senseifails
komentáře u knih
Hlas nože
Patrick Ness
Teen-lite-sci-fi moc(spíš vůbec)nemusím a tak jsem se k přečtení tohoto kousku rozhoupával dost dlouho.Kajícně se přiznávám,že jsem hluboce mýlil a teď už vím,že škatule"Pro mládež"nemusí nutně znamenat,že výsledné dílo bude zabydlené jednorozměrnými postavami a přecpáno klišé.A že v něm nebudou motivy jako náboženský fanatismus nejhrubšího zrna,xenofobie,genocida a všudypřítomná morální nejednoznačnost.Příběhem jsem projel jako rozžhavená břitva máslem až ke 100%dotaženému finále během dvou dnů.Romantická linka je krásně platonická,křehká a vedená v důmyslných náznacích ale příběh je zároveň syrově intenzivní a na poměry žánru až nezvykle krvavý.A věřte,každá kapka má svůj význam.Třešničkou na dortu je pak terminátorsky neůprosný kněz,který plní svou funkci hrdinovy nemesis s velkou chutí a zanícením .Doufám jen,že Ness udrží v Temném ráji nastavenou laťku.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Před pěti lety jsem objevil nádhernou povídkovou tvorbu amerického spisovatele George R.R.Martina ve sbírce Písně mrtvých a v medailonku na konci poprvé spatřil ta magická slova.
Píseň ledu a ohně.
Fantasy je žánr jehož valná většina představitelů(nejmarkantněji pak Brooks)více či méně vykrádá Tolkiena,toť smutný fakt.Nejčastěji se pak setkáváme s dějovými deus ex machinami v podobě nadužívání magie.
Fantasy je také považováno za tkz."únikovou literaturu" která čtenáři poskytuje úlevu od každodenních strastí,obav a tísně které každého člověka různou měrou sužují.Jejich původcem jsou pak často ostatní lidé.V klasické old school fantasy je dobro a zlo striktně oddělené pomyslnou čarou,kterou jen občas jedna z postav překročí.
Pan Martin se rozhodl svou monumentální ságu vystavět právě na negaci těchto dvou prvků.Ve světě Písně ledu a ohně jsou magie a nadpřirozené bytosti už jen v mýtech,písních a báchorkách které si lidé vyprávějí u ohně.Je to v podstatě stejný svět ve kterém lidstvo přežívalo před pětisty lety,se šlechtickými rody,rytíři,neléčitelnými chorobami a všudypřítomnou smrtí v mnoha podobách.Svět ve kterém byste určitě nechtěli žít...
Postavy,kterými ho Martin zalidnil nejsou hnány ve svých činech touhou spasit nebo zničit svět.Ovládá je to,co nás všechny.
Láska,nenávist,chtíč,naděje a hlavně touha.Ať už po moci,majetku,pomstě,rozkoši nebo prostě jen přežití.Téměř žádná z nich není vykreslena zcela kladně nebo záporně,a jejich charaktery se v průběhu děje vlivem událostí mění.A právě úžasné postavy,které jednají na základě své psyché a ne tak,jak se to autorovi zrovna hodí do krámu jsou nejinovativnějším prvkem celé ságy.
Jak je možné být statečný,když má člověk strach?
Třeba strach investovat stovky hodin do čtení ságy s desítkami postav a dějových linek odehrávající se na dvou kontinentech v průběhu několika let když rozuzlení je stále tak bolestně daleko a vzhledem k věku a šnečímu tempu psaní není vůbec jisté jestli se dozvíte jak to dopadne?
Nelituju ani jedné vteřiny,které jsem u tohoto uměleckého díla(kterým ve všech smyslech toho slova JE)strávil.
A pokud jste to ještě nečetli,tak vám závidím.
Svědectví
Stephen King
Tak tohle mě matrixovsky sluplo jako malinu...
Tři dny prožité v Apokalypse dle Kinga zařazuji k mým nejlepším čtenářským zážitkům.
Nelze to popsat,lze to jen zažít...Prostě nejlepší post-apo všech dob.Tečka.
Ať vejde ten pravý
John Ajvide Lindqvist
Možná jsem narušený,možná jen trochu jiný,ale autor mě v jednom momentu donutil cítit cosi jako záblesk soucitu k postavě vraždícího pedofila."Co za věci to dělám pro lásku.";-)
Ultraatmosférická a velice výživná upířina s náběhem na Klasiku.
Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Tohle je snad regulerní lingvistické porno...BLUM,BLUM,BLUM TY NE TADY ČUM!!!
Kruh
Kodži Suzuki
V jednoduchosti se v tomto případě skrývá čirá genialita a pocit který ve mě četba vyvolala byl...........děs.Svíravý,pomalu narůstající pocit,že tohle NEMŮŽE dopadnout dobře.A taky že nedopadlo.Nebo snad ano?Jak byste závěrečné dilema řešili vy?Děj je i přes nadpřirozené téma vlastně zcela logická detektivka ctící všechny zákony kauzality a zpětné odhalování toho,co vlastně stálo na počátku řetězce událostí vám prostě nedovolí útlou knížečku odložit,dokud neprosvištíte až do velemrazivého finále.
Mlha
James Herbert
Je to pokleslé,je to úchylné,vpálí se vám to do mozku s razancí pneumatického kladiva a ovlivní vás to...ne,není to King nebo Barker,tohle je mnohem krystaličtější a čistší žánrová zkušenost z dob,kdy tento námět nebyl již tolikrát zrecyklovaný.Pod brakovou slupkou se ukrýva až nepříjemně sugestivní příběh který ve mně rezonoval dlouho po dočtení .
Mráz
Bernard Minier
Hmmm , tady někdo četl Purpurové řeky a Mlčení jehňátek a rozhodl se naťukat BESTSELLER !!!!!!! Vykalkulovaný a neoriginální až na půdu ! Pro každého něco. Máme tady detektiva s obligátním traumatem z dětství , ústav vysoko v horách napěchovaný vyšinutými vrahy v cele s euro verzí Hannibala Lectera , obskurní rituální vraždy a vše má samozřejmě kořeny v křivdě spáchané v minulosti . Kéž by autor dokázal s těmito klišé alespoň pracovat smysluplně a atmosféricky ... Toto je prostě jeden velký a tlustý HYPE!!!
Poslední vlkodlak
Glen Duncan
Nic pro vegetariány,feministky,příznivce laskavého humoru či odpůrce alternativních sexuálních praktik.
Všichni ostatní si můžou vychutnat svěží lykantropickou jízdu plnou jízlivého hláškování.
Mapa času
Félix J. Palma
Zcela v intencích polopřiznaného steampunku působí Mapa času jako pečlivě zkonstruovaný,navýsost funkční mechanismus jenž se za hlasitého cvakání před vašimi zraky skládá do předem snadno uhádnutelného tvaru,jen aby se na poslední chvíli zformoval v něco úplně jiného...Palma je zkušený fabulátor a nutí čtenáře každých cca.50 stran revidovat uplynulé dění,což by u pětisetstránkového románu mohlo po čase unavovat, ale jediná únava kterou jsem u něho zažil plynula čistě z limitace lidského těla potřebou spánku.
Virtuozně napsaná směs viktoriánského románu,detektivky,červené knihovny a v (ne)poslední řadě i sci-fi.
Přízraky
Dean Koontz
Koontz,Koontz,Koontz,Koontz...
Co mám proboha napsat,aby to nevypadalo že k němu chovám jisté,řekněme velmi neplatonické city???
Snad jen tohle:Přízraky jsou téměř zenově vyváženým hororem,při jehož čtení(či spíš duševní inhalaci)si ani neuvědomujete že autor zachází s vaší náladou a emocemi jako žokej,vedoucí svého koně do cílové rovinky;přesně ví kdy zvolnit tempo a kdy naopak vyšroubovat tenzi až na samou hranici únosnosti.
Jeden z nejlepších hororů,který byl kdy napsán.
Město zlodějů
David Benioff
Svěží a strhující kniha popisuje na pozadí skutečného pekla na zemi hravou formou příběh dvou přátel kteří byli pověřeni absurdním,téměř nesplnitelným úkolem.
Velice krásné,dojemné a překvapivě patosu zcela prosté.
Dracula
Bram Stoker
Jedno z mála klasických horrorových děl stále odolávajících zubu času.Přečteno v 10 letech během dvou sychravých večerů.BRRR...
Dvanáctka
Justin Cronin
Tak tato série je regulérní droga.Nimralové určitě vypozorují spoustu dílčích chyb,avšak v celkovém záběru je esence starého Kinga vdechnutá do post-apo eposu nesmírně strhujícím čtením.Jen doufám,že Město zrcadel nebude trpět syndromem Lost.
Tanec s draky
George R. R. Martin
Nejextrémnější tortura čtenáře utnutím děje těsně před kuliminací hlavních dějových linek je vskutku důkazem Martinova sadismu. Do Vichrů zimy by mohl zakomponovat pasáže z hřejivě laskavého pohledu miláčka všech náctiletých dívek Ramseyho:-D
Zemětřas
Cherie Priest
Literární ekvivalent sekané s bramborovou kaší z nádražky. Bez chuti, bez zápachu, bez čehokoli, co by aspoň na chvíli upoutalo mou pozornost. Velká kulatá nula.
Pensylvánský upír
David Wellington
I když lesbičky žeru,tak vzhledem k sestupné kvalitě následujících dílů žádám prequel s krutopřísným Arkeleym a filmovou adaptaci s Malcolmem Mcdowellem.
Ten, který ovládá tvé tělo
Richard Laymon
Laymon se propadl do hlubin toho nejrozvláčnějšího braku bez jakékoliv gradace a pointy.Tu jednu hvězdu uděluji za tu nepravděpodobnou trojku,což byla asi také nejnapínavější část příběhu.
Světová válka Z
Max Brooks
Splněný vlhký sen všech zombiefilů kteří prošli v první třídě úspěšně kurzem "Read or die".
Originální koncepce "found files" popisuje průběh pandemie mozaikovitým stylem od pacienta nula až k posledním prostřeleným mozkům čtivě a zábavně.Nemám ale představu,co by mohl Brooks nabídnout dál...
