sedlasarka komentáře u knih

V mých 10ti letech to byla první knížka, u které jsem brečela.

Tato kniha má můj obdiv.

Nesedělo mi spojování pohádky, která byla vymyšlena pro první díl, s tématem druhé světové války.
Byla jsem zmatena. Mám se vžít do podivuhodného světa s mluvícími psy a neviditelným chlapcem nebo se bát, aby hlavnímu hrdinovi nacista neznásilnil přítelkyni?

Netušila jsem, že se u nějaké knížky budu smát nahlas.

4 27.10.2016

Kniha mě samozřejmě nadchla svou originalitou a stylem psaní. Přišla mi jen trošku depresivní - nebyla tam jediná spokojená postava! Taky moc nemusím otevřené konce a tady jich bylo rovnu dvanáct... ale to k ní patří.

Na všech knihách zbožňuji a nesnáším konce. Člověka drtí, že už skončil příběh, který si tak zamiloval. Ale tady mi to chybělo. Ne z důvodu, že by se mi kniha nelíbila, ale proto, že mi konec přišel zbytečně natažený. Příběh skončil, ale autor se neustále vracel k dalším a dalším postavám.