Selhan
komentáře u knih

Přečetl jsem ji snad tucetkrát. A celý život ji budu číst znovu.


Vůbec nevím, jak ji popsat. Jedině v pozitivních superlativech. mezi všemi perfektními Pratchettovkami, tahle se mi líbila ještě o kousíček více. Možná to dokonce opravdu je i tím filmem, který, jakožto první filmová adaptace, kterou jsem kdy viděl, se knize vyrovná. Pan Časnačaj je jeden z nejpůsobivějších záporňáků, co jsem viděl.


Tentokrát je parodizován Macbeth, a jako vždy neuvěřitelně vtipně a inteligentně. Dokonce se setkáme i s vedlejší postavou bouře či zamilovaného šaška.


Mrakoplaši se ozvalo jeho svědomí! Čímž si samozřejmě zadělá na pěkný malér. Neboť supermág je tak silný, že dokázal proměnit i Vetinariho v ještěrku. A to je co říct.


Pratchett si vzal do merku Hollywood a že z toho vznikla skvělá kniha je snad jasné. Kousek od Ankh-Morporku ve Svatém Lesíku se probouzí pradávné kouzlo Hollywoodu a ovládne celé město. Kolík Aťsepicnu v nejlepší fomrě, chytrý pes Gaspoda a další zvířectvo, strýček Oskar a tisíc slonů!


Díl, který se vrací ke kořenům! Tedy, znovu se zde setkává Barbar Cohen s Mrakoplašem, tentokrát při tažení na Vyvažovacím kontinentu (ano, domovina Dvoukvítka), kterýžto je celý parodií na Čínu. Barbar Cohen zde se svými přáteli hrdiny exceluje. U tohohle dílu se stále směju, i když na něj jen vzpomínám.


"Sex, drogy a hudba s kamením!"
Ano, Zeměplochu ovládla hudba. Ale jaká. Vše začíná v malém chrámku, který tam určitě vždy byl, a kde hlavní hrdina najde elfku (kytaru). Už kapela Howling Stones složená z člověka, trpaslíka a trolla je zárukou dobré zábavy, a co k tomu ještě Zuzanku, která musí po svém dědečkovi přebrat všechny povinnosti. Jejím dědečkem je Smrť.

A protože já mám Smrtě nejradši, tenhle mi v knihovničce nemohl chybět. Rozhodně to nebyla špatná koupě, neboť Vilém Klika je postavička vskutku úchvatná.


Knihy o Toničce jsou zvláštní. Skoro jako by k Zeměploše nepatřily. Děj je vlastně dost mrazivý, a v tomto díle doslova. Ovšem nebojte se, že by zde nebyla zábava. Nac Mac Fíglové se o ni postarají stoprocentně. Už jen to, že tyto víly vyhodili z vílí země protože pořád chlastali a smrděli za své.


První setkání s kapitánem Elániem, který musí dát do kupy policejní sbor i sám sebe, neboť na město zaútočil drak. Hlavně přístup Vetinariho mě zase skvěle pobavil.
Mimochodem, podle knihy vznikla i počítačová hra, pojmenovaná jednoduše Discworld. Je to klasická adventura ještě na DOS, ovšem svým vtipem se knihám vyrovná.


Tahle kniha mě opravdu překvapila. Je to něco jiného než potrhlé osudy Mrakoplašovy, ani to není ta rovná čára, kterou za sebou zanechává v příběhu Bábi. Je to... Vlastně je to sci-fi. Cestování časem a boj proti policejnímu státu. Zažijeme chytání vraha, řešení mnohých komplikací časové turistiky (hlavní hrdina vychovává sám ze sebe dobrého policajta) a velkou vzpouru pod hesly "Svoboda! Rovnost! Bratrství! Láska za rozumné ceny! A vejce na tvrdo!", to celé zabaleno perfektním vypravěčským umem. Tahle knížka se vážně vyrovná i "vážně" literatuře.


Nevím kdo to řekl, ale musím ho citovat (volně, snad odpustíte mé paměti): "Autor, který dokáže přetvořit odvěkou představu smrti v komickou postavu, které se zakládají fankluby, si zaslouží potlesk." A já musím souhlasit, neboť do těch fanklubů určitě teoreticky patřím.


Tohle byla má úplně první Zeměplocha. Dodnes si pamatuji, že jsem ji našel na záchodě (místo podivným řízením osudu pro pratchettovky příznačné). Bylo mi snad deset. A dodnes si pamatuji, že jsem na tom záchodě seděl čtyři hodiny.
