Scathia komentáře u knih
Oddechovka, která se dobře četla. Výsledek jsem očekávala už od půlky knížky, ale nijak mi to nevadilo. :-)
Četla jsem to jedním dechem, nechtěla jsem se ještě se Čtyřkou loučit :-) dobře napsané dílko
Tahle knížka mě doopravdy ohromila. Myslela jsem si, že k problematice segregace v USA vím hodně a jak jsem zjistila, pořád je to málo. Nepřestává mně udivovat, čemu lidé před nějakými 60 lety věřili a jak jsme se za tak krátký časový úsek dokázali posunout dál. Je pro mě úžasnou představou, kam se naše lidstvo může posunout za dalších 60 let, budeme-li mít tolik odvážných lidí, jako byly Hospodyně a paní Skeeter.
"Dívat se s klidem do očí smrti je statečné, jen jsme-li sami. Smrt ve dvou už není smrtí, ani pro nevěřící ne. Nezarmucuje nás, že opouštíme život, nýbrž že opouštíme to, co mu dávalo smysl. Je-li naším životem láska, jaký pak je rozdíl mezi tím, žít společně nebo společně zemřít? "
Bojovala jsem s tím, že jsem fakt nesnášela hlavního hrdinu. Musela jsem si připomínat, že jeho jednání je takové hlavně tím, že je to vlastně pořád malý kluk, ale nedalo mi to... Přesto v knížce bylo pár velmi dobrých citátů, které jsem si opsala a které jsou opravdu perfektní na to, jak mladý byl Radiquet spisovatel... Za to dávám tři hvězdy.
Nechtělo se mi s ním loučit, ale kniha už skončila... asi tak se cítili snad všichni jeho zaměstnanci, když tak náhle zemřel.
Díky čtenářské výzvě jsem se pustila do knihy projevů a úvah člověka, kterého jsem si už zaškatulkovala. Pro mne byl Baťa velmi chytrým kapitalistou, který si uměl propočítat, jak dobrá péče o své zaměstnance a organizace práce může zvýšit zisk jeho firmy. No, dál od pravdy jsem už asi nemohla být. :-) Úplně mě mrazí, jak se mohl někdo tak nadčasový narodit u nás a jak to nevzdal s českou náturou. O to víc mě mrzí, že jeho dílo bylo zastaveno válkou a následně socialismem. Kde bychom bez toho už mohli být.
Napínavě psané, opět perfektní dílko! Myslím, že kvalitou nijak nezaostává za předchozíma dvěma díly, naopak mi přijde takové "dospělejší", záhadnější... :-)
Knížka mého dětství, vždycky se k ní ráda vracím a vždycky mě znova potěší. U všech plantážníků!!! :-))
Film se mi líbil, ale v knize jsem měla problém se orientovat. Dějové linie do sebe byly zapletené až moc, minulost se míchala s přítomností... Moc mě to nenadchlo.
Inspirativní člověk s neuvěřitelným příběhem a velkou vůlí k životu. Cítím se až trapně, že jsem o něm neslyšela dříve. Zasloužil by si to.
Oblíbila jsem si Oveho hned ze začátku. Zvláštní člověk s velkým srdcem a přitom on jen dodržoval svoje zásady. Člověka to donutí přemýšlet, jak dnes málo lpíme na zásadách a jak málo přisuzujeme věrnosti (a to nejen ke značce auta :-)). Příjemné čtení, co pohladí po duši.
No... nemám z téhle knížky ani pozitivní ani negativní pocity. Odcházím s pár zajímavými informacemi z oblasti první pomoci. Autor hezky píše, ale moc mě to nechytlo.
Sto roků samoty je čtivou knížkou. Za celou dobu čtení knihy jsem ze sebe nedostala ten pocit, že jde o telenovelu, o hodně vtipnou telenovelu. Holt původ autora se nezapře. :-) Ale bavilo mě to. Ke konci knížky už jsem si musela přeříkávat kdo je čím synem, bratrem, atd., což bylo náročné (hlavně neustále opakující se dlouhá španělská jména s miniaturními nebo žádnými obměnami), ale dalo se to zvládnout. Konec byl smutným zamyšlením... Rozhodně dál doporučuju
Hm.... to byl doják... Už dlouho se mi nestalo, že bych brečela při čtení tak, že jsem neviděla na řádky. Krásná kniha, skvěle čitelná a trochu jsem se v Louise poznala. Měla bych někam vycestovat, třeba do Paříže na croisanty a překapávanou kávu.
Zajímavé čtení, které neslibuje zázračné štěstí a bohatství pro všechny, možná ale nás donutí zamyslet se, proč si život okolo nás neuděláme jednodušší
Krátké a výstižné, vhodné i pro naprostého laika a hlavně ke psovi bezpečné a ohleduplné
Základní knížka, kterou doporučuju všem pejskařům, kteří chtějí začít se svým psem pracovat.
Zajímavé myšlenky a kvituju střízlivost, kde knížka neslibuje bohatství a štěstí pro každého...