Sarah11 komentáře u knih
Neměla jsem velká očekávání, ale musím říct, že jsem byla mile překvapena.
Líbilo se mi téma OCD, o kterém jsem ještě žádnou knihu nečetla a které bylo dle mého názoru velmi hezky a poučně zpracované.
Leu jsem si oblíbila hned, k Jayovi jsem si musela trošku hledat cestičku, ale to byl nejspíš účel. Naopak oceňuji to, že to byl opravdu bad boy se vším všudy, ať už co se týče chování, vyjadřování, zájmů, způsobu bydlení... Líbilo se mi taky vhodné, vkusné a vtipné zakomponování popkulturních narážek - takhle se to dělá!
Jediné, co bych vytkla, bylo velké množství anglických výrazů, což by někomu angličtinou nepolíbenému mohlo dělat problém. I já jsem měla s pár výrazy problém. Samozřejmě jsem si dokázala domyslet, o co jde, ale v životě jsem to neslyšela a nepoužila. :-D Na konci se vše okolo drogového gangu vyřešilo dost snadno, nevěřím tomu, že by to v realitě takhle fungovalo.
Jinak se ale jedná o fajnovou oddychovku, kterou jsem zhltla během dvou večerů a mohu s klidným srdcem doporučit.
Druhý díl je hodně o pocitech, opravdového děje je tu pomálu, a i když dle mého názoru dobře a uvěřitelně popisuje depresi a vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka, tak nějak se to točilo pořád v kruzích a myšlenky se stále opakovaly, až jsem měla někdy pocit, jestli už jsem to samé jednou nečetla.
Nevím, jestli jsem si to jen špatně nepřečetla, ale také mám pocit, že autorka několikrát změnila věk Hailee. V první knize na začátku zmiňovala, že je jí 24, potom 22 a v druhém dílu najednou 21?
Trošku mě štval klasický postoj hlavní hrdinky "nejsem pro tebe dost dobrá", protože, SAKRA, však ti několikrát vysvětlil, že chce TEBE (!!!), ale jinak opět chválím popis vztahu, který byl vyspělý a hlavní hrdinové na sebe nežárlili kvůli nesmyslům. Chase je zlatíčko.
Je to zkrátka taková oddechovka, která brnká na vážnější notu, ale asi vám dlouho v hlavě nezůstane.
K čemu mám opět výtky, stejně jako u přechozího dílu, je překlad. Z Charlotte se najednou stala Charlotta, některé věty mi přišly kostrbaté a některá slova dost zvláštní. Chválím za trigger warnings, ale nejsem si jistá, jestli mají na poslední stránce smysl.
Knihu jsem koupila už nějakou dobu zpět za krásných 79 korun v Levných knihách, takže jsem nečekala zázraky, ale opět jsem byla vyvedena z omylu, protože v Levných knihách se někdy objevují opravdové poklady, až je potom mi vlastně líto, že se tam ty knížky dostaly...
Autor si mě získal už od začátku svým sarkastickým stylem psaní, který v knihách naprosto miluju, a klasickými puberťáckými výplody, nad kterými jsem se královsky bavila. Přitom to ale nebyl jen obyčejný příběh ze střední školy, ale mělo to překvapivě docela hloubku. Řeší se rodinné vztahy, nenaplnění očekávání ze strany rodičů, nepochopení, rozvod, těžká nemoc v rodině, drogy, sebevražda... Nebudu vyjmenovávat všechno, ale je tam toho opravdu hodně. Ale i přesto to na mě nepůsobilo překombinovaně a soucítila jsem (skoro) se všemi postavami, smála jsem se s nimi, bála se, brečela (skoro)... A když jsem si na konci přečetla prosté a jednoduché "Umřel." a dolehl na mě význam té věty, tak jsem šla do kolen, protože jsem pořád tak nějak ve skrytu duše stále doufala, že ta postava otevře oči a zjistí, že je v nemocnici nebo tak něco.
Rozhodně zajímavé čtení, doporučuju.
(SPOILER) Pane bože, tohle už byla vyloženě slátanina...
Opět jako u přechozího dílu - většinu postav jsem nemohla vystát nebo ve mně absolutně nevyvolávaly žádné emoce, chemie mezi Jackem a Sabou nulová, protože Saba je posedlá DeMalem a potom ty zvraty na konci... Cením, že se autorka nebála zbavit důležitých postav, ale bohužel se mě to vůbec nedotklo. A odhalení s Tommem a DeMalem? Kolik by v tom případě muselo DeMalovi být? A proč by si proboha chtěl vzít svého největšího nepřítele? Přece by mu muselo být jasné, že to nevyhnutelně dřív nebo později musí vést k jeho konci.
Jestli si chcete přečíst dobrou YA dystopii, tak s touhle sérií neztrácejte čas.
(SPOILER) O ždibíček lepší než první díl, přišlo mi, že se autorka se v předchozím díle tak nějak vypsala a sloh už není tak žalostný, ale tady asi všechna pozitiva končí.
Za jediné zajímavé postavy považuji Maev a Slima (a Nera, lol), ale z naší hlavní party hrdinů mě většina buď štvala nebo mi byla úplně lhostejná. Naprosto jsem nechápala jejich pohnutky (viz náhodou skočím do vody a narazím na svého hlavního nepřítele, tak proč mu rovnou nevlézt do postele, když už jsem tady, nebo moje sestra nasadila svůj život, aby mě našla a zachránila, tak se k ní budu chovat jako hovado???) a snad jsem radši ani chápat nechtěla.
A ty nelogičnosti? Já rozhodně nejsem hnidopich a kdeco prostě přejdu bez povšimnutí, ale tady toho bylo opravdu moc i na mě. Postavy se pohybují někde v divočině, ale hlavní hrdinka vždy, kamkoliv jde, narazí na hlavního záporáka, Tommo během velmi krátké doby dospěje v muže, i když v prvním díle je popisován jako malý kluk (opravte mě, jestli se pletu, ale působilo to na mě tak), zatímco Emmi zůstává pořád stejná, a taky je mimochodem hluchý, ale všichni se s ním normálně baví a on jim odpovídá...
Když už nic, tak mám ráda dobrou romantickou linku, ale tady chemie mezi hlavní hrdinkou a jejím objektem zájmu (ani jedním) prakticky neexistuje. Jo, a ze slovního spojení "rudo před očima" už mám osypky.
Eadlyn zde rozhodně dospěla, je vidět pěkný vývoj charakteru, ale to je tak všechno. Stále je to neslané nemastné a to "drama", o které se autorka pokusila, aby to mělo alespoň nějakou zápletku, bylo spíš vtipné.
Stejně jako v předchozí knize se mi soutěžící pletli a nevěděla jsem, kdo je kdo, takže jsem často ztrácela pozornost, a i když se objevovaly náznaky, koho si Eadlyn asi vybere, tak jsem jim tu lovestory nevěřila. A jak se jim všichni klidili z cesty, div ještě princezně nelíbali nohy? Ale prosím vás...
První díl byla taková hezká pohádka o princeznách a bezchybném princi, ale Elita? Telenovela hadr. Na jedné straně se nenávidí, na další si vyznávají lásku a pořád dokola to samé. Ale hlavně si nechat zadní vrátka, kdyby mě ten druhý odmítl. Ještě přidáme despotického otce a uděláme z prince chudáčka a je to perfektní. Ne, ne, ne, tohle se vážně nepovedlo.
Nápad skvělý, zpracování bohužel pokulhává.
V Clementine jsem očekávala silnou hlavní hrdinku, ale dostala jsem pouze loutku, prázdnou skořápku bez názoru, Tansy a Mallow mi splývaly dohromady, Aster byla taková všelijaká, takže nejpropracovanějším charakterem byla Violet, která by měla lézt na nervy, ale paradoxně jsem se do ní dokázala nejlépe vžít, protože jako jediná měla nějakou hloubku.
Na začátku jste vhozeni do moře plného pojmů, kterým nerozumíte, což někdy není na škodu, ale tady bych očekávala, že autorka půjde víc do hloubky, rozhodně si vybudovala skvělý základ, který ale bohužel zůstal nevyužit.
Pobyt v Domě radosti byl na můj vkus moc krátký, takže jsme neměli možnost pořádně nahlédnout pod pokličku a zjistit, jak se s tím jednotlivé dívky vypořádají, což je škoda. Hlavním hrdinkám všechno vyšlo, a když ne, strašně rychle a jednoduše se z toho zase dostaly. Romance mi taky přišla na sílu, vůbec to nemělo jiskru a i když jsem romantická duše, tady bych se bez ní klidně obešla a soustředila se spíš na pouto mezi dívkami, které tady hraje hlavní roli.
A na mě osobně to tedy bylo víc fantasy, než bych byla u dystopie ochotná akceptovat. Zklamání.
Po tom, co jsem si přečetla naprosto perfektní Illuminae od stejné dvojice autorů, věděla jsem, že si Auroru určitě pořídím. Samozřejmě s tím přišla i obrovská očekávání. No, bohužel, čekala jsem příliš.
Co musím rozhodně vyzvednout - styl psaní. Ten je prostě bezkonkurenční, naprosto miluju ten humor, ten sarkasmus, to je něco, co mi opravdu sedlo do noty.
Námět není teda úplně revoluční, už jsem četla podobné knihy, ale to by mi ani tak nevadilo, kamenem úrazu bylo to množství vypravěčů. Přidám se k většině, ale bylo jich zkrátka až příliš. Kdyby měla každá z postav nějaké typické rysy - dobře. Ale všechny jsou bohužel tak nějak stejné, takže jsem se často musela vracet, abych se podívala, jakou že postavu to zrovna vůbec čtu. Jediný, kdo se trošku odlišoval, byla právě Aurora, ale ta mi jako hlavní hrdinka vůbec neseděla. Příběh jako takový by byl asi fajn (i když tam byly zdlouhavější pasáže), ale vzhledem k tomu, že jsem měla totální guláš v postavách, to ve mně nevyvolalo požadované emoce a osudy hlavních hrdinů mi byly tak nějak jedno.
(SPOILER) Minimálně do poloviny to pro mě bylo čiré utrpení, hrozně jsem se nudila. Potom se objevil Morriumur, Hesho a Pára, což byly elementy, které mě vážně bavily, na rozdíl od Spensy a všech ostatních hrdinů z Detritu, a kniha dostala úplně jiný spád. V některých momentech jsem z toho měla podobný pocit jako z knihy Dvě místa na slunci od Becky Chambers, kterou miluju.
Nicméně, pořád mi to přišlo strašně přitažené za vlasy - hlavní hrdinka se vydává za mimozemšťanku, přičemž nezná žádné zvyklosti jejího lidu, nezná řeč, politickou situaci mezi ostatními rasami, neví ani pořádně PROČ vlastně přiletěla a ze všeho se jednoduše vykecá a všichni jí to zbaští i s navijákem... Tři čtvrtě práce za ni odvede její loď, protože ta dokáže naprosto cokoliv a když vyklopí pravdu, skoro všichni to přejdou bez povšimnutí...
No, myslím, že ten hype, který se teď zvedl okolo Sandersona, rozhodně nesdílím.
(SPOILER) I když už třetí díl trošku zavání telenovelou a i když máte sto chutí profackovat hlavní hrdinku za to, jak strašně sobecky a hystericky se chová, stejně si autorka pořád dokázala udržet to "něco", co vás nutí číst dál.
Musím přiznat, že jsem zrovna nebyla fanynkou Isabelina vyvoleného, ale na úplném konci jsem cítila zadostiučinění a měla jsem pocit, že to tak mělo být. A i když je vám od začátku jasné, jak to asi skončí, autorka vás nechá v napětí až do konce, až jsem se jednu chvíli bála, že to možná bude celé jinak.
No, asi se mi bude po Cousins trošku stýskat.
Milá oddechovka, která vlastně není takovou oddechovkou jako jste si zprvu možná mysleli. Celé to působí tak nevinně, ale stále máte někde ve skrytu duše pocit, že tady něco nehraje a to vás nutí číst dál.
Občas mi dělalo problém se zorientovat, když autorka volně přeskakovala v čase, ale později už vám to ani nepřijde.
Co ale umí autorka bravurně, je vykreslení pocitů. Knížka si na nic nehraje, postavy si nemyslí to, co by si měly myslet a nedělají to, co měly dělat, ale dělají chyby, říkají špatné věci a myslí si přesně to, co bychom si pravděpodobně mysleli taky, jen si to nechceme přiznat a možná se za to i stydíme.
Nejvíce jsem si zamilovala Suzannu, to je člověk, kterého by měl mít v životě každý.
Celkově jsem spokojená. Není to sice knížka, která by mi nějakým způsobem změnila život, ale zároveň to není ani úplně bezduchá romantika, což by se možná podle sladké obálky a názvu nabízelo.
Rozhodně nejzdařilejší ze všech dílů, je tu nejvíc akce, děj se konečně někam posunuje, ale za mě stejně se stejně stále drží průměru. Konec byl na můj vkus strašně uspěchaný, úplně jsem se děsila, jak z toho chce autorka, proboha, během těch pár stránek vybruslit a bohužel musím konstatovat, že se jí to moc nepodařilo. Nevěřím tomu, že by se vše vyřešilo tak snadno a nikdo by neprotestoval.
Sci-fi/postapokalyptický svět je v této sérii spíše jen kulisou pro romantiku, takže pokud tomuto zrovna neholdujete, ale jste romantická duše, rozhodně bych se toho nebála.
Jinak OPĚT naprosto příšerná korektura - jména jsou popletená, některá jednou přeložená a podruhé ponechána v originálním znění, spoustu překlepů a mnoho dalšího. Takhle nekvalitně provedenou knihu jsem tedy ještě nečetla, což samozřejmě není chyba autorky, ale je to dost rušivý element.
Styl psaní je přístupný a kniha je tenoučká, takže se čte dobře, ale bohužel postrádá jakýkoliv větší zvrat a je to takové nemastné neslané.
Občasnou pravopisnou chybu nebo překlep většinou přehlédnu, ale tady už toho bylo opravdu hodně, byla popletená jména toho, kdo zrovna mluví, jméno hlavní hrdinky bylo skloňované pokaždé jinak a Medvěd byl jednou Medvěd a jednou Bear, což je samozřejmě chyba překladu a editora, ale občas to bylo dost matoucí.
Příjemný styl psaní, ani mě paradoxně nijak neobtěžovala ta druhá osoba, ale o čem že to vlastně bylo? Kniha je plná naprosto nesmyslných dialogů, skákání v ději, nevíte, co se děje doopravdy a co ne... Což by bylo v pořádku, kdyby autorka přišla s epickým koncem, kde se všechno vysvětlí, všechno do sebe zapadne jako skládačka a já si řeknu "wow, tak tohle jsem nečekala", ale to se bohužel nekonalo. Vůbec jsem nepochopila, co mi tahle kniha měla předat.
Sága byla mým prvním setkáním s komiksem a musím říct, že to nebylo vůbec špatné. Na zadek jsem si z toho sice nesedla, stále mám větší požitek z klasické beletrie, ale bylo to takové příjemné zpestření. Kresbu nemůžu posoudit, protože, jak už jsem zmiňovala, nejsem pravidelným čtenářem komiksů, ale mému laickému oku to lahodilo, nepůsobilo to na mě vizuálně nepříjemně.
Co se týče samotného příběhu, je to občas trochu bizarní až absurdní, ale několikrát jsem se přistihla, že se mi zvedají koutky. Pokud nejste příznivci vulgarit, nahoty a sexuálních scén a narážek v literatuře, tak bych se od toho asi držela dál, ale pokud vám tyto věci nevadí, hurá do toho.
Nejsem si jistá, jestli se pustím do dalších dílů i vzhledem k tomu, kolik jich je a vzhledem k jejich ceně, ale přečtení rozhodně nelituji. Občas je fajn trošku vystoupit ze své komfortní zóny a rozšířit si obzory.
A já jsem si naivně myslela, že druhý díl nebude takový průšvih. Chyba! Hlavní hrdinové jsou opět stejně nesnesitelní, tu romanci jim prostě nevěřím a děj stále stejně nudný a opakující se. Nevidím žádný posun oproti prvnímu dílu. Knihu jsem přečetla relativně nedávno a v podstatě si nepamatuju, o čem byla, a to si pamatuju knihy spoustu let po přečtení... To o něčem vypovídá.
Rozhodně lepší než první díl, i když pořád bych to řadila k té odpočinkovější literatuře a moc bych nad tím nepřemýšlela. Opět bych mohla vytknout, že Serafina se rozhodně nechovala na svůj (velmi vysoký) věk, ale je to zkrátka YA, takže nad tím asi můžeme trošku přivřít oči. Děj hezky plynul, dokonce by se našly i chvilky, kdy jsem byla opravdu napjatá a zvědavá, co se stane, takže pro mě je knížka ve finále vcelku příjemným překvapením.
Jediné, co mi trošku nesedělo, byl ten konec. Zaprvé - Noah si celou dobu myslí, že Serafina je úplně někdo jiný, ona mu pak (za dost zmatených a pro normálního člověka dost neuvěřitelných) okolností řekne, že je vlastně všechno jinak, on se nad tím skoro nepozastaví a hned si padnou do náruče? Zadruhé - děti, jejichž těla si vzali převtělenci, zmizely, a nikdo se nad tím nepozastavil? Co jejich rodiče? Kamarádi, kteří s nimi ve škole trávili spoustu času? Nic?
Říká se, že druhé díly bývají vycpávkové, ale já se spíš setkávám s opakem. Tento komentář píšu již po přečtení všech dílů a musím říct, že druhý je jednoznačně nejlepší, i když jsem mu vzhledem k jiným a lepším knihám musela dát tři hvězdy stejně jako poslednímu. Není nouze o akci a nečekané zvraty, o postavy se budete bát, ale některé budete i nenávidět. Třeba v případě Kierana jsem se nespočetněkrát modlila, aby nějakým nedopatřením vyletěl do vesmíru. Co se mi úplně nepozdávalo, byl až přehnaný obrat některých postav. Chápu, že ve vyhrocených situacích, se lidé chovají různě, ale to prohození rolí Kierana a Setha mi nějak nesedlo.
Mně to zase jako takový propadák nepřišlo, první díl je na tom dle mého názoru podstatně hůř. Vlastně by mě to i docela bavilo, nebýt kapitol z pohledu Partridge, které byly zdaleka nejnudnější a nepřinesly mi nic zajímavého ani nového a kterých bylo bohužel nejvíc.
Postavy konečně trochu dospěly, už to nebylo maminka sem a maminka tam, což jsem vítala s nadšením, a začaly se nějakým způsobem vyvíjet. Moc se mi líbil vývoj Lydy, naopak Partridge, který byl jedním z mála, kteří mi v předchozích dílech tolik nelezli na nervy, mě vážně zklamal, ten jeho vývoj mi přišel trošku zvláštní po tom všem.
A ten konec? Já bych pochopila, kdyby ho autorka nechala otevřený, pochopila bych, kdyby to nebyl happyend, protože tohle by snad ani happyendem skončit nemohlo, ale štve mě, že celou sérii o něco jde a celý poslední díl v podstatě čekáte na nějaké vyvrcholení, finální bitvu a autorka to prostě natahuje a natahuje a když konečně na onu finální bitvu dojde, tak to usekne v tom nejlepším.
Za mě je bohužel celá série spíše zklamáním, čekala jsem více. Autorka určitě přinesla do této literatury zase něco nového, o tom není pochyb, ale příště už se na nálepku s nápisem "pro fanoušky Hunger Games" nachytat nenechám.