Senza Jenka komentáře u knih

(SPOILER) Obyčejné předávkování, ale oběť je zamčená novým zámkem zvenku?

Sežene si alibi u kolegy, když u tak nóbl baráku se dají očekávat kamery a navíc tam byl ještě Roark, jako svědek?

26.07.2024

(SPOILER) Zase jednou úplně nesmyslná anotace. Blaise je napůl Američanka, ale žila už na mnoha místech, protože nevlastní otec je diplomat. Teď, odložena v Anglii u nesnesitelné tety se vzepře diktátu i plánovanému zasnoubení a rozhodne se utéct k cikánům - přátelům svého rodného otce. V hostinci, kde s tetou zastavily, přemluví služku, převleče se a cestou ven se schová v jednom soukromém salonku. Tam narazí na Juliana.
Ten jí pomůže, dívka ho zaujme natolik, že jí nabídne stát se jeho milenkou. Je odmítnut, ale nechce se vzdát a následuje ji až do cikánského tábora, dokonce s nimi zůstává i v další dny a snaží se dívku svádět a přemlouvat.
Po Blaise ale pátrá detektiv najatý její tetou a dostihne ji zrovna v situaci, když jsou s Julianem schovaní v seně. Teprve tehdy zjistí dívčinu totožnost a zmámený milovník je rázem ten tam. Julian se cítí podveden, zmanipulován ba dokonce zrazen. Že se za ní honil, jak hladový pes a ne nebral jako odpověď, bylo z jeho hlediska zřejmě v pořádku. Kvůli hrozícímu skandálu se s Blaise ožení a když ta odporuje, neváhá jí ani vyhrožovat postihem jejích přátel.
Po svatbě se zachová jako naprostý barbar a následně odveze novomanželku na své panství. Blaise se rozhodne, že dá jejich vztahu šanci a tak dělá všechno proto, aby se Julian vzpamatoval z minulosti, přestal se nesmyslně obviňovat ze smrti své první ženy a aby se jeho pověst a vztahy v kraji vylepšily.
Nakonec jsou skutečné okolnosti Carolininy smrty odhaleny a hlavní hrdinové si vyznají lásku.
Líbila se mi ta část, kdy se ji snažil vábit. I její odhodlání přehlížet jeho studené rozkazovačné chování a pomoci mu.
Mám radost, že autorka popsala své hrdiny i s jejich chybami a špatnými činy bez snahy o současně tak populární hyperkorektnost.
Nějaká ta klišé by se našla, ale v podstatě kromě období mezi seníkem a přivázáním k posteli, kdy se Julian choval jako pokrytecké prase a strašně mě tím štval, mě to fakt bavilo.
Ohavné prohřešky proti stylistice a pravopisu.
Stejná obálka, jako u knihy Kráska a špion.

1 24.07.2024

(SPOILER) Banální. Dostala jsem se zhruba do poloviny a jsem otrávená.
Na začátku je sice naznačeno, že se znají a že se mu líbila, po jejím příjezdu do Anglie to ale působí, jako by kolem sebe kroužili už celé měsíce a nyní to napětí gradovalo.
Chápu její rozčarování, nulový smysl pro anglické společenské obezličky i malé sebevědomí, ale její chování mě prostě rozčilovalo. Spencer byl rovněž oběť svého vykutáleného bratra a snažil se jen zabránit tomu, aby si je příšerná anglická smetánka brala do huby. Samozřejmě - choval se jako arogantní manipulátor. A to mu u mě body rozhodně nenažene.
Paní Grahamová, lady drbna... ani Evelina mě nenadchly, tím méně Nate.
Prostě přehlídka příšerných postav. Možná je to dál lepší, ale nemám náladu to zjišťovat.

1 23.07.2024

(SPOILER) Julie už není ta naivní dívenka, co bývala, jenže její rodina to pořád nevidí. Od prvního setkání na Charnwoodu ví dobře, že tohle je její únosce, ať si říká co chce a jak chce.
Sebastian kličkuje, mlží i nepokrytě lže. Griff je vzteklý a nedůvěřivý, Rosalinda by si naopak ráda zahrála na dohazovačku. Strýc Llewelyn se chová zvláštně a Julie... Ta chce prostě jen slyšet pravdu.
Když na Templemorově panství zůstanou neplánovaně na víc dní, Sebastian Julii svádí, požádá ji o ruku, ale nehodlá splnit její podmínku. Griff na něj navíc žárlí kvůli Rosalindě, i když jde samozřejmě pouze o nedorozumění - nebo spíš nedostatek komunikace.
Knightonovi s Julií odjíždí do Londýna, kde zatím drby jedou na plno. Sebastian je následuje, odhalí kdo za tím stojí a vyhrožováním pomlouvače donutí, aby rozšířil dementi.
Následuje dramatický souboj a samozřejmě šťastný konec.
Trochu mi vadilo, jak lehce hlavní hrdina zjistil i zlikvidoval zdroj potíží. To, jak ho nakonec s Griffem zdiskreditovali bylo naopak velmi povedené.
Julie po svém dozrání také mnohem zajímavější, než v předchozích příbězích.

23.07.2024

(SPOILER) Pěkný, zajímavý začátek. Pak se tajemství poměrně rychle provalí, což mi přišlo trochu škoda. Kolem poloviny se začala množit klišé, což mi také přišlo trochu škoda.
Opakuje se stejný model vývoje jejich vzájemné přitažlivosti, jako v předchozích dílech - nejdříve líbání, pak nějaká ta ruční práce a následně dojde i na věc. Několikrát. Z toho minimálně jedna rychlovka na nemožném místě.
Model se ostatně opakuje i ve zbývajícím ději. Trocha cukání ohledně rozdílných představ o manželství, drama, šťastný konec. Liší se jen charaktery postav a kulisy.
Hlavní hrdinové se mi líbili oba. Tetičku bych asi brzy někde zakopala.
Příjemné čtení.

1 23.07.2024

Tohle mě nezaujalo zdaleka tolik, jako předchozí díl. Možná je to Helenou, která není moc působivá, nebo spoustou klišé, která mi otravovala i jinak zajímavý děj. Jakkoli byla zápletka dobrodružná, celé to na mě působilo tak nějak unyle. Prostě tomu něco chybělo.
Líbili se mi Jack, Crouch, Seth dokonce i šmejd Wallace, byli hezky nejednoznační. Složité postavy s mnoha rozličnými motivy.

22.07.2024

(SPOILER) Hrabě Swanlea zdědil titul jen proto, že Griffův otec zemřel dříve a Griff byl prohlášen za nemanželského a to dokonce soudně.
Ten chce spravedlnost a chce pomstu. Když získá oddací list svých rodičů, může se domáhat titulu. Osud tří neprovdaných sestřenek ho moc nezajímá a rozhodně se nehodlá oženit.
Rosalida není žádná křehká, nudná slečinka. Je to pořádný kus ženské a nebojí se - ani křiklavých barev, ani konfrontace, ani pravdy. Je inteligentní a nenechá se jen tak opít rohlíkem.
Hned první noc přistihne Griffa slídit v otcově pracovně a z jeho výmluv nevěří ani slovu. Pověsí se tomu drzému sekretáři na paty s houževnatostí buldoka.
Griffa štve, otravuje, přivádí k šílenství, fascinuje a nesmírně přitahuje. Když zjistí, že přitažlivost je vzájemná, snaží se ji využít ve svůj prospěch. Nakonec se sám lapí a chce se s Rosalindou oženit.
Ta ho sice miluje, ale poté, co zjistí pravdu, sama Griffovi vydá oddací list jeho rodičů a když on si nechce dát pomstu vymluvit, uteče do Londýna, aby se po vzoru své matky stala herečkou.
Nakonec se najdou, Griff se své pomsty vzdá a vyzná Rosalindě lásku.
Je to zábavné, děj hezky plyne a čtenář se ani trochu nenudí. Rosalinda byla skvělá s tím příšerným vkusem a velitelskou povahou, jak mu vůbec nevěřila a šla po něm. Super.

21.07.2024

(SPOILER) Poslední díl mě notně otrávil. Celá ta záležitost s tajnou akcí byla dost nevěrohodná. A jejich vztah... Sunny byla možná po těch letech hladová po lásce, ale tohle bylo prostě moc.
Chance se ukázal jako dobrý agent, ale jako partnera bych ho nedala. To, jak ji využil - vlastně spíš zneužil, poté, co už věděl, že sama je oběť na útěku a ne teroristka, bylo pěkně hnusné. Ta akce samotná, kdy mu všichni nepřátelé napochodovali na výřad, jak při poslední leči... K smíchu.
Zajímalo by mě, jak poznala, že voní sexem, když s tím neměla žádnou zkušenost?!

20.07.2024

Je potřeba poněkud přimhouřit oko, zejména nad těmi praktikami speciálních jednotek apod. Nicméně je to tak akorát na hraně, aby to nepůsobilo vyloženě nevěrohodně či hloupě. To musím autorce ocenit.
Díky kratšímu rozsahu je děj svižný a příběh skončí, než se by se čtenář začal nudit.
Pěkné.

2 19.07.2024

Rychlovka. Harlequin se obecně vyznačuje kratšími příběhy.
Trochu moc překotný vývoj vztahu - od seznámení ke svatbě za odhadem dva týdny. Její skok od nedůvěry a strachu prakticky rovnou k sexu. Dost vykonstruovaný důvod, proč ji veřejně označit za své teritorium. A ten naivní přístup k bezpečnosti u tak důležitého projektu...
Trochu chaos v jeho indiánském původu. Wolf v předchozím příběhu řekl, že Joeova matka byla z kmene Vran, tady ale Joe tvrdí, že Kiowa.
Dojal mě Joeův příběh.
Pěkný zákusek po obědě.

19.07.2024

Tohle jsem přečetla už před mnoha lety a byla jsem zvědavá, jak to na mě zapůsobí dnes.
A nejsem zklamaná. Od HQ obvykle nic velkého nečekám a tenhle je z těch lepších.
Jednoduchý romantický příběh o tom, jak nezávislý pohled zvenčí a trocha zaujetí pro věc mohou dokázat zázraky.
Vadil mi ten nespravedlivý přístup k Wolfové nevině. Kdyby mu nemohli nic dokázat, pak by pochybnosti byly ještě pochopitelné, ale oni našli pravého pachatele, který se navíc přiznal. Co se týče jeho smíšeného původu... Tam - jako středoevropanka odchovaná Mayovkami - hodnotit nemohu.
Woodrow je táta!.... No, co na takovou pitomost říct? Bylo to napsáno v osmdesátých letech a Američané jsou údajně mnohem puritánštější, ale že by středoškolská učitelka nevěděla nic o rozmnožování?
Moc se mi líbil Joe a jeho vztah s otcem.

19.07.2024

(SPOILER) Aurora se zastane bitého vězně, její bratranec v něm pozná Nicholase. Ten má podporu i u velitele pevnosti, takže se mu dostane lepšího zacházení. Tu obezličku se svatbou vymyslí Nick. Potřebuje někoho, aby se postaral o jeho sestru, kterou slíbil dopravit do Anglie příbuzným její matky, aby mohla být uvedena do společnosti. Aurora se sňatkem zbaví nejen nechtěného ženicha, ale zároveň svého cholerického a násilnického otce. Po svatební noci se ještě vzepne k pokusu Nicka zachránit, ale vše marno, odjíždí se vzpomínkou na čerstvý hrob.
Tím končí první a také pohříchu jediná čtivá část příběhu.
Ta druhá (a nejdelší), je o neustále se opakujícím rochnění hlavní hrdinky v marastu citů, pochybností a strachu. Jako kolovrátek.
Třetí část je lepší pouze v tom, že je kratší. Tentokrát se donekonečna opakují erotické výjevy, které postupně splývají v jednu nezajímavou masu. Těsně před koncem se Aurora rozhodne zůstat v Anglii a má k tomu spoustu hloupých důvodů, aby se děj na několika posledních stránkách zdramatizoval, ona konečně prohlédla a mohl následovat patetický epilog.
Škoda. Neříkám, že nechápu důvody k jejímu strachu a jsou mi blízké její ochranitelské pudy i loajalita. Ale tohle bylo prostě moc. Teď, těsně po přečtení, mám nutkání zoufale mlátit hlavou o zeď.
První díl se mi líbil. Z tohohle bych prosila zachovat začátek a zbytek od základu přepsat.

18.07.2024

(SPOILER) Damien Vanessu jako společnici své sestry nechce, rovnou žádá, aby byla jeho milenkou. Když s ním bude do konce léta, vrátí rodové panství, o které jejího nezodpovědného bratra z pomsty obehrál. Vanessa ale, kvůli své pověsti a kvůli Olívii samotné, chce být společnicí a roli milenky udržet v tajnosti.
Olívii Vanessina společnost velmi svědčí a její stav ze zlepšuje. Dokonce možná bude znovu chodit. Damien kupodivu není jen lhostejný zhýralec. Aubrey, ten lehkomyslný mladík, jde do sebe.
Když Vanessa zjistí, že Sinova špatná pověst přebila její snahy o diskrétnost - prostě nikdo nevěří, že by jeho milenkou nebyla - rozhodne se, že nemá žádnou jinou možnost, než vstoupit do polosvěta. Požádá Damiena, aby ji naučil, co musí umět a znát dobrá kurtizána. Ten souhlasí. Jenže mu na ní čím dál tím víc záleží a tomu se brání, neboť věří, že láska je past.
Samozřejmě to všechno dobře dopadne. Do sebe jde nejen Aubrey, ale i lord Hřích osobně, takže se může konat dvojitá svatba, kterou dokonce Olívie zvládne ve stoje.
Epilog je podle autorčiných standardů slaďounký až trochu patetický.
Musím říct, že je to poměrně dost erotické a až na pár oplzlostí, které jsou spíše naznačeny, je to docela hezky erotické. Líbil se mi zejména jeho přístup k ní.
Dobře se to četlo.

17.07.2024

Autorka umí velmi důmyslné zápletky. Veškerá fakta se čtenář ovšem dozví až v závěru a mezitím musí, kromě dobrých scén, přetrpět i spoustu klišé a hluchých míst. Což je - vzhledem k těm zápletkám - škoda.
Příběh se v mnohém podobá prvnímu dílu. Cizinec, nenávidí Angličany, po něčem skrytě pátrá a maskuje to jinými zájmy. Najde ženu, související s jeho pátráním, propadne jí a nakonec kvůli ní své plány do jisté míry změní.

16.07.2024

(SPOILER) Nejde o to, že by se nedokázala zbavit pocitu, že něco tají... Ona ví, že něco tají - hned od začátku. A také má celkem jasnou představu, co.
Tak se nejdříve chová jako hloupá koketa a snaží se vyzvědět víc, neboť major Winter zřejmě pátrá po její nevlastní matce.
Lucas se snaží zároveň tahat informace z ní a mezitím ji svádí. Když se Amelie rozhodne s komedií skončit a promluvit si na rovinu, je unesena nevítaným nápadníkem, Lucas je dostihne a Amélie souhlasí, že se provdá za něj.
Cestou domů jsou uneseni Padouchem, podaří se jim utéct a následuje konfrontace s macechou.
Vse se v dobré obrátí.
Amélie je okouzlující. Vtipná, inteligentní, zvídavá, soucitná a loajální. Lucas má trochu rezervy, ale přece jen je to voják a dost si vytrpěl. Na můj vkus byl poněkud vznětlivý.
Docela hezky se to čte, ale mně by vyhovovalo vyšší tempo a méně klišé. Padouch je samozřejmě jen příprava na díl o Venetii, ale z paní Harrisové jsem byla zklamaná. Je taková neslaná nemastná.

16.07.2024

(SPOILER) Alex je živel. Kovaná v jazycích a filosofii, protože ji od malička učil vzdělaný milující dědeček. Zároveň samorost, protože se od 14 stará o celou domácnost. Chodí v kalhotách, loví, šermuje, vlasy má na krátko a přátelí se s vesnickými dětmi.
Cestou z žertovného turnaje, oděná v kyrysu a helmě, náhodně zasáhne do přepadení a jednoho z útočníků zastřelí. Protože pak omdlí, zachráněný muž odveze chlapce v brnění do nejbližšího hostince a pak domů. To už ví, že jde o děvče.
Jenže byla v neuspořádaném oděvu spatřena s cizím mužem a navíc byli nějakou dobu o samotě. Alexina matka se rozhodne vytěžit ze situace co nejvíc.
Hawthorne kapituluje, z větší části z lítosti, a s Alexandrou se ožení. Dívku hezký vévoda chytí za srdce, okamžitě se zamiluje a neváhá své city vyjevit. Jordan je bezprostřední ženou-dítětem stále více okouzlen. Čtvrtý den cesty je vévoda unesen a následně se loď, na které plul, potopí.
Alex, zdrcená žalem se sblíží s Jordanovou babičkou a snaží se naučit vše, aby dělala čest jménu svého manžela.
Příjezd do Londýna ovšem tvrdě roztříští její představy o hrdinovi. Hawthorne je chlípník bez srdce, všude, kam se hne, je doslova přehlídka jeho milenek, s jednou se sešel i po svatbě. Alex navíc zjistí, že ji její manžel hodlal odložit na rodovém sídle a odjet, stejně jako to dělal její otec matce.
Alex se stane miláčkem společnosti a žádanou trofejí. Žádosti o její ruku se množí, jako houby po dešti.
Jordan (samozřejmě) jako zázrakem přežil, podařilo se mu uprchnout ze zajetí a celou dobu, i během mučení, mu sílu dodávaly vzpomínky na nesobeckou lásku jeho ženy. Přijíždí do Londýna natěšen na shledání a nachází svou "vdovu" před oltářem s "dědicem" svého titulu, bratrancem Tonym. Alex už ale není to nedovyvinuté dítě, které si bral. Jordan běsní. A opět mu někdo usiluje o život. Na sídle v Devonu se k sobě s manželkou pokouší najít cestu a chytit vraha.
Vyústění zápletky s vrahem prozrazovat nebudu :)
Příběh je dějově rozdělen na několik částí. Bohužel není zcela klišéprostý, ale zároveň obsahuje spoustu neokoukaných prvků, které to hezky vyvažují. Jordan mi byl leckdy dost nesympatický, ale vzhledem k době, ve které se to má odehrávat, jeho postavení a velmi tvrdé tyranské výchově, není jeho jednání až tak nepochopitelné. Nicméně ta jeho 3měsíční vypočítavá pseudosázka byla na pěst.
Zajímalo by mě, jaké plemeno měla autorka na mysli tím anglickým ovčákem (bobtaila?), nebo jak vévoda během pár kroků po lesní cestě vyrobil cupaninu (na to bych se docela podívala :)) - ale to může být překladem. Stejně jako nepochopitelné používání českého vévoda, ale anglického earl = proč ne hrabě??!
Pěkná kniha.

15.07.2024

Nedokázala jsem se dopracovat ani na celou pětinu knihy.
Úvod je popisný až nudný, zápletka s kultem klišoidní, dialogy banální... Delilah na mě zapůsobila, jako přechytralá semetrika - káže mu o tom, že rezignoval a o splnění povinnosti, i když Del se k ničemu nezavázal.
Možná to někdy dočtu a možná, že ne. Je to další příklad velmi kolísavého výkonu této autorky. Škoda.

(SPOILER) První zhruba polovina je skvělá. Parodie!!!
Pokud by totiž chtěl člověk brát vážně takovou hromadu ptákovin, musel by se zoufalstvím odprásknout. Ale jako parodie na rytířskou baladu je to dokonalé a upřímně to pobaví.
Ne, že by autorce v polovině zcela došel humor - v závěru se jí zase vrátí, ale Hollyiným odhalením ta nejzábavnější část končí. Austyn se začne chovat jako naprostý pomatenec až si nakonec vyznají lásku, načež ji pošle zpátky domů tatínkovi.
Ta záležitost s Eugenem byla průhledná, strašně moc se to nabízelo. Rhys byl dost děsivý, i když nakonec projevil i kus zdravého úsudku.
K anotaci dodám, že je to blábol. Austyn nejen že si myslí, že ženská krása leckdy bývá zdrojem manželských nesnází, nevěry a žárlivých výbuchů, on je doslova prokletý a ošklivou manželkou doufá kletbu zlomit.
Pobavilo.

1 12.07.2024

(SPOILER) Název moc nekoresponduje s obsahem. Lex rozhodně neplánuje Luciena kultivovat v lásce. Nevěří mu totiž co by se za nehet vešlo. Zavinil si to částečně sám, svými řečmi hned na začátku.
Ženské postavy mě v téhle knize příliš za srdce nechytly. Alexandra se chová nelogicky, rozporuplně a zatvrzele. Rose je malá ufňukaná prospěchářka. Fiona nadutá intrikánka. Lady Welkinsová povýšená nespravedlivá mrcha. Jedině Emma a Vixen za něco stojí, ale ty moc prostoru nedostaly.
Lucien byl vykreslen docela zdárně, ostatně prostopášníci s nevymáchanou pusou autorce zjevně jdou (St. Aubyn).
Ze začátku jsem se docela bavila, ale závěr ten dojem téměř smazal.
Ne špatné, ale mohlo to být lepší.

11.07.2024

Vztah Duncana a jeho dědečků mi přišel takový... nedomyšlený. Duncan sám je vykreslen velmi ploše až bych řekla nezajímavě.
Raph je také dost podivný úkaz, jak povahou a chováním, tak postavením ve společnosti. Dědic vévodství a v životě o něm nikdo neslyšel. Trochu zvláštní.
Ženské postavy rovněž nejsou kdoví jak vykreslené, přesto jsou na tom lépe. Sabrina je zajímavá a rozumná a má skvělý smysl pro humor. Ophelie je dokonale jedovatá a zároveň vlastně dost nemožná. Tetičky se nezdají, pobavily mě hlavě v závěru.
Za vtipné dialogy přidávám*.

1 10.07.2024