Satyrka komentáře u knih

Autor si s touto knihou opravdu vyhrál. Detailní a zajímavé popisy, plno odkazů na různá díla a události, hodně chemie... Za mě musí být hodně sečtělým člověkem. (Jeho fotka na zadních deskách mi vzhledem připomněla mého dědu) Já se naopak cítila jako blbec :D
Přidávám se k názoru, jaký zde sdílí hodně lidí - že kniha rozhodně není výhradně pro děti, možná bych řekla, že pokud pro děti, tak už větší. Možná bych i v souvislosti s touto knihou použila slovo "poučná", mně z toho šla občas hlava kolem a nějaké názvy jsem rovnou přeskakovala.
Kniha nebyla špatná. Bavila mě víc než některé knihy, které taky hodnotím 3/5. Co se týče zločinu, vraha jsem tipovala špatně, dá se odhalit až ke konci, ve chvíli kdy už to ví i Flavie. Za mě rozhodně zajímavá zápletka. Ale přečíst ji mi trvalo asi tři týdny a to mám obvykle knihu do tří dnů (záleží na okolnostech). Je pravda, že zrovna ty tři týdny na mě padlo období "čtecí krize", zkrátka jsem se věnovala jiným svým koníčkům a povinnostem, že ani nevím, jestli jsem na Flavii jen neměla čas, nebo nechtěla mít čas. Dalším dílům dám šanci, když nebudu mít co číst (což zatím mám). Celkově z knihy ale nemám negativní pocit.

Obálka má trochu "Wednesday nádech". Zaujala mě a proto jsem si knihu pořídila.

3 02.05.2023

Druhá přečtená kniha od Lisy Gardnerové. První jsem četla Najdi ji a ta mě neuvěřitelně potěšila. Ani tento díl není výjimkou (ano, asi první série, co čtu na přeskáčku). Za mě nemá děj žádné zbytečné pasáže, baví mě, jak se stále něco děje, pořád se něco řeší. Opět střídání kapitol D.D - Adeline - někdy vrah - to se mi líbilo - Líbí se mi, že vše nevidíme jen z pohledu vyšetřovatelky, ale také z pohledu jiné osoby, u této knihy z pohledu Adeline, kterou jsem si dost oblíbila. Téma vězení mě v knihách láká, takže další plusový bod, a téma bolesti také plusový bod, takže já nebudu váhat, dám plný počet hvězdiček. Co se týče motivu, ten jsem tedy opravdu nečekala, ale (MINISPOILER) prachy hýbou světem.(KONEC MINISPOILERU)
Tahle spisovatelka mě zkrátka baví! Rozhodně si chci pořídit co nejvíc jejích knih v tomto žánru.

3 23.02.2023

Tak toto... Po delší době zase kniha, která mě neskutečně nadchla! Vtáhla mě hned na první straně a nechtěla mě vůbec pustit. Od začátku do konce děj jede, plyne bez nudných pasáží. Zároveň si řeknete, že můžete být rádi za to, kde jste a vážit si toho. Střídání pasáží D.D., Flory z minulosti a Flory ze součastnosti jen dodávalo příběhu napětí.
Knihu jsem kdysi dávno koupila v nějaké akci, kdy jsem ještě nebyla zkušená ohledně sérií a hledání knih zde na Databázi, takže tohle je má první kniha od autorky a taky první kniha ze série, i když, přiznám se, že jsem trochu zmatená v tom, jak to jde popořadě. Určitě si ale pořídím i další knihy od Lisy Gardnerové, protože se trefila přímo do mého vkusu. Pokud se to tak dá napsat. Zkrátka tenhle styl čtu nejraději. Připomněl mi nedávno objevenou Kim Stoneovou (kterou jsem si zamilovala) v tom, jak děj plynul, šokoval a obsahoval dost překvapení.

Já rozhodně naprosto doporučuju! Ale pozor, je zde únos, sexuální násilí, násilí obecně a následky z toho všeho... Což je na druhou stranu dost zajímavé, dostat se do myšlení a přemýšlení někoho, kdo tohle zažil a přežil, dozvídat se, jaké následky to zanechá (přestože se jedná o fiktivní postavu).
Aneb Přežitím to nekončí... "Přežití není cíl, nýbrž cesta."

3 19.11.2022

(SPOILER) Po díle Duch domu Ashburnů, Tajemství sídla Craven Manor a Duchové rodiny Folcroftů, mi přišlo, že Přízraky domu Carrowů jsou temnější, zlověstnější a tentokrát tu umírají i postavy. Stejně jako u prvního dílu, který ve mně stále zůstává, jsem jen tajila dech, bušilo mi srdce a byla jsem velmi napjatá. Taky jsem ji nedokázala odložit. Celou knihu jsem vše jasně viděla jako film, a slyšela vlny, moře nebo praskání ohně (je možné že dost napomáhalo chrápání buldočka vedle mě...). Někdy mi příběh připomněl knihu Nevítaný host od Shari Lapeny, jen s prvky duchařiny navíc. Je pravda, že s námětem "všichni trčíme na jednom místě a někdo z nás je vrah" nepřišla ona, ale byla to první kniha, kterou jsem s tímhle námětem přečetla.
Kniha je napsána tak, že jsem si několikrát řekla, zda to stále píše stejná spisovatelka. Je tak nějak více propracovaná a detailnější. Nicméně, na první díl to stejně nemá, aspoň u mě.
Miluju happyendy. Pomáhá mi to věřit, že vždy existuje nějaká naděje a nikdy není vše ztraceno. Líp se mi pak i po přečtení spí, a pocitem, že vše dobře dopadlo. Ovšem to "znovuzrození" Lucille, Pierse a Marjorie mi přišlo trochu přehnané, vlastně i to, že Taj přežil, ale za to jsem se vlastně modlila, takže jsem ve výsledku s tímhle "přehnaným" happyendem spokojená.
Rozhodně chci přečíst všechny díly, baví mě to, ale Darcy Coates bych za Královnu hororu rozhodně neoznačila.

3 26.10.2022

Tuhle knížku jsem si koupila jen proto, protože jsem si všimla, že na Netflixu mi v doporučení běhá seriál, pak ji někdo prodával v bazaru a já se podívala na její hodnocení a řekla si, proč ne.
(Protože radši kniha než filmová verze, že :D).
A udělala jsem dobře. Pravda, ze začátku jsem se do toho musela trochu nutit, protože mi Cooper a Addy nebyli sympatičtí, říkala jsem si, že se spíš řeší, kdo s kým, ale pak se to rozjelo a já knihu nedala z ruky. Opravdu.
Za celou dobu jsem nepodezírala ani jednoho ze čtveřice, koukala jsem všude kolem, na jiné postavy, jak už mi říkali zkušenosti, ale odhalení bylo stejně nečekané. Vše má svůj smysl. Co se týče postav, líbí se mi, jak se rozvíjí, jak se mění, že jsem si pak oblíbila i Coopera a Addy. Bronwyn a Nate taky super, ty jsem asi měla společně s Maeve nejradši. Jsem ráda, že jsem si téhle knihy nakonec všimla.

3 04.04.2022

(SPOILER) Na tuto sérii jsem narazila omylem, když jsem třetí díl dostala od své kamarádky. Přečetla jsem ho a teprve teď po několika letech jsem si dokoupila předchozí díly a nakonec i tento čtvrtý.
Autorka mě moc baví, od začátku do konce napínavé a nevím, jak dokáže vždy udělat tak překvapivé odhalení.
Beatrice by se měla s Florinem konečně domluvit na nějakém znamení, signálu (i když v tomto díle to nemohla tak ovlivnit), protože to už je počtvrté, co se dostala do spárů vraha. Ano, je pravda,tento případ se jí týká víc než předešlé. Konečně se vysvětlí případ Evelyn, o kterém se mluví už od prvního dílu. Musím přiznat, protože mi vrah nikdy nepřišel nesympatický jako Beatrice, že jsem ho moc nepodezřívala, ale čekala jsem, že půjde o někoho, kdo se v příběhu už objevil, protože to udělá závěr ještě víc šokující. Zajímalo by mě, zda autorka tohle plánovala od prvního nebo aspoň od třetího dílu nebo zápletku tak skvěle vymyslela až po dopsání třetího dílu.
Líbilo se mi, že konečně taky vidíme případ víc z Florinova pohledu a bylo mi sympatické jeho jednání , co se týče dětí Beatrice a taky jak vynadal Achimovi.
Doufám, že bude další díl!

3 29.03.2022

Líbí se mi, že se autorka nedržela vyloženě jedné šablony, ale že napsala další případ Charlie Staffordové trošku jinak. Ano, máme tu Charlie a její kolegy, ale řekla bych, že jdou lehce do pozadí a autorka vtáhla víc do popředí příběh a hlavně pohled i obětí a jejich trýznitelů. V tomto díle se podíváme zblízka do příběhů žen, které jsou nuceny nebo zmanipulovány prodávat své tělo, nechat se vtáhnout do hnusného světa násilí, drog a nuceného sexu, do světa, z nějž není lehké uniknout.
Přišlo mi, že hlavní postavou, ale rozhodně ne hrdinkou, této knihy není úplně Charlie, ale spíš Caz.
Kniha byla opět moc čtivá a příběh byl hezky vystavěn. Všechno na povrch vyplulo ve správnou chvíli, postupně a srozumitelně, což jenom oceňuji. Jenom mě trochu drásalo, když jsem věděla, jak to je doopravdy a oni (tým Charlie) ne a tak "dělali chybu".
Četla jsem už více knih na toto téma, knih, které ukazovaly něco, co se děje, ale my, obyčejnější lidé, to nemusíme úplně vidět. Opět jsem z toho byla smutná a zděšená, takhle dopadnout nechcete a nechcete tohle pro nikoho.
"Dopadnutí" vraha mě bavilo, jsem hodně nadšená z toho, že to nebylo stejné jako vždycky, i když samozřejmě Charlie nesměla chybět, a když jsem si říkala, že vlastně nenastal žádný neočekávaný zvrat, ejhle... Že bych měla nějaká tušení? Vůbec! Rozhodně hodně zajímavá zápletka. Na konci jsem si řekla, že možná trošilinku překombinovaná, ale nerada takhle příběhy označuju a já jsem s příběhem a jeho přečtením moc spokojená. Akorát má otevřený konec a ne vše mi přišlo dořešené. Jsem zvědavá, jak to bude dál. Knihy od Sarah Flint a o Charlie jsem si oblíbila.

2 08.03.2025

Na tuhle knihu jsem se hodně těšila. Ale nakonec jsem přišla na to, že to nebyla moje karafa krve...
Nemohla jsem se začíst a vlastně jsem se knihou většinu času spíš prokousávala a těšila se na dočtení. Nechci ale říct, že byla vyloženě špatná, byly i scény a nějaké části knihy, které mě ukotvily na místě a já se od knihy hnout nechtěla, bavily mě, ale bylo jich méně. Do druhého dílu se mi vůbec nechce, ale uvidíme. Třeba někdy.
Příběh je originální, ale zároveň je tam pár klišé. Děj je předvídatelný možná v jedné, dvou věcech, ale jinak ne. Konec byl rozhodně zajímavý.
Tentokrát asi nemám víc slov. Mně to zkrátka nenadchlo, ani se ke knize neplánuji vracet, ale děkuji kamarádce za půjčení. Čtenářům, co rádi kombinaci hodně boje, nesmrtelnosti ve více podobách, monster, žhavosti a hodně krve, sem tam malé klišé, ale doporučuji.
PS: Jak může někdo vypadat jako hodně dobrý v posteli? Nemyslím si, že svaly a sexy tělo chlapa hned dělá dobrým v posteli. Ale ok, to už jsem hnidopich.

2 28.02.2025

Fakt jo. Knihy o Kim a jejích případech jsou moc krátké. Patřím mezi těch málo osob, co neskočí hned po dalším díle, když vyjde, ale pěkně si dokážu počkat ještě minimálně na jeden, abych měla do zásoby aspoň dva najednou, přestože je stejně hned zhltám. Stalo se to i teď. Konečně jsem si koupila Uloupené dívky a hned na to i Šest rakví, abych okamžitě po přečtení Uloupených dívek mohla začít další díl. A sakra, trvalo mi to kratší dobu než jsem myslela. Prostě miluju tuhle sérii! Nikdy mě nezklame.
Tento díl mě bavil asi o maličko víc než předchozí, přestože se nám opět vrátil záporák z minulých dílů, což úplně nemusím, a přestože mi přijde, že měl tento díl oproti jiným pro mě dost nesrovnalostí.
Části s oním záporákem z minulosti jsem se musela nutit číst, protože jsem nechtěla číst o další hrůze, kterou si pro někoho připravil.
Případ, který Kim a její tým řešil byl jako vždycky zajímavý, tentokrát ale o trochu víc než některé jiné, protože já ráda zamotaná rodinná tajemství. A i když jsem musela sama sebe trochu pochválit, že jsem některé věci odhadla. A ačkoliv miluju tuhle sérii, pár věcí mě štvalo, protože se opakují v každém díle. Taky mi zůstalo pár nezodpovězených otázek. Dál už se spoilery:
Proč jsou jiné týmy tak neschopné? Chápu, kvůli dějové lince, ale přesto... Holčičky by nikdo jiný nedokázal najít, opravdu je jediným schopným vyšetřovatelem Kim? Opravdu jsou pátrači tak k ničemu? Ptám se, protože to není ojedinělé. Stejně tak finální souboje. Pokaždé je to Kim, kdo bojuje s pachateli. Proč ne třeba Bryant? U Symese to chápu, dobře, ale u zbytku?
Co se týče mých otázek, možná jsem četla tak rychle, že jsem úplně nedávala pozor, ale to si nemyslím. Jak se stala ta náhoda, že se manželé Daynesovi, Reece a Daryl ocitli ve stejném domě v nejlepší možnou chvíli, tak, aby se tahle dějová linka ukončila na stejném místě ve stejný čas? Mně to přišlo, že o sobě páry ani nevědí. Plus celkově ten Reece mi přišel trochu nedořešený...
A to náhlé odhalení přezdívky Martey? Vážně? To se mi vůbec nezdálo věrohodné, že si Stacey tak náhodně zrovna vzpomněla na případ s ruským chlapcem a díky tomu ji pak došlo to jméno Martey...
Jinak ten začátek, jo... I když jsem zrovna měla to "štěstí", že jsem knihu četla teď, kdy ještě není další díl, stejně mě autorka neobalamutila. Dobrý pokus. Jakmile se zjistilo, což je hned na začátku knihy, že Symes utekl a chce Kim, věděla jsem, že pohřeb je beztak jen fingovaný, aby si Symes myslel, že je Kim mrtvá. Druhou mou variantou bylo, že zemře Leanne. Uznávám, u 80. kapitoly jsem se trošku obávala, že nemám pravdu, ale pak jsem si řekla, že autorka Alex nenechala propustit z vězení pro nic za nic, určitě si ji nechává pro nějaké budoucí díly. A pro ty je potřeba i Kim.
A na závěr - to jen přemýšlím "nahlas". Konec sepisování mých myšlenkových pochodů.

2 02.02.2025

Krimi je můj nejoblíbenější žánr, ale teď jsem se dlouho věnovala čtení jiných žánrů. Díky tomu jsem trochu zaspala a když jsem se dozvěděla, že je další díl Roberta Ketta (a taky ještě nové díly jiné krimi série), musela jsem ho mít.
Možná je to paradox, vzhledem k tomu, o čem kniha byla, ale bylo to osvěžující, vrátit se na chvíli k tomu, co čtu nejvíc. Že je Kett mimo službu a hlavními tahouny a hrdiny budou spíš Porter a Savageová bylo pro mě plus, protože je mám radši než Ketta. A taky tu bylo o dost méně Kettových dcer.
Ze začátku jsem měla trochu pochybnosti, měla jsem trošku nutkání vrátit se zase ke zkoumání jiných žánrů, ale nakonec to přešlo, zvykla jsem si a vrátila se moje vášeň v detektivky. Kniha se mi četla sama, žádné hluché nebo nudné místo, jako po másle, jediné co, tak se přiznám, že jsem zapomněla nějaké detaily z minulého dílu, ale naštěstí šlo spíš o samostatný nový zločin. Tenhle díl mě určitě bavil víc než ten předchozí a fakt se těším na další. V komentářích ale někdo podotkl, že příběhu případu moc nevěřil a já to vnímám podobně. Čekala jsem trochu jiné vysvětlení, proč se to vše děje, takové víc "neprůstřelné", ale lidé jsou různí. A musím tedy zmínit i obálku - ta se za mě povedla.
Sérii doporučuji, stala se jednou z mých oblíbených.

2 26.01.2025

K této knize bych se asi nikdy nedostala, nebýt mé svědkyně a macešky v jednom, které knihy od této autorky vyhledávám a kupuji, protože ji má velmi ráda. Tentokrát mě zvědavost přemohla a řekla jsem si, že si aspoň jednu knihu přečíst musím.
Poslední dobou mě hodně bavily knihy, kde se prolínala minulost s přítomností, takže jsem se docela těšila.
Trvalo mi dlouho než jsem se začetla. Přestože mě baví číst o příbězích lidí z minulosti, tak jsem zvyklá spíš na 18. a 19. století. Historie není vůbec má silná stránka, takže musím přiznat, že mě Isobelina dějová linka místy nudila. Zkrátka prvních asi 150 stran jsem se spíš oťukávala. Potom už to ale bylo zajímavější. Hodně se mi to potom střídalo - jednou jsem se těšila na vyprávění z přítomnosti, jindy jsem zase toužila poslouchat příběh Isobel. Každopádně u obou vyprávění se ve mně odehrávalo mnoho pocitů. Bála jsem se o obě hrdinky, litovala Isobel a nadávala na rodinu Clare a často i na ni samotnou, že sebou nechá tak smýkat. Některé postavy mi přišly hodně naivní a zmanipulovatelné, jiné naopak manipulativní. Matka Clare mě šíleně štvala speciálně, o Paulovi ani nemluvím. Na Clare jsem v duchu věčně křičela "nedělej to" nebo "udělej něco" a podobně. Naopak Isobel byla hodně silná a nezlomná osobnost. "Posledních" 200 stran jsem knihu už hltala. Zajímalo mě, jak to vše skončí anebo začne.
Ve finále jsem ráda, že jsem knihu přečetla, hlavně mě překvapilo, že dost z Isobelina příběhu se opravdu stalo. Roberta Bruce jsem si sama vyhledala na wiki, ale o Isobel jsem zmínku v jeho životě nenašla. Z knihy jsem se dozvěděla něco nového a poprvé víc nahlédla i do dějin Skotska a Anglie.
Možná si tedy přečtu i další knihu od autorky, kterou pro macešku seženu.

2 20.01.2025

Od téhle knihy jsem mnoho nečekala, tušila jsem jen nějaký náznak detektivky, a o to víc mě překvapilo, jak skvěle se četla a jak neskutečně mě bavila. Zvlášť, když se ukázalo, že to detektivka spíš není, a že to vlastně není žádný můj preferovaný žánr, že je to prostě román o jedné urozené rodině, která je dosti nesnesitelná a povýšená, zasazený ve dvacátém století, kde zrovna řádí něco jako covid. A že se autorka inspirovala covidem je jasné i kdybych si nepřečetla poděkování. Nejen tím, jak rodina nemoc zlehčovala, zprávy zase nebyly skoro o ničem jiném, a jak se nedala sehnat mouka, protože se jí všichni snažili zásobit...
Absurdní a úsměvné situace, propletené vztahy a plno, plno tajemství. Mě to fakt bavilo a nedokázala jsem se od knihy odtrhnout. Opět ukázka toho, že to, co máme není samozřejmostí a měli bychom si toho vážit, a pozorovat, dá se říct úpadek, rodiny se šlechtickými tituly, je prostě zajímavé. Postupně snižovat své nároky je těžké, ale když si čtěte, jaké nároky musela snižovat tahle rodina... tak se mnohdy fakt pobavíte. Zároveň zajímavá ukázka toho, že být nevšímavý vůči nejen své rodině, jde bezpečně i bez závislosti na mobilech.
Rozkrývání záhad, tajemství a pletich jsem si užívala a konec se mi moc líbil, i když mě zároveň rozesmutnilo, že je konec. (Kniha, co chci dočíst, ale nechci...) Hlavně mě hodně překvapil doslov, kde se dozvíte, jak celá rodina nakonec dopadla.
(Možný SPOILER: Hlavně mi za celou dobu vůbec nedošlo to s Angusem a Hughem... Zrovna mně... Nečekala jsem to.)
Zkrátka za mě velmi povedená kniha, a ráda bych si zase někdy podobnou přečetla.
PS: A Loch Down - Lockdown... Hm...

2 12.10.2024

Poslední dobou jsem si docela oblíbila knihy, jejichž příběh se odehrává v devatenáctém století. Proto jsem konečně sáhla po této knize, kterou mám doma už nějakou dobu.
Celá kniha mě bavila, přestože tempo je poklidné a celé je to takové, asi můžu napsat zdlouhavé, ale ne ve špatném smyslu. Na začátku jsem byla trochu netrpělivá, že Beatrice musí vše v duchu nejdřív řádně a dlouze okomentovat než scéna pokračuje, ale pak jsem si nejenže zvykla, ale celý ten styl mě začal bavit. Popis postav a jejich chování je takový ironický, postavy jsou většinou nesnesitelné, ale cílem je se nad tím pobavit, autorka se nesnaží ve vás probudit nenávist, spíš to celé pojmula humorně a s nadsázkou. Navíc vyjadřování a celková etiketa k té době patří a mně to mnohdy připomnělo mé oblíbené hry psané přímo v té době. Každopádně je zajímavé, jak kdysi všechno bylo tak úzce obehnáno pravidly společenského chování a co vše bylo nepřípustné a co naopak bylo žádoucí.
Beatrice jsem si oblíbila a slovní souboje mezí ní a vévodou si musí užívat snad každý čtenář.
Kdo je vrahem mě napadlo, ale nijak zvlášť jsem se nesnažila hádat a užívala si, jak se to celé vyřeší. Kdo většinou bývá vrahem už nějak tuším a vím, bývá to někdo, na koho není zaměřena velká pozornost, ale stále o té postavě něco víme, aby nás to mohlo při nejmenším překvapit. Jestli to tak bylo i tady, to si přečtěte sami.
Knihu jsem se snažila rychle dočíst a teď mi je to docela i líto. Další díl mě určitě zajímá, ale nepořídila jsem si ho, takže někdy v budoucnu. Rozhodně budu pokračovat ve čtení takových knih, které se odehrávají v historii. Je to velmi zajímavé, jen jsem k tomu musela dozrát.

2 11.10.2024

Protože jsem si dost zamilovala knihu Zahrada kostí od Tess Gerritsen, řekla jsem si, že je čas sáhnout po Královně mrtvol. Obě knihy totiž mají podobnou atmosféru, obě se odehrávají ve skoro stejné době (rozdíl asi 20 let a Zahrada kostí má tedy i přítomnost) , v obou jsou zmíněny porody a celkově lékaři a medicína a velkým pojítkem je také vykrádání hrobů. Za mě ale Zahrada kostí byla mnohem lepší, ovšem zase Královna mrtvol je YA, takže se to nedá zase úplně srovnávat. Zahrada kostí je pro mě prostě takový vyšší level Královny mrtvol.

Atmosféra knihy se perfektně hodila k podzimu a připomínala mi již několikrát zmíněnou knihu. Tajemná, temná atmosféra, cítila jsem při čtení chlad, bezmoc, ale zároveň naději lepších zítřků a kniha a její postavy a příběhy mě bavily, četla se velmi dobře. Měla jsem určitá tušení a někdy jsem něco uhodla, někdy ne, ničemu to ale nevadilo. Když jsem chtěla knihu odložit a jít spát, poslední věty kapitoly mě donutily pokračovat. Nicméně jsem jaksi čekala mnohem víc. Tohle byl zajímavý příběh, ale pro mě lepší průměr. Na zadek jsem si z knihy nesedla. Ale já to beru tak, že jsem si čtení užila, něco mi dalo, a ne každá kniha musí čtenáře srazit ze židlí. Takhle to mnohdy úplně stačí. Každopádně mi tahle kniha znovu potvrdila, že příběhy zasazené v této době mě nějak baví a fascinují.
Poznámky obsahující spoilery:
Vztah Molly a Toma byl takový nenásilný, příjemný. To cením.
Ginny jsem si docela oblíbila, že bude obětí mi došlo, když se z jejího pokoje vyvalila ta vůně peprmintu. A doufala jsem, že přežije!
U Uršuly se mi líbil ten malý posun.
Že je Ava přímo matka Molly mi vůbec nedoteklo, přestože na druhý pokus jsem uhodla, že dívka z těch částí z minulosti bude Ava (můj první tip byla Kitty). Jsem občas trochu detailista a tak jsem neměla pochybnosti, že otec Molly je opravdu její otec, vzhledem k barvě vlasů.
Že Kitty opravdu mohla spáchat sebevraždu, to jsem si stejně jako Molly nepřipouštěla. Přestože může být jasné, že ten několikrát zmiňovaný "ocásek" mohl přece někdo odříznout až po jejím úmrtí.

2 07.10.2024

(SPOILER) Tak jsem se po několika týdnech rozhodla pokračovat ve znovu přečtení série Stmívání. Řekla jsem si, že už jsem připravená na další dávku sebetyranie. A světe, div se, tenhle díl mě bavil mnohem mnohem víc a utrpením byl pro mě až na konci. A bavil mě víc určitě díky Jacobovi. Čtvrtý díl jsem totiž nikdy nedočetla. Důvod? Protože jsem byla "tým Jacob". Tímhle dílem jsem si připomněla proč. A tak jsem nadále "tým Jacob". Ovšem už trochu jinak.
Edwarda nemám ráda a upřímně mi přijde hrozně nudný. Taky proto se mi tenhle díl četl tak dobře oproti prvnímu. Nudný Edward je aspoň na dlouhou dobu ze hry. Zkrátka scény s Bellou a Edwardem mě tak hrozně nebaví a jsou pro mě spíš depresivní - prostě spolu jsou, ale je z toho cítit ta nesmrtelnost - ale hrozná nuda. S Jacobem je všechno takové radostnější a... živější. Jak Bella sama zmiňuje - on je takové slunce. Jenže ani Bella není moje oblíbená postava, takže "tým Jacob" jsem v tom smyslu, že ho mám mnohem raději, ale Belle bych ho stejně nepřála, nebo spíš Bellu jemu. Každopádně Bella je s Jacobem a bez Edwarda taková víc samostatnější a víc umí přemýšlet sama za sebe než když je s Edwardem. Já prostě ten jejich vztah nebaštím. Tu velkou nepřekonatelnou lásku tam prostě necítím. A kor když to Bella totálně zabije tím (po tom, co tam kvílela a umírala po Edwardovi, jak ji hrozně chybí a nedokáže bez něj žít), že odmítá svatbu? To jako vážně? Vzhledem k tomu, jak bez něj byla nešťastná bych čekala, že tohle je jeden z jejích největších snů (jasně, nudit se do nekonečna je ten největší sen)? Takže cože?
Ale zase jak ty dva nemám ráda, myslím si, že se k sobě i hodí a vlastně chápu ty jejich pocity. Nejdřív jsem si říkala, jak je to přehnané a kýčovité, ale ono je to vlastně dost pravdivé. I já se cítila takhle bezmocně a zoufale u své velké první lásky. A teď, kdybych nějak ztratila svého manžela, bych se taky cítila jako tělo bez duše a asi by mě jen tak někdo nedokázal vrátit zpět do života. Jen tedy nevím, jestli je tohle čtení úplně dobré pro právě teenagery, co se s bolestí z první nebo z velké lásky, potýkají. Přece jenom, Bella dělá vše možné, aby jen slyšela Edwardův hlas...
Ke konci jsem zas byla hora zuřivých blesků. No prostě Edward a jeho chování mě dokáže vytočit... Myslela jsem, že se hned vrhnu na další díl, protože si upřímně vůbec nepamatuji, o čem vlastně je, ale... Musím si dát asi trochu pauzu, jestliže mě zase čeká velká dávka Edwarda a Belly. Nevím, proč mi tak strašné vadí a nudí, ostatní Cullenovi mám ráda... Prostě mi na jejich vztahu něco nesedí... Ale chci sérii dočíst do konce, protože ta část, co jsem nedočetla před těmi víc jak deseti lety, mě momentálně dost zajímá, třeba mi to i ukáže, že být upírem není zas tak nudná záležitost.
Minule jsem myslím dala tři hvězdičky, proto teď dávám čtyři, tenhle díl se mi četl o dost lépe, rychleji, bavil mě, pořád mě zajímalo, jak to bude pokračovat, takže jsem knihu přečetla na dvě zhltnutí.

2 04.10.2024

20. AUDIOKNIHA
Hra, o které jsme se často učili a já ji, v tomto případě poslechla, až teď. Je škoda, že ve škole si mnohdy neuvědomujeme, jak povinná četba a známá literární díla mohou být zábavná a jak by nám přečtení díla to dílo přiblížilo. Pod názvem Sluha dvou pánů jsem si nic moc představit nedokázala. Teď už ale vím, o co se jedná.
Chviličku mi to trvalo, ale pak jsem se do komedie zaposlouchala a začala mě bavit. Postava Beatrice mě bavila asi nejvíc, nevím, jestli to bylo dabingem, nebo je tak tahle postava napsaná, ale to "přehrávání" mě fakt bavilo. Rozhodně tohle dílo řadím mezi ty, které bych ráda viděla i v divadle.

18. AUDIOKNIHA
Tuhle knihu - hru jsem četla pár let zpátky k maturitě, dokonce jsem ji i viděla, a tak jsem si řekla, když jsem ji uviděla na Audiotéce, proč si ji neobnovit a neposlechnout.
Musím říct, že dneska už ji tak nějak lépe chápu a i charakteristické nářečí se mi, v tomto případě poslouchalo, lépe než před těmi cca sedmi lety. Chápu i důležitost díla, ale...
Musím říct, že jsem z toho celého měla nepříjemné pocity a jsem ráda, že dneska už se u nás tohle nedělá - že ženicha vyberou rodiče. Jak strašně těžké to kdysi muselo být... Maryša mě každopádně nenadchla, ale to jsem od ní ani nečekala. Je to prostě klasika, v podstatě krátký, ale těžký příběh.

17. AUDIOKNIHA
Oscara Wildea já můžu. Dovedla mě k němu škola, a začal mě bavit asi díky babičce, která pracovala v divadle a tenkrát nás se sestřenkou poslala na divadelní hru Jak je důležité míti Filipa. Tu jsme si šíleně oblíbily a já už ji několikrát viděla, četla i slyšela. Když jsem na Audiotéce, kterou poslouchám v práci, objevila jeho další hru Vějíř lady Windemerové, chtěla jsem znát i tu.
Čas s Vějířem mi utekl velmi rychle, ale zas ne tak, abych si ho nestihla užít, komedie mě opravdu bavila a ten Wildeův styl mě prostě baví taky. Poznala jsem i některé slovní obraty, spojení a slova právě z mé nejoblíbenější hry. Rozhodně bych ráda tuhle komedii viděla i v divadle.

2 22.09.2024

Moje trochu vystoupení z komfortní zóny, nebo jsem si to aspoň myslela. Potřebovala jsem si odpočinout od krimi.
Po téhle knize bych nesáhla, protože obálky tohohle typu nesnáším, nelíbí se mi, ale po přečtení recenze na knihu ve skupině Knižních závisláků jsem udělala výjimku.
Podle hodnocení jak ve skupině knihomolů, tak tady, jsem čekala nějaký velmi silný dojemný příběh. No já to vidím trochu jinak...
Kniha byla hodně čtivá, asi mi pomohla se dostat z pomalého tempa, které už jsem chtěla začít pokládat za čtecí krizi. Čekala jsem ovšem něco trochu jiného, něco originálnějšího (konec se mi ale originálnější zdál...) a asi i realističtějšího, ale chápu, že někteří čtenáři vyloženě baží po takové romanci plné dokonalosti. (Teda... Ona zas nebyla plná dokonalosti, protože velký AU byly ty hrubky, já mávnu rukou nad drobnými překlepy i chybami, sama je dělám, ale (ne)slovo "JEJÝM" se nedá omluvit.)
Žhavé scény za mě byly popsány velmi dobře a asi bych i použila slovo něžně, neměly chybu.
Viníka jsem neuhodla do poslední chvíle.
Čekala jsem ale epesnější odhalení. Konec to totálně zabil a k celé knize mi moc neseděl.
SPOILER:
Navíc je tu opět hlavní hrdinka, kterou chtějí prostě všichni kluci, protože je boží a dokonalá. Pak tu máme dalšího hlavního hrdinu, a to sexy bohatého týpka. Ono vůbec je všude plno sexy bohatých týpků.
Myslela jsem, že láska mezi nimi bude vzkvétat pomalu, že vztahy budou trošku propletenější, ale už od začátku to bylo jasné. Jen mě překvapilo a moc mi nedávalo smysl jednání Avy na začátku. Ona přijde s tím, že nesnáší Žraloky a hned jak si vedle jednoho sedne, tak na něj mluví a žvaní a žvaní. Taky jsem nečekala, že Knox už do ní blázen je. Myslela jsem, že to půjde postupně, od nenávisti k lásce.
Konec to ale zabil. Já miluju šťastné konce, ale tohle na mě bylo moc sladké a hlavně rychlé. Je hezké, že se Knox ukázal jako rodinný typ, to sice ano, to já jenom podporuji a mám to ráda, ale mně ten konec k celé té knize nějak neseděl. Pro mě by to bylo efektnější a asi bych si i pobrečela, kdyby se prostě po letech nějak dojemně sešli a konec. Maximálně nějaké naznačení, co se bude dít dál.
Ale nenechte se mýlit, i přesto, že to asi zní, že nejsem z knihy vůbec nadšená, není to pravda, dost mě bavila a četla se sama.

2 26.06.2024

6. AUDIOKNIHA
Vlastně jsem ani nevěděla, co přesně čekat, když jsem knihu začala číst (poslouchat), věděla jsem jen to, že na celou sérii často někde narážím a že si chci první díl určitě přečíst.
Zprvu to vypadalo slibně, znělo to zajímavě, mě zajímalo, kam se David v pátrání dostane. Do určité části to bylo i velmi napínavé a já se nemohla odtrhnout. Jenže pak se to začalo hroutit. Přestalo mě to bavit, začalo to být ve stylu, který moc nevyhledávám a David mi začínal být nesympatický. Na mě tam bylo příliš mnoho akce, začalo se to opakovat a nic šokujícího jsem taky nenašla. Celé to ve mně vyvolávalo podivný pocit.
Další díly zkusím, protože vypadají, že by mohly být lepší. Uvidíme.

2 21.05.2024