelekt, nikoli silné svaly a rychlé reakce (samozřejmě i na ty dojde). Celý příběh má díky tomu až uhrančivé napětí a člověk musí příběh chtě nechtě zhltat téměř bez přestávky, protože je prostě zvědavý jak to celé dopadne... Bravo, mr. Johns! Celkový dojem: 80%

1 18.10.2017

Upřímně řečeno se mi zhruba někde ve druhé kapitole nechtě vybavil seriál "Haló, haló" a asi už vím, kde se vzali v Reného kavárně ti potulní muzikanti či prodavači cibule... Příběh sám je opět jistě tak pravděpodobný, jako pád meteoritu, ale napsaný je výborně. Johns si zkušeně pohrává se skvěle nastudovanými (nebo přímo zažitými?, v době psaní v Monaku ovšem být jistě nemohl!) místními reáliemi i s dobře zvládnutou psychologií postav... Celkový dojem: 75%

1 17.10.2017

Autorova schopnost zpracovat podobná témata vždycky alespoň trochu jinak a nově než minule je v podstatě neuvěřitelná. Samozřejmě se občas nevyhne opakování týchž postupů nebo recyklování týchž nápadů. I v knize "Biggles brání poušť" se lze s obojím setkat ale obojí se zde odehrává v míře více než přijatelné... Celkový dojem: 70%

1 17.10.2017

Bohužel pouze velmi průměrná práce. Text není špatný, autor ovšem místy s naprostou jistotou tvrdí věci, které zase tak jisté nejsou. Autorův přístup by ostatně bylo možné označit spíše za "novinářský" než "historiografický". Pokud jde o jeden z "taháků" knihy v podobě celobarevných ilustrací, ty jsou v knize asi tři a jsou v zásadě dosti zbytečné. Užitečnější jsou mapy postupu vojsk a schémata bitvy, jejich řazení v textu je ovšem místy poněkud nepřehledné. Vysloveně nezvládnutým dojmem pak působí řada doprovodných obrázků a fotografií. Kvalita fotografií není valná a záběry na současnou podobu v textu zmiňovaných míst často nevypovídají téměř o ničem. Historická vyobrazení válečníků zase postrádají vhodné vysvětlení přímo v textu. Jistě užitečnější by bylo přímo napsat, jak konkrétně vypadala zbroj tehdejších Angličanů, Francouzů, Němců a Italů, než publikovat velké množství historických vyobrazení, u nichž pak popisek sděluje, že zobrazená zbroj je patrně poněkud zastaralá či přímo nepřesně nakreslená. Zcela mimózně pak působí poslední kapitola, v níž je formou "kuchařky" publikován návod na hru na bitvu u Kresčaku... Celkový dojem: 65%

1 24.09.2017

Nesmírně důležitá a přínosná studie, které bych bez váhání dal pět hvězdiček. Je tu ovšem malé "ale", které se jmenuje "redakční práce". Ta totiž u dané knihy zjevně vůbec neproběhla a text byl evidentně otištěn v takové podobě, v jaké jej autor nakladatelství poskytl. U odborných prací zcela běžná a prakticky povinná dvě kola autorských korektur se zjevně neodehrála, stejně jako neproběhla žádná korektura jazyková. Jen tak si totiž lze vysvětlit obrovské množství překlepů a stylistických chyb. Nechybí dokonce ani neukončené věty či věty nelogicky se měnící ve svém průběhu, místy se zdá, že si jednotlivá tvrzení protiřečí či odporují si, nechybí obrovské množství složitých souvětí, v nichž se čtenář spolehlivě ztratí, či naopak dublované věty, bezpochyby vzniklé při práci na textu jako výsledek postupného doplňování a autorského korigování ještě nehotového textu. Problémem je ovšem i samotná sazba knihy. Její typografická úprava je velmi nevýrazná, vysázena je drobným písmem, běžně používaným snad pouze pro poznámky pod čarou, a značně matoucí je i absence sazby přímých řečí, respektive citací pramenů, pomocí kurzivy. Čtenář se tudíž v obrovském množství rozsáhlých citací spolehlivě ztrácí a je velmi obtížné neustále sledovat, co si myslí Čechura a co naopak tvrdí přímo citovaný pramen, případně nějaký jiný historik. Z velmi čtivě a živě napsané knihy se proto stává čtení obtížné a náročné, což je zvlášť u Čechury velká škoda... Celkový dojem: 75%

1 17.07.2017

Reprezentativní publikace zpřístupňující širší, především odborné veřejnosti poznatky, plynoucí z dlouholetého výzkumu Santiniho kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Míra odborných poznatků je taková, že kniha zdá se do značné míry supluje studium příslušných restaurátorských zpráv. Výjimečnost Santiniho realizace je zase způsobuje, že je text zajímavý obecně, nikoli pouze pro zájemce o lokální historii. Nadšený laik by možná mohl být poněkud zklamán, ale i ten si v knize jistě najde odpovídající pasáže. Výtečná a u odborných publikací rozhodně mimořádná je i grafická úprava knihy. Jedinou výtkou je tudíž asi špatná kvalita některých obsažených fotografií, patrně dodaných jednotlivými autory v nedostatečném rozlišení... Celkový dojem: 80%

1 13.05.2017

První Biggles, u něhož jsem si myslel, že jej nedočtu... Už jsem to psal několikrát a napíšu to zase. Jakmile píše Johns o nějakých historických reáliích, je to faktograficky skoro vždy naprostá katastrofa... Představa, že staré hrady byly prošpikovány nějakými tajnými chodbami patří do romantických románů z 19. století, reálně nikdy nic podobného neexistovalo. Také schodiště vedoucí ze sklepení až na vrchol věže bez jediného vstupu z nádvoří nebo z dalších souvisejících prostor je nápad dosti absurdní, stejně jako zachovaná mučírna, chodba za obložením o němž majitelé neví, přestože navazující chodbu jinak čile využívají (a považte, dřevěné obložení místností zůstalo zachováno, přestože hrad byl po určitou dobu jen neobyvatelnou ruinou), tajná středověká chodba ústící v hotelu (patrně tedy také středověkém, že? - obdobně zvláštní je ostatně i představa, že by se o té chodbě psalo ve sto let starém průvodci, ale majitel hotelu by o ní nic nevěděl) atp atd... Celkově příběh s jeho "hradní" a poněkud "alpskou" atmosférou, a ostatně i s těmi náhlými zvraty, poněkud připomene knihu "Bigglesova letecká společnost". I tohle vykrádání sebe sama přirozeně na čtivosti dvakrát nepřidá... Kapitolou samou pro sebe je také překlad a sazba. To že na jedné stránce v každém řádku zmizí písmenko je asi nějaký bonusový kvíz navíc. Inu, alespoň jsem se nenudil, místy k tomu už mnoho nechybělo... Celkový dojem: 55%

1 13.05.2017

Burkeova Italská renesance je i po téměř půlstoletí od svého vzniku velmi inspirativní historickou prací. Přesto ji asi nelze doporučit každému. Nejedná se totiž o popularizační syntézu, nýbrž naopak o původní a velmi originální vědeckou studii. Určena je především odborné veřejnosti, tj. poučeným čtenářům. Čtenáři neinformovanému asi může způsobit doslova rozčarování, neboť se rozhodně nejedná o onen dosti obvyklý typ publikace, seznamující čtenáře přehledným způsobem s výtvarným uměním, té či oné doby a místa, ač by to fotografie Michelangelova Davida na obálce mohla evokovat... Autora totiž "zajímá" především společnost v níž se renesance zrodila a výtvarnými díly se zabývá pouze a jedině proto, že jsou jedním z projevů hlubokých proměn, kterými tehdejší italská společnost procházela. Ani v tomto případě ovšem autor nepodává nějaké jednoznačné závěry, spíše často zpochybňuje závěry doposud platné. Jeho tázání se je přesto nesmírně užitečné a vlastně lze říci, že přes všechny nezodpovězené otazníky kniha nakonec určitou odpověď dává. Možná je škoda, že je její závěr poměrně stručný. I to ale k Burkeovi asi patří. Rozhodně neplýtvá slovy a celá kniha, ač je psána velmi jasným, přehledným a střízlivým způsobem, si přesto žádá čtení nesmírně pozorné, neboť pointy autorových myšlenek bývají krátké a úsečné... Celkový dojem: 85%

1 28.04.2017

Po ne zcela podařených pokusech o sci-fi sledujeme Bigglese v roli takového ne zcela běžného akčního amatérského detektiva a je nutno uznat, že tato poloha mu svědčí mnohem lépe... Celkový dojem: 70%

1 21.03.2017

Po slibném začátku téměř nekonečná deprese lemovaná neustálými nezdary a obecně totální marností. Škoda, že to není alespoň dokončené dílo, takhle bez případné pointy to dojem bezútěšné tísnivosti jen prohlubuje. Je to optimistické asi jako Justina od markýze de Sade, byť to přirozeně není ani trochu pornografické (tiše doufám, že snad budu v tomto poněkud kulhavém přirovnání vhodně pochopen). Samozřejmě chápu autorovy záměry ale četlo se mi to nesmírně těžce, jeho kritika tehdejší francouzské společnosti a tehdejších učenců zvláště mi připadala mnohdy dost za čárou a vlastně se divím, že jsem knihu neodložil... Celkový dojem: 65%

1 20.03.2017

Bigglesovy příběhy z první světové války jsou vážně tím nejlepším, co Johns kdy napsal, protože z nich vysloveně dýchají skutečné zážitky a skutečné příběhy. Někdy ovšem autor přibarvuje, což je vidět například na povídce "Krocan s obtížemi". Němci totiž samozřejmě Krocany na Vánoce nepečou, na rozdíl od Francouzů, Američanů i Angličanů. Je tedy na krásně možné, že ve válečné Francii skutečně před Vánocemi nebylo možné sehnat krůtu, velmi nepravděpodobné ovšem je, že by o ni nějak zvlášť stáli Němečtí vojáci... Celkový dojem: 75%

1 12.03.2017