Sandy007 komentáře u knih
Neuznávám rozbory básní, ale měla jsem možnost poslechnout si a zúčastnit se opravdu detailního rozboru Hrubínovy romance a můj dojem z ní to zlepšilo tak o sto procent. Je to jedna z básní, u níž si myslím, že opravdu potřebuje hluboký rozbor, který ji posune ještě o něco dál.
Bylo to dost povrchní a velmi ,,nefulghumovské". Ale z nějakého důvodu mě to naplnilo energií a dobrou náladou.
Spravedlivé by bylo dát 4,5*. Je to víc než dost dobrá knížka, ale k úplné dokonalosti ještě něco malinko chybí. Napětí je tak moc všudypřítomné, že pak tak nějak trošku mizí. Ale vůbec nic to na nadprůměrnosti thrilleru nemění.
Kromě beznaděje, zoufalství, krutosti a smrti je na světě přece jen pořád láska, lidskost a hlavně naděje.
Chci teď hned odjet na Guernsey...
Dala bych 4*, ale pátá je za ten nádherný monolog. Taky tomu všemu věřím.
Jedna hvězda proto, že se to dá dočíst do konce a druhá čistě z nostalgie, za to, že je to prostě Harry Potter.
Hlavní postavu jsem nesnášela od prvního slova, rozčilovalo mě na ní úplně všechno, stejně jako na dalších vypravěčkách. Zápletku a její rozuzlení jsem odhadla ještě dřív, než se vůbec něco stalo. Nakonec jsem byla z knížky tak znechucená, že jsem posledních několik stránek jen proletěla, abych zjistila, že můj odhad byl správný. Tak nudnou, plytkou, předvídatelnou a protivnou knížku jsem už dlouho nečetla.
Ze začátku obyčejná detektivka. Potom se přistihnete, že najednou bezmyšlenkovitě zatajujete dech a jste naštvaní, když vás někdo vyruší. Z příběhu se stává děsivý thriller. A potom, když už se večer můžete konečně vrátit k napínavému příběhu, čtete tak zaujatě, že nevnímáte vůbec nic ze svého okolí. Už to není jen thriller, ale mistrovské dílo. Když konečně přečtete poslední slova, zjistíte, že už je dávno po půlnoci. Chvilku jen tak hledíte na poslední stranu, zrychleně dýcháte, jako kdybyste prožívali přesně to, co hlavní hrdina a v posteli ještě dvě hodiny přemýšlíte o tom, co se právě odehrálo ve vaší představivosti. A nemůžete se zbavit dojmu, že to byl jeden z nejlepších zážitků, které jste kdy prožili.
Tuhle knížku jsem si koupila hned, když u nás vyšla, v tu dobu se o ní ještě nemluvilo, byla jsem první z mých spolužaček, kdo ji četl a tenkrát se mi strašně líbila. Ale pak přišel film a všichni ji najednou začali číst a mě postupně začalo docházet, že je to vlastně jedno velké klišé...
Dneska se stydím za to, že se mi něco takového mohlo kdy líbit, protože celý příběh je až moc přitažený za vlasy a až moc cíleně dojemný.
Vždycky když se na tu knížku podívám, vzpomenu si, jak jsem byla tenkrát naivní a hloupá. Četla jsem ji dvakrát, poprvé jsem brečela, podruhé už ne a nejen proto, že už jsem věděla, jak to dopadne.
Nemám ráda knížky, jejichž hlavním a mnohdy i jediným cílem je dojmout...
Z prvních dílů jsem byla nadšená, ale třetí jsem ani nedočetla. Je to poprvé, co mě Fulghuum zklamal.