Sarrah komentáře u knih
Kniha se mi líbila, až na ten rychlý, málo rozepsaný konec, možná až moc neuvěřitelný a happyendový.
Za mě fajn oddechovka od všech těch krimi a psychotrilerů. Přečteno za jeden den.
Nedočteno. Začala jsem Jáchymem, k Veronice jsem se ani nedostala. Prostě knihy pana Hartla nejsou můj šálek kávy.
Nevím jak začít. Možná tím, že jsem vděčná, že mohu žít zde!!! Kniha mě hodně zasáhla a slza ukápla. Dala bych to jako povinnou četbu, jak našim českým pacientům, kteří by si nejraději kvůli kašlíku nechávali dělat CT a neváží si našeho zdravotnictví, tak rozmazleným dětičkám, pro které je škola něco, co musí přetrpět a vůbec si neuvědomují, jaké vlastně mají štěstí, že ji mohou navštěvovat. Každopádně, kdyby se dalo dát deset hvězdiček, určitě je dám. Děkuji Hance za takový, bohužel ne fiktivní, příběh!
Asi jsem čekala více napětí, více "psycho", které přišlo skoro až na konci knihy a i tak mě to přišlo málo.
Asi jsem od knihy čekala trochu víc, každopádně nemůžu říci, že se mi nelíbila. Nejlepších bylo asi posledních 50 stránek.
Nerada odkládám nedočtené knihy a tak jsem ji tedy dočetla. Nevím, podle jistých komentářů mám pocit, že jsem asi četla úplně jinou knihu. Je to má druhá kniha od Patrika Hartla (dala jsem autorovi šanci ;-)) a myslím, že poslední. Není to můj šálek kávy.
Jak by řekla má kolegyně z práce "Kámen pr.. cihlu". Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Jako oddechovka dejme tomu. Každopádně jisté pasáže bych klidně vynechala, jako například kapitola o reinkarnaci psa v holuba. Co se týká oddechového čtení, zůstanu věrná Simonce Monyové ;-)
První tři díly byly prostě lepší. V pátém jsem se trochu ztrácela v postavách. Ale za přečtení kniha stojí.
Musím říct, že jsem čekala asi všechno, ale takový konec teda ne, ještě teď tomu pořád nějak nevěřím. Posledních 50 stran doslova zhltnutých a i slza ukápla. Po přečtení jsem si připadala stejně jako, když jsem odcházela z kina po shlédnutí filmu "Šestý smysl". Nádherné čtení. Od Jodi to byla má první kniha a určitě ne poslední. Každopádně knihu bych doporučila všem milovníkům slonů jako jsem já.
Super, knihu jsem přečetla jedním dechem. Jediné co bych vyčetla, jsou chybějící uvozovky v přímé řeči u kapitol s Emmou, nikdy bych netušila jak moc mohou chybět.
Ze začátku problém s postavami, ale jinak čtivé a hezké. Konec jsem tedy nečekala. Každopádně, Dívka ve vlaku se mi líbila o kapánek víc :-)
Snažila jsem se knihu dočíst, ale bohužel před půlkou jsem to vzdala. Není to můj žánr a mám asi jiné priority než Chris, a proto se mi kniha tak špatně četla. Přijde mi trochu fanatický a nelíbí se mi jak na každé druhé stránce je jeho radost a vzrušení z toho, že může jít někoho zastřelit a naopak smutek z toho, že nebude mít koho, jak on sám píše, sejmout.
Román plný lásky, přátelství, ale i nenávisti a zrady. Líčení poměrů v gulagu - hlad, dřina, masové umírání, znásilňování, mafie kriminálníků terorizující politické vězně.
Napínavé s překvapujícím rozuzlením.
Tak tuhle jsem měla jako teenager nejraději. Před dvaadvaceti lety jsem ji přečetla asi 3x :D
Mě se kniha velice líbila, na rozdíl od filmového zpracování, které mě velice zklamalo. Určitě se k ní ještě někdy ráda vrátím.
Začátkem jsem se musela vysloveně prokousat, ale teď se od ní nemohu odtrhnou.
Přečetla jsem ji už dvakrát a stoprocentně to ještě minimálně dvakrát dopadne. Miluji tuhle knihu :-) Doma mám pod názvem Doktorka Samantha.