Sandik diskuze u knih
TeaPeter: Tohle ovšem se "seriózně psanou monografií z oblasti humanitních věd" nemá nic společného. Je to bohapustá fantasie bez nejmenší skutečně pevné opory v pramenech...
MilBart: Samozřejmě! Je to k Santinimu zcela zásadní a převratná práce. V zásadě to nejdůležitější, co kdy k tématu vzniklo!
Cara.17: Naprostý souhlas. Moje dcera tu knihu má moc ráda, ale některé kapitoly nebo jejich částí na její přání dokonce úplně vynecháváme. On má Sekora tuhle krutost i mnohde jinde. Je i ve Ferdovi, třeba když naštvaní brouci rozmlátí šnekovi domeček a ten díky tomu bídně zhyne, což navíc ukazuje i obrázek a i tam si s tím při čtení dětem nevím úplně rady.
Hobo: Naprostý souhlas!
PS: Omlouvám se že komentuju váš příspěvek po více než čtyřech letech, nějak mi unikl.
JakeTheDog: Doporučuji si o té situaci tehdy v Irsku něco zjistit. Tvrdit, že všechna ta v knize popisovaná hrůza je jen jakýmsi samoúčelným trápením čtenářů je především výraz naprosté ignorance... Samozřejmě je to román nikoli realistické líčení autorova skutečného života ale od reálných situací které se tehdy v Irsku skutečně na mnoha místech děly to rozhodně nemá daleko. Ale i kdyby to bylo nakrásně celé vyfabulované, jako že není, i tak je to přece nesmírně silná literatura. Ne?
TaJeMa: Zweig samozřejmě píše beletrii, byť jeho knihy na neinformovaného čtenáře mohou působit jako ta nejčistší historie. Ovšem není...
Vážení přátelé, zjistil jsem, že se od sebe jednotlivá "vydání" dosti liší a obsahují různý počet navíc velmi rozdílných pohádek. Prosím tedy, abyste sem napsali, jaké pohádky jsou ve vašem konkrétním vydání, ať v tom není takový nepořádek a moderátoři to mohou případně popravit.
Moje vydání z Albatrosu pro Albert z roku 2020 obsahuje tyhle pohádky: 1) Princ Bajaja, 2) Neohrožený Mikeš, 3) O slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, 4) O kocouru, kohoutu a kose, 5) Šternberk, 6) O labuti, 7) Chytrá horákyně, 8) O princezně se zlatou hvězdou na čele, 9) O Jozkovi a Jankovi, 10) Kdo je hloupější, 11) Čertův švagr, 12) Vodní paní, 13) O bílém hadu, 14) O černé princezně, 15) Alabastrová ručička, 16) Potrestaná pýcha.
Dát téhle knize "odpad" může jenom zamindrákovaný blbeček, neboť je to kvalitní památkový soupis provedený renomovanými autory...
Vy všichni kteří tu píšete o té "romantice klučičích her" a jiné podobné věci, chápete že to je v podstatě protiválečný román a že ta kniha v těch "dětských hrách" hledá především kořeny nacionalistického nenávidění cizího a odlišného a dost jasně ukazuje nesmyslnosti války? Nebo mát tenhle rozměr knihy fakt dokonale utekl?
Tak vydání z roku 2019 je zjevně ještě "další problém", tady byla řeč o prvním českém vydání z roku 1938, které je také nějakým způsobem spojeno z obou knih, ale nemám ho doma. Nemůžu to ověřit. Pokud ano, asi by bylo nejlepší vydání z roku 1938 a 2019 sloučit. Chtělo by to ale zkontrolovat, že je obsah opravdu identický.
Mám pocit, že v tom roce 1938 vyšly oba díly najednou, v jednom svazku.
Tak se někdy stavte. Taky si rád povídám o knihách ;o) Nebo může uspořádat sraz DK!
PS: Rozhodně po Vás nechci, abyste svůj komentář mazala ;o)
Koka: No právě to, že ji "nepovažujete za tak důležitou ani přínosnou, že by vám stála za dlouhé diskuze"... To je přesně to, co vůbec nechápu. Kdyby tu něco takového jako jste napsala Vy napsal někdo, koho považuji za povrchního a nepřemýšlivého čtenáře (a ne, že by v komentářích u této knihy takové hlasy nebyly), vůbec bych se nedivil. U Vás mě to dost překvapilo, tak si sám pro sebe hledám nějaké použitelné vysvětlení. A to je celé. M
Koka: Pan Chips je vskutku výstřední starý pán, velmi staromódní a sevřený neskutečně tuhým krunýřem tradice, jež bezpochyby pevně svazuje i školu na níž učil a společnost s níž se stýkal. On ale přece není autorem té knihy! Není to obhajoba jeho životních hodnot nebo pedagogických metod, společenského uspořádání či tradiční britské konzervativnosti. Je to jen velmi sugestivní a velmi popisné, místy lehce karikující ale v podstatě věcné vylíčení tohoto pro "našince" velmi nezvyklého a vlastně podivného světa. Podstatné je to, jak se do příběhu "pana Chipse", zpočátku takřka nepozorovaně, vlamuje lidskost, ať už v líčení jeho milostného vzplanutí, krátkého manželství i smrti jeho ženy a dítěte, související proměny vztahu ke studentům, v líčení událostí první světové války atp atd. A to je po mém soudu taky hlavní smysl knihy. Lidskost tam, kde bychom ji vlastně nečekali. Pan Chips se v průběhu knihy, alespoň v mých očích, naprosto proměnil. Už to není ten "neskladný", nepraktický podivín ale člověk z masa a kostí s nímž čtenář hluboce soucítí a který také zjevně soucítí s mnoha lidmi, kteří jeho dlouhým a zdánlivě planě prožitým životem prošli. Jistě je to i kniha o smyslu života jako takového, o nacionalismu, o pocitech výlučnosti a nadřazenosti a dovolím si tvrdit, že všechny tyhle věci v podstatě do značné míry smiřuje či relativizuje. A vlastně neznám moc dalších knih, v nichž by lidskost a humanita byly tak výrazně přítomny, jako jsou právě v téhle knize.
Koka: Nic ve zlém, ale podle mého jste se s tou knihou dokonale minula. Dopodrobna si všímáte historických reálií, zjevně vás štvou či šokují, ale přitom Vám naprosto absolutně uniká poselství té knihy...
shmaic: Já moc nechápu vaší poznámku... Kam jinam tedy u všech všudy ten příběh měl umístit?
Koka: Růže je ovšem taky symbolem Panny Marie, někdy i Ježíše a dalších světců. Souvislost s mlčenlivostí tu je, ale zároveň jde taky o její krásu, o to, že má trny a tedy je zraňující (jako láska), má barvu krve atp atd. Těch významů je opravdu mnoho...
Shui-Xian: Jo, to máte pravdu. Křesťanství bez Krista nejen už není křesťanstvím, ale také nefunguje...
JLČ: Překonána rozhodně je, minimálně Uměleckými památkami Prahy a Moravy. U kvalitněji zpracovaných dílů těch "rakouských" soupisů památek i jimi, přestože mnohé z nich jsou už stoleté. Podle mého je to takový klasický socialistický šlendrián, pohybující se mezi třemi základními konstantami: nedostatkem odborných sil (respektive nedostatečným množstvím času, který na zpracování zaměstnanci UDU AV dostali), špatnou koncepcí (tj. malým rozsahem) a (klasickým socialistickým) problémem hotovou knihu nakonec vydat. Pokud jde o vykradače, to je spíše problém ty kostely zabezpečit. Neuvádět v soupisu památek sochařská díla samozřejmě dost dobře nelze...
laepus: On autor hlavně "sám přemalovává", pokud se mu to tedy zrovna hodí...
Mareg: Ale ano, jde... Přečtěte si Grušovu knihu "Beneš jako Rakušan". Možná poznáte, že to je přece jen "jiné kafe".
RH faktor: Srovnáváte nesrovnatelné. Mertlík starověké pověsti pouze dosti přesně přeložil do češtiny, Graves je domýšlí, vykládá a komentuje. To je přece naprosto odlišný přístup a rozhodně není Mertlíkovou chybou, že nečiní totéž. Literární dílo a jeho výklad jsou přece dvě dosti odlišné věci...
Do recenzí jsem přidal "nerecenzi" - dopis autorovi.
Do recenzí jsem opět postnul jednu svou pár let starou recenzi.
Dílo, které se svým originálním anglickým názvem (The Man Who Was Thursday) hlásí k příbuzným dílkům s českými názvy "Muž, který byl příliš živý" a "Muž, jenž věděl příliš mnoho". Podobně jako ony se jedná o "detektivky postavené na hlavu" a přiřadit k nim můžeme i další Chestertonovy knihy, například "Klub podivných živností", který ostatně naposledy v českém překladu vyšel s "Anarchistou čtvrtkem" v témže svazku. Kniha rozhodně nepostrádá překvapivost a má naprosto nečekané rozuzlení. Na škodu je možná to, že čtenář příliš brzy odhadne souvislost Neděle s oním tajemným velitelem policistů přebývajícím v zatemněné místnosti a naopak, možná si neuvědomí všechny metaforické souvislosti, jež se autor do příběhu snažil vložit. To je zřejmě daň za to, že jde o jedno z ranějších děl G.K.CH. Přesto (nebo možná právě proto) velmi intenzivně dokládá obrovskou a nespoutanou fantasii svého autora. Celkový dojem: 90%
efka.saf: Ehm... vaše vyjádření tady i u Panofského snad ani nekomentuju. Poznamenám asi jen to, že pokud vážně studujete dějiny umění, nepochybně jste se notně minula při výběru svého studijního oboru...
Komentář se mi poněkud rozrostl, takže jej s klidným svědomím přesouvám do recenzí. Čtěte tam! ;o)
Napsal jsem k tomu menší recenzi, která je k vidění v recenzích ;o)
V recenzích jsem přidal jednu svoji starší, psanou původně pro LibraryThing, tak na ní můžete juknout ;o)